Gruzie jedná o zmírnění trestů za ilegální vstup do odštěpeneckých regionů

Neoprávněný vstup na území Abcházie a Jižní Osetie by napříště měl znamenat nanejvýš finanční postih. V případě opakovaného provinění by viníkovi hrozilo odnětí svobody v délce od dvou do čtyř let. V současnosti je zákon nastaven tak, že vstup na výše jmenovaná území z oblasti, která není pod kontrolou Gruzie, automaticky znamená kriminální čin spojený s hrozbou uvěznění. Novelu zákona předložila náměstkyně ministra pro reintegraci Keti Tsikhelashvili. Během svého projevu na půdě parlamentu uvedla příklad, kdy byli zatčeni dva arménští studenti, kteří se z výletu po jižním Rusku chtěli vrátit do své země přes Abcházii. Přestože o nezákonnosti svého jednání nevěděli, v souladu s platnou legislativou museli strávit ve vězení 1,5 roku. S návrhem zmírnění trestů zásadně nesouhlasí menšinová Sjednocená národní strana, kterou založil aktuální prezident Gruzie Michail Saakašvili. Její členové se snažili za pomoci obstrukcí oddálit i začátek samotného projednávání legislativní novely. Ústupky v této oblasti považují za vítězství Ruska.

Gruzie vyjádřila znepokojení nad cvičením Ruské armády v Černém moři

Ačkoli se země podle gruzínského ministra obrany necítí přímo ohrožena, nesouhlasí s formou a rozsahem probíhajících manévrů. Podle ministerstva zahraničí se představitelé Gruzie obávají především zvýšené možnosti provokativních akcí v separatistické Abcházii a Jižní Osetii, jejichž nezávislost Rusko uznalo v roce 2008.

Srbský prezident Tomislav Nikolic: „Parlament prozkoumá možnosti diplomatického uznání Abcházie a Jižní Osetie“

Během návštěvy Ruska uvedl nový srbský prezident, že parlament by měl prodiskutovat situaci v Gruzii po krátké rusko-gruzínské válce v roce 2008 a oddělení těchto dvou republik. Gruzínský náměstek ministra zahraničí Nino Kalandadze reagoval na prohlášení Nikolice slovy, že „v souladu se zásadami mezinárodního práva by měla být územní celistvosti Gruzie respektována, což je i v národním zájmu Srbska.“ Během summitu NATO v Chicagu bylo ke zrušení diplomatického uznání těchto republik vyzváno Rusko.

NATO znova vyzvalo Rusko ke zrušení diplomatického uznání Jižní Osetie a Abcházie

Jižní Osetie a Abcházie jsou separatistickými regiony Gruzie. Aliance Rusko ke zrušení diplomatického uznání obou regionu vyzvala znova na summitu v Chicagu, neboť podporuje územní celistvost a suverenitu Gruzie v rámci její mezinárodně uznávaných hranic. Rusko nezávislost obou regionu uznalo po pětidenní válce s Gruzii v roce 2008. Spory mezi Gruzii a separatistickými regiony nadále pokračují.

Nový prezident Jižní Osetie: „Prohloubení spojenectví s Ruskem je naší strategickou volbou“

Nový prezident Jižní Osetie Leonid Tibilov, který dnešním dnem zahájil výkon své funkce, na slavnostním projevu během inaugurace deklaroval, že země bude i nadále usilovat o uznání své nezávislosti ze strany mezinárodního společenství a ze strategických důvodů prohlubovat spojenectví s Ruskem. Prezident zdůraznil potřebu efektivního využití materiální a finanční podpory poskytované Ruskou federací – v souvislosti s tím se podle svých slov v první řadě hodlá zaměřit na přísnou kontrolu procesu modernizace země, zejména na jeho tempo, kvalitu a transparentnost. Inaugurace se zúčastnil také předseda ruské Státní dumy, který novému prezidentovi vyřídil blahopřání ze strany ruského prezidenta a premiéra a přislíbil „stálou a komplexní podporu ruského vedení a celého ruského lidu.“

Jižní Osetie má nového prezidenta, stal se jím Leonid Tibilov

Ve druhém kole opakovaných prezidentských voleb v Jižní Osetii zvítězil s 54,1% hlasů bývalý šéf místní tajné policie Leonid Tibilov. Volební účast dosáhla 71,26%, tedy 29 166 voličů. Inaugurace nového prezidenta proběhne 19. dubna. Zahraniční pozorovatelé označili prezidentské volby v této separatistické republice za demokratické.

V Jižní Osetii probíhá druhé kolo opakovaných prezidentských voleb

Volební účast přesáhla podle posledních údajů Centrální volební komise Jižní Osetie 47%. Po prvním kole opakovaných prezidentských voleb se ze čtyř kandidátů do druhého kola dostali dva kandidáti, a to bývalý šéf tajné policie Leonid Tibilov, který získal 42.48% hlasů, a ombudsman David Sanakoev (24,58 %).

V Jižní Osetii skončilo první kolo opakovaných prezidentských voleb

Centrální volební komise Jižní Osetie zveřejnila výsledky prvního kola opakovaných prezidentských voleb – na základě zpracování sta procent protokolů se ze čtyř prezidentských kandidátů do druhého kola dostali bývalý šéf tajné policie Leonid Tibilov, který získal 42.48% hlasů, a ombudsman David Sanakoev (24,58 %). Druhé kolo voleb je naplánováno na 8. dubna. Opakované volby musely být provedeny z důvodu politické krize, která vznikla poté, co místní ústavní soud zrušil platnost loňských listopadových voleb pro údajné volební nesrovnalosti; vítězná kandidátka Alla Dzhioyeva však odmítla rozhodnutí soudu respektovat. Výslednou krizi se podařilo urovnat až v polovině prosince kompromisem, který spočíval právě v opakování prezidentských voleb.

Začaly prezidentské volby v Jižní Osetii

Volební místnosti v hlavním městě Jižní Osetie, které opakovaně volí svého prezidenta, v neděli přivítaly první voliče. Jeden z kandidátů, Dmitry Medoyev, uvedl, že současné volby jsou dalším krokem k potvrzení nezávislosti Jižní Osetie. „Budeme upevňovat naši nezávislost, usilovat o uznání ze strany mezinárodního společenství a budování demokratického státu.“ Nově byly volby v Jižní Osetii, jejíž nezávislost uznává Rusko, vyhlášený poté, co Vrchní soud anuloval výsledky listopadových voleb. Ty neuznaly ani EU a NATO. Nynějšími kandidáty jsou: velvyslanec Jižní Osetie v Rusku Dmitrij Medoyev, ombudsman pro lidská práva David Sanakoyev, bývalý předseda Výboru státní bezpečnosti Leonid Tibilov a komunistický vůdce Stanislav Kochiyev.

Gruzie stanovila podmínky pro obnovení diplomatických vztahů s Ruskem

Podle náměstka gruzínského ministra zahraničních věcí Sergeje Kapandadze nepřichází obnovení diplomatických vztahů mezi Gruzií a Ruskem v úvahu, dokud Moskva uznává nezávislost Abcházie a Jižní Osetie. „Jsme připraveni k obnovení diplomatických vztahů v případě, že Rusko přezkoumá své rozhodnutí ze dne 26. srpna 2008, kterým uznalo nezávislost těchto dvou tzv. republik, a ukončí okupaci našich území“, uvedl náměstek ve vysílání rádia Echo Moskvy. Moskva mezitím nabídla Tbilisi obnovení diplomatických vztahů a vyjádřila připravenost zavést bezvízový režimu pro gruzínské občany. Informoval o tom dnes mluvčí ruského ministerstva zahraničí Alexander Lukashevich komentuje rozhodnutí gruzínských orgánů o zrušení víz pro ruské občany.

A. Dzhioyeva odvolala podpis dohody jihoosetské vládnoucí strany s opozicí a požaduje předání prezidentského úřadu

Vedoucí představitelka jihoosetské opozice a bývalá prezidentská kandidátka Alla Dzhioyeva dnes v ultimativní formě požádala současného prezidenta Jižní Osetie Vadima Brovtseva, aby jí předal prezidentskou funkci. Odvolala zároveň svůj podpis dohody současné vládnoucí strany s opozicí, která byla podepsána v prosinci 2011 v reakci na masové protesty opozice proti výsledkům listopadových prezidentských voleb. V těchto volbách vyhrála podle posledních výsledků právě Alla Dzhioyeva, Nejvyšší soud republiky však na základě mnoha stížností na porušení v průběhu voleb prohlásil jejich výsledky za neplatné. Na základě dohody vládnoucí strany a opozice odstoupil bývalý prezident Eduard Kokoity z funkce a Alla Dzhioyeva získala právo zúčastnit se druhého kola voleb, které proběhne 25. března 2012.

V Jižní Osetii se objevily stížnosti proti volbám v 1. kole

Jižní Osetie odkládá vyhlášení výsledků svých prezidentských voleb. Podle RIA Novosti je důvodem podání stížností proti dosavadní vládnoucí straně, která údajně nelegálně přesvědčovala voliče a uplácela je. Vrchní soud Jižní Osetie by měl tyto stížnosti přezkoumat. Druhé kolo prezidentských voleb se bude konat tento týden v neděli a o post prezidenta se v něm budou ucházet současný ministr pro nouzové situace, Anatoly Bibilov, s bývalou ministryní školství, Allou Dzhioyevou.

EU ani NATO neuznávají prezidentské volby v Jižní Osetii

EU i NATO oznámily, že považují prezidentské volby v Jižní Osetii za nelegitimní, neboť podle nich nemají žádný smysl pro dlouhodobé řešení problému. Jižní Osetie totiž jednostranně vyhlásila nezávislost na Gruzii, která ji neuznává. Generální tajemník NATO potvrdil, že aliance plně podporuje svrchovanost gruzínského území a jeho celistvost stejně jako EU.

V Jižní Osetii se konají prezidentské volby, Gruzie je odmítá

V Jižní Osetii byly zahájeny prezidentské volby, první od uznání své nezávislosti Ruskem po rusko-gruzínské válce před 3 lety. Zhruba 30 000 obyvatel bude volit mezi 11 kandidáty nástupce, který nahradí dosavadního osetinského prezidenta Eduarda Kokoity. Gruzie hlasování považuje za nelegitimní a obviňuje Moskvu z obsazení svého území, neboť v Jižní Osetii stále zůstává od války přes 1000 ruských vojáků.

 

Rusko podepsalo dohodu s Gruzií, cesta do WTO je volná

Rusko dnes dle očekávání podepsalo dohodu s Gruzií o vnější kontrole obchodních informací Abcházie a Jižní Osetie, které se proti tomu již dříve ohradily. Kompromisní dohodu zprostředkoval švýcarský prezident Micheline Calmy-Rey den před vypršením lhůty dané Rusku na splnění všech podmínek ke vstupu do Světové obchodní organizace (WTO). Náměstek gruzínského ministra zahraničí, Sergi Kapanadze, který vedl vyjednávání za Gruzii, oznámil, že Gruzie nyní již nebude v žádném ohledu stát v cestě ke vstupu Ruska do WTO. Gruzie jako každý člen WTO totiž má právo veta na vstup nových členů, přičemž na ni dle některých diplomatů byl vyvíjen velký tlak ze strany USA a WTO, aby Rusko vpustila do této organizace, ve které je například Čína již 10 let. Pro ruského vyjednavače, Maxima Medvedkova, je to velký úspěch, neboť pro Rusko se jedná o jeden z největších posledních úspěchů na mezinárodním poli – o vstup do WTO Rusko stojí již dlouhou dobu.

Rusko a Gruzie za 3 dny uzavřou dohodu, díky níž Rusové mohou vstoupit do WTO

Rusko a Gruzie prakticky dokončily jednání o přistoupení Ruska ke Světové obchodní organizaci (WTO) a dohoda by měla být podepsána 9. listopadu 2011 i přes odpor Jižní Osetie, které se týká. Díky dohodě s Gruzií tak Rusko po 18 letech čekání bude skutečně moci vstoupit do WTO. Gruzínský prezident Michail Saakašvili v rozhovoru pro gruzínskou státní televizi uvedl: „Je to naše diplomatické vítězství.“ Čína zatím již přivítala dohodu mezi oběma zeměmi a oznámila, že podporuje plán, kdy by Rusko mělo oficiálně vstoupit do WTO v prosinci 2011.

Jižní Osetie odmítá na své území vpustit mezinárodní pozorovatele

Prezident Jižní Osetie, Eduard Kokoity, kterou uznává pouze Rusko, v reakci na rusko-gruzínskou dohodu ze Světové obchodní organizace (WTO) oznámil, že žádné mezinárodní pozorovatele Jižní Osetie nepustí na své území. Tím velmi ztížil vyjednávací pozici Ruska, které bude do WTO přijato pouze se souhlasem Gruzie. Je již naplánován i termín přijetí, a to na 15. prosince 2011 při jednání ministrů členských zemí. Poradce ruského prezidenta, Arkadij Dvorkovič, ale již na uklidnění Osetinců, uvedl, že návrhy dokumentů o kontrole obchodu dohodnuté s Gruzií se týkají jen vnějšího monitoringu.

Rusko dosáhlo předběžné dohody s Gruzií, která mu brání ve vstupu do WTO

Rusko dosáhlo dohody s Gruzií o otázkách spojených s obchodem, což by nyní mělo umožnit vstup Ruska do Světové obchodní organizace (WTO). Ruský vyjednavač, Maxim Medvedkov, v Ženevě oznámil, že Moskva souhlasila s tím, aby třetí strana mohla provádět celní kontroly veškerého obchodního nákladu mezi Ruskem a separatistickými provinciemi Abcházií a Jižní Osetií, které vyhlásily jednostranně nezávislost na Gruzii, což bylo jedním z důvodů k rusko-gruzínské válce v roce 2008. Gruzie přijala návrh, se kterým přišla švýcarská strana již minulý týden. V návaznosti na tuto dohodu by se tak Rusko mohlo stát členem WTO již ke konci tohoto roku, Gruzie totiž byla v této chvíli jedinou překážkou pro přijetí Ruska do této organizace, neboť každý ze 153 členů může vetovat vstup nového státu. Jednání mezi Ruskem a Gruzií bylo do této doby zastaveno, protože Gruzie trvá na přístupu k obchodním informacím o Abcházii a Jižní Osetii.

S. Lavrov kritizuje přijetí gruzínského návrhu rezoluce o jihoosetských uprchlících

Ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov označil projednávaní gruzínského návrhu rezoluce OSN bez účasti Abcházie a Jižní Osetie za provokaci. Valné shromáždění OSN ve středu 29. června přijalo rezoluci o uprchlících z Abcházie a Jižní Osetie, která vyžaduje respektování jejich vlastnických práv a umožnění jejich návratu domů. Rusko rozhodnutí ostře kritizuje a označuje iniciativu Gruzie za „extrémně zpolitizovanou“.

Gruzie požaduje propuštění svých občanů zadržených v Jižní Osetii

Ministerstvo zahraničí Gruzie požaduje po Rusku okamžité propuštění 10 gruzínských občanů, kteří byli podle údajů gruzínské strany zadrženi 18. června poblíž administrativní hranice se separatistickou Jižní Osetií. Vyzvalo Rusko rovněž k připuštění mezinárodních pozorovatelů na území Abcházie a Jižní Osetie, kde jsou podle Tbilisi neustále hrubě porušována lidská práva a zásady mezinárodního práva. Dle vyjádření jihoosetské strany překročili gruzínští občané nezákonně hranici a v souvislosti s incidentem probíhá vyšetřování.

USA znepokojují kontakty Ruska s Abcházií a Jižní Osetií

Jak uvedl mluvčí ministerstva zahraničí USA Mark Toner, nedávná návštěva oficiálních ruských představitelů včetně ruského ministra zahraničí Sergeje Lavrova v Abcházii a Jižní Osetii a snaha Ruska o uzavření mezinárodních smluv s těmito separatistickými územími není v souladu se zásadami územní celistvosti Gruzie spojenými s uznáním jejích hranic, které byly stanoveny na mezinárodní úrovni. Mluvčí americké diplomacie vyzval strany k dodržování podmínek příměří uzavřeného v roce 2008.

Gruzie je nespokojena s návštěvou ruského ministra zahraničí

Gruzínské ministerstvo zahraničí označilo v oficiálním prohlášení návštěvu ruského ministra zahraničí Sergeje Lavrova v Suchumi (Abcházie) a Cchinvali (Jižní Osetie) za „cynickou provokaci“. Rusko tím podle vyjádření ministerstva dává najevo, že „nemá v úmyslu plnit závazky sjednané v souvislosti s příměřím v srpnu 2008, a demonstrativně odmítá uznávat normy a principy mezinárodního práva“.

Elbit Systems chce na Gruzii vysoudit 100 milionů dolarů

Jeden z největších izraelských výrobců elektronických obranných systémů a pokročilých zbraní Elbit Systems informoval o tom, že v souvislosti s neuhrazením produkce poskytnuté na základě smluv podepsaných v roce 2007, jejíž hodnota činí přibližně 100 milionů dolarů, byla na Gruzii podána žaloba u Nejvyššího soudu Spojeného království. Bližší informace společnost ve své tiskové zprávě neuvedla, je však známo, že od ní Gruzie získala bezpilotní letadla Hermes 450, které používala během války o Abcházii a Jižní Osetii.