Strana práv občanů – Zemanovci (SPOZ) se bude rozhodovat, zda nabídne místo na kandidátce do předčasných voleb členům Rusnokovy vlády, která v úterý 13. srpna podala demisi. Šéf diplomacie Jan Kohout, ministr financí Jan Fischer a ministr školství Dalibor Štys zájem o kandidaturu nemají, ale třeba ministr vnitra Martin Pecina by nabídku přijal a ministr zemědělství Miroslav Toman by nabídku zvažoval stejně jako ministr pro místní rozvoj František Lukl. Kancléř prezidenta Vratislav Mynář zopakoval, že je také připraven za SPOZ kandidovat do Poslanecké sněmovny a kdyby byl zvolen, tak by složil funkci hradního kancléře. Místopředseda SPOZ Vladimír Kruliš řekl, že o Mynářově kandidatuře nebylo ještě jednoznačně rozhodnuto.
Archiv štítku: vládní krize
SPOZ chce na volební kandidátku členy Ruskovy úřednické vlády
Strana práv občanů – Zemanovci (SPOZ) chce na své kandidátky pro předčasné sněmovní volby získat členy úřednické vlády premiéra Jiřího Rusnoka. Podle stranického vedení se jedná o vládu odborníků na svých místech. Předseda SPOZ Zdeněk Štengl uvedl, že by stál o kandidaturu kancléře prezidenta Miloše Zemana, na jehož postu je nyní bývalý předseda SPOZ Vratislava Mynáře. Prezident Miloš Zeman je čestným předsedou strany SPOZ a kritici považují Rusnokovu úřednickou vládu odborníků jako vládu strany SPOZ a přátel prezidenta Zemana. Podle místopředsedy Vladimíra Kruliše strana SPOZ začne debatovat o předběžném finančním plánu a podobě volební kampaně.
Maďarský premiér požaduje odložení schůzky Visegrádské skupiny kvůli vládní krizi v ČR
Maďarský premiér Viktor Orbán navrhl odložit neformální schůzku předsedů vlád členských států Visegrádské skupiny kvůli vládní krizi v ČR a politickému vývoji kolem české vlády. Schůzka premiérů se měla uskutečnit 24. srpna na severozápadě Maďarska na zámku Fertőd, nedaleko od rakouských hranic. Mezi členské státy Visegrádské skupiny patří Česká republika, Slovensko, Polsko a Maďarsko. Předsednictví Visegrádské skupiny po Polsko převzalo Maďarsko. Za polského předsednictví v březnu 2013 diskutovali členské státy ve Varšavě s německou kancléřkou Angelou Merkelovou a francouzským prezidentem Françoisem Hollandem a v červnu 2013 s japonským premiérem Šinzó Abem.
Zeman: Jmenování úřednické vlády mělo vyvolat předčasné volby
Prezident Miloš Zeman uvedl, že jmenování úřednické vlády bylo jedinou cestou, jak vyvolat předčasné volby. Prezident Zeman se tak odvolává na svá slova z 25. června, kterým tehdy údajně málokdo věřil. Prezident Zeman tak reagoval na situaci, kdy Rusnokův kabinet ve středečním hlasování nezískal důvěru Poslanecké sněmovny a následné rozpadnutí pravicové koalice ODS, TOP 09 a LIDEM. V zemi se tak schyluje z rozpuštění Poslanecké sněmovny a k předčasným volbám, které by se mohly konat již říjnu. Podle prezidenta Zemana je nestranický kabinet nejlepší garancí toho, že se prošetří politické a hospodářské skandály. Premiér Rusnok v nejbližší době podá prezidentovi svojí demisi. Poslanecká sněmovna bude o svém rozpuštění hlasovat na mimořádné schůzi, která se uskuteční příští týden. Prezidentův kancléř Vratislava Mynáře uvedl, že prezident Zeman se ještě před stvrzením rozpuštění sejde se zástupci politických stran.
Rusnokova vládu důvěru nezískala
Úřednická vláda Jiřího Rusnoka důvěru Poslanecké sněmovny nezískala a země údajně míří k rozpuštění Poslanecké sněmovny a k předčasným volbám. Vedle opozičních stran nové volby nově podporuje i TOP 09 a o rozpuštění Poslanecké sněmovny začnou jednat již ve čtvrtek 8. srpna. K rozpuštění sněmovny je potřeba ústavní většina nejméně 120 poslanců, což ČSSD, KSČM, VV a TOP 09 mají dostatečný počet 133 hlasů. Prezident Miloš Zeman ve svém projevu před hlasováním o důvěře vyvinul na všechny poslance velký tlak oznámením, že se v případě neúspěchu Rusnokova kabinetu nechystá pověřit sestavením vlády nikoho do doby, než skončí vyšetřování kauzy propojení politiků s kmotrovskými mafiemi. Hlasování se účastnilo 193 poslanců a proti důvěře bylo 100 poslanců, (48 ODS, 42 TOP 09, 7 LIDEM, 2 LEV 21 a nezařazený Michal Doktor) a pro vládu hlasovalo 93 poslanců (kompletní kluby ČSSD a KSČM, 10 VV a nezařazení Kristýna Kočí, Jaroslav Škárka a Josef Dobeš). Poslanci za TOP 09 a Starostové kvůli ztrátě většiny 101 hlasu pro případnou staronovou koaliční vládu oznámili, že jsou pro rozpuštění Poslanecké sněmovny a už připravili příslušnou listinu. Podle ČSSD, KSČM a VV by nové volby mohly být v říjnu 2013. Rusnokova vláda podá nejpozději v pátek demisi.
Poslanci VV podpoří Rusnokovu úřednickou vládu
Předsedkyně poslaneckého klubu Kateřina Klasnová uvedla novinářům po dnešním zasedání klubu VV, kterého se účastnil i premiér Rusnok, že jeho úřednickou vládu ve středečním hlasování podpoří. Jedná o první sněmovní frakci, která kabinetu vyjádřila oficiálně podporu. Předsedkyně Klasnová předložila premiérovi Rusnokovi body, které VV pokládají za zásadní, a na kterých se s premiérem Rusnokem shodli. Bodů je 21 a patří k nim závazek, že úřednická vláda nerozhodne o dostavbě Jaderné elektrárny Temelín, a že zajistí nezávislé vyšetřování politických kauz a že bude potírat hazard. Další podmínky se týkají lichvy, exekucí, zrušení sKaret, pravomocí Nejvyššího kontrolního úřadu nebo transparentních církevních restitucích. Premiér Rusnok potřebuje ještě podporu od poslanců z KSČM a ČSSD. Proti kabinetu chtějí hlasovat strany bývalé koalice ODS, TOP 09 a LIDEM.
Poslanci KSČM podpoří Rusnokovu vládu
Ministerský předseda KSČM Vojtěch Filip sdělil novinářům, že komunisté podpoří úřednický kabinet premiéra Jiřího Rusnoka, čímž potvrdil očekávané stanovisko. Předseda Filip uvedl, že strana vycházela z analýzy vládního programového prohlášení a že jsou pro ně podstatné předčasné volby. Předseda Filip dodal: „KSČM je přesvědčena, že otázka legitimity parlamentu je nejdůležitější a v tomto ohledu trvá na tom, že jedině předčasné volby budou obnovou legitimity všech ústavních institucí.“ Premiér Rusnok může počítat s podporou 26 hlasů od KSČM, s 11 hlasy od VV a s 54 hlasy od ČSSD. Proti kabinetu chtějí nadále hlasovat strany bývalé koalice ODS, TOP 09 a LIDEM a společně mohou podporovatele premiéra Rusnoka bez větších problémů přehlasovat.
Poslanci ČSSD podpoří Rusnokovu vládu
Vedení ČSSD jednomyslně doporučilo svým poslancům, aby vyjádřili důvěru vládě premiéra Jiřího Rusnoka. Podle sociální demokracie by se tak mohla otevřít cesta k předčasným volbám nebo alespoň oddálit návrat zkompromitované pravicové koalice ODS, TOP 09 a LIDEM. S návrhem přišel předseda Bohuslav Sobotka, který úřednický kabinet odmítal podpořit a opakovaně jej kritizoval. Rusnok tak vedle 11 hlasů od VV může počítat i s 54 hlasy ČSSD. Podle předsedy Sobotky podpora úřednického kabinetu neznamená „podporu krokům, které by do budoucna oslabovaly parlamentní systém vlády v zemi a vedly k zavedení prezidentského systému“. Sociální demokracie hodlá zahájit jednání s dalšími stranami o nezbytných úpravách ústavy, které zpřesní pravomoci jednotlivých ústavních institucí, tak aby zde zůstal zachován parlamentní systém.
Asociace krajů ČR vyjádřila podporu Rusnokově vládě
Asociace krajů ČR podpořila vyjádření důvěry vládě Jiřího Rusnoka a žádá všechny strany a poslance, aby pro ni hlasovali. Pro usnesení se ze 14 hejtmanů vyslovilo 12, a to převážné z ČSSD a KSČM. Proti vyjádření důvěry byl primátor Prahy Tomáš Hudeček (TOP 09) a liberecký hejtman Martin Půta (Starostové pro Liberecký kraj) nehlasoval a zkritizoval jednání jako z politizaci krajské asociace. Šéf asociace a místopředseda ČSSD Michal Hašek uvedl, že „hejtmanskou podporu Rusnokově vládě vnímá jako krok v zájmu ČR a jejích obyvatel“ a hodlá se obrátit na všechny poslance, aby vyjádřili důvěru úřednickému kabinetu. Hejtman Plzeňského kraje Milan Chovanec řekl, že je to příjemná změna, protože nynější vláda vyslechne jejich argumenty a problémy kraje nejsou brány na lehkou váhu. Hejtman jihočeského kraje Jiří Zimola dodal, že je v zájmu každého poslance, aby Rusnokova vláda získala důvěru. Předseda Stínové asociace krajů ČR Jiří Pospíšil (ODS) uvedl, že Hašek proměňuje Asociaci krajů z nepolitické organizace do platformy pro hlásání svých vlastních postojů a názorů ve vrcholícím vnitrostranickém souboji o vedení ČSSD.
Pohledem politologů: Důvěru Rusnokovu kabinetu vysloví více jak 90 poslanců
Podle politologů Petra Justa a Jana Outlého při středečním hlasování o důvěře Rusnokově vládě by podporu mohlo vylovit více jak 90 poslanců, což ale nebude stačit. Na druhou stranu nevylučují, že se situace ještě změní. Sám premiér Jiří Rusnok v pořadu České televize „Otázky Václava Moravce“ řekl, že předpokládá podporu až 97 poslanců, což bude podle něj bude dostačující a jeho vláda důvěru získá. Podle Justa je Rusnok příliš optimistický, protože pokud strany bývalé koalice budou držet pohromadě, nemůže premiér na svou stranu získat nadpoloviční většinu poslanců. Pokud vláda důvěru nezíská, není podle politologů jisté, že by prezident Miloš Zeman pověřil druhým pokusem kandidátku bývalé koalice a šéfku Poslanecké sněmovny Miroslavu Němcovou (ODS). Podle Outlého i Justa by prezident mohl spíše zvolit vyčkávací taktiku a nechat vládnout Rusnokův kabinet v demisi. Mohlo by se jednat o snahu přimět k rozpuštění Poslaneckou sněmovnu a vyhlášení předčasných voleb. Jako dočasné řešení by prezident Zeman mohl pověřit vládou předsedu ČSSD Bohuslava Sobotku, ale jednalo by se zřejmě o zbytečný pokus, jelikož ČSSD by na svou stranu většinu v poslanecké sněmovně nezískala.
Předsedové parlamentních stran debatovali o vládním prohlášení a důvěře vládě
V pořadu České televize „Otázky Václava Moravce“ předseda strany TOP 09 Karel Schwarzenberg uvedl, že programové prohlášení úřednické vlády premiéra Jiřího Rusnoka má pouze odvést pozornost od posilování moci prezidenta Miloše Zemana a personálních změn, které kabinet provádí. Cíle obsažené v prohlášení jsou podle něho vzhledem k termínu řádných voleb vlády absolutně nerealistické. Místopředseda ODS Martin Kuba je také skeptický ohledně prosazování cílů vlády a považuje prohlášení za zastírací manévr. Předseda ČSSD Bohuslav Sobotka uvedl, že s většinou cílů v programovém prohlášení nejsou sociální demokraté v rozporu, ale problémem je, že vláda nemá reálné nástroje na realizování programových cílů. Uvnitř ČSSD panují odlišné názory, což prohlubuje krizi v ČSSD a oslabuje postavení předsedy Sobotky. Místopředseda ČSSD Michal Hašek kabinet podporuje a vyzývá k podpoře i jako předseda Asociace krajů ČR, kdežto předseda ČSSD Sobotka zvažuje možnost, že by sociálnědemokratičtí poslanci mohli na hlasování opustit jednací sál a opětovně vyzývá k rozpuštění sněmovny a k uspořádání předčasných voleb, což strany bývalé pravostředové koalice odmítají.
Rusnokova vláda může vládnout i bez důvěry v Poslanecké sněmovně
Premiér Jiří Rusnok uvedl, že i bez získání důvěry v Poslanecké sněmovně může úřednický kabinet podle ústavy vládnout dál. Podle Rusnoka legitimita jeho vlády vyplývá z Ústavy České republiky i z hlediska ústavních zvyklostí, jelikož pokud od poslanců jeho kabinet nedostane důvěru, podá demisi a může vládnout dál. Premiér Rusnok argumentoval například vládou Mirka Topolánka, která fungovala v demisi přes čtyři měsíce. Politické kroky je podle něj možné po určitou dobu provádět i bez mandátu z voleb či od Poslanecké sněmovny. Poslanci budou jednat o důvěře Rusnokově vládě 7. srpna. ODS a TOP 09 budou podle svých zástupců hlasovat proti, ČSSD, KSČM i VV budou o podpoře kabinetu ještě jednat.
TOP 09 nepodpoří Rusnokovu vládu, která prý ohrožuje systém
Místopředseda TOP 09 Miroslav Kalousek oznámil, že strana nepodpoří úřednickou vládu ani žádnou jinou, která by vznikla a postupovala podobným způsobem, protože destabilizuje a ohrožuje systém. Místopředseda Kalousek se odvolává na vládu ve volbách neúspěšnou stranu SPOZ, která je nyní označována jako Rusnokova. Dále zdůrazňuje, že vláda předstupuje před Poslaneckou sněmovnu, aby ve svém programovém prohlášení předložila priority, které bude prosazovat v rámci systému liberální parlamentní demokracie a vyvážené dělby moci mezi ústavními institucemi. Priority byly pak potvrzením smlouvy s voliči, kterou uzavíraly ve volbách úspěšné parlamentní strany. Závěrem připomněl, že TOP 09 bude vždy hájit stávající parlamentní principy, tedy volnou soutěž politických stran a ústavní zvyklosti, které mají původ v Masarykově a Havlově étosu.
Rusnokova úřednická vláda schválila své programové prohlášení
Hlavními body schváleného Rusnokova programového prohlášení jsou obnova důvěry ve veřejné a státní instituce, že profesionálně spravují Českou republiku, oživení ekonomiky, snížení nezaměstnanosti, zefektivnění čerpání peněz z evropských fondů. Dle premiéra Rusnoka je na špatné úrovni i sociální politika, kde požaduje mimo jiné zrušení kritizovaných sKaret. Programové prohlášení úřednická vláda odešle do Poslanecké sněmovny a těsně před hlasování chce premiér Rusnok navštívit jednotlivé poslanecké kluby, aby s poslanci vyjednával o možné podpoře. O důvěře Rusnokova kabinetu bude Poslanecká sněmovna hlasovat ve středu 7. srpna.
Poslanecká sněmovna bude jednat o důvěře Rusnokově vládě 7. srpna
Sněmovní organizační výbor dnes rozhodl, že poslanci budou hlasovat o důvěře vládě Jiřího Rusnoka ve středu 7. srpna. Kabinetu Rusnoka od jmenování premiérem (10. července) běží lhůta 30 dnů, do kdy musí předstoupit před Poslaneckou sněmovnu a požádat ji o vyslovení důvěry. ODS a TOP 09 budou podle svých zástupců hlasovat proti, ČSSD a KSČM budou o postoji k vládě teprve jednat. Pro vyslovení důvěry Rusnokově vládě jsou potřeba hlasy většiny přítomných poslanců. David Rath a Roman Pekárek se kvůli výkonu trestu neúčastní, proto v současné době k vyslovení důvěry stačí 100 hlasů. Pokud by chyběli i další poslanci, pak by se počet potřebných hlasů dále snižoval.
KSČM o podpoře Ruskově vládě rozhodne příští týden
Předseda poslaneckého klubu KSČM Pavel Kováčik uvedl, že premiér Jiří Rusnok předstoupí před jejich poslance pravděpodobně 6. srpna. Předseda Kováčik slíbil, že verdikt nebude dlouho odkládat a komunisté rozhodnou o podpoře jeho vládě ještě ten den. Ze strany KSČM se proslýchá, že se usnesou na podpoře úřednického kabinetu, ale není vyloučeno, že podpora bude podmíněná. Oficiálně chce strana vnitřní debatu zahájit na pátečním zasedání nejvyššího vedení. Nejdůležitější roli bude hrát program kabinetu, dále záleží na zpracování rozpočtu a čerpání evropských peněz. Několik komunistů v nedávné době vyjadřovali výhrady k personálnímu obsazení některých ministerstev. O tom, kdy se hlasování o důvěře vládě uskuteční, rozhodne 1. srpna sněmovní organizační výbor a nejpravděpodobnějšími termíny jsou 7. nebo 9. srpna.
Prezident pozval šéfa Vrchního státního zastupitelství Ištvana na Hrad
Prezident Miloš Zeman pozval na Hrad šéfa Vrchního státního zastupitelství v Olomouci Iva Ištvana a vyjádřil plnou podporu jeho práci v kauze Nagyová a úsilí odhalit klientelistickou síť spojující politickou sféru s ekonomickou kriminalitou. Místopředseda TOP 09 Miroslav Kalousek reagoval prohlášením, že jejich setkání je v přímém rozporu s nestranným výkonem působnosti státního zastupitelství. Podle bývalého ministra financí Kalouska prezident přijetím Ištvana otevřeně přiznal přímou souvislost policejního zásahu před 6 týdny, který vedl k pádu Nečasovy vlády, s politickými změnami, o které prezident Zeman usiluje. Nejvyšší žalobce Pavel Zeman uvedl, že rozhodnutí je jen na Ištvanovi, zda pozvání přijme či odmítne. Dle nejvyššího žalobce Zemana se jedná o otázku slušnosti, jelikož mezi významnými institucemi a představiteli státu musí panovat určitá úcta.
KSČM uvažuje o podpoře Ruskově vládě, nechce pravicovou koalici
Předseda KSČM Pavel Kováčik se jako poslední ze zástupců sněmovních klubů sešel s prezidentem Milošem Zemanem, který od neděle 21. července absolvoval řadu rozhovorů a jednání se zástupci parlamentních stran a s předsedy poslaneckých klubů. Předseda Kováčik potvrdil, že by komunističtí poslanci mohli vládu Jiřího Rusnoka podpořit kvůli tomu, aby se nevrátila vláda pravice. Novinářům znovu zopakoval, že je pro KSČM nepřijatelné, že by se mohla vrátit vláda ODS, TOP 09 a LIDEM. Definitivně se strana KSČM rozhodne po jednání poslaneckého klubu na začátku srpna. Ohledně hlasování o důvěře předseda Kováčik odsoudil názor některých poslanců, kteří uvažují o tom, že při hlasování o důvěře opustí sněmovní sál. Hrozí, že by se mohl snížit počet hlasů natolik, že by nebylo možné důvěru vyslovit, a to je podle něho nepřípustné.
Prezident Miloš Zeman v úterý jmenuje úřednického premiéra
Varianta, kterou představil prezident Miloš Zeman již v minulých dnech, tedy vytvoření úřednické vlády, je dalším nejpravděpodobnějším krokem řešícím politickou krizi. Prezident Miloš Zeman totiž v pondělí potvrdil, že v úterý na tiskové konferenci oznámí jméno nového úřednického premiéra, který bude pověřen, aby sestavil vládu. Dodal, že by v úřednickém kabinetu měli být také zástupci tripartity – zaměstnavatelů a odborů, ať už přímo nebo nepřímo. Otázkou zůstává, zda-li taková vláda získá důvěru Poslanecké směnovny, neboť ani jedna z koaličních stran neupřednostňuje vznik úřednické vlády.
ČSSD požaduje předčasné volby
Na sobotním jednání strany ČSSD s prezidentem Milošem Zemanem byl vznesen požadavek na konání předčasných voleb. Předseda ČSSD Bohuslav Sobotka to také potvrdil na tiskové konferenci. Strana konkrétně navrhla prezidentovi, aby udělal vše pro rozpuštění dolní komory a uspořádání předčasných voleb. Širší vedení strany se tohoto požadavku nehodlá vzdát a argumentuje tím, že nemíní další pokračování pravicové vlády, která se osvědčila jako neúspěšná. Rozhovory o tom, jaké kroky povedou k řešení vládní krize, pokračovaly ještě během sobotního podvečera. V Lánech se s prezidentem Milošem Zemanem sejdou zástupci dalších stran – TOP 09 a ODS. Zástupce strany KSČM už v sobotu přijal prezident na svém sídle v Lánech.
Prezident Miloš Zeman se vyjádřil k možnosti konání předčasných voleb
Ve středu se konala tisková konference, na které prezident Miloš Zeman představil svůj Nadační fond na splácení státního dluhu a rovněž se vyjádřil k politické situaci v ČR. Prezident Miloš Zeman konkrétně hovořil o možnosti konání předčasných voleb. Ačkoliv prezidentovo preferovanější variantou by byly volby v řádném termínu, jak sám dodává: „Prezident tady ovšem není od toho, aby pobíhal po Poslanecké sněmovně a sháněl 120 hlasů.“ Vládní krizi, kterou minulý týden odstartovala razie na Úřadu vlády, projedná prezident Miloš Zeman se zástupci parlamentních stran ještě na konci týdne. O jejích výsledcích bude veřejnost informována příští úterý na další tiskové konferenci.
Vládní výbor představuje Strategii „+1“
V současné době tvoří ženy zaměstnané ve státní správě zhruba tři pětiny a obecně lze považovat podíl žen například v české politické sféře za nízký. Vládní výbor tak usiluje o vyrovnané zastoupení žen a a mužů v politice a na rozhodovacích pozicích, přičemž byl připraven návrh, který by situaci mohl vyřešit. Strategie „+1“ předkládá takové řešení, které by umožňovalo, aby každý rok byla do řídících funkcí dosazována jedna žena, a to až do té doby, než by jejich podíl nedosáhl 40 %. Stejně tak by se představovaný koncept týkal mužů v těch institucích, kde je naopak větší podíl žen. Ačkoliv je návrh nekontroverzní, v době vládní krize není jisté, kdy bude projednán.