Turecký hlavní vyjednavač a turecký ministr pro EU Egemen Bağış uvedl během konference Nadace pro politický, hospodářský a sociální výzkum (SETA) o evropských perspektivách turecké zahraniční politiky, že lze v souvislosti s měnícími se vládami v celé EU v sérii důležitých voleb očekávat změnu negativního postoje jednotlivých členských států EU k přijetí Turecka do EU. Turecký ministr zdůraznil význam rostoucího tureckého trhu pro evropské ekonomiky a prohlásil, že „nová EU nebude schopna fungovat bez Turecka“.
Archiv autora: Gülçin Ayça Körmen
Turecká inflace vzrostla
Turecka meziroční inflace vzrostla na 11,14 % v dubnu poté, co se stabilně držela na 10,43 % v předchozích dvou měsících, jak uvedl turecký Národní statistický úřad. Obecně se podle statistik zvýšily ceny zboží i služeb až o 16,56 %, přičemž nejradikálněji vzrostly ceny tabáku a alkoholických nápojů o 18,53 %.
Turecko zahájilo iniciativu za členství Bosny a Hercegoviny v Akčním plánu členství v NATO
Turecko zahájilo iniciativu spolu s Bulharskem a dalšími zeměmi Balkánu, v rámci níž se bude snažit, aby NATO přijalo Bosnu a Hercegovinu do Akčního plánu členství (MAP). Turecký ministr zahraničí Ahmet Davutoglu v Bruselu na zasedání ministrů zemí NATO uvedl, že Turecko a Bulharsko spolu připravily k této problematice dopis, který má být projednáván na zasedání ministrů zahraničních věcí a obrany členských států NATO. Podle Turecka je členství Bosny a Hercegoviny možné díky vytvoření vlády,přičemž turecký ministr zahraničí se již 18. dubna setkal s bosenským ministrem zahraničí, aby spolu připravili společné kroky na klíčový summit NATO, který se bude konat 21. května v Chicagu.
Turecko usiluje o udělení výjimky z amerických sankcí proti Íránu
Turecký ministr energetiky Taner Yildiz informoval o tom, že se uskutečnila jednání o udělení výjimky ze sankcí USA na dovoz ropy ze sousedního Íránu. Podle tureckého ministra současná jednání probíhají na „úrovni firem“. Turečtí představitelé odmítli připojit se k nejnovějším sankcím USA a EU vůči Íránu, které zahrnují zákaz dovozu ropy, protože prosazují jednání a diplomacii před nátlakem. Turecko je ovšem také významným dovozcem a zastavení dovozu by si nyní nemohlo dovolit, neboť 1/5 zemního plynu a 1/3 ropy pochází z Íránu.
Turecké letectvo bombardovalo severní Irák
Turecká vojenská letadla podnikla v noci z úterý na středu vlnu náletů na území severního Iráku, kde se útoky zaměřovaly především na základny kurdských separatistů. Podle velitele pohraniční stráže autonomní kurdské provincie Dahuk plukovníka Husseina Tamra došlo k náletům na třech místech, přičemž útoky nemají žádné lidské oběti.
Turecko se připravuje na „rozhodující“ diplomatické kroky v otázce Sýrie
Turecký ministr zahraničí Ahmet Davutoglu prohlásil, že Turecko se připravuje na „rozhodující“ diplomatickou iniciativu při řešení situace v Sýrii. Turecký ministr zahraničí připomněl, že turecký premiér Recep Tayyip Erdogan se 28. března chystá navštívit íránský Teherán, kde se 29. března bude konat summit Ligy arabských států, a dále že se na začátek dubna chystá plánovaná konference o Sýrii v Istanbulu. Ministr Davutoglu dále uvedl, že Turecko komunikuje a nadále bude jednat o Sýrii i s Ruskem, a to i přes „rozdílné názory“.že Turecko bude nadále mluvit s Ruskem v této otázce, bez ohledu na rozdíly v názorech. Podle tureckého ministra jak Rusko tak Írán očekávaly, že se syrské vládě podaří situaci uklidnit a že se nastaví kurz směrem k reformám, ovšem Turecko dle slov svého ministra takové přesvědčení již dávno ztratilo.
Turecký ministr zahraničí: „došlo k obrovskému promarnění příležitosti, když Západ odmítl dohodu mezi Tureckem, Íránem a Brazílií o uranu“
Turecký ministr zahraničí Ahmet Davutoglu prohlásil, že došlo k promarnění obrovské příležitosti v řešení situace mezi Íránem a Západem, když Západ odmítl dohodu, která se podařila sjednat Turecku, Brazílii a Íránu v Teheránu. Podle tureckého ministra zahraničí by navrhovaná smlouva vedla k tomu, že by Írán mezinárodnímu společenství odevzdal 1 800 kg obohaceného uranu ze svých současných 3 000 kg a pro příště by obohacený uran odebíral ze zahraničí, přičemž by zastavil vlastní obohacování uranu. Ministr Davutoglu uvedl, že třeba si uvědomit, že i Írán se snaží vybrat si mezi „ziskem a ztrátou ze sankcí a ziskem a ztrátou své jaderné energie“.
Jednání mezi Íránem a mocnostmi se uskuteční v tureckém Istanbulu na začátku dubna
Očekává se, že schůzka mezi Íránem a 5 stálými členy Rady bezpečnosti OSN (USA, Velká Británie, Francie, Rusko a Čína) spolu s Německem se uskuteční na začátku dubna v tureckém Istanbulu. Uvedl to pro deník Radikal turecký ministr zahraničí Ahmet Davutoglu s tím, že cílem by mělo být dosažení toho, aby Írán zastavil obohacování uranu.
Napětí v Turecku kvůli útoku na menšinu alevitů – premiér slibuje bezpečnost
Turecký premiér Recep Tayyip Erdogan slíbil zjistit ochranu největší náboženské menšiny v Turecku, alevitů, kteří tvoří až 20% obyvatel. V posledních dnech narůstají obavy o jejich bezpečnost, neboť došlo k drancování 25 domů této menšiny na jihovýchodě ve městě Adiyaman, přičemž turecký ministr vnitra Idris Naim Sahin uvedl, že domy alevitů byly dokonce před útokem označovány dětmi červenou barvou. Incident rozdmýchal velké obavy samotných alevitů, neboť k podobnému označování došlo v roce 1978, kdy bylo v provincii Kahramanmaras povražděno přes 100 alevitů. Alevité, kteří neuznávají velkou část tradičních islámských tradic, jsou často nejen v Turecku označováni za kacíře.
Turecko hodlá anektovat Severní Kypr, pokud nedojde k dohodě
Turecký ministr pro evropské záležitosti Egemen Bagis řekl pro severokyperské noviny Kibris, že Turecko bude zvažovat anektování Severokyperské turecké republiky v případě, že nedojde k dosažení dohody o sjednocení ostrova. Prezident Kyperské republiky Dimitris Christofias a prezident Severokyperské turecké republiky Dervis Eroglu minulý rok za asistence OSN spolu uzavřeli minulý rok dohodu o pokračování rozhovorů o opětovném sjednocení ostrova. Turecko podle ministra Bagise podporuje jakoukoliv dohodu, které se podaří dosáhnout za souhlasu obou stran, „ať už to je sjednocení, rozdělení na dva nezávislé státy či připojení Severokyperské turecké republiky k Turecku. Ne všichni Turci na Kypru ale připojení k Turecku podporují – šéf severokyperské opoziční Republikánské strany Turků (CTP) Ozkan Yorganciogly uvedl, že myšlenka anexe je nepřijatelná. Turecko uvedlo, že pokud nedojde k uzavření dohody na Kypru do 1. července, kdy převezme předsednictví EU Kyperská republika, přeruší dialog s EU až do té doby, dokud se nestane předsedou EU jiný stát.
Výbuch bomby u sídla tureckého premiéra
V hlavním městě Ankaře došlo k výbuchu menší bomby u sídla tureckého premiéra asi hodinu před zahájením zasedání vlády. Byl lehce zraněn jeden člověk. K útoku se zatím nepřihlásila žádná organizace ani hnutí.
Turecko chce spolupracovat s Regionální vládou Kurdistánu ve snaze oslabit Kurdskou stranu práce
Náměstek ministra pro veřejnou bezpečnost a pořádek Murat Özçelik, bývalý velvyslanec Turecka v Iráku, navštívil kurdskou autonomní oblast, aby ve městě Arbil na severu Iráku jednal s prezidentem místní autonomní Regionální vlády Kurdistánu (KRG) Masoudem Barzani, stejně jako s šéfem kurdských tajných služeb a premiérem Nechirvanem Barzani. Turecko chce vystupňovat tlak na místní kurdskou vládu ve snaze více a efektivněji spolupracovat v boji proti Kurdské straně práce (PKK), kterou Turecko považuje za teroristickou organizaci. Již včera turecká Národní bezpečnostní rada (MGK) vyzvala irácké Kurdy k přijetí „nezbytných opatření a konkrétní kroky k vyčištění oblastní do bojovníků PKK“.
Turecko zvažuje vytvoření humanitárního koridoru bez Rady bezpečnosti OSN s odvoláním na události v Kosovu v roce 1999
Turecko zvažuje možnost vytvoření humanitárního koridoru do Sýrie bez podpory Rady bezpečnosti OSN, stejně jako k tomu došlo v Kosovu v roce 1999, neboť Rusko a Čína jasně deklarovaly, že vetují jakékoliv rozhodnutí, které budou považovat za „nevyvážené“. Podle Turecka „může mezinárodní společenství hledat alternativní legitimní způsoby, jak vytvořit humanitární koridor do Sýrie“. Turecko se odvolává na příklad Kosova, kde byly v roce 1999 USA a NATO zřízeny humanitární koridory aniž by o tom rozhodla Rada bezpečnosti OSN. Turecko údajně také počítá s tím, že by mohlo svůj postoj změnit Rusko po nadcházejících prezidentských volbách. Předseda tureckého parlamentu Cemil Cicek mezitím opět vyzval arabské země k činům.
Prezident Severokyperské turecké republiky: „Izrael s řeckým Kyprem plánují na ostrově umísti izraelskou vojenskou základnu“
Prezident Severokyperské turecké republiky Derviş Eroğlu oznámil, že je přesvědčen o tom, že řecká část Kypru a Izrael zahájily jednání o umístění izraelské vojenské základny na jihu ostrova, a to i přesto, že Kyperská republika i Izrael takovou informaci popírají. Prezident Derviş Eroğlu uvedl, že „nepochybuje o důvodu Izraele i Kyperské republiky tato jednání zatajit, a že se obává, že budou využita jako nástroj proti Severokyperské turecké republice. Izraelský premiér Benjamin Netanjahu v nedávné době, jako vůbec první izraelský premiér, navštívil Kyperskou republiku s cílem prohloubit vzájemnou spolupráci, a to i v souvislosti s objevenými zásobami kyperského zemního plynu. Izrael je pravděpodobným významným budoucím odběratelem kyperského plynu, proti jehož těžbě se významně ohradilo Turecko a Severokyperská turecká republika s tím, že těžba musí probíhat v zájmu obou částí ostrova, nejen té řecké.
Turecký ministr pro evropské záležitosti se setkal s tureckými zástupci Evropského židovského parlamentu
Turecký ministr pro evropské záležitosti Egemen Bağış se setkal se dvěma turecko-židovskými občany a členy Evropského židovského parlamentu (EJP), jimž jsou Cefi Kamhi a Vital Denis Ojalvo Öner. Ministr pogratuloval oběma zvoleným zástupcům do EJP, kteří získali podporu 3,379 tureckých voličů židovského původu. Všeobecných voleb do parlamentu, které organizovala Evropská židovská unie (EJU), se zúčastnilo okolo 400 tisíc osob po celé Evropě. EJP má za cíl bojovat proti antisemitismu, jeho první schůze proběhla minulý týden v Bruselu v Evropském parlamentu (EP). Tato instituce si klade za cíl být centrem pro 3 miliony Židů žijících v Evropě.
Za rok 2011 poskytlo Turecko 365 milionů dolarů na pomoc Somálsku
Uvedla to v prohlášení kancelář premiérova koordinátora styků s veřejností, v rámci mezinárodní konference o Somálsku, která proběhla ve čtvrtek v Londýně. Hladomor v loňském roce zabil v zemi okolo 29 tisíc dětí a Turecko stojí v čele států usilujících o poskytnutí pomoci této suchem zmítané zemi a její podobně postiženým sousedním státům. Istanbul hostil mezinárodní konferenci o Somálsku, které se zúčastnili i generální tajemník OSN Ban Ki-moon, v květnu 2010.
Turecko započne jaderné rozhovory s Čínou
„Turecko brzy započne jaderné rozhovory s Čínou o budování třetí jaderné elektrárny v severozápadní oblasti země,“ uvedl náměstek místopředsedy vlády Ali Babacan v Istanbulu včera po setkání s viceprezidentem Číny, jímž je Xi Jinping, přičemž poznamenal, že „turecké dveře jsou otevřené dokořán pro čínské banky.“ Turecko si bere za cíl vlastnit elkem 3 jaderné elektrárny do roku 2023. Viceprezident Číny uvedl, že „V posledních 10 letech čínské firmy podepsaly stavební zakázky v Turecku přesahující 10 miliard dolarů,“ a dodal, že „obě země by měly pracovat na posílení strategické spolupráce.“
Turecké a čínské společnosti podepsaly dohody za 1,4 miliardy dolarů
Při návštěvě čínského viceprezidenta Xi Jinpinga v Turecku byly podepsány komerční dohody v hodnotě 1,4 miliardy dolarů v rámci obchodního fóra v Istanbulu, které čínský viceprezident navštívil. Turecký ministr hospodářství Zafer Cağlayan uvedl, že kvůli novým dohodám dokonce turecká vláda začala řešit, jak obchod mezi Čínou a Tureckem usnadnit.
Čínský viceprezident v Turecku: „Čína podporuje arabský mírový plán“
Čínský viceprezident Xi Jinping navštívil Turecko, kde s tureckými představiteli jednal o situaci v Sýrii a prohlásil, že Čína podporuje mírový plán Arabské ligy. Podle analytiků, kteří označují čínské jednání za „protichůdné“, se jedná o strategii, která se snaží vyhnou tomu, aby situaci v Sýrii řešilo OSN, které dlouhodobě Čína i Rusko považují za „nástroj Západu k intervenování“. Čína tak dle komentátorů stojí o zprostředkování příměří v Sýrii, ovšem obává se toho, že by OSN zaštítilo vojenskou intervenci stejně, jako tomu došlo v Libyi. Podle OSN bylo v Sýrii v roce 2011 zabito nejméně 5400 lidí a do Turecka již upchlo 10 000 Syřanů. O „možném posunu v postoji Číny“ již dříve informoval generální tajemník Ligy arabských států Nabil Elaraby.
Turecký ministr zahraničí kritizoval fungování Rady bezpečnosti OSN
Turecký ministr zahraničí Ahmet Davutoglu uvedl, že zablokování rezoluce Rady bezpečnosti OSN Ruskem a Čínou „nabádalo“ syrský režim ke zvýšení útoků na její disidenty, neboť syrská vláda se nyní pravděpodobně domnívá, že mezinárodní společenství nepodnikne v této věci žádné kroky. Takovýto názor projevil ministr ve městě Los Cabos v Mexiku, kde se účastní jednání skupiny G-20. Ministr dále obvinil OSN z její neúčinnosti v období po skončení studené války, díky své závislosti na hlasování pěti stálých členů. Zároveň vyzdvihl skupinu G-20 pro její „více obecnou povahu.“
Řecky ortodoxní patriarcha: „Nová turecká ústava má zajistit větší náboženskou svobodu v zemi“
Ekumenický patriarcha Bartoloměj I. se v pondělí setkal se členy parlamentního podvýboru za účelem hledání shody všech stran ohledně nové ústavy, která nahradí tu, jež byla ratifikovaná v roce 1982. Duchovní vůdce pravoslavných křesťanů uvedl, že nová turecká ústava by měla zajistit větší náboženskou svobodu v zemi pro menšinové skupiny. Převážně muslimské Turecko má menší křesťanské a židovské komunity. Duchovní řekl novinářům, že dává podporuje ústavu, která zajišťuje stejná práva a náboženské svobody, včetně znovuotevření řeckého pravoslavného semináře, které vzdělával generace patriarchů.
Tisíce Kurdů protestují ve Štrasburku proti uvěznění bývalého vůdce Strany kurdských pracujících
Dle policie se demonstrace proti uvěznění bývalého vůdce Strany kurdských pracujících (PKK) Abdullah Ocalana zúčastnilo asi 15 tisíc osob. Okolo 40 tisíc Kurdů ze zemí severní Evropy vyzvalo k lékařské prohlídce zmíněného, jenž si odpykává doživotní trest na ostrově İmralı v Marmarském moři, jenž patří Turecku. Demonstranti z Německa, Francie, Švýcarska, Itálie a Rakouska vyjádřili solidaritu s 18 Kurdy, kteří kvůli kauze drží hladovku již 32 dnů.
Turecký ministr energetiky: „sankce Západu proti Íránu dopadají na turecká bedra, obchod s Íránem ale probíhá bez problému“
Turecký ministr energetiky Taner Yıldız při zasedání hospodářské turecko-jihoafrické komise v Ankaře prohlásil, že spory mezi Západem a Íránem dopadají na ceny paliv v Turecku i přes snahu vlády vyvažovat rostoucí cenu ropy kvůli napětí novými dvoustrannými dohodami.“Jen pronesení slova „sankce“ dopadá na turecká bedra,“ uvedl turecký ministr energetiky a oznámil, že obchodní vztahy Turecka s Íránem neutrpěly žádné škody a nadále pokračují „jako obvykle“.