V příštím roce by se výdaje Evropského parlamentu mohly zvýšit o 3,3 % navzdory vysoké nezaměstnanosti, úsporných škrtů a recesi. Alespoň to požadují evropští poslanci. Rozpočet na výdajové stránce Evropského parlamentu by se tak navýšil o 73 milionů USD, celkově by výdaje pro příští rok dosáhly 2,5 miliardy USD. Podle britského deníku The Telegraph by jeden poslanec EU byl třikrát dražší než jeho britský kolega. Přitom v minulém roce došlo k 6% snížení evropského rozpočtu po kritice Velké Británie a dalších zemí, aby ke škrtům přistoupila i EU, nikoliv jen jednotlivé státy.
Archiv štítku: evropský parlament
Řecko získá další půjčku od EU a Mezinárodního měnového fondu
Řečtí zákonodárci schválili reformní zákony, které jsou součástí úsporného balíčku středo-pravé koaliční vlády premiéra Antonise Samarase, aby si tím Řecko zajistilo záchrannou půjčku 11,5 miliardy USD od EU a Mezinárodního měnového fondu (MMF). Zákon byl podmínkou pro další finanční pomoc a získal podporu všech 3 vládních stran tvořících koalici. Ministr financí Yannis Stournaras uvedl, že po schválení nové záchranné půjčky Evropským parlamentem budou vysocí úředníci eurozóny jednat o vyplacení první části půjčky 3,7 miliardy USD a zbylých 7,8 miliardy USD bude vyplaceno 13. května. Od konce roku 2010 EU a MMF slíbily Řecku v úvěrech více než 260 miliard USD. Vláda výměnou za finanční pomoc zavedla tvrdá úsporná opatření včetně snížení mezd a důchodů, což vede k neustálým generálním stávkám. Kvůli novému zákonu přijde o práci do konce června 2000 úředníků, do konce roku dalších 2000 úředníků a do konce roku 2014 dalších 11000 úředníků. Kritici tvrdí, že zákon pouze přispěje již k rekordní nezaměstnanosti 27 %.
Německý europoslanec zdůraznil potřebu uznání Kosova Srbskem
Předseda výboru Evropského parlamentu pro zahraniční věci Elman Brok uvedl, že aby Kosovo se Srbskem mohly se stát členy EU, musí nejdříve oba státy vzájemně deklarovat nezávislost. Srbsko dosud považuje Kosovo za součást svého území přes současná jednání mezi Kosovem a Srbskem o normalizaci vztahů. Další německý europoslanec Doris Pack uvedl, že souhlasí s europoslancem Brokem, dále uvedl, že by Kosovo a Srbsko po vzájemném uznání měly vstoupit do EU současně. Další jednání mezi zeměmi se odehrají 2. dubna.
Evropský parlament doporučil vytvořit společnou komisi pro balkánské státy
Na vznik komise RECOM apeloval Evropský parlament (EP) po jednání mezi zástupci EP a delegáty srbského parlamentu v Bruselu tento týden. Komise RECOM by měla balkánským státům především pomoci vyřešit válečné zločiny a vyšetřit porušování lidských práv, ke kterým mělo docházet v letech 1991 až 2001. Dosud není znám přesný počet nezvěstných a zabitých osob během válel v bývalé Jugoslávii, komise RECOM by měla, po případném ustavení, seznamy zmizelých a mrtvých osob vytvořit. Přes vytvoření komise RECOM by měly balkánské státy nadále spolupracovat s Mezinárodním trestním tribunálem pro bývalou Jugoslávii (ICTY).
V Chorvatsku začal předvolební boj o křesla do Evropského parlamentu
Oficiální kampaň byla započata ve čtvrtek, 3 týdny před volbami, které se mají uskutečnit 14. dubna. Mezi chorvatskými analytiky se nicméně objevují odhady, že volební účast Chorvatů by mohla dosáhnout jen 30 %. Ve volbách do Evropského parlamentu (EP) Chorvaté zvolí 12 europoslanců, jejichž počet bude po celoevropských volbách do EP v květnu 2013 redukován na 11 europoslanců podle nových stanov Lisabonské smlouvy.
Hnutí Hizballáh označil izraelský prezident za nebezpečné
Úterního jednání Evropském parlamentu (EP) v Bruselu se zúčastníl izraelský prezident Šimon Perés. Znova žádal o přiřazení libanonského hnutí Hizballáh na seznam teroristických organizací. Není to poprvé, kdy prezident Perés přišel se žádostí, nicméně starý kontinent zatím vyčkává. „Neexistuje žádná neutralita vůči Hizballáhu,“ řekl prezident Izraele s tím, že šiítské hnutí představuje riziko pro celý svět, nejen pro samotný Izrael. O svých obavách z terorismu hovořil minulý týden v Paříži s francouzským prezidentem Francois Hollandem.
Chorvatský prezident vyhlásil datum voleb do Evropského parlamentu
Volby do Evropského parlamentu (EP) by se měly uskutečnit 14. dubna, Chorvatsko může po svém vstupu do EU 1. července poslat 12 poslanců do EP. Poslanci, kteří budou zvoleni v chorvatských volbách do EP, by měli do regulérních voleb EP, které se mají uskutečnit na jaře 2014, setrvat ve svých dosavadních funkcích. Ze strany vrcholných politiků nicméně panují obavy, zda Chorvatsko plánovanými volbami do EP nepoškodí svoji pověst vzhledem k tomu, že není jisté, jak velká účast chorvatských obyvatel může být.
Evropská komise vyzývá Itálii k plnění svých závazků k oddlužení státu
Evropská komise vyzvala budoucí vládu Itálie, aby se snažila realizovat opatření ke snížení deficitu státního rozpočtu, přestože více než polovina voličů o víkendových volbách měla hlasovat pro stranu, která kritizuje úsporná opatření. Mluvčí Evropské komise Olivier Bailly uvedl, že Itálie se zavázala k oddlužení státu a komise očekává, že italská vláda závazky dodrží. Předseda Evropského parlamentu Martin Schulz uvedl, že politická situace v Itálii „se týká nás všech„, a proto je třeba brát vážně postoj občanů Itálie proti úsporám, jež vyžaduje právě EU.
Vedoucí představitelé EU se dohodli na 3% snížení rozpočtu
Po dlouhých jednáních se vedoucí představitelé EU dohodli na rozpočtu na rok 2014-2020. Předseda Evropské rady Herman Van Rompuy oznámil, že nový rozpočtový strop činí 1,3 bilionů USD. Je to vůbec poprvé, co byl rozpočet EU snížen. Britský premiér David Cameron, který nejvíce tlačil na snížení rozpočtu, konstatoval, že stav je velice příznivý pro Velkou Británii. Francouzský prezident Francois Hollande, který byl proti velkým výdajovým škrtům, řekl, že dohoda znamená dobrý kompromis. Německá kancléřka Angela Merkelová rovněž uvítala dohodu, která představuje 3,3% snížení oproti předchozímu 7letému rozpočtu. Rozpočet musí ještě schválit Evropský parlament.
Země EU se dohodly na rozpočtu pro období let 2014 – 2020
Na summitu EU se země po celonočním jednání dohodly na rozpočtu na léta 2014 – 2020. Česká republika a některé další země pohrozily ještě před startem summitu použitím práva veta. Pro ČR byla důležitá zejména kohezní politika. Z evropských fondů dostane ČR na stanovené období méně peněz než v období 2007 – 2013, nicméně i tak bude dostávat od EU více peněz, než bude odvádět. Představitelé vlád či státu se na summitu dohodly na celkovém rozpočtu ve výši přibližných 957 miliard eur. To je téměř o 100 miliard nižší rozpočet než v předchozím období. Nyní je k potřeba vyčkat, zda Evropský parlament bude s dohodnutým rozpočtem souhlasit.
Evropský parlament navrhl přísnější pravidla pro ratingové agentury
Poslanci Evropského parlamentu vyzvali k přísnějším právním předpisům ohledně ratingových agentur. Nové předpisy by měly být schváleny v následujících dnech, kdy se Evropský parlament sejde na zasedání ve Štrasburku. Právní úprava by měla obsahovat i plány na novou úvěrovou ratingovou agenturu se sídlem v Evropě, jež by měla být zřízena, aby konkurovala současným třem hlavním agenturám, které sídlí v USA. Italský poslanec Evropského parlamentu Leonardo Domici dodává, že založená agentura povede k zodpovědnějšímu, transparentnějšímu a demokratičtějšímu finančnímu systému. Evropský komisař pro vnitřní trh Michel Barnier, který vypracoval návrh právních předpisů, tvrdí, že legislativa si klade za cíl snížit úlohu ratingových agentur, aby se neobnovovala finanční krize a zvýšila se hospodářská soutěž a transparentnost.