Řecký statistický úřad uvedl, že míra nezaměstnanosti v zemi v květnu 2013 dosáhla rekordních 27,6 %, oproti 23,8 % v květnu minulého roku. Nejvíce nezaměstnaných je ve věku 15-24 let, a to 64,9 %. Řecko prochází šestým rokem recese. Zpráva o nezaměstnanosti se objevila krátce před tím, než se setkal řecký premiér Antonis Samaras s americkým prezidentem Barackem Obamou ve Washingtonu. Na schůzce americký prezident Obama pochválil řeckou vládu za přijetí opatření ke snížení státního dluhu a prohlásil, že úsporná opatření by měla vyvážit opatření na podporu růstu a podpořit zaměstnanost. Řecko je první zemí eurozóny, která obdržela mezinárodní finanční pomoc v květnu 2010. Země minulý měsíc obdržela další výpomoc 6,8 miliardy eur od EU, MMF a ECB.
Archiv štítku: eurozona
Pokles nezaměstnanosti v eurozóně značí tlumení recese
Nezaměstnanost v eurozóně klesla poprvé za více než 2 roky, což je znamená utlumení obnovující se recese. Statistická agentura Eurostat uvedla, že hodnoty klesají v Německu, Francii a Španělsku poprvé od dubna 2011. Eurozóna, potažmo celá Evropa, se snaží překonat krizi trvající více než 3 roky. Nezaměstnanost ale stále dosahuje rekordních 12,1 %, což znamená více než 19 miliónů lidí bez práce. Výkonný orgán EU, Evropská komise (EK), bagatelizuje jakýkoli náznak, že by evropští politici měli být spokojení se zlepšením. Mluvčí EK Dennis Abbott uvedl, že „nezaměstnanost zůstává strašně vysoká a je na členských státech, aby prováděnými reformami dali lidem možnost získat slušnou práci“.
Řecko dostane od dalších 2,2 miliardy USD ze záchranného úvěru
Mezinárodní měnový fond (MMF) schválil pro Řecko uvolnění 2,2 miliardy USD v rámci finanční pomoci pro Řecko, na němž se MMF podílí s eurozónou. K uvolnění peněz pro Řecko mohlo dojít po čtvrté kontrole, kde země prokázala, že dodržuje podmínky záchranného programu. Aby Řecko podmínky splnilo, poslanci minulý týden schválili nový daňový zákon a dokončení přesunu státních úředníků. Peníze Řecko čerpá od třech mezinárodních věřitelů – Evropské komise, Evropské centrální banky a Mezinárodního měnového fondu, přičemž se má celková nacházející finanční pomoc od těchto věřitelů pohybovat ve výši 7,7 miliardy USD.
V Itálii podél dálnic nenatankujete, zaměstnanci čerpacích stanic stávkují
V úterý zaměstnanci italských čerpacích stanic vyhlásili třídenní stávku proti vysokým cenám benzinu. Čerpací stanice podél dálnic budou zavřené až do pátečního rána, kdy je stanoven konec stávky. Jejím cílem je přimět vládu, aby vyvinula větší tlak na producenty paliv a donutila je ceny snížit, protože po Nizozemsku je v Itálii nejdražší benzín v Evropě. Vysoké ceny paliv a způsob nastavení spotřební daně snižují čerpacím stanicím výdělky a hrozí jim zavření. O práci by tak mohly přijít tisíce lidí.
V Řecku vypukla stávka proti plošnému propouštění státních zaměstnanců
V Aténách a dalších řeckých městech se konají demonstrace, jejichž heslem je „Generální stávka – jsme lidé, ne čísla“. Stávka je reakcí na plánované rušení míst ve státních podnicích a společnostech s účastí státu. Do konce roku 2014 má o zaměstnání přijít 15 000 lidí, z nichž by 4 000 měly dostat výpověď ještě v roce 2013. Nezaměstnanost v Řecku se již tak přiblížila k hranici 28 %. O generální stávku se zatím nejedná, protože plně nezasáhla všechna odvětví. Avšak stávka zasáhla celou zemi, ve státních nemocnicích se lidé dočkají pouze bezodkladné péče, řada muzeí a památek zůstává uzavřena, stojí i některé linky autobusové hromadné dopravy. Do stávky se také zapojili na čtyři hodiny novináři a zaměstnanci řízení letového provozu na vnitrostátních linkách. Podle řeckých aerolinií se z toho důvodu neuskutečnilo kolem 30 letů. Hotely, banky, trajekty, taxislužby a aténské tramvaje a metro se do stávky zapojit nechystají, letecký provoz mezi Českou republikou a Řeckem fungoval bez problémů. O mírnějším úsporném opatření chce parlament hlasovat ve středu.
Italská vláda schválila další reformy ve snaze oživit ekonomiku země
Italská vláda schválila opatření na podporu ekonomiky, která je třetí největší ekonomikou v eurozóně, ovšem potýká se již s dlouhodobou recesí. Italská vláda v čele s premiérem Enricem Lettou chce tak podpořit ekonomický růst, aniž by zvýšila schodek státního rozpočtu. Nová opatření vypracovala podle doporučení a návrhů Evropské komise. V rámci reforem budou uvolněny téměř 4 miliardy USD na projekty v infrastruktuře, které by měly podle odhadů vytvořit až 30 000 pracovních míst. Na projekty pro zlepšení celostátní železniční sítě bude určeno 800 milionů USD, další stovky milionů USD budou použity na opravy školních budov, tunelů a mostů. Přes více jak půl miliardy USD by rovněž měly snížit účty za elektřinu, univerzitám by reformy umožnily zaměstnávat více výzkumníků, také by mělo dojít v určitých oblastech k úpravě daňového systému. Dalšími tématy vládních jednání je zjednodušení byrokracie a nezaměstnanost mládeže, která v současné době přesahuje 40 %. Celková míra nezaměstnanosti v zemi činí rekordních 12 %.
Řecká vláda zastavila provoz veřejnoprávní televize a rozhlasu
V rámci úsporných opatření jsou řecká veřejnoprávní televize ERT a rozhlas ERA od úterní noci mimo provoz. Tento krok byl učiněn na základě ministerského dekretu, proti němuž se nemohl řecký parlament postavit. Lídři politických stran proto začínají požadovat nové projednání rozhodnutí. Vláda chce vysílání časem obnovit, ovšem s nižším počtem zaměstnanců a po odstranění korupce v organizaci, kde podle jejích slov pracovalo sedmkrát více zaměstnanců, než je v obdobných institucí průměr, a mizely v ní vysoké částky peněz. Někteří zaměstnanci televize odmítli prostory i po skončení vysílání opustit a pokračují v činnosti přes internet. Evropská komise se od rozhodnutí řecké vlády distancuje. Rozhodnutí pozastavit vysílání šokovalo veřejnost. Tisíce lidí proti krokům řecké vlády protestují. Ve čtvrtek postihne zemi celostátní stávka.
Španělsko úspěšně revitalizuje bankovní sektor
V roce 2008 poznamenala finanční krize španělský bankovní sektor, který dokonce v loňském roce potřeboval velkou kapitálovou injekci. Nyní je podle Evropské centrální banky (ECB) a Evropské komise proces restrukturalizace bank v plném proudu. Zlepšila se již platební schopnost i likvidita španělských bank. Přesto sektor stále ohrožují významné ekonomické problémy. Rovněž je stále nutné sledovat plnění ekonomických závazků Španělska, které se stále potýká s recesí. Hrubý domácí produkt (HDP) Španělska se v prvním čtvrtletí snížil o 0,5 % a práci nemůže najít zhruba čtvrtina obyvatel v produktivním věku. K obdobným závěrům jako instituce EU došel také Mezinárodní měnový fond (MMF).
Lotyšsko se stane v roce 2014 členem eurozóny
Podle Evropské komise Lotyšsko splňuje podmínky pro přijetí eura v roce 2014, když pobaltská země dosáhla vysokého stupně dlouhodobé ekonomické konvergence s eurozónou. Formální rozhodnutí o zavedení eura v Lotyšsku, které o vstup do eurozóny usiluje, by mělo padnout na zasedání ministrů financí EU 9. července. Lotyšsko by mělo euro zavést 1. ledna 2014 a tímto krokem by se stalo 18. členem eurozóny. Zájem Lotyška o vstup do eurozóny v době krize je podle slov komisaře pro hospodářské a měnové záležitosti Olli Rehna důkazem důvěry se společnou měnu, která odporuje skeptickým názorům o jejím rozpadu.
Nezaměstnanost v eurozoně dosáhla v dubnu nového maxima
Dalších 95 000 lidí oproti měsíci březnu přišlo o práci v rámci eurozony, která sdružuje 17 zemí. Míra nezaměstnanosti v Řecku a Španělsku se i nadále drží nad 25 %, nejnižší zůstává v Rakousku, kde se pohybuje kolem 4,9 %. Počet lidí bez práce se zvýšil i ve Francii, druhé největší ekonomice eurozony. Nezaměstnanost mladých lidí zůstává stále palčivým problémem, v současnosti je na 3,6 milionů obyvatel pod 25 let bez práce. V Itálii se míra nezaměstnanosti mladých lidí pohybuje nad 40 %. Za posledních 12 měsíců přišlo v eurozoně o práci na 1,6 milionů obyvatel. Ekonomika eurozony je na nejhorších číslech od roku 1999. Situací na poli nezaměstnanosti se bude Evropská centrální banka (ECB) zabývat na jednání příští týden.
Euroskepticismus jako ideologie nebo jako okrajový fenomén?
V posledních letech výraz „euroskepticismus“ v mezinárodních politických debatách zakotvil naplno, jakožto skepse vůči EU a jednotlivým aspektům její politiky. V rámci některých politicko-ideologických trendech se začíná zdát, že euroskepticismus lze považovat za nadnárodní ideologii.
Britský premiér David Cameron
Nejpalčivěji pro EU se v posledních týdnech projevují anti-integrační myšlenky konkrétních evropských politických stran a jejich celoevropské sdružení. V současné době je jasné, že skeptické tendence k EU nejsou fenoménem pouze východoevropských členských států, ale již několik let sílí také u zakládajících členů EU – Velké Británie, Německa a dalších evropských států. Základní myšlenka, která se nese napříč expertními zprávami a politickými diskuzemi, zní, že eurozóna a EU musí být buď zreformována, anebo rozpuštěna. Čtěte dále ->
V celní unii Ruska, Běloruska a Kazachstánu nenazrál čas pro jednotnou měnu
Prohlásil to guvernér kazachstánské národní banky Grigory Marčenko. Připustil však, že by projekt společné měny mohl být v horizontu 8 až 10 let realizovatelný. Tento scénář je však podmíněn cílevědomým postupem, který podle Marčenka v současnosti chybí. Jedním z potřebných kroků by mělo být stanovení konkrétních makroekonomických parametrů, které by členové měnové unie měli splňovat. „Například podle Maastrichtské dohody by míra roční inflace členských států Eurozóny neměla překročit 2 %. Bělorusko mělo v roce 2012 inflaci přes 100 %. V nejbližších letech proto zavedení společné měny nepřichází v úvahu,“ poznamenal guvernér kazachstánské centrální banky. Celní unie Ruska, Běloruska a Kazachstánu byla vytvořena v roce 2010. Kromě ekonomické integrace její představitelé uvažují také o spolupráci v dalších oblastech a přijetí dalších členských států z postsovětského prostoru. Cílem těchto snah by mohlo být vytvoření Eurasijské unie, jejíž ustanovení je předběžně plánováno na rok 2015.
EU chce řešit zvyšující se nezaměstnanost mladých lidí
Téměř každý čtvrtý mladý člověk v eurozoně je bez práce, v Řecku a Španělsku je to dokonce každý druhý. Evropská unie v čele s Německem a Francií chtějí zvyšujícímu se trendu nezaměstnanosti mladých lidí zabránit. Na základě tzv. Nové dohody pro Evropu by měly být uvolněny finanční prostředky pro jazykové kurzy a dotaci na dopravu při hledání práce v evropských zemích. Evropská investiční banka (EIB) by měla podpořit vznik nových pracovních míst v malých a středních podnicích. Německo má přitom nejmenší nezaměstnanost mladých lidí v eurozoně. Německá kancléřka Angela Merkelová vyzvala členské státy k jednání v Berlíně, které by se mohlo uskutečnit v červenci.
Nekončící kyperská krize znejistila celou eurozónu
Kyperská vláda se rozhodla již v červnu roku 2012 požádat EU o finanční pomoc z jejích stabilizačních fondů EFSF a ESM. Důvodem byla ochrana finančního sektoru, a tím i ekonomiky země před dopady hluboké dluhové krize v sousedním Řecku. Kypr se tak stal pátou zemí eurozóny, která zažádala o pomoc, jež by měla přispět k záchraně bank a odvrácení platební neschopnosti. Největší problém ostrova je bankovní sektor.
Kypr vstoupil do eurozóny 1. ledna 2008 a přijal euro jako svou oficiální měnu výměnou za kyperskou libru. Tehdy se kyperské ekonomice dařilo a Mezinárodní měnový fond (MMF) popisoval stav země jako „dlouhé období růstu nízké nezaměstnanosti a zdravých veřejných financí“. V roce 2009 sice země prošla recesí, ale ve srovnání s Evropou byla jen mírná. (…) Pokračovat ve čtení ->
Ekonomiky střední Evropy se zpomalují
Evropská banka pro obnovu a rozvoj (EBRD) zhoršila výhled rozvíjejících se ekonomik ve střední Evropě. Odhad letošního ekonomického růstu zemí střední Evropy snížila EBRD na 0,8 %, přestože doposud počítala s růstem o 1,2 %. Tempo hospodářského růstu se zpomalilo v Polsku a na Slovensku, ekonomiky Maďarska, Chorvatska a Slovinska zůstávají v recesi. Avšak navzdory odhadům se export sledovaných zemí zlepšuje, což by mohlo znamenat zmírnění negativních dopadů finanční krize v eurozóně na hospodářství těchto zemí. Česká republika se mezi tyto země neřadí, protože podle EBRD patří mezi vyspělé země.
Nezaměstnanost v eurozóně dosáhla rekordu, inflace se naopak zpomalila
Nezaměstnanost v eurozóně dosáhla podle Eurostatu rekordních 12,1 %. V 17 zemích používajících euro jako svou měnu je nyní celkem 19,2 milionu nezaměstnaných. Největší nezaměstnanost ze zemí eurozóny má Řecko s 27,2 % a Španělsko se 26,7 %. Nejnižší nezaměstnanost byla zaznamenána v Rakousku a to 4,7 %, v Německu, kde se míra nezaměstnanosti drží na 5,4 %. Naopak inflace zpomalila na 1,2 % z původně předpokládaných 1,6 %.
Svátek práce: Tisíce Maročanů stávkovalo kvůli nezaměstnanosti
V den 1. Máje vyšly do ulic marockého Rabatu a Casablancy davy, které protestovaly proti špatné politice zaměstnanosti. Při pochodu došlo i na střety s policií a k několika menším zraněním. „Lidé chtějí pád vlády“, vykřikoval jeden z přihlížejících. Lidé si stěžují na špatné podmínky zaměstnanosti napříč celou společností. Demonstranti si stěžují na vládnoucí stranu Spravedlnosti a rozvoje (PJD), která během parlamentních voleb slibovala nová místa. Země se potýká s hospodářskou krizí také proto, že je závislá na „ekonomickém stavu“ EU, s níž má letité obchodní vztahy. Míra nezaměstnanosti v 33 milionovém Maroku se pohybuje kolem 30 % u mladé generace.
Podle ECB je pro země střední a východní Evropy stále výhodné členství v eurozóně
Člen výkonné rady ECB Joerg Asmussen na výročním zasedání středoevropský a východoevropských bank v Berlíně uvedl, že je stále výhodné pro země střední a východní Evropy, aby usilovaly o členství v eurozóně, a že jejich rozvíjející se ekonomiky jsou potenciální kandidáty k připojení k jednotné měně. Členstvím by se eurozóna stala jejich největším a hlavním obchodním partnerem a země by měly prospěch z nižších transakčních nákladů a odstranila by se kurzovní rizika. Dále si eurozóna uvědomuje, že v současné době nemá dobrou vizitku vzhledem k obtížím, kterým čelí mnoho jejich členů. Ekonomika eurozóny prochází od přelomu roku 2007 a 2008 svou druhou recesí, kdy byla zasažena finanční krizi. Minulý měsíc se Kypr stal pátým členem jednotné měny, který je závislý na finanční pomoci od mezinárodních věřitelů, což vyvolalo pochyby o budoucnosti unijní měny.
Podle MMF EU musí podniknout kroky k posílení ekonomického růstu
Náměstek výkonné ředitelky MMF David Lipton pohrozil EU, že musí podniknout kroky k posílení svého ekonomického růstu, jinak jí hrozí propad do dlouhodobé stagnace. Hlavní ekonom MMF Olivier Blanchard poukázal na to, že Německo jako největší evropská ekonomika navzdory obecnému mínění už svou rozpočtovou politikou růst reálně podporuje. Náměstek Lipton poukázal na to, že poslední odhad MMF, podle něhož eurozóna letos mírně klesne a v roce 2014 oživí o více než 1 %, není jistý. Existuje vysoké riziko, že EU upadne do stagnace. Eurokomisař pro ekonomiku Olli Rehn dnes prohlásil, že země EU mohou snižovat rozpočtové schodky pomaleji a že tak dělají. Vyjádření eurokomisaře Rehna odpovídá nedávné změně postoje k ekonomické politice v EU. Po období snižování deficitů a dluhů se v poslední době stále častěji mluví o odklonu od úspor a o podpoře růstu, což potvrdil i předseda Evropské komise José Barroso.
Český prezident jednal s předsedou Evropské rady mimo jiné i o euru
Českého prezidenta Miloše Zemana navštívil předseda Evropské rady Herman Van Rompuy na Pražském hradě. Zhruba před měsícem se nejvyšší představitel ČR setkal s předsedou Evropské komise José Barrosem. Na jeho počest prezident Zeman slavnostně vyvěsil vlajku symbolizující EU. Prezidentova tisková mluvčí Hana Burianová uvedla, že oba politici jednali mimo jiné o daních z finančních transakcí, evropské integraci, společných ozbrojených silách a společné měně. Prezident Zeman prohlásil, že Česká republika by mohla přijmout euro v roce 2018. Předseda Van Rompuy po setkání s českým premiérem Petrem Nečasem uvedl, že ČR nyní nesplňuje všechny podmínky k přijetí eura. Premiér Nečas řekl, že nebude stanovovat žádný termín přijetí společné evropské měny, jelikož je možnost, že se o přistoupení do eurozóny rozhodne v referendu. Průzkum veřejného mínění v loňském roce ukázal, že tři čtvrtiny Čechů jsou proti jednotné měně.
Zisky Hyundai rapidně klesají, na vině je především silná domácí měna
Zisky jihokorejské automobilky Hyundai Motor se v prvním čtvrtletí tohoto roku snížily až o 15 %. Za první tři měsíce letošního roku, tak automobilka přišla o výnos v hodnotě 1,9 miliard USD v porovnání se stejným obdobím v minulém roce. Za ztrátu jihokorejské automobilky může především silná domácí měna a časté pracovní stávky. Podle analytiků tyto faktory významně ovlivňují schopnost automobilky navyšovat svoji kapacitu. Čtvrtletní výsledky Hyundai také odhalily nízkou poptávku na trhu v eurozoně, která poklesla o 11%.
G20 požaduje dokončit projekt bankovní unie v EU
Světoví finanční představitelé skupiny G20 vyzvali EU, aby rychle dokončila svůj projekt bankovní unie, který by měl pomoci ke zlepšení ekonomiky v 17 zemích eurozóny. Tento krok by mohl pomoci odstranit mnoho problémů, které nyní brzdí tok úvěrů potřebných k financování hospodářského oživení v eurozóně. Německo je nadále proti takovému spojení, protože by se jednalo o dlouhý a riskantní proces změny právních předpisů EU. Ministři financí a centrální bankéři z G20 se shodují, že v eurozóně je třeba posílit základy hospodářské a měnové unie, včetně naléhavého posunutí k bankovní unii. EU prozatím odsouhlasila, že Evropská centrální banka (ECB) převezme od července 2014 dohled nad všemi bankami v eurozóně. Dalším problémem je nakládání se zkrachovalými bankami, protože využívání záchranných fondů eurozóny a Evropského stabilizačního mechanismu poskytuje potřebné peníze, ale na úkor daňových poplatníků eurozóny.
Nově založená německá strana požaduje zrušení eurozóny
Nová německá strana strana. která žádá rozpuštění eurozóny a zrušení EU, zahájila svoji činnost. Kongresu v Berlíně se účastnilo na 1500 delegátů. Spoluzakladatel strany a bývalý novinář Konrad Adam řekl v úvodním projevu, že se klidně nazývají populisty a považují se za doposud neexistující alternativu k euru v Německu. Bývalý úředník Pirátské strany Christian Jacken, který byl přítomen na kongresu, uvedl, že myšlenky strany jsou proevropské, ale proti centralizovanému státu a neustálému porušování unijních smluv. Podle nedávných průzkumů veřejného mínění až 17 % voličů může sympatizovat s novou stranou. Poslední výsledky publikované stanicí ZDF uvádějí, že křesťansko-demokratická strana kancléřky Angely Merkelové vede s 42 %, podpora sociálních demokratů klesla na 27 %, zelení se ustálili na 14 % a levicová strana Linke získala 6 %.