Předčasné volby budou stát přibližně 1 miliardu korun

Podle ministerstva financí budou předčasné volby stát státní pokladu 1 miliardu korun. Radek Ležatek z tiskového oddělení ministerstva financí uvedl, že „na základě nákladů na předchozí volby do Poslanecké sněmovny lze usuzovat, že celkové náklady budou přibližně 1 miliarda Kč“. Státní rozpočet s volbami ještě v roce 2013 nepočítal a o způsobu financování sněmovních voleb musí rozhodnout vláda. Letošní státní rozpočet stanovil pouze výdaje na prezidentské a obecní volby ve výši 700 milionů korun, z toho na prezidentské volby počítal se 600 milionů korun. Sněmovní strany dostávají od státu příspěvek na svou činnost a loňské hospodaření řady z nich skončilo ztrátou, a proto zatím není zřejmé, kolik by věnovaly na volební kampaň. Vládní ODS skončila se ztrátou přes 43 milionů korun, schodek v hospodaření TOP 09 představoval 19,2 milionů korun a i ČSSD má 16 milion korun ztrátu. S mírným přebytkem skončily Věci veřejné, LIDEM a KSČM.

Zeman: Jmenování úřednické vlády mělo vyvolat předčasné volby

Prezident Miloš Zeman uvedl, že jmenování úřednické vlády bylo jedinou cestou, jak vyvolat předčasné volby. Prezident Zeman se tak odvolává na svá slova z 25. června, kterým tehdy údajně málokdo věřil. Prezident Zeman tak reagoval na situaci, kdy Rusnokův kabinet ve středečním hlasování nezískal důvěru Poslanecké sněmovny a následné rozpadnutí pravicové koalice ODS, TOP 09 a LIDEM. V zemi se tak schyluje z rozpuštění Poslanecké sněmovny a k předčasným volbám, které by se mohly konat již říjnu. Podle prezidenta Zemana je nestranický kabinet nejlepší garancí toho, že se prošetří politické a hospodářské skandály. Premiér Rusnok v nejbližší době podá prezidentovi svojí demisi. Poslanecká sněmovna bude o svém rozpuštění hlasovat na mimořádné schůzi, která se uskuteční příští týden. Prezidentův kancléř Vratislava Mynáře uvedl, že prezident Zeman se ještě před stvrzením rozpuštění sejde se zástupci politických stran.

Rusnokova vládu důvěru nezískala

Úřednická vláda Jiřího Rusnoka důvěru Poslanecké sněmovny nezískala a země údajně míří k rozpuštění Poslanecké sněmovny a k předčasným volbám. Vedle opozičních stran nové volby nově podporuje i TOP 09 a o rozpuštění Poslanecké sněmovny začnou jednat již ve čtvrtek 8. srpna.  K rozpuštění sněmovny je potřeba ústavní většina nejméně 120 poslanců, což ČSSD, KSČM, VV a TOP 09 mají dostatečný počet 133 hlasů. Prezident Miloš Zeman ve svém projevu před hlasováním o důvěře vyvinul na všechny poslance velký tlak oznámením, že se v případě neúspěchu Rusnokova kabinetu nechystá pověřit sestavením vlády nikoho do doby, než skončí vyšetřování kauzy propojení politiků s kmotrovskými mafiemi. Hlasování se účastnilo 193 poslanců a proti důvěře bylo 100 poslanců, (48 ODS, 42 TOP 09, 7 LIDEM, 2 LEV 21 a nezařazený Michal Doktor) a pro vládu hlasovalo 93 poslanců (kompletní kluby ČSSD a KSČM, 10 VV a nezařazení Kristýna Kočí, Jaroslav Škárka a Josef Dobeš). Poslanci za TOP 09 a Starostové kvůli ztrátě většiny 101 hlasu pro případnou staronovou koaliční vládu oznámili, že jsou pro rozpuštění Poslanecké sněmovny a už připravili příslušnou listinu. Podle ČSSD, KSČM a VV by nové volby mohly být v říjnu 2013. Rusnokova vláda podá nejpozději v pátek demisi.

Pohledem politologů: Důvěru Rusnokovu kabinetu vysloví více jak 90 poslanců

Podle politologů Petra Justa a Jana Outlého při středečním hlasování o důvěře Rusnokově vládě by podporu mohlo vylovit více jak 90 poslanců, což ale nebude stačit. Na druhou stranu nevylučují, že se situace ještě změní. Sám premiér Jiří Rusnok v pořadu České televize „Otázky Václava Moravce“ řekl, že předpokládá podporu až 97 poslanců, což bude podle něj bude dostačující a jeho vláda důvěru získá. Podle Justa je Rusnok příliš optimistický, protože pokud strany bývalé koalice budou držet pohromadě, nemůže premiér na svou stranu získat nadpoloviční většinu poslanců. Pokud vláda důvěru nezíská, není podle politologů jisté, že by prezident Miloš Zeman pověřil druhým pokusem kandidátku bývalé koalice a šéfku Poslanecké sněmovny Miroslavu Němcovou (ODS). Podle Outlého i Justa by prezident mohl spíše zvolit vyčkávací taktiku a nechat vládnout Rusnokův kabinet v demisi. Mohlo by se jednat o snahu přimět k rozpuštění Poslaneckou sněmovnu a vyhlášení předčasných voleb. Jako dočasné řešení by prezident Zeman mohl pověřit vládou předsedu ČSSD Bohuslava Sobotku, ale jednalo by se zřejmě o zbytečný pokus, jelikož ČSSD by na svou stranu většinu v poslanecké sněmovně nezískala.

Rusnokova vláda může vládnout i bez důvěry v Poslanecké sněmovně

Premiér Jiří Rusnok uvedl, že i bez získání důvěry v Poslanecké sněmovně může úřednický kabinet podle ústavy vládnout dál. Podle Rusnoka legitimita jeho vlády vyplývá z Ústavy České republiky i z hlediska ústavních zvyklostí, jelikož pokud od poslanců jeho kabinet nedostane důvěru, podá demisi a může vládnout dál. Premiér Rusnok argumentoval například vládou Mirka Topolánka, která fungovala v demisi přes čtyři měsíce. Politické kroky je podle něj možné po určitou dobu provádět i bez mandátu z voleb či od Poslanecké sněmovny. Poslanci budou jednat o důvěře Rusnokově vládě 7. srpna. ODS a TOP 09 budou podle svých zástupců hlasovat proti, ČSSD, KSČM i VV budou o podpoře kabinetu ještě jednat.

 

Rusnokova úřednická vláda schválila své programové prohlášení

Hlavními body schváleného Rusnokova programového prohlášení jsou obnova důvěry ve veřejné a státní instituce, že profesionálně spravují Českou republiku, oživení ekonomiky, snížení nezaměstnanosti, zefektivnění čerpání peněz z evropských fondů. Dle premiéra Rusnoka je na špatné úrovni i sociální politika, kde požaduje mimo jiné zrušení kritizovaných sKaret. Programové prohlášení úřednická vláda odešle do Poslanecké sněmovny a těsně před hlasování chce premiér Rusnok navštívit jednotlivé poslanecké kluby, aby s poslanci vyjednával o možné podpoře. O důvěře Rusnokova kabinetu bude Poslanecká sněmovna hlasovat ve středu 7. srpna.

 

Poslanecká sněmovna bude jednat o důvěře Rusnokově vládě 7. srpna

Sněmovní organizační výbor dnes rozhodl, že poslanci budou hlasovat o důvěře vládě Jiřího Rusnoka ve středu 7. srpna. Kabinetu Rusnoka od jmenování premiérem (10. července) běží lhůta 30 dnů, do kdy musí předstoupit před Poslaneckou sněmovnu a požádat ji o vyslovení důvěry. ODS a TOP 09 budou podle svých zástupců hlasovat proti, ČSSD a KSČM budou o postoji k vládě teprve jednat. Pro vyslovení důvěry Rusnokově vládě jsou potřeba hlasy většiny přítomných poslanců. David Rath a Roman Pekárek se kvůli výkonu trestu neúčastní, proto v současné době k vyslovení důvěry stačí 100 hlasů. Pokud by chyběli i další poslanci, pak by se počet potřebných hlasů dále snižoval.

Předsedkyně strany LIDEM Peake podporuje pokračování koalice s ODS a TOP 09

Předsedkyně nejmenší strany bývalé koalice LIDEM Karolína Peake potvrdila premiérovi Jiřímu Rusnokovi, že nadále podporuje pokračování koaličního projektu společně s ODS a TOP 09. Po schůzce Peake uvedla, že i přesto se předseda úřednické vlády Rusnok sejde s poslanci strany LIDEM, aby je seznámil s programovými prioritami svého kabinetu. Peake novinářům řekla, že premiér Rusnok sice podporuje priority, které se shodují se stranou LIDEM, mimo jiné prosazení zákona o úřednících, povinný registr smluv a zprůhlednění financování politických stran, ale tyto programové body slíbily prosadit i ODS a TOP 09 a ještě zaručují dostatečnou většinu v Poslanecké sněmovně. Pokud premiér Rusnok důvěru nezíská, prezident Miloš Zeman bude vyžadovat 101 podpisů poslanců na staronové kandidátce s premiérkou Miroslavou Němcovou v čele. Předsedkyně Peake potvrdila, že prohlášení její strana znovu podepíše.

TOP 09: Návrhy na šéfa Poslanecké sněmovny musí být známy do neděle

Výměnou za akceptování výběru kandidátky na premiérku Miroslavy Němcové ze strany ODS, požaduje strana TOP 09, aby návrhy na nového předsedu či předsedkyni byly známy do neděle, tedy ještě před samotným hlasováním o důvěře vlády. Pokud by ODS na tento požadavek nepřistoupila, mohlo by dojít k ukončení spolupráce mezi TOP 09 a ODS, jak prohlásil předseda TOP 09 Karel Schwarzenberg. V pátek strana ODS uvedla, že je ochotna přenechat post předsedy dolní komory parlamentu straně TOP 09.