Dlouhodobí rivalové prezident Robert Mugabe a premiér Morgan Tsvangirai společně navrhli odložení voleb, které jsou naplánované na 31. července. Důvodem je údajně nízká připravenost na spravedlivé a svobodné volby, proto požádali ústavní soud o odklad. Ten jejich žádost nicméně zamítl, podle soudců nejsou splněny žádné zákonné důvody pro vyhlášení odkladu voleb. Po volbách v roce 2008 ustanovili po dlouhých sporech prezident Mugabe a premiér Tsvangirai z opozičního Hnutí pro demokratickou změnu (MDC) křehkou koalici.
Archiv rubriky: jižní Afrika
Organizace zemí vyvážející ropu během června vyprodukovala méně ropy než květnu
Pokles ropné produkce způsobila neklidná situace v některých afrických státech, které jsou často označovány za slabší členy Organizace zemí vyvážející ropu (OPEC). Výpadky ropné těžby v Libyi, Nigérii a také v Angole téměř vyrovnala Saudská Arábie, kde se naopak produkce mírně zvýšila z důvodu vzrůstající domácí poptávky. Během června ropná produkce klesla na 30,38 milionů barelů za den, přičemž květnová produkce dosahovala 30,46 milionů barelů za den. Pokles těžby ale odpovídá cílům OPEC, na nichž se členské státy dohodly během květnového jednání ve Vídni. Podle OPEC by produkce ropy měla dosahovat 30 milionů barelů za den, díky čemu je možné udržovat cenu kolem 100 USD za barel.
Čínský Sinopec odkoupil 10% podíl v angolské ropné společnosti
China Petrochemical Corporation, jinak známá i jako Sinopec, se dohodla s americkou Marathon Oil Corporation na odkoupení jejího 10 % podílu v angolské ropné společnosti. Podle dohody by Sonopec měl zaplatit 1,52 miliard USD. Již v roce 2011 odkoupil Sinopec dalších 5 % podílu od francouzské společnosti Total. Čínské ropné společnosti dlouhodobě expandují, Čína si chce zajistit energetickou bezpečnost a snaží se uspokojit zvyšující se domácí poptávku. Dohodu, která by měla asijské zemi přinést 533 milionů barelů ropy, nicméně ještě musí schválit čínská i angolská vláda. V minulém roce vyhrála firma Sinopec nabídku na ropný průzkum v Afghánistánu.
Představitelé států jižní Afriky žádají odložení voleb v Zimbabwe
Na summitu Jihoafrického rozvojového společenství (SADC), které se konalo v sobotu, žádali představitelé států odložení voleb v Zimbabwe. V zemi narůstá napětí mezi prezidentem Robertem Mugabe a opozičním premiérem Morganem Tsvangirai, který odmítl termín konání voleb. Volby by se měly konat po rozhodnutí ústavního soudu na konci července, nicméně opozice tvrdí, že jde o příliš brzké konání voleb, které zastaví reformy médií a bezpečnostních sil. Zároveň se očekávalo, že na summitu bude diskutována možná pomoc s přípravou voleb v Zimbabwe a finanční pomocí ve výši 132 milionů USD, což se nestalo.
Vztahy mezi Zimbabwe a Mezinárodním měnovým fondem se zlepšují, souhlasil s monitoringem
Od roku 2003 byly vztahy mezi Zimbabwe a Mezinárodním měnovým fondem (MMF) napjaté, důvodem byly nesplacené půjčky ze strany jihoafrické země. V pátek MMF souhlasil, že bude monitorovat zimbabwské ekonomické programy do konce letošního roku, jde o první z kroků pro snížení dluhů za poplatky za včasné nesplacení splátek ve výši miliard USD. Zahraniční dluh země se pohybuje kolem 10,7 miliard USD, ekonomika Zimbabwe již dekádu stagnuje a obyvatelstvo čelí hyperinflaci. Ekonomika se mírně stabilizovala v roce 2009, kdy byla uzavřena dohoda o společné vládě mezi dvěma hlavními politickými stranami.
V Egyptě odsoudili 5 cizinců k trestu smrti za pašování drog
Egyptský soud odsoudil k trestu smrti pověšením 5 cizích státních příslušníků. Jedná se o občana Velké Británie, 3 ze Seychel a Pákistánce. Čtyři prvně jmenovaní byli v soudní síni v Hurghadě drženi v kleci. Pátý byl odsouzen v nepřítomnosti, protože se mu podařilo utéct při zatýkání. Odsouzeni byli zatčeni v roce 2011 za držení 3 tun hašiše. Britské ministerstvo zahraničí údajně dělá vše proto, aby k rozsudku nedošlo. Odsouzeným byla zároveň uložena pokuta ve výši více než 13 milionů USD. Proti verdiktu soudu se mohou odvolat. Rozsudky smrti se v Egyptě provádí výjimečně.
Prezident Zimbabwe nemůže otálet se stanovením voleb, rozhodl ústavní soud
Podle ústavního zimbabwského soudu se musí prezidentské a parlamentní volby konat do 31. července, proto musí prezident Robert Mugabe stanovit jejich datum co nejdříve. V prezidentských volbách se proti sobě postaví současná hlava státu za stranu Zanu-PF a opoziční premiér Morgan Tsvangirai ze strany MDC. V březnu byla v referendu schválená ústava, proto by měly být vyhlášeny volby podle nové ústavy. V minulých volbách v roce 2008 měl v prvním kole zvítězit premiér Tsvangirai, nicméně podle oficiálních výsledků byla volba zmanipulovaná, do druhého kola následně odstoupil. Do čela země tak byl zvolen prezident Mugabe, který funkci vykonává od roku 1980.
Mosambik se připravuje na volby, začal s registrací voličů
Registrace voličů k volbám začala v pondělí v některých obvodech s problémy, některá registrační místa byla otevřena později, některá dokonce vůbec. Důvodem byly technické problémy. Podle analytiků se očekává, že znovu vyhraje strana FRELIMO, která stojí v čele země od vyhlášení nezávislosti v roce 1975, při posledních volbách v roce 2009 získala na 75 %. Opoziční strana RENAMO, jež bojovala proti FRELIMO v 16leté občanské válce, tvrdí, že volby jsou nespravedlivé a že vládnoucí FRELIMO má nelegitimní dominanci v Národní volební komisi. To vládnoucí strana odmítá. Mosambik patří mezi jednu z nejchudších zemí, přestože má významné zásoby uhlí a zemního plynu.
Brazílie odpustí africkým zemím dluh ve výši 900 milionů USD
Brazilská vláda se rozhodla zrušit nebo restrukturalizovat dluh afrických zemí, který v současnosti činí 900 milionů USD. Hlavním cílem aktivity je posílit ekonomické vztahy s africkým regionem. Mezi 12 zeměmi, které získají výhody odpuštění nebo restrukturalizace dluhu, patří Kongo, Tanzanie a Zambie. Za poslední desetiletí se objem obchodu mezi Brazílií a Afrikou zpětinásobil a v roce 2012 dosáhl 26 miliard USD. Informaci o rozhodnutí Brazílie přinesla prezidentka Brazílie Dilma Rousseff na summitu Africké unie v Etiopii v rámci své již třetí návštěvy Afriky během 3 měsíců.
V začátku července prezident Obama navštíví několik afrických zemí
Jedním z cílů zahraniční návštěvy amerického prezidenta by měl být Senegal, Jihoafrická republika a Tanzanie, kde by se měl setkat s politickými představiteli a podnikateli. Státní návštěva, která se bude konat v rozmezí 26. června do 3. července, bude již druhá v roli prezidenta. V roce 2009 strávil prezident Obama několik dní v západoafrické Ghaně. Dvakrát během svého funkčního období navštívil africký kontinent i jeho předchůdce Clinton a George W. Bush. Podle prohlášení Bílého domu má návštěva značit „závazek mezi Spojenými státy americkými a lidmi ze subsaharské Afriky, který má vést k regionálnímu i globálnímu míru“.
Občané Venezuely se cítí v zemi nejméně bezpečně ze 134 států světa
Studie společnosti Gallup odhalila, že občané Venezuely se z obyvatelů 134 zemí světa ve své vlasti cítí nejméně bezpečně. Na druhém místě se umístila Jihoafrická republika. Na otázku, jestli se lidi cítí bezpečně, když v noci kráčejí po ulicích, odpovědělo až 74 % z dotázaných venezuelských respondentů negativně. Další latinskoamerická země na seznamu je Dominikánská republika, která se celkově nachází na 7. místě s 60 % záporných odpovědí na výše položenou otázku. Ze španělsky mluvících zemí se nejbezpečněji cítí obyvatelé Španělska, kde kladně odpovědělo až 78 % respondentů.
Prezident Mosambiku v pondělí navštívil Čínu
Na návštěvu Číny v pondělí zavítal mosambický prezident Armando Guebuza, který se zde setkal se svým čínským protějškem Xi Jinpingem. Oba nejvyšší představitelé jednali o prohlubující se spolupráci mezi Čínou a Mosambikem, který je momentálně považován za nejméně vyspělé státy světa od začátku devadesátých let, kdy v této zemi skončila občanská válka. O úspěchu mosambické ekonomiky svědčí i pochvala, jakou se jí dostalo 6. května od Mezinárodního měnového fondu (MMF). Ekonomický růst zde v minulém roce dosáhl 7,4 % a i v letošním roce by měl dosahovat stejných hodnot. Čína, jak pronesl její prezident Jinping ve své uvítací řeči, nabízí Mosambiku mnoho příležitostí.
Jihoafrická Amplats plánuje zrušit na 6 000 pracovních míst
Společnost Anglo American Platinum (Amplats), jejíž zaměstnanci minulý rok několik týdnů protestovali proti snížení mezd a propouštění, plánuje zrušit na 6 000 pracovních míst. Propouštění má podle generálního ředitele Chrise Griffitha ušetřit výdaje ve výši 256 milionů USD. Produkce platiny by se měla snížit z letošních 250 000 uncí na 100 000 příští rok. Společnost negativně zasáhla vlna nepokojů a stávek, které propukly minulý rok. Původní návrh restrukturalizace firmy přitom na začátku letošního roku počítám se zrušením 14 000 pracovních míst.
Čína uvítala jmenování Brazilce ředitelem WTO
Čína poblahopřála Brazilci Robertu Azavedo, který se stal ředitelem Světové obchodní organizace (WTO), a slíbila svou angažovanost ve WTO. „Čína bude podporovat práci nového ředitele WTO,“ řekla tisková mluvčí čínského ministra zahraničí Hua Chunying. Čína v posledních letech usilovala o posílení pozic rozvojových zemí v mezinárodních hospodářských organizacích. Brazílie je spolu s Čínou, Indií, Jihoafrickou republikou a Ruskem členem hospodářského uskupení BRICS, které sdružuje rychle rozvíjející se ekonomiky zemí s velkou populací a velkým územím. Podle investiční banky Goldman Sachs se tyto země mohou v roce 2050 stát dominantními ekonomikami světa.
V Angole došlo k výměně ministra, odvolán byl ministr financí
Prezident Jose Eduardo dos Santos poprvé od srpnových voleb, které s výrazným náskokem vyhrála vládní MPLA, přistoupil ke změně postů ve vládě. Z funkce odvolal ministra financí Carlose Alberto Lopese, ve funkci ho nahradil dosavadní poradce pro ekonomické záležitosti Armando Manuel. Prezident dos Santos odvolání ministra neodůvodnil. Angola je druhým největším vývozcem ropy na africkém kontinentu.
Tanzanie a Malawi budou jednat o sporu ohledně hranice
Tanzanie v sobotu uvedla, že se sousední Malawi vrací k jednáním ohledně sporné hranice procházející jezerem Malawi. Ve východní Africe byly nedávno objeveny zásoby zemního plynu a ropy, předpokládá se, že část nerostného bohatství skrývá i jezero Malawi. Spor se týká severní části jezera, na něhož si dělá nárok Malawi i Tanzanie, která v roce 2011 udělila britskému Surestream Petrolum licenci na hledání ropy v této oblasti. Jednání byla přerušena v říjnu, kdy Malawi obvinilo Tanzanii ze zastrašování místních obyvatel.
Navzdory příslibu se bude madagarský prezident ucházet o znovu zvolení v červenci
Současný prezident Madagaskaru Andry Rajoelina se registroval do červencových voleb, přestože již dříve uvedl, že se jich nezúčastní. Prezident Rajoelina se do čela země dostal v roce 2009 pomocí armády, následně Madagaskar upadl do politické nestability důvodem sporů mezi prezidentem Rajoelinem a svrženým prezidentem Marcem Ravalomananou. Pod tlakem regionálních společenství oba souhlasili, že do nadcházejících voleb nepodají svou kandidaturu. Prezident Rajoelina svůj krok obhajuje tím, že se voleb zúčastní manželka exprezidenta Ravalomanana. Na seznamu kandidátů je i bývalý prezident Didier Ratsiraka, který odešel do exilu po prohraných sporných volbách v roce 2002. Vojenský převrat z roku 2009 dostal zemi do mezinárodní izolace a zastavil tok finanční pomoci.
Alžírsko a Mosambik podepsaly spolupráci v oblasti energetiky
Alžírský naftařský gigant Sonatrach a zástupce mosambického ENH podepsali v úterý v Alžíru memorandum o spolupráci v oblasti energetiky. Po roce 2011, kdy bylo objeveno ve vodách Mosambiku naleziště plynu, se spolupráce mezi oběma zeměmi zvýšila, protože Alžírsko je zkušeným zpracovatelem plynu a uhlovodíku. Cílem Sonatrachu je také 5% zisk ENH ve zkoumaných nalezištích. Hodnota plynových zdrojů se může pohybovat v řádech miliard USD. O bohatou oblast Indického oceánu nejeví zájem pouze alžírský monopol, ale i severoamerická společnost Anadarko a italská ENI.
Jihoafrická republika připojí své jednotky k misi do Demokratické republiky Kongo
Na konci března schválila Rada bezpečnosti OSN vyslání speciálních jednotek na východ Demokratické republiky Kongo, kde mají „neutralizovat“ rebelské skupiny. V neděli Jihoafrická republika uvedla, že se do mise zapojí vysláním vojáků. V březnu při vojenském převratu ve Středoafrické republice bylo zabito na 13 jihoafrických vojáků, prezident Jacob Zuma nicméně odmítl spojitost mezi vysláním jednotek do Demokratické republiky Kongo a zabitím vojáků ve Středoafrické republice.
Vůdci pěti států reagovali na žádost syrského prezidenta
Prezidentka Brazílie Dilma Rousseff, prezident Číny Xi Jinping, indický premiér Manmohan Singh, jihoafrický prezident Jacob Zuma a ruský prezident Vladimir Putin nepřímo reagovali na jim adresovaný dopis od syrského prezidenta Bashara al-Asada. Pět čelních představitelů se sešlo na summitu ekonomické organizace BRICS sdružující Brazílii, Čínu, Indii, Jihoafrickou republiku a Rusko v Durbanu v Jihoafrické republice a v jeho závěrečném prohlášení se vyjádřili k syrskému konfliktu. Uvedli, že i nadále podporují dialog mezi vládními představiteli a opozičními skupinami. Opačný postup zaujímá Evropská Unie, USA a Liga arabských států, které odsuzují režim prezidenta al-Asada a žádají větší podpoře opozice. Představitelé BRICS vyzvali obě strany konfliktu, aby umožnily hladký přístup pro humanitární pomoc.
Vůdce rebelů ve Středoafrické republice jmenoval úřednickou vládu
Před týdnem se prostřednictvím vojenského převratu dostali rebelové v tzv. Selekově koalici k moci, prezidentem Středoafrické republiky se jmenoval Michel Djotodia, který zároveň uvedl, že v čele země zůstane do voleb v roce 2016. Premiérem zůstane dosavadní předseda vlády Nicolas Tiangaye, který vedl vládu od ledna. Dalších 8 ministerských míst obsadí představitelé bývalých opozičních stran, dohromady bude vládu tvořit 34 členů. Během převratu zemřelo 13 jihoafrických vojáků, země měla ve Středoafrické republice kontingent asi 200 vojáků. Ti uvedli, že proti nim bojovali vojáci rebelů ve věku náctiletých.
OSN schválila vyslání speciálních jednotek na východ Demokratické republiky Kongo
Na 2 500 speciálních jednotek, které povedou „cílenou vojenskou operaci“ proti ozbrojeným skupinám na východě Demokratické republiky Kongo, schválila Rada bezpečnosti OSN. Jde o první mandát OSN, jež je postaven na ofenzivním cíli. Jednotky, které vyšlou Tanzanie, Malawi, Mosambik a Jihoafrická republiky, by měly v zemi začít působit od července. OSN již více než 10 let v zemi udržuje mírové jednotky, ty jsou dlouhodobě kritizované pro svou neefektivitu.
Memorandum mezi Brazílií a Čínou podepsáno
Ve středu byl oficiálně zahájen pátý summit uskupení BRICS, pořádaný v jihoafrickém Durbanu. Tématem summitu je vztah mezi BRICS a Afrikou, především pak partnerství pro rozvoj, integrace a industrializace. Během summitu také došlo k podepsání memoranda mezi Čínou a Brazílií, týkající se bilaterálních vztahů mezi oběma státy a jejich vzájemné spolupráce v oblastech makroekonomiky a fiskální politiky. Summit bude ve čtvrtek zakončen podpisem dohod, upravujících oblasti ekonomické spolupráce. Další vzájemné dohody podepsaly i Rusko a Jihoafrická republika.