Při své pondělní návštěvě označil chorvatský prezident Ivo Josipovic Bosnu a Hercegovinu (BaH) za důležitého partnera. Prezident Josipovic dále uvedl, že Chorvatsko bude pomáhat při další integraci BaH do EU. Dále také konstatoval, že mezi oběma zeměmi je třeba co nejdříve vyřešit hraniční spor o území v délce 100 km. Vztahy mezi Chorvatskem a BaH nedávno také narušil plán na výstavbu mostu na poloostrově Peljesac na jihu Chorvatska, jehož výstavbou by Chorvatsko zamezilo BaH přímému přístupu k moři. Předseda tříčlenného předsednictva BaH Nebojsa Radmanovic konstatoval, že pokud Chorvatsko nezabrání přítupu BaH k moři, BaH nebude nadále bránit výstavbě chorvatského mostu.
Archiv rubriky: Chorvatsko
Evropská unie má 28. člena
Chorvatsko v pondělí vstoupilo do Evropské unie a stalo se tak jejím 28. členem. Po Slovinsku, které přistoupilo do EU v roce 2004, se tak jedná o druhou bývalou jugoslávskou zemi ve společenství. V zemi vstup slavily tisíce lidí, v Záhřebu se oslav zúčastnilo na 30 hlav států. Chorvatsko podalo přihlášku do EU v roce 2003 a v roce 2004 se stalo kandidátskou zemí. O rok později s ním EU zahájila vstupní rozhovory, avšak v prosinci 2008 jednání zablokovalo na rok Slovinsko kvůli sporu s Chorvatskem o vytyčení společní hranice a přístupu k moři. V roce 2011 dvě třetiny hlasujících Chorvatů v referendu odsouhlasily vstup země do EU. Účast na referendu činila 47 %. Poslední překážkou pro vstup Chorvatska do EU byl dlouholetý spor se Slovinskem v souvislosti s bankou Ljublajnska, ten byl ale vyřešen v březnu tohoto roku.
Prezident Miloš Zeman pojede na návštěvu do Záhřebu
Při příležitosti oslav vstupu Chorvatska do EU zavítá do hlavního města země mimo jiné také prezident Miloš Zeman. Tam se ještě před ceremoniálem setká s nejvyšším představitelem Chorvatska – prezidentem Ivem Josipovičem a premiérem Zoranem Milanovičem. Chorvatsko se stane 28. členem EU 1. července 2013.
Česká republika přijde o jeden mandát v Evropském parlamentu
Evropský parlament (EP) ve čtvrtek rozhodl o novém přerozdělení poslaneckých mandátů, které bude při volbách v roce 2014 ovlivněno vstupem Chorvatska do Evropské unie a lisabonskou smlouvou, která omezuje počet členů EP na 751. Česká republika bude mít v dalším volebním období v EP místo současných 22 zástupců pouze 21. O jednoho poslance v EP přijde dalších 11 zemí, Chorvatsko dostane 11 mandátů.
Navrhovaná doba vězení pro argentinského exprezidenta je 8 let
Argentinský prokurátor v pátek požádal o osmiletý trest odnětí svobody pro argentinského prezidenta z let 1989 až 1999 Carlose Menema. Kromě toho také navrhl zakázat bývalé hlavě státu vykonávat veřejné funkce po dobu 16 let. Carlos Menem byl uznán vinným za nelegální dodávky zbraní Ekvádoru a Chorvatsku v letech 1991 až 1995, oba státy se tehdy nacházely ve válečném stavu a na dodávky zbraní bylo uvaleno embargo. Dvaaosmdesátiletý Carlos Menem obvinění odmítá.
Ekonomiky střední Evropy se zpomalují
Evropská banka pro obnovu a rozvoj (EBRD) zhoršila výhled rozvíjejících se ekonomik ve střední Evropě. Odhad letošního ekonomického růstu zemí střední Evropy snížila EBRD na 0,8 %, přestože doposud počítala s růstem o 1,2 %. Tempo hospodářského růstu se zpomalilo v Polsku a na Slovensku, ekonomiky Maďarska, Chorvatska a Slovinska zůstávají v recesi. Avšak navzdory odhadům se export sledovaných zemí zlepšuje, což by mohlo znamenat zmírnění negativních dopadů finanční krize v eurozóně na hospodářství těchto zemí. Česká republika se mezi tyto země neřadí, protože podle EBRD patří mezi vyspělé země.
Nejvíce zkorumpovanými evropskými zeměmi jsou údajně Chorvatsko a Slovinsko
Podle nových průzkumů je Chorvatsko, které má vstoupit do EU 1. července 2013, jednou z nejvíce zkorumpovaných zemí Evropy. Situace ve Slovinsku, které je v EU od roku 2004 a v eurozóně od roku 2007, je dle průzkumů ještě horší. Informace byly zveřejněny ve výroční firemní zprávě společnosti Ernst & Young poskytující finanční služby. Společnost provedla rozhovor s 3459 členy představenstva společnosti ve 36 zemích po celém světě, včetně 20 členských států EU. Dotazy byly směřovány, zda firmy nabízejí úplatky, aby získaly nebo udržely zakázky. Dále jestli firmy úmyslně falšují zprávy o jejich finančních výsledcích, výkonnosti a hospodaření. V Chorvatsku 90 % lidí uvedlo, že podplácení a úplatkářství je v zemi široce rozvinuté a ve Slovinsku se jednalo dokonce o 96 % lidí. Další země s vysokým procentuálním výsledkem jsou Řecko a Slovensko (84 %), následuje Česká republika (73 %), v Portugalsku (72 %), v Maďarsku (70 %), ve Španělsku (65 %), Rumunsku (61 %) a Itálii (60 %). Nejvyspělejší ekonomiky EU zaznamenaly dobré výsledky, Francie 27 %, Německo 30 % a Velká Británie 37 %. Severské země Finsko a Švédsko vyšel jako nejméně zkorumpovanou s výsledkem 12 %.
Chorvatské letiště v Dubrovniku čeká rozsáhlá rekonstrukce
Do roku 2020 projde letiště v Dubrovniku na jihu Dalmácie rozsáhlou rekonstrukcí v celkové hodnotě 284,8 miliónů USD. Podle vyjádření vedení letiště by peněžní prostředky na rekonstrukci mělo letiště Dubrovnik čerpat z vlastních zdrojů a z příspěvků EU. Ministr dopravy Sinisa Doncic uvedl, že plán na rekonstruci letiště splňuje veškeré bezpečnostní, ekologické a energetické normy. V roce 2012 využilo služeb letiště v Dubrovniku na 1,5 milionů cestujících.
Chorvatsku nic nebrání v cestě, aby v červenci vstoupilo do EU
Slovinsko v úterý ratifikovalo smlouvu o vstupu Chorvatska do EU v hlavním městě Záhřebu. Chorvatsko by se mělo 1. července připojit k EU bez dalších překážek. Ratifikace se měl zúčastnit chorvatský premiér Zoran Milanovic s chorvatskou ministryní zahraničí Vesnou Pucic. Spor o Ljubljanskou banku, který blokoval Slovinský souhlas se vstupem Chorvatska do EU, byl definitivně vyřešen 11. března dohodou mezi státy.
Evropská komise vyzvala Chorvatsko k boji proti korupci a obchodování s lidmi
Evropská komise vyzvala Chorvatsko, aby více bojovalo proti korupci a obchodování s lidmi před vstupem do EU. Ve zprávě, která byla zveřejněna v Bruselu, Evropské komise uvedla, že Chorvatsko bude připraveno na členství k 1. červenci 2013. Evropská komise má v současné době asi 50 zaměstnanců v Záhřebu, kteří sledují pokroky země. Ve zprávě dále chválí balkánské země ohledně spolupráce s tribunálem pro válečné zločiny v Haagu, omezení nevyřešených soudních procesů, ochrany menšin, přístupu k informacím, hraničních kontrol, překladu zákonů EU do všech rodných jazyků menšin. Dále Evropská komise uvádí, že by Chorvatsko mělo zavést opatření k ochraně veřejných zakázek, zabránění zneužívaní státem vlastněných firem, ochraně informátorů, aby se nedošlo ke střetu zájmů ve veřejné správě a ujistit se, že úředníci jsou podporováni na základě zásluh.
V Chorvatsku začal předvolební boj o křesla do Evropského parlamentu
Oficiální kampaň byla započata ve čtvrtek, 3 týdny před volbami, které se mají uskutečnit 14. dubna. Mezi chorvatskými analytiky se nicméně objevují odhady, že volební účast Chorvatů by mohla dosáhnout jen 30 %. Ve volbách do Evropského parlamentu (EP) Chorvaté zvolí 12 europoslanců, jejichž počet bude po celoevropských volbách do EP v květnu 2013 redukován na 11 europoslanců podle nových stanov Lisabonské smlouvy.
Chorvaté vydělávají asi jednu čtvrtinu evropského průměru
Podle chorvatského statistického úřadu Chorvaté vydělají za 1 hodinu asi jednu čtvrtinu průměrného výdělku občanů EU. V porovnání s nejvyspělejšími zeměmi EU, jako je Německo a Rakousko, Chorvaté vydělávají čtyřikrát méně, jen 7,77 USD na hodinu. Vyšší mzdy v Chorvatsku se pohybují kolem 1 424 USD měsíčně, nižší platy v průměru 1 036 USD. Platy od října do prosince 2012 se v EU zvýšily o 1,3 % až na Slovinsko a Španělsko, kde došlo k poklesu mezd.
Argentinský exprezident Carlos Menem byl odsouzen za pašování zbraní
V pátek soud v Buenos Aires zrušil rozsudek z roku 2011, který bývalého argentinského prezidenta Carlose Menema a dalších 17 obviněných zprostil viny. Carlos Menema, prezident země v letech 1989 až 1999, byl uznán vinným za nelegální dodávky zbraní Ekvádoru a Chorvatsku v 90. letech, oba státy se v tehdy nacházely ve válečném stavu a na dodávky zbraní bylo uvaleno embargo. Výši trestu stanoví původní soud, měla by však být mezi 4 a 12 lety vězení. Exprezidentovi Menemu je nyní 82 let a je členem argentinského Senátu.
Chorvatsko se Slovinskem podepsalo dohodu o bankovním sporu
Chorvatská ministryně zahraničí Vesna Pucic a slovinský státní tajemník Tone Kajzer podepsali memorandum, které by mělo vyřešit otázku ohledně dvacetiletého sporu Ljubljanske banky (LB), kde na 130 000 Chorvatů ztratilo v 90. letech své úspory v celkové hodnotě 226 miliónů USD. Memorandum by mělo platit až do ratifikace smlouvy o přistoupení Chorvatska do EU Slovinskem. Na základě memoranda se Chorvatsko zavázalo pozastavit veškerá soudní jednání ohledně LB a nezačínat žádná nová, Slovinsko by mělo co nejdříve začít ratifikační proces přístupové smlouvy Chorvatska a zůstává tak dosud jedinou zemí, která ratifikaci dosud před vstupem Chorvatska do EU 1. července neschválila.
Chorvatsko a Srbsko vytvoří společnou komisi na hledání pohřešovaných osob
Vedle zmizelých osob by se měla komise zabývat majetkovými otázkami, společnými žalobami a stíháním válečných zločinců. V pondělí se na spolupráci dohodla chorvatská ministryně zahraničí Vesna Pucic se svým srbským protějškem Ivanem Mrkicem. Dalším bodem jednání mezi státníky byla vzájemná podpora při přistoupení obou zemí do EU. Vztahy mezi Chorvatskem a Srbskem byly ještě v nedávné době napjaté, v současné době se snaží země navázat vzájemný dialog.
Chorvatský prezident vyhlásil datum voleb do Evropského parlamentu
Volby do Evropského parlamentu (EP) by se měly uskutečnit 14. dubna, Chorvatsko může po svém vstupu do EU 1. července poslat 12 poslanců do EP. Poslanci, kteří budou zvoleni v chorvatských volbách do EP, by měli do regulérních voleb EP, které se mají uskutečnit na jaře 2014, setrvat ve svých dosavadních funkcích. Ze strany vrcholných politiků nicméně panují obavy, zda Chorvatsko plánovanými volbami do EP nepoškodí svoji pověst vzhledem k tomu, že není jisté, jak velká účast chorvatských obyvatel může být.
Bývalá chorvatská premiérka byla vyloučena ze strany za kritiku současného lídra
Expremiérka Jadranka Kosor byla vyloučena za poškození dobré pověsti Chorvatské demokratické unie (HDZ) poté, co kritizovala způsob vedení HDZ současného lídra Tomislava Karamarka. Podle vyjádření expremiérky Kosor se dopustila HDZ jejím vyloučením protiprávního jednání. Bývalá premiérka působila jako předsedkyně HDZ do května 2012, kdy byla nahrazena pravicovějším a méně proevropským Karamarkem.
Bývalá chorvatská premiérka může být vyloučena ze strany za kritiku nového lídra
Minulý týden zveřejnil chorvatský deník Globus rozhovor s bývalou chorvatskou předsedkyní vlády Jadrankou Kosor rozhovor o současném stavu strany Chorvatské demokratické unie (HDZ), jejíž členkou Kosor je. V rozhovoru expremiérka Kosor kritizovala způsob vedení HDZ současného lídra Tomislava Karamarka, za což ji nyní hrozí vyloučení ze strany. Předseda Karamarko nahradil bývalou premiérku Kosor ve vedení HDZ v roce 2011, je vnímán jako pravicovější a méně proevropský než bývalá předsedkyně. Do funkce premiérky nastoupila Kosor v roce 2009 a na postu zůstala do prosince 2011, kdy HDZ prohrála v parlamentních volbách.
Bosna a Chorvatsko budou řešit mezistátní sporné otázky
Minulý týden se setkala chorvatská ministryně zahraničí Vesna Pucic se svým bosenským protějškem Zlatkem Lagumdzijou za dohledu eurokomisaře pro rozšíření Štefana Füleho v Bruselu, aby projednali sporné body mezi zeměmi. Jedná se především o využívání chorvatského přístavu Ploce, na který si činí nárok i Bosna. Na základě ujednání bude moci Bosna i po vstupu Chorvatska do EU 1. července využívat přístav Ploce, pokud jeho zemědělské produkty budou odpovídat standardům EU. Dalším bodem jednání bylo vytvoření asi 50 zahraničních přechodů mezi zeměmi, po vstupu Chorvatska do EU budou moci bosenští obyvatelé příhraničních měst uplatnit speciální karty, které by měly sloužit k přechodu přes hranice bez pasů.
Chorvatské aerolinie čekají velké škrty
V roce 2012 zaznamenaly Chorvatské aerolinie ztrátu v celkové hodnotě 65,1 miliónů USD, z toho byly 12,3 miliónů provozní ztráty a 52,8 miliónů činilo přecenění majetku společnosti. Aerolinie budou muset nyní snížit počet letadel, kterých vlastní v současné době 13. Podle chorvatského deníku Vecernji list pravděpodobně přijde i na zkrácení leteckých tras a snížení počtu zaměstnanců. Je možné, že by Aerolinie nemusely být dále schopné konkurovat trhu a mohly by zbankrotovat.
Chorvatská ministryně zahraničí bude kandidovat na post lídra Chorvatské lidové strany
Chorvatská lidová strana (HNS), která je členem vládní koalice, ve svém prohlášení ve čtvrtek uvedla, že přijala rezignaci dosavadního lídra strany Radimira Cacice. Zároveň potvrdila, že přijala kandidaturu současné místopředsedkyně a chorvatské ministryně zahraničí Vesny Pucic na post předsedy HNS. Bývalý předseda HNS Cacic byl odsouzen v listopadu 2012 k 22 měsícům odnětí svobody za způsobení dopravní nehody v Maďarsku v roce 2010, při níž zemřeli 2 lidé. Cacic si bude moci trest pravděpodobně odpykat v chorvatském vězení.
Slovinsko a Chorvatsko se snaží vyřešit 20 let starý spor ohledně bankrotu banky Ljubljanska
Slovinsko a Chorvatsko se v nadcházejících týdnech budou snažit vyřešit 20 let starý bankovní spor ohledně bankrotu a likvidace Ljubljanska Banka (LB), aby Chorvatsko mohlo vstoupit do Evropské unie, což je naplánováno na 1. července 2013. Banka zbankrotovala poté, co se země osamostatnily na Jugoslávii. Po šestihodinovém jednání slovinský ministr zahraničí Karl Erjavec a chorvatská místopředsedkyně vlády a ministryně zahraničí Vesna Pusic osobně oznámili novinářů, že se dohodli na jednom z navrhovaných řešení, ale nyní je potřeba získat souhlas svých vlád. Záhřeb ukončil přístupová jednání do EU v červnu 2011, nyní by měla následovat ratifikace přístupové smlouvy stávajícími členskými státy EU. Slovinsko, které je sužováno finanční a vládní krizí, je členem EU, který má teprve začít s ratifikací.
OBSE vyzvala balkánské státy, aby se spojily v boji proti válečným zločincům
Vedoucí mise Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě (OBSE) Fletcher Burton poukázal na zásadní roli regionální spolupráce mezi balkánskými zeměmi ohledně stíhání válečných zločinců. Zásadní krok již přijala Bosna se Srbskem, které minulý týden podepsaly protokol na stíhání válečných zločinců, OBSE chce podobnou dohodu zajistit v Chorvatsku a Černé Hoře.