Finance mají směřovat na podporu 12 finančně poddimenzovaných operací, tj. do Afghánistánu, Alžírska, Burundi, Korejské lidové demokratické republiky (KLDR), Džibuti, Eritrei, Etiopie, Haiti, Libérie, Súdánu, Ugandy a Jemenu. Podle názoru koordinátorky humanitární pomoci Valerie Amos jsou na světě stále miliony lidí, jejichž potřeby jsou opomíjeny a pozornost médií o jejich problematiku slábne. Humanitární fond OSN (CERF) si klade za cíl vyrovnat financování globální humanitární pomoci, poskytovat ji tam, kde je na ní zapomínáno. Fond je financován z dobrovolných příspěvků členských států, nevládních organizací, regionálních vlád, soukromého sektoru či individuálními dárci. Od roku 2006 se prostřednictvím CERF přerozdělilo 900 milionů USD v 40 zemí světa.
Archiv rubriky: Džibutsko
Světová banka zřídila v Džibutsku svůj úřad
Výkonná ředitelka Světové banky (SB) Inger Andersen zastupující Blízký východ a severní Afriku ustanovila v Džibutsku první trvalou instituci SB v zemi. Na zasedání s představiteli východoafrického státu zdůraznila příslib SB posílit koordinaci pomoci a tím dosáhnout ještě lepších výsledků v rámci rozvojového programu Djibuti vision 2035, který má za cíl snížit chudobu a zároveň poskytnout svým obyvatelům více blahobytu.
OSN získala 61 tisíc tun indické pšenice pro Džibutsko
Podle agentury Reuters koupila OSN před dvěma týdny 61 tisíc tun indické pšenice pro východoafrický stát Džibutsko. V Indii byla letos rekordní úroda pšenice, proto vláda podpořila export, aby snížila její velké zásoby. Pšenice byla koupena od společnosti Cargill a do Džibutska bude dopravena do 15. srpna. OSN řídí ve východní Africe několik programů potravinové pomoci.
Etiopie podepsala smlouvy na nové železniční tratě v hodnotě 3,2 miliardy USD
Turecká firma Yapi Merkezi a čínská společnost Communications Construction Company vystaví v zemi železniční tratě v celkové hodnotě 3,2 miliardy USD, které mají spojit Etiopii s přístavem Tadjourah v Džibutsku. Turecká firma Yapi Merkezi předpokládá, že svou část železniční sítě za 1,7 miliardy USD postaví do 42 měsíců. Výstavba železnic je součástí pětiletého rozvojového plánu, který Etiopie zahájila v roce 2010 a na základě něhož má země pokračovat ve zkvalitnění energetiky a posílení infrastruktury, včetně nových železnic. Hospodářsky rostla Etiopie posledních pět let za sebou. Obchodní vztahy s Čínou a Tureckem by mohly ekonomiku země ještě podpořit.
Jednotky Etiopie zůstanou v Somálsku déle, než se původně očekávalo
V listopadu 2011 Etiopie vyslala do Somálska spolu s Ugandou, Burundou a Džibuti tisíce jednotek, které mají bojovat proti militantní islamistické skupině Al-Shabaab. Ačkoliv se měly jednotky stáhnout do konce dubna, Etiopie chce vojáky v zemi ponechat do té doby, dokud nová ústava nebude schválena všemi stranami konfliktu a nebude ratifikována nově zvoleným parlamentem. V Somálsku by měly do konce srpna proběhnout parlamentní i prezidentské volby.
Džibuti může získat 4,4 bilionů dolarů na výstavbu nových přístavů
Východoafrický stát je blízko k ukončení jednání s mezinárodními bankami, od nichž může získat půjčku na výstavbu nových přístavů. Za 4,4 miliardy dolarů má v zemi vzniknout pět přístavů, které mají sloužit především obchodním účelům. Hlavním vývozním místem zemí Afrického rohu je přístav Aneb, který Etiopie spolu s přístupem k moři ztratila po odtržení se Džibutska v roce 1993. Dodnes 70 % zboží, které přístavem projde, pochází z Etiopie. Vybudování nových přístavů na východním pobřeží Afriky je motivací i Jižního Súdánu, který po odtržení se od Súdánu ztratil svá exportní místa.
Jednotky Etiopie, Ugandy, Burundi a Džibuti se stáhnou ze Somálska do konce dubna
Při setkání náčelníků generálních štábů zemí, jejichž jednotky nyní operují v Somálsku (Keňa, Etiopie, Uganda, Burundi a Džibuti), padlo rozhodnutí, že jednotky Etiopie, Ugandy, Burundi a Džibuti, které podporují vojáky působící v rámci mise Africké unie v Somálsku (AMISOM), by se měly ze Somálska stáhnout do 30. dubna 2012. Důvodem setkání v etiopském hlavním městě Addis Abeba je snaha ujasnit detaily působení jednotlivých armád poté, co padlo rozhodnutí Rady bezpečnosti OSN o rozšíření mise AMISOM na 17 731 vojáků. V současnosti v Somálsku působí 9 000 vojáků Ugandy a Burundi v rámci mise AMISOM a dalších 2 500 mužů Ugandy, Burundi a Džibuty spolu s etiopskými a keňskými jednotkami, které jsou nezávislé na misi AMISOM ovšem operují v součinnosti s ní. Zatímco Etiopie své jednotky stáhne, vojáci Keni a Džibuti budou začleněni v rámci rozšíření kontingentu do mise AMISOM. Stejně tak se očekává, že do června do země vyšle 850 mužů také Sierra Leone.
Jižní Súdán chce vyvážet až 10% své ropné produkce po silnici
Jižní Súdán kvůli neustálým sporům se Súdánem o tranzitní poplatky za ropu plánuje zahájit vývoz zhruba 10% své celkové produkce automobilovými přepravci. Z celkových 350 000 barelů by tak kamiony mohly vyvážet až 35 000 barelů denně po silnici, a to do keňského pobřežního města Mombasa a také na pobřeží Džibuti. Informoval o tom ministr Jižního Súdánu pro ropu a těžbu Stephen Dhieu Dau. Nicméně plán přesto podle slov jihosúdánského ministra ještě není zcela dokončen. Ropa tvoří 98% příjmů Jižního Súdánu a spory se Súdánem tak velmi škodí jihosúdánské ekonomice.
Rada bezpečnosti OSN posílila bojovou misi Africké unie v Somálsku na 17 731 mužů
Rada bezpečnosti OSN jednomyslně rozhodla o rozšíření mise Africké unie v Somálsku (AMISOM) z 12 000 vojáků na 17 731 mužů. Mise AMISOM byla doposud složena z vojáků Ugandy a Burundi, nově se mají připojit i jednotky z Džibuti a Keni, která zahájila svou vlastní ofenzivu do Somálska na konci roku 2011 ve snaze porazit povstalce z islamistické skupiny al Shabaab. Síly AMISOM poprvé vstoupily do Somálska v roce 2007 a v posledních měsících zaznamenaly velké úspěchy při vytlačování rebelů z jihu a centrální oblasti Somálska.
Čtyři američtí vojáci zahynuli v Džibutsku
Podle ministerstva obrany USA při letecké havárii zemřeli čtyři vojáci poblíž vojenské základny v Džibutsku. Ministerstvo obrany oznámilo smrt čtyř vojáků, kteří v oblasti působili v operaci Trvalá svoboda. Dle oficiálního prohlášení je celý případ předmětem vyšetřování.
Číňané získali železniční zakázky v Nigérii a Džibuti za 1,4 miliardy dolarů
Dceřiná společnost čínské společnosti China Railway Construction Corp Ltd získala dvě zakázky na železniční projekty v Nigérii a Džibuti v hodnotě 1,4 miliardy dolarů. China Railway Construction Corp Ltd v roce 2010 měl a obrat ve výši 70 miliard dolarů a aktivně sleduje možnosti zahraničních investic. Koncem listopadu 2011 například další dceřiná společnost China Railway and Aluminum Corporation of China (Chinalco) získala licenci na těžbu železné rudy v Guinei. Společnost je také součástí konsorcia čínských firem, které jsou v jednání s vládou Ekvádoru o projektu na těžbu zlata.
Jižní Súdán chce postavit ropovod k pobřeží přes Etiopii a Džibuti
Jižní Súdán zvažuje vybudování ropovodu k pobřeží přes Etiopii a Džibuti kvůli stálým sporům se Súdánem o cenu za tranzit zhruba 350 000 barelů ropy denně do Rudého moře. Súdán je v současnosti jedinou cestou pro jihosúdánskou ropu, přičemž analytici varují, že neustálé spory mohou vyvolat další konflikt mezi oběma zeměmi, jejichž hospodářství je na ropě závislé. Jižní Súdán minulý týden podepsal memorandum o porozumění v obchodní oblasti s Etiopií i Džibuti, přičemž se v něm hovoří i o možnosti vybudování ropovodu, jak uvedl jihosúdánský náměstek ministra financí Marial Awou Yol. Podobné memorandum již Jižní Súdán uzavřel i s Keňou.
Setkání prezidentů Jižního Súdánu a Súdánu s cílem vyřešit spor o ropné bohatství
Čelní představitelé obou států se setkají v etiopském hlavním městě Addis Abeba, aby prodiskutovali spor o ropné bohatství, které má nyní na svém území nedávno odtržený Jižní Súdán. Ten ovšem nedisponuje potřebnou zpracovatelskou technikou a tak je nucen transportovat surovou ropu skrze ropovody do súdánských rafinérií. Právě v této otázce vzniklo v poslední době hned několik sporů, které mimo jiné vyústily i v dohodu o stavbě ropovodu s Keňou. O zprostředkování dohody mezi oběma státy se nyní snaží především Džibuti, Keňa, Etiopie a Somálsko.
OSN rozdělí 104 milionů dolarů nejvíce opomíjeným humanitárním krizím světa
OSN vyčlenila 104 milionů dolarů pro poskytování pomoci světově nejvíce opomíjeným humanitárním krizím, kde přetrvává nedostatek finančních prostředků. Třináct zemí, mezi nimiž bude Jižní Súdán největším příjemcem, tak získá potřebné finanční prostředky. Mezi další státy jsou Džibuti, Eritrea, Středoafrická republika, Čad, Pobřeží slonoviny, Konžská republika, Severní Korea, Nepál, Pákistán, Filipíny, Haiti a Sýrie.
Etiopská armáda otevřela další válečnou frontu v Somálsku
Pozemní jednotky etiopské armády vstoupily měst na západě Somálska a rozšířily tak svou účast v nové válce v Somálsku s Keňou. Stovky etiopských vojáků tak otevřeli třetí frontu proti rebelující islamistické skupině al-Shabaab. Somálsko čelí již třetí velké zahraniční intervenci od vypuknutí občanské války. Po neúspěšné akci USA v 90. letech a angažmá Etiopie do země vstoupila v polovině října armáda Keni, ke které se Etiopie přidala. Dále v Somálsku operují i jednotky Africké unie z Ugandy, Burundi a nejnověji i z Džibuti. Africká unie jednotky z Ugandy, Burundi a nejnověji z Džibuti.
Ve východní Africe hrozí smrt hladem 13 milionům lidí, USA již slíbily mimořádnou pomoc
Americký prezident Barack Obama se vyjádřil ke krizi, která se začíná probouzet ve východní Africe kvůli roku extrémního sucha. Zatímco v první polovině roku 2011 docházelo ke zvyšování cen potravin a masovým nepokojům, nyní je situace natolik vážná, že v Somálsku, Etiopii, Keni a Džibuti hrozí 13 milionům lidí smrt z hladu. Prezident USA označil krizi za „naléhavý problém“ a přislíbil okamžitou pomoc ve výši 113 milionů dolarů, celkem by se pak podle jeho slov pomoc z USA měla vyšplhat až na 870 milionů dolarů.
Světová banka poskytne východní Africe 1,88 miliardy dolarů
Světová banka oznámila, že více než ztrojnásobí původní slíbenou pomoc zemím tzv. afrického rohu kvůli extrémnímu suchu, které nyní ovlivňuje již 13 milionů lidí. Z původních 500 milionů dolarů to bude 1,88 miliardy. Ředitel Světové banky Robert Zoellick řekl, že peníze mají pomoci řešit sucho a potravinovou krizi v Somálsku, Keni, Etiopii, Eritree, Džibuti a Ugandě. Generální tajemník OSN Ban Ki-moon přesto ve svém projevu ve východní Africe řekl, že již nyní chybí na řešení krize 700 milionů dolarů a tato částka se dle něj bude ještě zvyšovat.
V Džibutsku odstoupil prezident, kvůli protestům byli zadrženi tři nejdůležitější představitelé opozice
V této pro USA důležité zemi u Somálska probíhají již druhý den ostré protivládní demonstrace inspirované děním v severní Africe a na Blízkém východě. Hlavní státní prokurátor nechal zatknout šéfy opozice, aby ochromil sílící protesty. Prezident Džibutska Ismail Omar Guelleh odstoupil, aby předešel podobnému dění jako v Egyptě a Tunisku, ale protesty a střety s policií pokračují. USA zde mají svou jedinou stálou základnu v Africe.