Prezident Miloš Zeman uvedl, že jmenování úřednické vlády bylo jedinou cestou, jak vyvolat předčasné volby. Prezident Zeman se tak odvolává na svá slova z 25. června, kterým tehdy údajně málokdo věřil. Prezident Zeman tak reagoval na situaci, kdy Rusnokův kabinet ve středečním hlasování nezískal důvěru Poslanecké sněmovny a následné rozpadnutí pravicové koalice ODS, TOP 09 a LIDEM. V zemi se tak schyluje z rozpuštění Poslanecké sněmovny a k předčasným volbám, které by se mohly konat již říjnu. Podle prezidenta Zemana je nestranický kabinet nejlepší garancí toho, že se prošetří politické a hospodářské skandály. Premiér Rusnok v nejbližší době podá prezidentovi svojí demisi. Poslanecká sněmovna bude o svém rozpuštění hlasovat na mimořádné schůzi, která se uskuteční příští týden. Prezidentův kancléř Vratislava Mynáře uvedl, že prezident Zeman se ještě před stvrzením rozpuštění sejde se zástupci politických stran.
Archiv štítku: Miloš Zeman
Rusnokova vládu důvěru nezískala
Úřednická vláda Jiřího Rusnoka důvěru Poslanecké sněmovny nezískala a země údajně míří k rozpuštění Poslanecké sněmovny a k předčasným volbám. Vedle opozičních stran nové volby nově podporuje i TOP 09 a o rozpuštění Poslanecké sněmovny začnou jednat již ve čtvrtek 8. srpna. K rozpuštění sněmovny je potřeba ústavní většina nejméně 120 poslanců, což ČSSD, KSČM, VV a TOP 09 mají dostatečný počet 133 hlasů. Prezident Miloš Zeman ve svém projevu před hlasováním o důvěře vyvinul na všechny poslance velký tlak oznámením, že se v případě neúspěchu Rusnokova kabinetu nechystá pověřit sestavením vlády nikoho do doby, než skončí vyšetřování kauzy propojení politiků s kmotrovskými mafiemi. Hlasování se účastnilo 193 poslanců a proti důvěře bylo 100 poslanců, (48 ODS, 42 TOP 09, 7 LIDEM, 2 LEV 21 a nezařazený Michal Doktor) a pro vládu hlasovalo 93 poslanců (kompletní kluby ČSSD a KSČM, 10 VV a nezařazení Kristýna Kočí, Jaroslav Škárka a Josef Dobeš). Poslanci za TOP 09 a Starostové kvůli ztrátě většiny 101 hlasu pro případnou staronovou koaliční vládu oznámili, že jsou pro rozpuštění Poslanecké sněmovny a už připravili příslušnou listinu. Podle ČSSD, KSČM a VV by nové volby mohly být v říjnu 2013. Rusnokova vláda podá nejpozději v pátek demisi.
Pohledem politologů: Důvěru Rusnokovu kabinetu vysloví více jak 90 poslanců
Podle politologů Petra Justa a Jana Outlého při středečním hlasování o důvěře Rusnokově vládě by podporu mohlo vylovit více jak 90 poslanců, což ale nebude stačit. Na druhou stranu nevylučují, že se situace ještě změní. Sám premiér Jiří Rusnok v pořadu České televize „Otázky Václava Moravce“ řekl, že předpokládá podporu až 97 poslanců, což bude podle něj bude dostačující a jeho vláda důvěru získá. Podle Justa je Rusnok příliš optimistický, protože pokud strany bývalé koalice budou držet pohromadě, nemůže premiér na svou stranu získat nadpoloviční většinu poslanců. Pokud vláda důvěru nezíská, není podle politologů jisté, že by prezident Miloš Zeman pověřil druhým pokusem kandidátku bývalé koalice a šéfku Poslanecké sněmovny Miroslavu Němcovou (ODS). Podle Outlého i Justa by prezident mohl spíše zvolit vyčkávací taktiku a nechat vládnout Rusnokův kabinet v demisi. Mohlo by se jednat o snahu přimět k rozpuštění Poslaneckou sněmovnu a vyhlášení předčasných voleb. Jako dočasné řešení by prezident Zeman mohl pověřit vládou předsedu ČSSD Bohuslava Sobotku, ale jednalo by se zřejmě o zbytečný pokus, jelikož ČSSD by na svou stranu většinu v poslanecké sněmovně nezískala.
Předsedové parlamentních stran debatovali o vládním prohlášení a důvěře vládě
V pořadu České televize „Otázky Václava Moravce“ předseda strany TOP 09 Karel Schwarzenberg uvedl, že programové prohlášení úřednické vlády premiéra Jiřího Rusnoka má pouze odvést pozornost od posilování moci prezidenta Miloše Zemana a personálních změn, které kabinet provádí. Cíle obsažené v prohlášení jsou podle něho vzhledem k termínu řádných voleb vlády absolutně nerealistické. Místopředseda ODS Martin Kuba je také skeptický ohledně prosazování cílů vlády a považuje prohlášení za zastírací manévr. Předseda ČSSD Bohuslav Sobotka uvedl, že s většinou cílů v programovém prohlášení nejsou sociální demokraté v rozporu, ale problémem je, že vláda nemá reálné nástroje na realizování programových cílů. Uvnitř ČSSD panují odlišné názory, což prohlubuje krizi v ČSSD a oslabuje postavení předsedy Sobotky. Místopředseda ČSSD Michal Hašek kabinet podporuje a vyzývá k podpoře i jako předseda Asociace krajů ČR, kdežto předseda ČSSD Sobotka zvažuje možnost, že by sociálnědemokratičtí poslanci mohli na hlasování opustit jednací sál a opětovně vyzývá k rozpuštění sněmovny a k uspořádání předčasných voleb, což strany bývalé pravostředové koalice odmítají.
Program vlády premiéra Rusnoka a ČSSD se shodují ve většině bodů
Předseda strany ČSSD Bohuslav Sobotka po schůzce s premiérem Jiřím Rusnokem novinářům řekl, že žádné body jeho vládního programu nejsou v rozporu s programem sociální demokracie. ČSSD se o podpoře Rusnokova úřednického kabinetu rozhodnou až po zveřejnění finálního vládního programu počátkem příštího týdne. Předseda Sobotka ujistil, že strana bude o důvěře hlasovat jednotně jako poslanecký klub. Na druhou stranu předseda Sobotka kritizuje nejasnosti kolem ministra financí Jana Fischera a podle něj by neměl zastávat tak vysokou veřejnou funkci. Dále má výhrady k tomu, že vláda nevznikla na základě výsledku sněmovních voleb, ale z rozhodnutí prezidenta Miloše Zemana a zmínil i možné vazby kabinetu na Stranu práv občanů – Zemanovci, jejíž místopředseda se stal šéfem Úřadu vlády.
Prezident Zeman považuje 101 ověřených podpisů za garanci právního úkonu
Na tiskové konferenci prezident Miloš Zeman komentoval svůj požadavek na 101 úředně ověřených podpisů poslanců Poslanecké sněmovny vůči stranám bývalé pravicové vládní koalice, které mají zájem o druhý pokus při sestavování vlády. Podle prezidenta Zemana je důležité, aby právní úkon, který může vést ke vzniku vlády, byl zákonem garantován. Prezidentův požadavek ostře odsoudila předsedkyně Poslanecké sněmovny Miroslava Němcová (ODS), která by se mohla stát novou premiérkou, pokud by v druhém pokusu uspěla obnovená pravicová koalice ODS, TOP 09 a LIDEM. Předseda TOP 09 Karel Schwarzenberg v deníku Právo požadavek označil za výmysl, který se příčí duchu Ústavy a vyjádřením naprosté nedůvěry.
Předsedkyně strany LIDEM Peake podporuje pokračování koalice s ODS a TOP 09
Předsedkyně nejmenší strany bývalé koalice LIDEM Karolína Peake potvrdila premiérovi Jiřímu Rusnokovi, že nadále podporuje pokračování koaličního projektu společně s ODS a TOP 09. Po schůzce Peake uvedla, že i přesto se předseda úřednické vlády Rusnok sejde s poslanci strany LIDEM, aby je seznámil s programovými prioritami svého kabinetu. Peake novinářům řekla, že premiér Rusnok sice podporuje priority, které se shodují se stranou LIDEM, mimo jiné prosazení zákona o úřednících, povinný registr smluv a zprůhlednění financování politických stran, ale tyto programové body slíbily prosadit i ODS a TOP 09 a ještě zaručují dostatečnou většinu v Poslanecké sněmovně. Pokud premiér Rusnok důvěru nezíská, prezident Miloš Zeman bude vyžadovat 101 podpisů poslanců na staronové kandidátce s premiérkou Miroslavou Němcovou v čele. Předsedkyně Peake potvrdila, že prohlášení její strana znovu podepíše.
Šéf ČSSD věří, že mu Zeman dá šanci sestavit vládu po Rusnokovi
Předseda ČSSD Bohuslav Sobotka nadále věří, že mu prezident Miloš Zeman dá šanci sestavit vládu v druhém pokusu, pokud kabinet Jiřího Rusnoka nezíská důvěru Poslanecké sněmovny. Reagoval tak předseda Sobotka na vyjádření prezidentova kancléře Vratislava Mynáře, který řekl, že pokud se obnovená pravicová vláda bude moci opřít o 101 podpisů poslanců, pověří prezident obnovením koaliční vlády současnou předsedkyni Dolní komory Miroslavu Němcovou. V písemné prohlášení předseda Sobotka uvedl, že „se prezident Zeman bude řídit při případném udělení druhého pokusu sestavit vládu ústavními zvyklostmi a pověří sestavením vlády vítěze minulých voleb do Poslanecké sněmovny tak, aby nepotvrdil legitimitu vlády založené na politických subjektech, které nikdo nevolil, a nesvěří sestavení vlády do rukou pochybné koalice.“ Šéf sociálních demokratů tak potvrdil přání ucházet se o premiérské křeslo poté, co se jeho straně nepovedlo prosadit rozpuštění Poslanecké sněmovny, což strana prosazovala jako hlavní řešení situace v souvislosti s pádem Nečasovy vlády. Dále ČSSD požadovala předčasné volby, které by dle průzkumů měla vyhrát s větším náskokem a ujmout se tak vlády. Prezident Zeman potvrdil, že by předseda Sobotka dostal první pokus sestavit vládu po pádu Nečasova kabinetu, kdyby si o něj řekl, ale několikrát to i veřejně odmítl.
Prezident Zeman stanovil požadavek 101 podpisů, než by svěřil druhý pokus o sestavení vlády do rukou pravice
Pokud úřednická vláda premiéra Jiřího Rusnoka nezíská důvěru v Poslanecké sněmovně, prezident Miloš Zeman předtím než bude zvažovat, zda druhý pokus o sestavení vlády svěří do rukou pravice, bude požadovat 101 notářsky ověřených podpisů poslanců podporujících případnou pravicovou vládu. Ani prezident Zeman si není jist, že premiér Rusnok získá důvěru a připomněl, že v Poslanecké sněmovně je ještě skupina 17 nezařazených poslanců a poslankyň. Prezident Zeman předpokládá, že s jednotlivými poslanci o jejich podpoře bude jednat premiér Rusnok, ale nevyloučil, že by nezařazené poslance pozval například na oběd do lánského zámku. Prezident Zeman počínání obhajuje, že pravicové strany plánují dělat minimální změny v programu své případné vlády i v jejím personálním složení, což je obtížné, pokud Nečasova vláda má zhruba 90% nedůvěru občanů. Premiér Rusnok dnes řekl, že se zatím nezabývá tím, co by nastalo, pokud by jeho vláda důvěru nedostala. Nechtěl říci, jestli by se případně ucházel o druhý pokus o sestavení vlády. Místopředsedkyně ODS Miroslava Němcová odmítá požadavek prezidenta Miloše Zemana na 101 notářsky ověřených podpisů a považuje tento krok za hrubý nátlak na Poslaneckou sněmovnu a diktátorské podmínky, kterými hledá záminky, jak udržet Rusnokovu vládu. Šéf ODS Martin Kuba označil požadavek za úsměvný, předseda klubu TOP 09 a Starostové Petr Gazdík v notářském ověření nevidí problém a předseda ČSSD Bohuslav Sobotka požadavek považuje za zbytečný.
KSČM uvažuje o podpoře Ruskově vládě, nechce pravicovou koalici
Předseda KSČM Pavel Kováčik se jako poslední ze zástupců sněmovních klubů sešel s prezidentem Milošem Zemanem, který od neděle 21. července absolvoval řadu rozhovorů a jednání se zástupci parlamentních stran a s předsedy poslaneckých klubů. Předseda Kováčik potvrdil, že by komunističtí poslanci mohli vládu Jiřího Rusnoka podpořit kvůli tomu, aby se nevrátila vláda pravice. Novinářům znovu zopakoval, že je pro KSČM nepřijatelné, že by se mohla vrátit vláda ODS, TOP 09 a LIDEM. Definitivně se strana KSČM rozhodne po jednání poslaneckého klubu na začátku srpna. Ohledně hlasování o důvěře předseda Kováčik odsoudil názor některých poslanců, kteří uvažují o tom, že při hlasování o důvěře opustí sněmovní sál. Hrozí, že by se mohl snížit počet hlasů natolik, že by nebylo možné důvěru vyslovit, a to je podle něho nepřípustné.
Česká republika má novou vládu, ve středu ji jmenoval prezident Zeman
Úřednická vláda premiéra Jiřího Rusnoka je od středy oficiálně v úřadě. Dopoledne ji jmenoval prezident Miloš Zeman. Nový premiér Jiří Rusnok tak do 30 dnů musí požádat Poslaneckou sněmovnu o vyjádření důvěry. A právě tento výsledek tohoto kroku je zatím nejistý, neboť již od demise vlády Petra Nečase a pověřením Jiřího Rusnoka k sestavení vlády se parlamentní strany vyjadřovaly negativně k možné podpoře vlády Jiřího Rusnoka.
Prezident Miloš Zeman pojede na návštěvu do Záhřebu
Při příležitosti oslav vstupu Chorvatska do EU zavítá do hlavního města země mimo jiné také prezident Miloš Zeman. Tam se ještě před ceremoniálem setká s nejvyšším představitelem Chorvatska – prezidentem Ivem Josipovičem a premiérem Zoranem Milanovičem. Chorvatsko se stane 28. členem EU 1. července 2013.
Úřednickým premiérem byl jmenován Jiří Rusnok
Prezident Miloš Zeman v úterý jmenoval premiéra budoucí úřednické vlády Jiřího Rusnoka. Ten již večer sdělil, koho bude chtít ve svém kabinetu. Například ministrem vnitra by měl být Martin Pecina, jenž byl již v minulosti šéfem stejného resortu. Dále se hovoří o tom, že by ministrem obrany mohl být Vladimír Picek a ministrem zahraničí Ja Kohout, ovšem oba svou možnou nominaci zatím přesněji nekomentovali. Politologové se ohledně kroku prezidenta Miloše Zeman shodují v tom, že je velmi pravděpodobné, že úřednická vláda povede k předčasným volbám.
Dolní komora má 101 hlasů k podpoření nové vlády v čele s Miroslavou Němcovou
Strany TOP 09, ODS a LIDEM mají 101 hlasů, které by dostačovaly k podpoře nové vlády v čele s premiérkou Miroslavou Němcovou, jež to dnes oznámila prezidentovi Miloši Zemanovi. Koalice tak chce přesvědčit prezidenta , aby nejmenoval úřednického premiéra, který by pak následně sestavil úřednickou vládu. S tímto krokem totiž koaliční strany nesouhlasí. ODS se nechala slyšet, že pokud bude sestaven úřednický kabinet, nepodpoří rozpočet pro rok 2014. Prezident Miloš Zeman oznámí své rozhodnutí v úterý 15:00.
Prezident Miloš Zeman v úterý jmenuje úřednického premiéra
Varianta, kterou představil prezident Miloš Zeman již v minulých dnech, tedy vytvoření úřednické vlády, je dalším nejpravděpodobnějším krokem řešícím politickou krizi. Prezident Miloš Zeman totiž v pondělí potvrdil, že v úterý na tiskové konferenci oznámí jméno nového úřednického premiéra, který bude pověřen, aby sestavil vládu. Dodal, že by v úřednickém kabinetu měli být také zástupci tripartity – zaměstnavatelů a odborů, ať už přímo nebo nepřímo. Otázkou zůstává, zda-li taková vláda získá důvěru Poslanecké směnovny, neboť ani jedna z koaličních stran neupřednostňuje vznik úřednické vlády.
ODS rovněž nechce úřednickou vládu, shoduje se s ČSSD
Varianta, kterou spíše preferuje prezident Miloš Zeman, tedy vytvoření úřednické vlády, se příliš nezamlouvá straně ČSSD. V sobotu to na tiskové konferenci sdělil její předseda Bohuslav Sobotka. V neděli se vyjádřilo také vedení jedné z koaličních stran – ODS. Stejně jako opoziční sociální demokraté, ani ODS neshledává vytvoření přechodné vlády jako dobré řešení. Místopředseda ODS Jiří Pospíšil naznačil, že by předčasné volby byly možnou variantou v případě, že by prezident Miloš Zeman opravdu zvolil tu možnost vytvoření úřednické vlády. Ta by totiž nedostala od ODS podporu a strana by se tak přikláněla k předčasným volbám. Oficiální sdělení o dalších krocích bude zveřejněno v úterý na tiskové konferenci.
ČSSD požaduje předčasné volby
Na sobotním jednání strany ČSSD s prezidentem Milošem Zemanem byl vznesen požadavek na konání předčasných voleb. Předseda ČSSD Bohuslav Sobotka to také potvrdil na tiskové konferenci. Strana konkrétně navrhla prezidentovi, aby udělal vše pro rozpuštění dolní komory a uspořádání předčasných voleb. Širší vedení strany se tohoto požadavku nehodlá vzdát a argumentuje tím, že nemíní další pokračování pravicové vlády, která se osvědčila jako neúspěšná. Rozhovory o tom, jaké kroky povedou k řešení vládní krize, pokračovaly ještě během sobotního podvečera. V Lánech se s prezidentem Milošem Zemanem sejdou zástupci dalších stran – TOP 09 a ODS. Zástupce strany KSČM už v sobotu přijal prezident na svém sídle v Lánech.
Senát ve čtvrtek volil kandidáty na soudce Ústavního soudu
Ve čtvrtek Senát tajně hlasoval o nových členech Ústavního soudu (ÚS), které jako kandidáty vybral prezident Miloš Zeman. Ten byl také na začátku zasedání Senátu byl přítomen, aby zdůvodnil svůj výběr kandidátů. Senát schválil kandidaturu Ludvíka Davida, Pavla Rychetského a Kateřiny Šimáčkové. Nejvíce senátorů hlasovalo pro prvně jmenovaného, Ludvík David získal 67 ze 73 hlasů. Nedostatečný počet senátorských hlasů obdržel David Výborný.
Prezident Miloš Zeman se vyjádřil k možnosti konání předčasných voleb
Ve středu se konala tisková konference, na které prezident Miloš Zeman představil svůj Nadační fond na splácení státního dluhu a rovněž se vyjádřil k politické situaci v ČR. Prezident Miloš Zeman konkrétně hovořil o možnosti konání předčasných voleb. Ačkoliv prezidentovo preferovanější variantou by byly volby v řádném termínu, jak sám dodává: „Prezident tady ovšem není od toho, aby pobíhal po Poslanecké sněmovně a sháněl 120 hlasů.“ Vládní krizi, kterou minulý týden odstartovala razie na Úřadu vlády, projedná prezident Miloš Zeman se zástupci parlamentních stran ještě na konci týdne. O jejích výsledcích bude veřejnost informována příští úterý na další tiskové konferenci.
Neshody o obsazení funkce velvyslance na Slovensku pokračují
Prezident Miloš Zeman a ministr zahraničí Karel Schwarzenberg se stále nemohou dohodnou na tom, kdo obsadí post velvyslance na Slovensku. Ministrovi zahraničí Karel Schwarzenberg se totiž nelíbí prezidentský návrh, že by velvyslankyní mohla být bývalá první dáma Livie Klausová. Nicméně je ochoten s návrhem souhlasit za předpokladu, že by výměnou za souhlas s obsazením postu na Slovensku, připadlo místo velvyslance v Izraeli Alexandru Vondrovi. Případným vysláním exministra Alexandra Vondry na české velvyslanectví v Izraeli, by ministr zahraničí Schwarzenberg souhlasil i s obsazením velvyslaneckého postu v Moskvě Vladimírem Remkem.
Prezident Miloš Zeman navštívil Slovensko, šlo o první zahraniční návštěvu
Na svou první zahraniční návštěvu zamířil prezident Miloš Zeman v doprovodu své manželky Ivany na Slovensko, kde se setkal se svým protějškem prezidentem Ivanem Gašparovičem. Na tiskové konferenci oba prezidenti pochvalovali dobré vztahy mezi zeměmi a prezident Miloš Zeman je dokonce označil za nadstandardní. Témata, o kterých se hovořilo se, týkala oblasti obchodu či ještě většího posílení vztahů. Prezident Miloš Zeman například zmínil potřebu posílení dopravního spojení mezi ČR a Slovenskem či intenzivnější spolupráce mezi podniky. Jedním z takových podniků by mohla být i firma Cargo.
Prezident Miloš Zeman na Pražském hradě slavnostně vztyčil vlajku EU
Nový český prezident Miloš Zeman dnes poprvé vztyčil vlaku EU v sídle českého prezidenta na Pražském hradě. Tímto znamením dal najevo významný posun v postoji k EU od svého euroskeptického předchůdce bývalého prezidenta Václava Klause. Česká republika se připojila k EU v roce 2004, ale bývalý prezident Klaus odmítl vztyčit vlajku EU na české památce Pražském hradě. Nový prezident Zeman, který se sám nazývá euro-federalista, vlajku s velkou slávou vztyčil na jednou ze svých prvních veřejných vystoupení. Předseda Evropské komise José Manuel Barroso doprovázel prezidenta Zemana při slavnostní vyvěšování EU vlajky, které bylo doprovázeno hymnou českou a EU. Dalším symbolickým aktem bylo podepsání dodatku smlouvy o EU, který formálně umožňuje zemím eurozóny zahájit záchranný fond. Česká republika nadále odmítá přijetí eura a veřejnost je během dluhové krize stále více skeptická k eurozóně.
Českou republiku navštíví předseda Evropské komise
Příští týden se na návštěvu ČR chystá předseda Evropské komise (EK) José Barroso. Při své návštěvě se setká s prezidentem Milošem Zemanem a premiérem Petrem Nečasem a zároveň bude na Pražském hradě vyvěšena vlajka EU. Při příležitosti setkání s předsedou EK Barrosem podepíše prezident Miloš Zeman dodatek Lisabonské smlouvy, který umožňuje vznik Evropského stabilizačního mechanismu (ESM). Tímto krokem se tak odlišuje od svého předchůdce Václava Klause, který dodatek odmítl podepsat.