Řecký statistický úřad uvedl, že míra nezaměstnanosti v zemi v květnu 2013 dosáhla rekordních 27,6 %, oproti 23,8 % v květnu minulého roku. Nejvíce nezaměstnaných je ve věku 15-24 let, a to 64,9 %. Řecko prochází šestým rokem recese. Zpráva o nezaměstnanosti se objevila krátce před tím, než se setkal řecký premiér Antonis Samaras s americkým prezidentem Barackem Obamou ve Washingtonu. Na schůzce americký prezident Obama pochválil řeckou vládu za přijetí opatření ke snížení státního dluhu a prohlásil, že úsporná opatření by měla vyvážit opatření na podporu růstu a podpořit zaměstnanost. Řecko je první zemí eurozóny, která obdržela mezinárodní finanční pomoc v květnu 2010. Země minulý měsíc obdržela další výpomoc 6,8 miliardy eur od EU, MMF a ECB.
Archiv rubriky: Barack Obama
Do Egypta se chystají američtí senátoři
Prezident USA Barack Obama požádal republikánské senátory Johna McCaina a Lindsey Graham, aby navštívili Egypt a setkali se s vojenskými lídry a opozicí. Oba senátoři se již v minulosti setkali s členy Muslimského bratrstva. Měli by do Egypta odjet v příštím týdnu. Senátor Graham řekl, že armáda by měla předat moc do civilních rukou a že zabíjení opozice ukazuje, že se jedná o puč. Senátor Graham upozorňuje na symboliku vyslání senátora McCaina, který byl soupeřem v prezidentských volbách pro prezidenta Obamu. USA tak ukáží Egyptu, jak skutečně funguje demokracie. Administrativa prezidenta Obamy nechce označit sesazení prezidenta Mursi jako převrat. Předsedkyně senátního výboru pro zpravodajskou činnost Dianne Feinstein řekla, že Kongres by měl zvážit další podporu pro Egypt po sobotních střetech, které si vyžádaly přes 70 lidských životů.
Palestinci se nedohodli na mírovém plánu
Čtvrteční setkání palestinských lídrů v Ramallahu skončilo bez přijetí rozhodnutí ohledně mírového plánu, který navrhl ministr zahraničí USA John Kerry. Na setkání ho prezentoval palestinský prezident Mahmud Abbas. Zprávy naznačují, že plán nezaručuje, že jednání by zajistila Palestinu v hranicích před rokem 1967. Někteří členové Fatahu žádají USA o změnu amerického plánu. Organizace pro osvobození Palestiny (OOP) tvrdí, že plán není dostatečný, aby mohly rozhovory být obnoveny. Mezitím Bílý dům zveřejnil, že prezident Barack Obama telefonicky mluvil s izraelským premiérem Benjaminem Netanyahu a snažil se ho přimět, aby mírové rozhovory začaly co nejdříve. Existuje několik problematických bodů mírových jednání, mezi nimi jsou hranice, osady, palestinští uprchlíci a status Jeruzaléma.
Taliban dočasně uzavřel svou kancelář v Kataru
Kancelář Talibanu, která byla 18. června otevřena pro mírové jednání s afghánskou vládou a USA v katarské Doha, byla nyní dočasně uzavřena. Úředník Talibanu řekl: „Nejsme spokojeni s Američany, vládou v Kábulu a všemi stranami, které nebyly upřímné s námi.“ Afghánský prezident Karzai byl rozzuřen, když kancelář byla otevřena, protože sama sebe pasovala jako neoficiální ambasádu exilové vlády. Prezident Karzai přerušil rozhovory s USA a hrozil bojkotem jakémukoliv jednání s Talibanem. Poslední překážka pro rozhovory přišla, když se Taliban přiznal k útoku v západní provincii Herat, který zabil 17 civilistů. USA řekly, že uzavření kanceláře nesmí přerušit proces. Americký prezident Obama se zavázal, že stáhne jednotky z Afghánistánu do konce roku 2014. The New York Times poukázaly, že USA zvažují rychlejší stažení.
Americký student byl zabit v Egyptě, USA varují před cestami do země
Andrew Pochter, 21-ti letý student z Marylandu, přijel do Egypta učit angličtinu a zlepšit si arabštinu. V pátek byl bodnutý do hrudi v Alexandrii, když zaútočili protivládní demonstranti na sídlo Muslimského bratrstva, a zemřel. „Jak tomu rozumíme, sledoval protest jako nezúčastněný divák a byl bodnut demonstrantem,“ stojí v prohlášení jeho rodiny. V pátek bylo dle Muslimského bratrstva napadeno 8 jejich kanceláří. Mezitím americký prezident Obama vyzval obě strany, aby zastavily násilí a začaly s konstruktivním dialogem. Část personálu amerického velvyslanectví a jejich rodinní příslušníci jsou evakuováni. USA varuje své občany před cestami do Egypta.
Americkým senátem prošla dlouho diskutovaná imigrační reforma
Pro reformu hlasovalo 68 senátorů, proti se postavilo po dlouhých měsících jednání na 32 politiků. Nový přistěhovalecký zákon umožní získat občanství pro 11 milionů imigrantů bez dokumentů. Zákon nyní míří do Sněmovny, kde mají většinu republikáni, kteří se k zákonu vyjadřují kriticky. Prezident Obama, pro něhož se imigrační reforma stala jedním z hlavních témat druhého funkčního období, vyzval Sněmovnu, aby zákon přijala. Zákon také navrhuje zvýšení finančních prostředků do fondů na bezpečnost hranic. Vzniknout by mohlo dalších 1000 kilometrů oplocení podél státní hranice, využití bezpilotních letadel a posílení jednotek na hranicích. Jde o nejrozsáhlejší změnu v oblasti přistěhovalecké politiky od roku 1986.
USA a Afghánistán potvrdily pozastavení jednání s Talibanem
V úterý napadl Taliban několik budov nedaleko prezidentského paláce v Kábulu, kde sídlí i středisko americké CIA. Během útoku zahynuli tři afghánští členové bezpečnostních sil a čtyři příslušníci Talibanu. Americký prezident Barack Obama a jeho afghánský protějšek Hamid Karzai potvrdili, že jednání s Talibanem zůstanou přerušená. Útok ze strany Talibanu přitom přichází jen týden poté, co se zástupci USA a Talibanu měli v katarské Doha sejít k mírovému jednání, to bylo ale zrušeno po kritice Afghánistánu. Mírové jednání tak i nadále má být vedeno pouze na úrovni Afghánistánu a Talibanu. Americké jednotky by zemi měly opustit na konci roku 2014, pro příští rok jsou naplánované volby.
Prezident Obama nominoval nového šéfa FBI
Americký Federální úřad pro vyšetřování (FBI) zná od pátku jméno možného nového šéfa, prezident Barrack Obama nominoval někdejšího náměstka ministra spravedlnosti Jamese Comeye. Ve funkci nahradil Roberta Muellera III., který působil na postu šéfa FBI 10 let a který z čela FBI odejde na podzim. James Comeye působil jako náměstek ve vládě prezidenta George Bushe a do roku 2010 pracoval pro společnost Lockheed Martin Corp.
Taliban zaútočil na americkou základnu v Afghánistánu navzdory oznámení o jednání
Při útoku, který se odehrál jen pár hodin poté, co USA oznámily přímé jednání s Talibanem, zemřeli 4 američtí vojáci. Mluvčí Talibanu Zabihullah Mujahid potvrdil, že skupina stojí za útokem na leteckou základnu Bagram, která leží nedaleko hlavního města Kabulu. Jednou z podmínek pro jednání, která mají začít ve čtvrtek v Kataru, bylo, že se Taliban musí vzdát jakéhokoliv násilí. Přitom plánované rozhovory označil prezident Barack Obama za „významný krok kupředu“. Jednání se mají uskutečnit v Kataru, kde Taliban otevřel svou první oficiální zahraniční pobočku. V úterý NATO předalo odpovědnost nad bezpečností země afghánským silám, mezinárodní jednotky mají Afghánistán opustit na konci roku 2014. Nicméně víra v domácí politiky a bezpečnostní síly je v Afghánistánu velmi nízká.
Přes rozdílné názory USA a Rusko chtějí mírovou konferenci o Sýrii
Prezident Obama se setkal s prezidentem Putinem samostatně na summitu států G8, který právě probíhá v Severním Irsku. Přestože se názory USA a Ruska ohledně situace v Sýrii liší, chtějí mírovou konferenci v Ženevě a ukončení násilí v Sýrii. Prezident Putin řekl: „Naše pozice se ne zcela kryjí, ale máme společný záměr ukončit násilí, zastavit rostoucí počet obětí v Sýrii, řešit problémy mírovými prostředky, včetně ženevských rozhovorů.“ Oba prezidenti se shodli o nařízení pro své týmy, aby konferenci zorganizovaly. Dohodli se též na dalším svém setkání v září v Moskvě. USA poskytnou dalších 300 milionů USD na pomoc pro syrské uprchlíky. USA i Rusko vyjádřili naději na zlepšení vztahů s Íránem po zvolení prezidentem Hassana Rouhani.
V Severní Irsku začal summit G8, jednat se bude o Sýrii
Hlavním tématem předních politiků světa bude na dvoudenním jednání G8 konflikt v Sýrii, podle britského premiéra Camerona je nutné najít „společnou půdu pro přinesení míru v Sýrii“. Rusko naopak kritizuje rozhodnutí USA poskytnout přímou vojenskou pomoc syrským rebelům, zároveň ruský ministr zahraničí uvedl, že Rusko nebude souhlasit s vyhlášením bezletové zóny nad Sýrii. Summitu se zúčastní Velká Británie, USA, Rusko, Kanada, Francie, Německo, Itálie a Japonsko. V rámci summitu by se mělo uskutečnit i jednání mezi ruským prezidentem Putinem a jeho americkým protějškem Obamou, který navštíví zemi vůbec poprvé. Vedle konfliktu v Sýrii bude na pořadu jednání i obnova světové ekonomiky a terorismus.
Spojené státy americké poskytnou syrské opozici přímou vojenskou pomoc
Poté co Bílý dům došel k závěru, že oficiální syrské složky používají chemické zbraně, USA poprvé poskytnou syrské opozici přímou vojenskou pomoc. Podle syrské vlády je americké prohlášení „plné lží„. Ministr zahraničí Sýrie uvedl, že USA použily chemické zbraně jako záminku pro vyzbrojení opozice. Syrská opozice o přímou americkou pomoc usilovala několik měsíců. Rozhodnutí Bílého domu přivítala Velká Británie, Francie i NATO. Naopak generální tajemník OSN Ban Ki-moon uvedl, že je proti jakékoli další militarizaci konfliktu v Sýrii.
USA poskytnou syrským rebelům vojenskou pomoc
Prezident Barack Obama učinil toto rozhodnutí poté, co jeho administrativa došla k závěrům, že syrské vládní jednotky použily opakovaně chemické zbraně. Jeden z poradců prezidenta Obamy pro národní bezpečnost Ben Rhodes neoznámil detaily o zamýšlené pomoci, nicméně prohlásil, že se bude lišit „množstvím i rozsahem od toho, co jsme poskytovali dosud“. Podle Rhodese si je rozvědka svými závěry ohledně chemických zbraní jista a podle jejích údajů bylo těmito látkami v Sýrii již usmrcena 100 – 150 osob. Podle zpráv deníku New York Times by mohly USA syrským rebelům poskytnout ruční a protitankové zbraně a munici. Pomoc by měla směřovat Syrské opoziční koalici a Vrcholné vojenské radě (SMC), což by podle poradce pro národní bezpečnost Rhodese mělo posílit efektivitu a legitimitu těchto subjektů. Předseda ruské dolní komory parlamentu Alexei Pushkov označil závěry ohledně použití chemických zbraní za „uměle vytvořené“ a s odkazem na záminku invaze do Iráku v roce 2003 prohlásil, že „Obama se vydal stejnou cestou, jako George Bush“.
Čínský a americký prezident oficiálně zahájili summit v Kalifornii
Čínský prezident Xi Jinping a jeho americký protějšek Barack Obama v sobotu společně zahájili dvoudenní summit v Kalifornii. Oba prezidenti hovořili o překonání rozdílů a hledání cest nového partnerství mezi oběma státy. Prezident Obama zmiňoval nedávné napětí na korejském poloostrově, sílící severokorejský jaderný program, problematiku kybernetické špionáže a v neposlední řadě i rivalitu v pacifickém regionu. Neformální schůzka nabídla oběma státníkům příležitost k projednání budoucích bilaterálních vztahů mezi největšími světovými ekonomikami. „Naše setkání jenom potvrzuje význam americko-čínských vztahů,“ řekl americký prezident novinářům. Čínský prezident jeho slova potvrdil a dodal, že sobotní setkání, podle něj má význam pro posílení čínsko-amerických vztahů a k naplánování dalších budoucích kroků.
Prezident Obama naléhá na reformy v Bahrajnu
Bahrajnský korunní princ Salman navštívil v tomto týdnu Washington a setkal se jak s poradcem pro národní bezpečnost Tony Blinkenem, tak s prezidentem USA Barackem Obamou. Podle mluvčí Rady pro národní bezpečnost Caitlin Haydenové, „prezident vyjádřil podporu USA pro bahrajnskou stabilitu a bezpečnost“. Zároveň prezident Obama také zdůraznil, že „významné reformy, dialog a respekt pro univerzální lidská práva jsou nejlepší cestou pro zajištění míru a bezpečnosti, které si všichni bahrajnští občané zaslouží“. Bahrajnský korunní princ Salman, který se jednání zúčastnil, je považován za příznivce reformního hnutí, a nedávno byl jmenován prvním zástupcem premiéra. Má tak v Bahrajnu, zemi hostící americkou 5. flotilu, pomoci zklidnit napjatou situaci mezi většinovou šíitskou populací a vládnoucí sunnitskou menšinou.
Novým poradcem pro národní bezpečnost prezidenta Obamy bude Susan Riceová
Americká velvyslankyně při OSN Susan Riceová se stane novou poradkyní pro národní bezpečnost v týmu prezidenta Baracka Obamy. Riceová nahradí Toma Donilona, který v nedávné době oznámil svoji rezignaci. Dosavadní pozici Riceové u OSN obsadí Samantha Powerová, která v Bílém domě pracovala jako poradkyně. Susan Riceová byla původně kandidátkou prezidenta Obamy na ministryni zahraničních věcí, ale kvůli kritice republikánů týkající se loňského útoku na americký konzulát v Benghází ze svojí kandidatury odstoupila. Nominace Susan Riceové nepotřebuje schválení Senátu.
Novým šéfem FBI se mohl stát James Comey
Někdejší náměstek ministra spravedlnosti James Comey by se pravděpodobně mohl stát novým šéfem amerického Federálního úřadu pro vyšetřování (FBI). Jestliže nominaci schválí i Senát, do úřadu by mohl nastoupit v září, kdy post opouští jeho dosavadní ředitel Robert Mueller, který stál v čele od září 2001. Bílý dům nicméně nominaci James Comeye zatím nepotvrdil.
USA použily bezpilotní letoun k zásahu v Pákistánu
Týden poté, co americký prezident Barack Obama uvedl, že je zapotřebí vytvořit právní rámec pro používání bezpilotních letounů, Spojené státy americké využily tento typ útoku v nestabilním pákistánském regionu Severní Vazíristán. Útok za sebou zanechal 4 oběti a 4 zraněné. Americké útoky bezpilotními letouny jsou v Pákistánu velmi diskutovanou otázkou. Podle pákistánského ministra zahraničí útoky narušují státní suverenitu. Představitel Pákistánu, který si nepřál být jmenován, uvedl pro BBC, že „jakýkoli bezpilotní útok narušuje územní celistvost a suverenitu Pákistánu, a proto je odsuzujeme.“
Čína je šestou zemí, jejíž občané nejvíce utrácejí v USA
Čínští turisté za minulý rok 2012 utratili ve Spojených státech amerických částku 9,2 miliard USD, což je o 19 % více než v předcházejícím roce, vyplývá to z amerických vládních dat, zveřejněných v pondělí. Ačkoliv šlo o dvojciferné číslo, stále nebyla překonána hranice 47% nárůstu, jako bylo tomu souhrnně za roky 2010 a 2011. Čínští turisté jsou stále pro USA důležitým zdrojem příjmu a v pomyslném žebříčku států, jejichž občané nejvíce ve USA utrácejí, si Čína drží 6 místo. Administrativa prezidenta Baracka Obamy už předpokládá, že letošní americké výdaje do propagace své země a podpory cestovního ruchu budou činit 150 miliard USD.
Podle prezidenta Obamy je Al-Kaida na cestě k porážce
Prezident Barack Obama ve čtvrtek ve svém projevu uvedl, že centrum Al-Kaidy v Pákistánu a Afghánistánu je na své cestě k zániku a celá Al-Kaida je téměř poražena. Od dopadení a zabití Usamy bin Ladina je Al-Kaida roztříštěná a schopná pouze malých útoků. Prezident Obama zároveň sdělil, že od doby jeho nástupu do funkce se válka proti terorismu změnila, což vyžaduje přehodnocení přístupu, včetně používání bezpilotních letounů, přemístění zadržovaných vězňů z Guantanama a revizi rezoluce Kongresu z roku 2001, která uvrhla USA do věčné války.
Prezident Obama požaduje vytvoření právního rámce pro použití bezpilotních letounů
Prezident Barack Obama během svého projevu o boji proti terorismu uvedl, že chce vytvořit právní rámec pro použití bezpilotních letounů, čímž by se zvýšila transparentnost jejich nasazení. Vyjádření přichází den poté, co USA oficiálně oznámily, že bezpilotní letouny zabily 4 americké občany. Během projevu na Univerzitě národní obrany ve Washingtonu prezident Obama také podepsal „prezidentský návod“ na to, kdy mohou být bezpilotní letouny použity. Dokument výrazně omezí využití bezpilotních letounů v regionech, které zjevně nejsou válečnou zónou, jako je například Jemen, Pákistán nebo Somálsko.
Pokračující studená válka mezi USA a Kubou
Vztahy mezi Kubou a USA se zkomplikovaly především na přelomu 50. a 60. let 20. století. Roku 1959 revolucionáři v čele s Fidelem Castrem svrhli tamní diktátorský režim a chopili se moci. Oba státy se nemohly shodnout v ekonomických otázkách a začala Kuba usilovat o větší nezávislost na USA. Vzájemné vztahy obou zemí se definitivně zhoršily po roce 1961, když se Kuba přihlásila k mocenskému bloku komunistických zemí vedených SSSR. Rozpoutala se mezi studená válka, která částečně trvá dodnes.
I po pádu železné opony sankce pokračují
Raúl Castro s brazilskou prezidentkou Dilma Rousseff.
Nejdiskutovanějším prvkem ve vztazích obou států je hospodářské embargo, které USA vyhlásily vůči Kubě roku 1960 a o dva roky později jej zpřísnily. Kubánští novináři používají místo slova embargo výraz blokáda. Obchodní embargo znamená, že Kuba nesmí vyvážet své zboží do USA a naopak. Další země také nesmějí Kubě prodávat žádný produkt nebo zařízení, které obsahuje více než 10 % součástí pocházejících z USA. Zároveň ostatní země nesmějí prodávat do USA produkty ani zařízení obsahující kubánské suroviny.
Mluvčí ministerstva zahraničí představil plán zahraničních cest čínského prezidenta
Čínský prezident Xi Jinping chce na konci května a začátku června, tj. od 31. května do 8. června, navštívit Trinidad Tobago, Kostariko, Mexiko a v rámci série zahraničních návštěv by se měl v USA setkat s prezidentem Obamou. Jednotlivé cíle zahraničních cest čínského prezidenta v úterý oficiálně představil mluvčí ministerstva zahraničí Qin Gang. Podle mluvčího sám prezident Xi Jinping přikládá velkou váhu zahraničním cestám do zemí latinské Ameriky, s nimiž chce jeho země prohloubit bilaterální vztahy.