Strana práv občanů – Zemanovci (SPOZ) se bude rozhodovat, zda nabídne místo na kandidátce do předčasných voleb členům Rusnokovy vlády, která v úterý 13. srpna podala demisi. Šéf diplomacie Jan Kohout, ministr financí Jan Fischer a ministr školství Dalibor Štys zájem o kandidaturu nemají, ale třeba ministr vnitra Martin Pecina by nabídku přijal a ministr zemědělství Miroslav Toman by nabídku zvažoval stejně jako ministr pro místní rozvoj František Lukl. Kancléř prezidenta Vratislav Mynář zopakoval, že je také připraven za SPOZ kandidovat do Poslanecké sněmovny a kdyby byl zvolen, tak by složil funkci hradního kancléře. Místopředseda SPOZ Vladimír Kruliš řekl, že o Mynářově kandidatuře nebylo ještě jednoznačně rozhodnuto.
Archiv štítku: předčasné volby
SPOZ chce na volební kandidátku členy Ruskovy úřednické vlády
Strana práv občanů – Zemanovci (SPOZ) chce na své kandidátky pro předčasné sněmovní volby získat členy úřednické vlády premiéra Jiřího Rusnoka. Podle stranického vedení se jedná o vládu odborníků na svých místech. Předseda SPOZ Zdeněk Štengl uvedl, že by stál o kandidaturu kancléře prezidenta Miloše Zemana, na jehož postu je nyní bývalý předseda SPOZ Vratislava Mynáře. Prezident Miloš Zeman je čestným předsedou strany SPOZ a kritici považují Rusnokovu úřednickou vládu odborníků jako vládu strany SPOZ a přátel prezidenta Zemana. Podle místopředsedy Vladimíra Kruliše strana SPOZ začne debatovat o předběžném finančním plánu a podobě volební kampaně.
Předčasné volby budou stát přibližně 1 miliardu korun
Podle ministerstva financí budou předčasné volby stát státní pokladu 1 miliardu korun. Radek Ležatek z tiskového oddělení ministerstva financí uvedl, že „na základě nákladů na předchozí volby do Poslanecké sněmovny lze usuzovat, že celkové náklady budou přibližně 1 miliarda Kč“. Státní rozpočet s volbami ještě v roce 2013 nepočítal a o způsobu financování sněmovních voleb musí rozhodnout vláda. Letošní státní rozpočet stanovil pouze výdaje na prezidentské a obecní volby ve výši 700 milionů korun, z toho na prezidentské volby počítal se 600 milionů korun. Sněmovní strany dostávají od státu příspěvek na svou činnost a loňské hospodaření řady z nich skončilo ztrátou, a proto zatím není zřejmé, kolik by věnovaly na volební kampaň. Vládní ODS skončila se ztrátou přes 43 milionů korun, schodek v hospodaření TOP 09 představoval 19,2 milionů korun a i ČSSD má 16 milion korun ztrátu. S mírným přebytkem skončily Věci veřejné, LIDEM a KSČM.
Zeman: Jmenování úřednické vlády mělo vyvolat předčasné volby
Prezident Miloš Zeman uvedl, že jmenování úřednické vlády bylo jedinou cestou, jak vyvolat předčasné volby. Prezident Zeman se tak odvolává na svá slova z 25. června, kterým tehdy údajně málokdo věřil. Prezident Zeman tak reagoval na situaci, kdy Rusnokův kabinet ve středečním hlasování nezískal důvěru Poslanecké sněmovny a následné rozpadnutí pravicové koalice ODS, TOP 09 a LIDEM. V zemi se tak schyluje z rozpuštění Poslanecké sněmovny a k předčasným volbám, které by se mohly konat již říjnu. Podle prezidenta Zemana je nestranický kabinet nejlepší garancí toho, že se prošetří politické a hospodářské skandály. Premiér Rusnok v nejbližší době podá prezidentovi svojí demisi. Poslanecká sněmovna bude o svém rozpuštění hlasovat na mimořádné schůzi, která se uskuteční příští týden. Prezidentův kancléř Vratislava Mynáře uvedl, že prezident Zeman se ještě před stvrzením rozpuštění sejde se zástupci politických stran.
Rusnokova vládu důvěru nezískala
Úřednická vláda Jiřího Rusnoka důvěru Poslanecké sněmovny nezískala a země údajně míří k rozpuštění Poslanecké sněmovny a k předčasným volbám. Vedle opozičních stran nové volby nově podporuje i TOP 09 a o rozpuštění Poslanecké sněmovny začnou jednat již ve čtvrtek 8. srpna. K rozpuštění sněmovny je potřeba ústavní většina nejméně 120 poslanců, což ČSSD, KSČM, VV a TOP 09 mají dostatečný počet 133 hlasů. Prezident Miloš Zeman ve svém projevu před hlasováním o důvěře vyvinul na všechny poslance velký tlak oznámením, že se v případě neúspěchu Rusnokova kabinetu nechystá pověřit sestavením vlády nikoho do doby, než skončí vyšetřování kauzy propojení politiků s kmotrovskými mafiemi. Hlasování se účastnilo 193 poslanců a proti důvěře bylo 100 poslanců, (48 ODS, 42 TOP 09, 7 LIDEM, 2 LEV 21 a nezařazený Michal Doktor) a pro vládu hlasovalo 93 poslanců (kompletní kluby ČSSD a KSČM, 10 VV a nezařazení Kristýna Kočí, Jaroslav Škárka a Josef Dobeš). Poslanci za TOP 09 a Starostové kvůli ztrátě většiny 101 hlasu pro případnou staronovou koaliční vládu oznámili, že jsou pro rozpuštění Poslanecké sněmovny a už připravili příslušnou listinu. Podle ČSSD, KSČM a VV by nové volby mohly být v říjnu 2013. Rusnokova vláda podá nejpozději v pátek demisi.
Poslanci KSČM podpoří Rusnokovu vládu
Ministerský předseda KSČM Vojtěch Filip sdělil novinářům, že komunisté podpoří úřednický kabinet premiéra Jiřího Rusnoka, čímž potvrdil očekávané stanovisko. Předseda Filip uvedl, že strana vycházela z analýzy vládního programového prohlášení a že jsou pro ně podstatné předčasné volby. Předseda Filip dodal: „KSČM je přesvědčena, že otázka legitimity parlamentu je nejdůležitější a v tomto ohledu trvá na tom, že jedině předčasné volby budou obnovou legitimity všech ústavních institucí.“ Premiér Rusnok může počítat s podporou 26 hlasů od KSČM, s 11 hlasy od VV a s 54 hlasy od ČSSD. Proti kabinetu chtějí nadále hlasovat strany bývalé koalice ODS, TOP 09 a LIDEM a společně mohou podporovatele premiéra Rusnoka bez větších problémů přehlasovat.
Pohledem politologů: Důvěru Rusnokovu kabinetu vysloví více jak 90 poslanců
Podle politologů Petra Justa a Jana Outlého při středečním hlasování o důvěře Rusnokově vládě by podporu mohlo vylovit více jak 90 poslanců, což ale nebude stačit. Na druhou stranu nevylučují, že se situace ještě změní. Sám premiér Jiří Rusnok v pořadu České televize „Otázky Václava Moravce“ řekl, že předpokládá podporu až 97 poslanců, což bude podle něj bude dostačující a jeho vláda důvěru získá. Podle Justa je Rusnok příliš optimistický, protože pokud strany bývalé koalice budou držet pohromadě, nemůže premiér na svou stranu získat nadpoloviční většinu poslanců. Pokud vláda důvěru nezíská, není podle politologů jisté, že by prezident Miloš Zeman pověřil druhým pokusem kandidátku bývalé koalice a šéfku Poslanecké sněmovny Miroslavu Němcovou (ODS). Podle Outlého i Justa by prezident mohl spíše zvolit vyčkávací taktiku a nechat vládnout Rusnokův kabinet v demisi. Mohlo by se jednat o snahu přimět k rozpuštění Poslaneckou sněmovnu a vyhlášení předčasných voleb. Jako dočasné řešení by prezident Zeman mohl pověřit vládou předsedu ČSSD Bohuslava Sobotku, ale jednalo by se zřejmě o zbytečný pokus, jelikož ČSSD by na svou stranu většinu v poslanecké sněmovně nezískala.
Ve středu chce ČSSD jednat s TOP 09 o vládní krizi
Podle šéfa poslaneckého klubu sociálních demokratů Jeronýma Tejce se schůzka uskuteční ve středu odpoledne. Snahou ČSSD je přesvědčit TOP 09 o vyhlášení předčasných voleb, které podle ní jsou „lepším řešením“. Naopak koalice chce do čela vlády postavit nového premiéra z řad ODS a úřadovat až do voleb na jaře příštího roku. Pro rádio Impuls šéf poslaneckého klubu uvedl, že TOP 09 je již nakloněna možnosti předčasných voleb a jmenování úřednické vlády. Opozice má v současnosti 93 poslanců, koalice 98, k vyhlášení nedůvěry a rozpuštěný Sněmovny je potřeba 120 hlasů. Předčasné volby by podle opozice mohly proběhnout do poloviny září.
Prezident Zeman přijal rezignaci premiéra Nečase, s ním končí i celá vláda
Po nedělním oznámení složil premiérský mandát Petr Nečas do rukou prezidenta Miloše Zemana, důvodem je policejní razie spojená s šéfkou kabinetu premiéra. Prezident Zeman prozatím pověřil Petra Nečase v pokračování ve funkci, dokud nebude sestavena vláda nová. Během následujících dní se prezident Zeman setká s představiteli vládních politických stran, aby o vzniklé situaci diskutovali. Rezignující premiér odstoupil i ze svého postu ve straně a oznámil, že příštích voleb se již neúčastní. Opozice i nadále vyzývá k předčasným volbám.
Premiér Nečas v souvislosti s policejní razií rezignuje
Petr Nečas v pondělí rezignuje na post premiéra i předsedy strany ODS, rozhodl o tom na jednání grémia strany v neděli večer. Důvodem odstoupení je policejní razie a zatčení šéfky jeho kabinetu Jany Nagyové. Premiér doufá, že koalice bude pokračovat i nadále, jen s novým premiérem, jestliže koalice sežene 101 hlasů. Opozice to odmítá a požaduje předčasné volby. V úterý se mělo jednat o nedůvěře vlády. Pokud se koalici podaří najít 101 hlasů k udržení vlády, měl by to podle premiéra Nečase prezident Miloš Zeman respektovat. O další budoucnosti koalice jednali představitelé vládních stran na zasedání tzv. K9 ještě v neděli večer.
Indický premiér popřel zprávy o předčasných volbách
Předseda vlády Indie Manmohan Singh dementoval zvěsti o předčasných parlamentních volbách a prohlásil, že jeho kabinet je stabilní a bude pokračovat ve svém funkčním období. Příčinou zpráv o vládní krizi je odchod jednoho z koaličních partnerů, po Socialistické straně koalici opustil i Drávidský svaz pokroku (DMK). Premiér Singh nepopírá, že jeho vláda může mít problémy, dodává ale, že v podobných situacích jde o naprosto běžný jev, který však nikterak neohrozí stabilitu a akceschopnost vlády. Je přesvědčen, že vláda dokončí pětileté funkční období a že volby se budou konat v řádném termínu, tedy v roce 2014. Současná indická vláda má i po odchodu koaličních partnerů podporu v parlamentu, na její straně stojí nejméně 280 poslanců, přičemž minimální požadovaný počet je 271.
Budoucí prezident Miloš Zeman volá po předčasných volbách
Vítěz prezidentských voleb Miloš Zeman by uvítal konání předčasných voleb. Jedním z důvodů podle něj, že strana LIDEM není stranou zvolenou občany. Premiér Petr Nečas avšak oponuje, že podle ústavy je vláda odpovědná Parlamentu ČR, nikoliv prezidentovi. Proto je pro setrvání své vlády ve funkci. Stejný názor v neděli vyjádřili v České televizi i ministr financí Miroslav Kalousek a první místopředseda ODS Martin Kuba. Předseda TOP 09 Karel Schwarzenberg v rozhovoru pro server Lidovky.cz sdělil, že se naopak domnívá, že budoucí pan prezident bude usilovat o svržení vlády co nejdříve, zejména kvůli straně LIDEM. Se svržením vlády souhlasí také strana ČSSD, VV a KSČM. V nedělní televizní debatě to oznámili zástupci jmenovaných stran.
Slovinsko pravděpodobně čekají předčasné volby a stávka desetitisíců zaměstnanců
Slovinsko pravděpodobně čekají předčasné volby do parlamentu důsledkem rozpadu vládní koalice. Poslanec Gregorje Viranta (DLGV) vystoupil z koalice a tím zbavil vládu parlamentní většiny. Poslanec Virant uvedl, že jeho důvodem odstoupení je, že premiér Janez Jansa odmítl demisi z funkce po korupčním skandálu. Krize v zemi dopadá na desetitisíce zaměstnanců veřejného sektoru, kteří se připojili k několika tisícové stávce v hlavním městě Lublaň. Učitelé, univerzitní lektoři, lékaři a další státní zaměstnanci protestují proti úsporným opatřením, včetně 5% snížením mezd. Premiér Jansa trvá na tom, že opatření jsou nezbytná, aby se obnovily veřejné finance, které jsou nyní poškozeny krizí eurozóny. Stav ekonomiky a HDP Slovinska se zhoršuje rychleji než v ostatních zemí eurozóny s výjimkou Řecka a Portugalska. Analytici varují, že by Slovinsko v nejbližší době mohlo potřebovat mezinárodní finanční pomoc.