Ministři financí zení G7 se v pátek setkají se na dvoudenním jednání v Londýně. Jedním z hlavních témat budou bankovní reformy. Setkání ministrů G7 není běžné, v posledních letech se konaly jednání společně s G20 a Mezinárodním měnovým fondem (MMF). Členy seskupení G7 jsou Spojené státy americké, Německo, Japonsko, Velká Británie, Itálie, Francie a Kanada. Dvoudenní jednání v Londýně bude neformální a nebude z něj žádné oficiální prohlášení.
Archiv rubriky: G20
G20 požaduje dokončit projekt bankovní unie v EU
Světoví finanční představitelé skupiny G20 vyzvali EU, aby rychle dokončila svůj projekt bankovní unie, který by měl pomoci ke zlepšení ekonomiky v 17 zemích eurozóny. Tento krok by mohl pomoci odstranit mnoho problémů, které nyní brzdí tok úvěrů potřebných k financování hospodářského oživení v eurozóně. Německo je nadále proti takovému spojení, protože by se jednalo o dlouhý a riskantní proces změny právních předpisů EU. Ministři financí a centrální bankéři z G20 se shodují, že v eurozóně je třeba posílit základy hospodářské a měnové unie, včetně naléhavého posunutí k bankovní unii. EU prozatím odsouhlasila, že Evropská centrální banka (ECB) převezme od července 2014 dohled nad všemi bankami v eurozóně. Dalším problémem je nakládání se zkrachovalými bankami, protože využívání záchranných fondů eurozóny a Evropského stabilizačního mechanismu poskytuje potřebné peníze, ale na úkor daňových poplatníků eurozóny.
MMF získal celkem 456 miliard USD a zdvojnásobil tak objem současné kapacity úvěrových zdrojů
Na summitu zemí skupiny G20 to uvedla výkonná ředitelka fondu Christine Lagarde. Mezi 12 přispěvatelskými členy jsou také země BRICS, které podmínily tento krok dodržením všech plánovaných reforem, na kterých se MMF shodl v roce 2010. Jedná se zejména o reformu volebního systému, díky které získají větší vliv během jednání a hlasování. Čína fondu poskytne celkem 43 miliard USD, Rusko, Indie a Brazílie poskytnou 10 miliard USD a JAR 2 miliardy USD.
Skupina G20 představila plán na vytvoření pracovních míst v celosvětovém měřítku
„Ten bude považován za prioritu v boji proti vlivu evropské dluhové krize,“ uvádí závěrečné komuniké summitu skupiny G20 v Mexiku. Plán předpokládá, že vlády členských států, zejména ty, které mají více rozpočtových zdrojů, zvýší výdaje na boj proti globální hospodářské krizi. Během setkání G20 došlo také k setkání amerického prezidenta Baracka Obamy a německé kancléřky Angely Merkel. Oba představitelé se shodli na nutnosti podpory hospodářského růstu a tvorbě nových pracovních míst.
Americký prezident chce přesvědčit ruského prezidenta, aby přehodnotil roli Ruské federace v občanské válce v Sýrii
Americký prezident barack Obama oznámil, že na summitu G20 hodlá vyvinout nátlak na ruského prezidenta Vladimíra Putina, aby přehodnotil postoj Ruské federace k občanské válce v Sýrii. Spojené státy americké obviňují Rusko, že posílá zbraně a vojenskou techniku na pomoc syrské vládě v boji proti povstalcům. Diplomaté ovšem předpokládají, že snaha amerického prezidenta nebude mít příliš velkou odezvu. Poradce ruského prezidenta pro zahraniční politiku Yuri Ushakov označil americkou politiku za „protiruskou“. Bílý dům naopak oznámil, že není zájmem USA jakkoli snižovat vliv Ruska v oblasti Blízkého východu.
Před sumittem G20 v Mexiku dojde k setkání prezidentů USA a Ruska
Ruský prezidentský poradce Yury Ushakov sdělil pro agenturu RIA Novosti, že před setkáním představitelů uskupení G20 dojde ke schůzce ruského prezidenta Vladimíra Putina s jeho americkým protějškem Barackem Obamou, během níž dojde k projednávání plánovaného rozmístění protiraketového štítu v Evropě, vyhlídek na mírové urovnání v Sýrii a dvoustranných vazeb obou států. Ushakov dále znova zopakoval názor, že Rusko v syrské otázce považuje silné vměšování zvenčí za nepřijatelné.
V pondělí začne summit skupiny G20 v mexickém letovisku Los Cabos
Lídři světových ekonomik v zastoupení ministrů financí doprovázených guvernéry centrálních bank (Jihoafrická republika, Argentina, Brazílie, Kanada, Mexico, USA, Indonésie, Saúdská Arábie, Indie, Čína, Japonsko, Jižní Korea, Rusko, Turecko, EU, Francie, Německo, Itálie, Velká Británie a Austrálie) se během summitu v mexickém letovisku Los Cabos zaměří na nynější situaci v eurozóně a podporu hospodářského růstu. Německá kancléřka Angela Merkel před summitem uvedla, že může dojít ke sporům mezi některými členy tohoto uskupení ohledně způsobu, jak nynější globální krizi řešit. Zatímco Německo podporuje cestu úsporných opatření, některé státy považují za vhodnější nové půjčky. Důležitým faktorem jednání budou i výsledky řeckých parlamentních voleb, které dle některých analytiků rozhodnou o setrvání Řecka v eurozóně. Dalšími body programu má být řešení syrské otázky či poskytnutí dalších finančních zdrojů MMF.
Průzkum veřejného mínění největší světové odborové organizace ukázal na obavy ohledně vývoje světové ekonomiky
Průzkum Mezinárodní odborové konfederace (ITUC) byl proveden v několika státech světa včetně Velké Británie, Japonska, USA či Mexika, kde se bude příští týden konat summit skupiny G20. Dvě třetiny respondentů v něm uvedly, že mezinárodní banky mají příliš veliký vliv na rozhodování vlády. Z průzkumu dále vyplynulo, že až 58% respondentů se domnívá, že stav ekonomiky země není ideální a dvě třetiny dotázaných jsou přesvědčeny, že se ekonomická situace bude i nadále zhoršovat. Výsledky průzkumu veřejného mínění budou jedním z témat jednání summitu skupiny G20.
Čínský prezident Hu Jintao navštíví Dánsko
Návštěva, která se bude konat v průběhu příštího týdne, znamená průlom ve vzájemných vztazích obou zemí. Ty jsou od roku 2009 negativně poznamenány sporem ohledně návštěvy a přijetí tibetského duchovního vůdce dalajlamy dánskými státními představitely. Jedním z klíčových témat jednání budou zejména ekonomické vztahy obou zemí. Z Dánska zamíří Hu Jintao na summit G20, kteý se bude konat v mexickém městě Los Cabos.
Německá kancléřka je stále proti navyšování kapacity záchranného fondu eurozóny
Německá kancléřka Angela Merkel v pátek potvrdila, že je stále proti trvalému navyšování kapacity Evropského stabilizačního mechanismu (ESM). Nynější kapacita fondu, jenž začne fungovat od července 2012 je 500 miliard eur. Kancléřka přesto uvedla, že Evropská unie (EU) zváží dočasné paralelní fungování prozatímního záchranného Evropského fondu finanční stability (EFSF) se zmíněným ESM. Rozhodnutí v této věci by mohlo přijít do konce března. Navýšení kapacit fondu požaduje několik zemí eurozóny, Mezinárodní měnový fond (MMF) i členové skupiny G20.
Jednání zástupců eurozóny ohledně navyšování zdrojů záchranných fondů bylo zrušeno
Po sumitu Evropské unie (EU) ve čtvrtek se mělo v pátek konat menší setkání zástupců 17 států jednotné měny. To se mělo týkat naléhavé otázky zvýšení finančních zdrojů záchranného fondu Evropského stabilizačního mechanismu (ESM), na což naléhá skupina G20. Tato skupina se však prozatím rozhodla oddálit své rozhodnutí o navýšení zdrojů Mezinárodního měnového fondu (MMF) na duben. K navyšování zdrojů ESM se staví spíše negativně Německo.
Německo ochotno jednat o navýšení evropského záchranného fondu
Poté, co skupina předních světových ekonomik G20 v neděli jednala o 2. světovém záchranném balíčku o objemu téměř 2 bilionu dolarů, Německo vyjádřilo souhlas se zahájením jednání o navýšení objemu Evropského stabilizačního mechanismu (ESM), což je dle G20 stěžejní krok k udělení pomoci. Země uvedla, že o věci rozhodne v průběhu března. Dohoda evropských zemí o sloučení dočasného fondu (ESFS) a ESM o celkovém objemu téměř 1 bilionu dolarů (750 milard eur) by vedla k dohodě G20 na navýšení zdrojů Mezinárodního měnového fondu (MMF) o 500-600 miliard eur. Nyní MMF disponuje asi 385 milardy eur. Německo se však obává, že navýšení zdrojů ESM by mohlo podkopat snahy o zpřísnění rozpočtové disciplíny zadlužených zemí.
Skupina G20 žádá eurozónu, aby navýšila objem svého záchranného fondu
Předtím než skupina G20 bude schopná pomoci eurozóně s řešením dluhové krize, ministři financí skupiny vznesli požadavek, aby eurozóna navýšila objem svého záchranného fondu. Tento krok je dle skupiny stěžejním, pokud má přispět dalším navýšením financí Mezinárodního měnového fondu (MMF). Dříve se ministři eurozóny dohodli na permanentním záchranném fondu, známým jako Evropský stabilizační mechanismus (ESM) o objemu 500 miliard eur. Panují však obavy, že fond nebude schopen záchrany hluboce zadlužených států. Největší ekonomika eurozóny, Německo, se prozatím staví proti navyšování objemu ESM. Na setkání skupiny G20 vyjádřila podporu bloku jednotné měny Brazílie.
Brazílie nabídla pomoc eurozóně
Na setkání ministrů financí a šéfů centrálních bank členských zemí G20 brazilský ministr financí Guido Mantega oznámil, že rozvojové země a Brazílie by rády pomohly eurozóně při řešení její krize. Na oplátku by si přály větší moc v rámci Mezinárodního měnového fondu ( MMF). Setkání proběhlo o víkendu v Mexico city a jeho hlavním tématem bylo schválení pomoci MMF. Již včera mexický ministr financí José Antonio Meade uvedl, že je velmi předčasné předpokládat, že se zástupci zemí G20 shodnou na kompromisu pomoci.
Schůze ekonomických zástupců zemí G20 v Mexico city
Hlavním tématem dvoudenní schůze zástupců všech členských států G20 a zástupců centrálních bank je schválení pomoci Mezinárodnímu měnovému fondu (MMF). Pomoc MMF by automaticky znamenala i pomoc řešení krize v eurozóně. Tento týden agentura Reuters oznámila, že by do MMF mělo přispět Japonsko 50 miliardami dolarů. Mexický ministr financí José Antonio Meade uvedl, že je velmi předčasné předpokládat, že se zástupci zemí G20 shodnou na kompromisu pomoci. S ním souhlasil i šéf Německé centrální banky Jens Weidmann.
Turecký ministr zahraničí kritizoval fungování Rady bezpečnosti OSN
Turecký ministr zahraničí Ahmet Davutoglu uvedl, že zablokování rezoluce Rady bezpečnosti OSN Ruskem a Čínou „nabádalo“ syrský režim ke zvýšení útoků na její disidenty, neboť syrská vláda se nyní pravděpodobně domnívá, že mezinárodní společenství nepodnikne v této věci žádné kroky. Takovýto názor projevil ministr ve městě Los Cabos v Mexiku, kde se účastní jednání skupiny G-20. Ministr dále obvinil OSN z její neúčinnosti v období po skončení studené války, díky své závislosti na hlasování pěti stálých členů. Zároveň vyzdvihl skupinu G-20 pro její „více obecnou povahu.“
V Mexiku zasednou ministři zahraničí skupiny G20
Neformální setkání ministrů zahraničních věcí skupiny G20 bude probíhat od 18. do 20. února v mexickém městě Los Cabos. Ministři zahraničí zde budou diskutovat o globálních ekonomických otázkách včetně zásad mezinárodního ekonomického systému, zeleného růstu a udržitelného rozvoje či bezpečnosti potravin. V rámci jednání budou také ministři řešit vzájemné bilaterální vztahy svých zemí.
Spojené arabské emiráty vyzývají mezinárodní společenství k dodržení slíbené pomoci arabským zemím
Náměstek ministra financí Spojených arabských emirátů (SAE) Younis Haji al-Khouri vyzval skupinu G8, aby dodržela svůj slib rámci iniciativy „Deauville“ ze září 2011, kde státy G8 slíbily uvolnit finanční pomoc pro arabské ekonomiky zasažené „arabským jarem“ ve výši 38 miliard dolarů. Pomoc přislíbil i Mezinárodní měnový fond (MMF), a to ve výši 35 miliard dolarů. Ovšem doposud bylo vyplaceno jen minimum ze slibovaných částek, což vlády dárcovských zemí a MMF zdůvodňují problémy s vlastními rozpočty a nestabilní politickou situací v zemích, kam pomoc měla směřovat – do Tuniska, Egypta, Maroka a Jordánska.
Chile bylo poprvé pozváno na summit G20
To oznámil chilský ministr zahraničí Alfredo Moreno. Summit se bude konat letos v červnu v Mexiku. Na tiskové konferenci se ministr Moreno vyjádřil se slovy, že pozvání Chile na summit G20 je důkazem toho, jak se svět mění. Formující se země v něm mají důležitější roli. Chile tak dostane možnost účastnit se ekonomických debat v přední linii a čelit nejisté globální ekonomické situaci. G20 doteď spojovala země G7, Evropskou unii a tucet formujících se ekonomik. V těch byly latinskoamerické země zastoupeny Argentinou, Brazílií a Mexikem. Poslední summit G20 se konal minulý rok v listopadu.
MMF vyzval ke krokům, které by zmírnily nynější krizi eurozóny
Výkonná rada Mezinárodního měnového fondu (MMF) jednala v noci na dnešek o posílení finančních zdrojů fondu. Zdůraznila i nutnost kolektivních kroků zmírňujících dopad nynější krize eurozóny. Rada také přivítala evropský návrh, který počítá s tím, že Evropa poskytne fondu dalších 150 miliard eur, aby zvýšila jeho úvěrovou kapacitu. Nynější úvěrová kapacita fondu se pohybuje na asi 350 miliardách dolarů. Jednání přichází v době, kdy se skupina G20 připravuje na únorová jednání, na kterých má být projednáno i navýšení peněžních zdrojů právě pro MMF.
Evropská unie vyzvala státy skupiny G20 k pomoci eurozóně prostřednictvím Mezinárodního měnového fondu
„EU by uvítala, kdyby členové G20 a další finančně silní členové MMF podpořili úsilí o ochranu celosvětové finanční stability tím, že přispějí ke zvýšení prostředků MMF, aby tak byly vyplněny mezery globálního financování,“ uvedl Jean-Claude Juncker ve svém prohlášení. Dodal, že mimo eurozónu se Česká republika, Dánsko, Polsko a Švédsko také zavázaly k poskytnutí půjčky. Británie by měla definovat svůj příspěvek na začátku nového roku v rámci skupiny G20. Její podíl na základě kvót Mezinárodního měnového fondu určeného bohatstvím a velikostí země, by měl být asi 30 miliard eur. Nicméně mluvčí ministerstva financí České republiky řekl agentuře ČTK, že žádné rozhodnutí ještě nebylo přijato.
Hospodářský růst Brazílie ve třetím čtvrtletí stagnoval
Podle vyjádření tamního statistického úřadu byl v porovnání s minulým čtvrtletím růst HDP takřka nulový. Brazilská vláda pro letošek očekává růst ekonomiky na úrovni 3,5%, zatímco se tato hodnota v minulém roce pohybovala na 7,5%. V reakci na tento fakt snížila brazilská centrální banka diskontní sazbu na 11% z původních 12,5%, aby tím podpořila opětovný vzestup ekonomiky. Brazílie má ale i nadále nejvyšší diskontní sazbu ze zemí společenství G20.
Francouzský prezident považuje šéfa izraelské vlády za lháře
Podle agentury Reuters se francouzský prezident při jednání summitu G20 u příležitosti soukromého rozhovoru s americkým prezidentem Barackem Obamou svěřil, že má již dost veškerých jednání s izraelským premiérem. Prezident Sarkozy údajně označil izraelského šéfa vlády, Benjamina Netanyahu, za lháře. K rozhovoru došlo, když americký prezident žádal o vysvětlení francouzské podpory Palestinců při přijetí do UNESCO. Francie se poté zavázala zdržet se hlasování o přijetí Palestiny za plnohodnotného člena OSN, které USA hodlají vetovat. USA i Francie však nadále vyzývají Izrael k mírovým rozhovorům.