Portugalský prezident podpořil koaliční vládu v čele s dosavadním premiérem

Portugalský prezident Anibal Cavaco Silva podpořil koaliční středopravou vládu v čele s dosavadním premiérem Pedro Passos Coelho. Dodal, že „nejlepším řešením politické krize je, aby současná vláda zůstala u moci a dokončila záchranný program“. Prezident Silva tak rozhodl po páteční neúspěšné snaze tří hlavní politických portugalských stran dohodnout se, jak postupovat s náročnými úspornými opatřeními, které vyvolali mnoho protestů a demonstrací v celé zemi. Krize vyvolala obavy, že země nebudu schopná dodržet podmínky splácení jejich záchranné půjčky (78 miliardy eur) od věřitelů MMF, ECB a Evropské komise. Někteří analytici dokonce navrhují, aby dluhem zatížená země usilovala o další finanční výpomoc. Krize a dlouhodobá recese vyvolaly i nestabilitu vlády a začátkem měsíce podali demisi ministr zahraničí Paulo Portas, který nebyl spokojen s rozsahem úsporných opatření nutných ke splnění podmínek stanovených ze strany věřitelů a ministr financí Vitor Gaspar, kvůli nedostatečné podpoře jeho přístupu k úsporných opatřením, které společnost považuje za důvod recese a finanční krize.

V Portugalsku odstoupil další ministr, premiér ale rezignovat nehodlá

Ze svého postu odstoupil v pondělí ministr financí Vitor Gaspar, den na to rezignoval i ministr zahraničních věcí Paulo Portas. Premiér Pedro Passos Coelho uvedl, že on nehodlá rezignovat a i nadále povede vládu. Zároveň řekl, že nepřijme rezignaci ministra zahraničí. Ten podobně jako ministr financí Gaspar nesouhlasí s úspornými škrty, k nimž muselo Portugalsko přistoupit a které v posledních týdnech vyvolávají napětí ve společnosti. Krize, která postihla Portugalsko, je největší od sedmdesátých let minulého století, nezaměstnanost se pohybuje skoro na 18 % a země je již 2 roky v recesi.

Portugalský ministr financí rezignoval, klesá podpora veřejnosti v úsporné škrty

Vitor Gaspar, který působil ve vládě jako ministr financí, se vzdal svého postu, oznámila to prezidentská kancelář. Jako důvody nyní již bývalý ministr Gaspar uvedl, že nedokázal zabránit zvyšujícímu se schodku veřejných financí a klesající podporu veřejnosti v úsporná opatření, která mají zemi zachránit před bankrotem. V březnu protestovaly proti politice vlády stovky tisíc lidí. Ministr Gaspar byl přitom respektován mezinárodním společenstvím pro úsporné škrty. Nicméně Portugalsko se i nadále potýká s recesí a vysokou nezaměstnaností, která se pohybuje kolem 18 %. Novým ministrem financí by se měla stát Maria Luis Albuquerque. Portugalsko se nachází v recesi již druhým rokem, od mezinárodního společenství země obdržela pomoc ve výši 102 miliard USD v květnu 2011.

Brazílie připravuje zkoušky pro zahraniční lékaře

Brazilská vláda se rozhodla podrobit lékaře přicházející ze zahraničí speciální zkoušce. Hlavními oblasti, ze kterých v Brazílii lékaři chtějí pracovat, jsou Španělsko, Kuba a Portugalsko. „Připravujeme nový model hodnocení pro tyto lékaře, protože chceme dobře vzdělané profesionály se schopností rychle reagovat a znalostí zdravotních problémů naší země,“ prohlásil ministr zdravotnictví Alexander Padilha. Poslední dobou se ve společnosti diskutovalo o kvalitě lékařů z některých sektorů, ve kterých se můžou cizinci zaměstnat, aniž by podstoupili prozkoušení. Brazílii v současnosti chybí přibližně 13 000 lékařů v okrajových částech země. Místa v oblastech, kde se brazilští lékaři stěhovat nechtějí, by mohli naplnit právě profesionálové z výše vzpomenutých zemí

Při pokusu propašovat do Španělska 13,8 kilogramů kokainu bylo zadržených 5 lidí

Až 5 lidí různých národností bylo zadrženo peruánskou policií při pokusu propašovat do Španělska 13,8 kilogramů kokainu. Zadrženi chtěli nastoupit na letadlo na mezinárodním letišti v Limě, kde byli taky chyceni. Během minulého týdne policie odhalila nejdřív Španěla, který měl při sebe 5 kilogramů drog. Dále se jim podařilo zadržet Portugalce, Bulhara, Mexičana a Peruánce. Jejich věk se pohyboval v rozmezí od 25 do 42 let.

Nejvíce zkorumpovanými evropskými zeměmi jsou údajně Chorvatsko a Slovinsko

Podle nových průzkumů je Chorvatsko, které má vstoupit do EU 1. července 2013, jednou z nejvíce zkorumpovaných zemí Evropy. Situace ve Slovinsku, které je v EU od roku 2004 a v eurozóně od roku 2007, je dle průzkumů ještě horší. Informace byly zveřejněny ve výroční firemní zprávě společnosti Ernst & Young poskytující finanční služby. Společnost provedla rozhovor s 3459 členy představenstva společnosti ve 36 zemích po celém světě, včetně 20 členských států EU. Dotazy byly směřovány, zda firmy nabízejí úplatky, aby získaly nebo udržely zakázky. Dále jestli firmy úmyslně falšují zprávy o jejich finančních výsledcích, výkonnosti a hospodaření. V Chorvatsku 90 % lidí uvedlo, že podplácení a úplatkářství je v zemi široce rozvinuté a ve Slovinsku se jednalo dokonce o 96 % lidí. Další země s vysokým procentuálním výsledkem jsou Řecko a Slovensko (84 %), následuje Česká republika (73 %), v Portugalsku (72 %), v Maďarsku (70 %), ve Španělsku (65 %), Rumunsku (61 %) a Itálii (60 %). Nejvyspělejší ekonomiky EU zaznamenaly dobré výsledky, Francie 27 %, Německo 30 % a Velká Británie 37 %. Severské země Finsko a Švédsko vyšel jako nejméně zkorumpovanou s výsledkem 12 %.

Portugalsko zavádí výrazná úsporná opatření

Kvůli úsporným opatřením portugalská vláda zvýší v zemi důchodový věk na 66 let a zároveň se prodlouží pracovní doba státních úředníků o hodinu denně, tedy na 40 hodin týdně ze současných 35 hodin. Dalším krokem pro úspory výdajů státu je program dobrovolného rozvázání pracovního poměru s 30 000 státními zaměstnanci – tedy s 5 % z celkových 600 000 pracovníků ve veřejném sektoru. Opatření chce portugalská vláda zavést od roku 2014 a státní pokladna by tak měla během 3 let ušetřit 6,3 miliard USD.

Irsko a Portugalsko získá odložení termínu splatnosti úvěru

Předseda Euroskupiny ministrů financí eurozóny Jeroen Dijsselbloem na tiskové konferenci uvedl, že hodlají Irsku a Portugalsku odsouhlasit oddálení termínu splatnosti úvěru od EU o 7 let. Dublin a Lisabon v roce 2010 ztratily přístup k dostupnému financování a v roce 2011 přijaly nouzový úvěr od EU. Díky tvrdým úsporným opatřením bylo možné poskytnout odložení splátkového kalendáře, na čemž se dohodly ECB, MMF a Evropská komise. Průměrná doba splácení úvěru je pro Irsko 12,5 let a pro Portugalsko mezi 12,5 a 14,7 let. Irsko se hodlá ještě tento rok vrátit k plnému tržnímu financování a Portugalsko od příštího roku.

Portugalská vláda hledá alternativní úspory

Portugalský premiér Pedro Passos Coelho uvedl, že důsledkem rozhodnutí ústavního soudu ohledně zamítnutých úsporných opatření se budou muset učinit velké škrty v rozpočtech a výdajích veřejných sektorů, včetně sociálního zabezpečení, zdravotnictví a školství. Evropská komise varovala premiéra, aby se země neodchýlila od plnění podmínek záchranné pomoci, neboť pouze provádění dohodnutého programu může být předpokladem pro další půjčku. Premiér Coelho opakovaně popisuje portugalskou situaci jako stav národní nouze. Dále uvádí, že je třeba nalézt alternativní úspory nebo usilovat o druhou finanční pomoc od evropských partnerů, ale ujišťuje, že vláda udělá vše, co je v jejích silách, aby zabránila další žádosti o pomoc.

Portugalský Ústavní soud zamítl úsporná opatření

Portugalský Ústavní soud rozhodl, že několik klíčových článků ze státního rozpočtu pro rok 2013 je protiústavních a zamítl 4 z 9 úsporných opatření. Rozhodnutí přijde Portugalsko o úspory téměř 2 miliardy USD, které jsou potřeba k plnění podmínek finanční výpomoci od eurozóny. Portugalský prezident Anibal Cavaco Silva oznámil, že nevěří, že by rozhodnutí soudu mělo vyvolat změnu vlády. Středopravá vláda, jejíž autorita je oslabena, musí nalézt nové alternativní úspory a předložit je parlamentu v podobě dodatečného rozpočtu nebo znovu projednat podmínky finanční výpomoci, které by byly v souladu s tzv. trojkou, tedy Evropskou komisí, Mezinárodním měnovým fondem (MMF) a Evropskou centrální bankou (ECB). Soud zamítl opatření, která by rušila prémie zaměstnancům veřejného sektoru a důchodcům a zároveň i škrty na nemocenských dávkách a podpoře v nezaměstnanosti.

Portugalsko čelí politické krizi a eurozóna dalším komplikacím

Portugalsko čelí potenciální politické krizi, pokud ústavní soud zamítne vládní úsporná opatření. Dále by se jednalo o komplikace v eurozóně ke kyperské situaci.  Portugalský premiér a předseda Sociálně demokratické strany (PSD) Pedro Passos Coelho pro noviny Publico uvedl, že svým nejbližším spolupracovníkům oznámil, že jeho vláda může padnout, pokud ústavní soud zamítne úsporná opatření v hodnotě více než 1,3 miliardy USD z letošního rozpočtu. Zamítnutím by došlo k neplnění rozpočtových cílů, což by zkomplikovalo záchranný program, který Portugalsku poskytuje EU a MMF od roku 2011. Opoziční strany uvedly, že škrty v důchodech, platech úředníků a sociálních dávkách porušují základní práva zaměstnanců. Úsporné opatření obsahuje i největší zvýšení daní, které v zemi kdy proběhlo. Premiér Coelho novinářům řekl, že nebude spekulovat ohledně rozhodnutí soudu a přispívat tím k nestabilitě.

Portugalská vláda odmítá řešení Kypru považovat za šablonu pro další země eurozóny

Portugalská vláda vyloučila, že by daň z bankovních vkladů v rámci záchrany Kypru mohla být používána jako šablona řešení pro další členské státy eurozóny. Portugalský státní tajemník Rady ministrů Luis Marques Guedes řekl, že kyperský případ je jedinečný a již více evropských úředníků potvrdilo, že řešení nemůže být generalizované. Zadluženému Portugalsku je poskytován výpomoc od EU a MMF od poloviny roku 2011, v rámci níž se v zemi provádí přísná úsporná opatření, v současnosti je ekonomika Portugalska v hluboké recese. Portugalský premiér a předseda Sociálně demokratické strany (PSD) Pedro Passos Coelho prohlásil, že portugalský finanční systém byl dobře kapitalizován, tudíž nehrozí žádné riziko jeho narušení a ani opakování situace na Kypru. Premiér Coelho doufá, že přirovnání situace na Kypru k Portugalsku není záměrem vyprovokovat nestabilitu u portugalských vkladatelů, kteří jsou stále věrní portugalským bankám.

Ministři financí eurozóny projednávají záchrannou půjčku pro Kypr

Ministři financí eurozóny na schůzi v Bruselu projednávali záchrannou půjčku pro Kypr. Předseda schůze nizozemský ministr financí Jeroen Dijsselbloem ujistil, že v dalším měsíci bude dohoda konkrétně dořešena. Práce na záchranném fondu, který by měl obsahovat finanční podporu 22,8 miliard USD, byly pozastaveny, dokud nebude znám výsledek prezidentských voleb na Kypru. Evropská komisař pro hospodářské záležitosti Olli Rehn řekl, že by dohoda měla vzít v úvahu nezávislý audit ohledně praní špinavých peněz, který schválila nová kyperská vláda. Ministři financí rovněž projednali otázku, zda zmírnit úvěrové podmínky záchranných půjček Irsku a Portugalsku. Komisař Rehn řekl, že prodloužení úvěrových splatností je důkazem důvěry v prováděné ekonomické a finanční reformy.

Česká republika má šestou nejnižší nezaměstnanost v EU

Lednová statistika nezaměstnanosti v České republice se zastavila na 7 %. Jde o věkovou skupinu mezi 15 až 64 let. Více nezaměstnaných je žen (8,3 %), muži tvoří jen 6,1 %. Nezaměstnanost v České republice je šestá nejnižší  v Evropské unii, přestože je o 0,2 % větší než v minulém roce. Nižší nezaměstnanost má již jen Nizozemsko, Rumunsko, Lucembursko, Německo a vůbec nejnižší má Rakousko. Slovensko má po Řecku, Španělsku a Portugalsku nezaměstnanost nejvyšší, dosahuje zde až  na 14,9 %.

Eurozóna preferuje oddálení splátek záchranných půjček od Irska a Portugalska

Vlády členských zemí eurozóny diskutovaly o způsobech, jak pomoci Portugalsku a Irsku  rychle se vrátit na kapitálové trhy a vyjádřily preference pro odložení splácení záchranných půjček ze strany obou států. Irsko získalo prostřednictvím mezinárodní finanční výpomoci  88,5 miliard USD a Portugalsko dokonce 104 miliard USD se závazkem provedení několika programů strukturálních reforem, aby se země mohly plnohodnotně vrátit na finanční trhy. Irský program skončí v letošním roce, portugalský program v příštím roce. Plná návratnost zemí na finanční trhy by byla největším úspěchem pro eurozónu, která se snaží přesvědčit, že její záchranné balíčky jsou použitelné v krizi, jako je nezaměstnanost.

Na jihu Evropy se zvyšuje nezaměstnanost, mladí ji hledají i v České republice

Počet Řeků, Španělů, Portugalců a Italů v ČR stoupl za posledních několik let téměř o třetinu. Jihoevropané zde hledají práci, kterou ve své domovině, zasažené ekonomickou krizí nemohou najít. V některých zemích jižní Evropy přesahuje nezaměstnanost mezi mladými lidmi až 50 %. Uplatňují se především ve službách, nadnárodních společnostech a call centrech.

V Portugalsku bylo zabaveno rekordní množství padělaných bankovek

Portugalská policie zabavila zatím největší množství padělaných bankovek. Jedná se až o půl milionu USD, kdy na 1 900 padělaných 200 euro bankovek bylo zabaveno v severním městě Oporta. Bankovky údajně byly výjimečně kvalitní, na trhu se podle analytiků mohly objevovat dlouhodobě, především ve Španělsku, Itálii, Německu, Bulharsku a Portugalsku.

Portugalsko potřebuje prodloužit lhůtu na snížení deficitu

Portugalský ministr financí Vitor Gaspar dnes oznámil, že jeho země bude na snížení rozpočtového deficitu potřebovat o rok déle z důvodu horšího vývoje ekonomiky. Podle podmínek čerpání mezinárodní finanční pomoci, která činí v přepočtu 104 miliard USD, by mělo Portugalsko snížit deficit z loňských 5 na 4,5 % HDP. Cíl pro snižování rozpočtového deficitu se nejspíš nepodaří dodržet ani jiným zemím, například i Francie. Evropská unie již naznačila, že by posun termínu mohl být možná, neboť ekonomický vývoj zemí není takový, jaký se původně očekával.

Portugalsko rozprodává své národní bohatsví

V dubnu 2011 se Portugalsko zavázalo, že bude privatizovat svůj majetek, aby se dostalo z dluhové krize. Za příslib privatizace země získala 104 miliard USD od mezinárodního společenství. Nyní se Portugalci proti vládní politice bouří, neboť země bude muset přistoupit k odprodeji svých prosperujících firem. Obyvatelé se obávají nejistoty a ztráty suverenity, nesouhlasí s tím, aby například firmy zabývající se lodní dopravou přešly pod zahraniční vlastníky. Státní deficit Portugalska by v roce 2014 neměl překročit 3 % HDP, v minulém roce se politikům podařilo státní dluh snížit na 5,6 % HDP.

Slovinsko pravděpodobně čekají předčasné volby a stávka desetitisíců zaměstnanců

Slovinsko pravděpodobně čekají předčasné volby do parlamentu důsledkem rozpadu vládní koalice. Poslanec Gregorje Viranta (DLGV) vystoupil z koalice a tím zbavil vládu parlamentní většiny. Poslanec Virant uvedl, že jeho důvodem odstoupení je, že premiér Janez Jansa odmítl demisi z funkce po korupčním skandálu. Krize v zemi dopadá na desetitisíce zaměstnanců veřejného sektoru, kteří se připojili k několika tisícové stávce v hlavním městě Lublaň. Učitelé, univerzitní lektoři, lékaři a další státní zaměstnanci protestují proti úsporným opatřením, včetně 5% snížením mezd. Premiér Jansa trvá na tom, že opatření jsou nezbytná, aby se obnovily veřejné finance, které jsou nyní poškozeny krizí eurozóny. Stav ekonomiky a HDP Slovinska se zhoršuje rychleji než v ostatních zemí eurozóny s výjimkou Řecka a Portugalska. Analytici varují, že by Slovinsko v nejbližší době mohlo potřebovat mezinárodní finanční pomoc.

Portugalský rozpočet na rok 2013 přezkoumá ústavní soud

Portugalský prezident Anibal Cavaco Silva uvedl, že hodlá poslat kontroverzní rozpočet na rok 2013 k přezkoumání k ústavnímu soudu, zabývat se má jeho spravedlivostí. Vláda rozpočet obhajuje a tvrdí, že zvýšení daní bylo nutné, jestliže má země splnit podmínky pro pomoc od eurozony. Pro většinu Portugalců se s 1. lednem navýšily daně. Jde o druhý případ, kdy prezident poslal schválený rozpočet k ústavnímu soudu. V minulém roce zamítl ústavní soud snížení platů úředníků a vláda tak musela hledat část peněz do státního rozpočtu jinde.

Nezaměstnanost v EU se opět zvýšila

Nejvyšší nezaměstnanost z členských států EU vykazují Španělsko, Portugalsko a Řecko.  Bez práce jsou především mladí lidé, v nejbližších týdnech se přitom neočekává zlepšení. Jen nezaměstnanost eurozony se zvýšila v říjnu na 11,7 %, o místo přišlo dalších 173 000 lidí. Evropská komise vyzvala vlády členských zemí, aby se na zvyšující nezaměstnanost zaměřily, především doporučuje reorganizaci centrálních a lokálních vlád, reformu daní, změny ve financování veřejného sektoru či systému zdravotnictví.

Evropu zasáhne středeční vlna stávek zaměstnanců

Zaměstnanci napříč Evropy se dohodli na stávce a sérii protestů proti zvyšující se nezaměstnanosti a úsporným opatřením. Na 40 odborových skupin z 23 zemí se podle BBC zapojí do středeční stávky, největší se očekávají ve Španělsku, Řecku, Portugalsku a Itálii. Ve Španělsku a Portugalsku začala stávka proti snížení platů, penzí a sociálních služeb již o půlnoci a Itálie zažije 4hodinovou stávku, k níž se připojí i zaměstnanci dopravy. Stávky jsou naplánované i v Belgii, Německu, Francie, Velké Británii a v některých státech východní Evropy.