Řecký statistický úřad uvedl, že míra nezaměstnanosti v zemi v květnu 2013 dosáhla rekordních 27,6 %, oproti 23,8 % v květnu minulého roku. Nejvíce nezaměstnaných je ve věku 15-24 let, a to 64,9 %. Řecko prochází šestým rokem recese. Zpráva o nezaměstnanosti se objevila krátce před tím, než se setkal řecký premiér Antonis Samaras s americkým prezidentem Barackem Obamou ve Washingtonu. Na schůzce americký prezident Obama pochválil řeckou vládu za přijetí opatření ke snížení státního dluhu a prohlásil, že úsporná opatření by měla vyvážit opatření na podporu růstu a podpořit zaměstnanost. Řecko je první zemí eurozóny, která obdržela mezinárodní finanční pomoc v květnu 2010. Země minulý měsíc obdržela další výpomoc 6,8 miliardy eur od EU, MMF a ECB.
Archiv štítku: úsporná opatření
Portugalský prezident podpořil koaliční vládu v čele s dosavadním premiérem
Portugalský prezident Anibal Cavaco Silva podpořil koaliční středopravou vládu v čele s dosavadním premiérem Pedro Passos Coelho. Dodal, že „nejlepším řešením politické krize je, aby současná vláda zůstala u moci a dokončila záchranný program“. Prezident Silva tak rozhodl po páteční neúspěšné snaze tří hlavní politických portugalských stran dohodnout se, jak postupovat s náročnými úspornými opatřeními, které vyvolali mnoho protestů a demonstrací v celé zemi. Krize vyvolala obavy, že země nebudu schopná dodržet podmínky splácení jejich záchranné půjčky (78 miliardy eur) od věřitelů MMF, ECB a Evropské komise. Někteří analytici dokonce navrhují, aby dluhem zatížená země usilovala o další finanční výpomoc. Krize a dlouhodobá recese vyvolaly i nestabilitu vlády a začátkem měsíce podali demisi ministr zahraničí Paulo Portas, který nebyl spokojen s rozsahem úsporných opatření nutných ke splnění podmínek stanovených ze strany věřitelů a ministr financí Vitor Gaspar, kvůli nedostatečné podpoře jeho přístupu k úsporných opatřením, které společnost považuje za důvod recese a finanční krize.
Litevská prezidenta byla oceněna za své zásluhy v evropské politice
Litevská prezidentka Dalia Grybauskaite byla oceněna Mezinárodní cenou Karla Velikého za své zásluhy v evropské politice. Udílení cen se účastnili i nejvyšší představitelé EU, předseda Rady Evropy Herman Van Rompuy, předseda Evropského parlamentu Martin Schulz a německý ministr financí Wolfgang Schäuble, který získal cenu v loňském roce. Prezidentka Grybauskaite je bývalou eurokomisařkou, litevskou exministryní financí a rozpočtu a v roce 2009 se stala první ženou zvolenou na prezidentský post. V zemi se jí přezdívá „železná lady“ kvůli jejímu tvrdému vyjednávacímu stylu a neoblomnému ukládání úsporných opatření, díky nimž se Litva dostala z hospodářské krize bez vnější pomoci. Litva se v současné době připravuje na své předsednictví v EU od 1. července 2013. Předseda Schulz o prezidentce řekl, že je vynikající političkou, která vede odvážnou a přímočarou politiku a kdyby bylo ve vedoucích pozicích více takových politiků, měla by EU méně problémů.
Slovinsko představilo nové reformy, mají zabránit prohlubující se ekonomické krizi
Slovinsko se potýká s hospodářskými problémy, aby se vyhnulo finanční pomoci od EU, představila vláda úsporný balíček. Škrty zahrnují i zvýšení daní, zásadní restrukturalizaci bankovního sektoru a rozsáhlou privatizaci. Slovinsko je v recesi od roku 2011 a podle analytiků je další zemí, která pravděpodobně bude muset požádat EU o finanční výpomoc. Ekonomické situaci země nepomohlo ani snížení ratingu Slovinska od agentury Moody’s. Podle plánu slovinské premiérky Alenky Bratusek a ministra financí Urose Cufera by mělo být zprivatizováno až 15 státních podniků, veřejně druhé největší banky Nova KBM nebo aerolinií Adria Airways. Státní deficit by měl podle premiérky vystoupat letos k 7,8 % vHDP, důsledkem škrtů by se v příštím roce měl snížit na 3,3 %.
MMF: Řecká ekonomika dosáhla značného pokroku
Mezinárodní měnový fond (MMF) provedl kontrolní šetření stavu řecké ekonomiky a zaznamenal, že Řecko dosáhlo značného pokroku ve snižování vládního dluhu a zvyšování konkurenceschopnosti, což jsou klíčové podmínky pro získání záchranné půjčky o objemu 312 miliard USD. Země potřebuje k zotavení ekonomiky strukturální reformy, musí bojovat proti daňovým únikům a otevřít pracovní trh, což zajistí, že zátěž úsporných opatření nebude neúměrně dopadat na zaměstnance a důchodce. Podle MMF, který je jedním z mezinárodních věřitelů, řecká vláda uznala zmíněné problémy a začala sjednávat nápravu. MMF uvedl, že Řecko dosáhlo od roku 2010 výjimečného pokroku ve snižování fiskálního deficitu. Dluh v oblasti veřejných financí ale zůstává příliš vysoký. Cílem tak má nadále být snížení řeckého dluhu pod 110 % HDP do roku 2022.
Radikální levice se bouří proti vládě francouzského prezidenta Hollanda
Proti politice francouzské levicové vlády v neděli v centru Paříže demonstrovaly desetitisíce přívrženců radikální levice. Demonstrace den před prvním výročím vítězství Francoise Hollanda má vyvinout tlak na vládu, která podle radikální levice dostatečně nebrání zájmy pracujících a je proti politice úsporných opatření, kterou prezident Hollande přijal. Radikální levicové křídlo prezidentově vládě vytýká především stále stoupající nezaměstnanost, neschopnost oživit ekonomiku a motivovat ke zvýšení kupní síly obyvatel. Socialistická vláda protest odsuzuje, protože podle nich rozděluje levici.
Portugalsko zavádí výrazná úsporná opatření
Kvůli úsporným opatřením portugalská vláda zvýší v zemi důchodový věk na 66 let a zároveň se prodlouží pracovní doba státních úředníků o hodinu denně, tedy na 40 hodin týdně ze současných 35 hodin. Dalším krokem pro úspory výdajů státu je program dobrovolného rozvázání pracovního poměru s 30 000 státními zaměstnanci – tedy s 5 % z celkových 600 000 pracovníků ve veřejném sektoru. Opatření chce portugalská vláda zavést od roku 2014 a státní pokladna by tak měla během 3 let ušetřit 6,3 miliard USD.
Evropská komise chce zemím poskytnout více času na snížení rozpočtového deficitu
Eurokomisař pro hospodářské záležitosti Olli Rehn Evropské komise chce poskytnout Francii a Španělsku více času na snížení rozpočtového deficitu na 3 % hrubého domácího produktu, což je limit požadovaný EU. Kvůli hospodářské krizi obě země získají 2 roky navíc a nejdéle do roku 2015, ale Evropská komise požaduje určitě reformy, například trhu práce. Eurokomisař Rehn dále uvedl, že Slovinsko nebude potřebovat zahraniční finanční pomoc, pokud učiní rychlé kroky vedoucí ke snížení rozpočtového deficitu. Podle eurokomisaře Rehna by i Slovinsko mohlo získat více času na splnění rozpočtových cílů, pokud představí reformní strategii, která bude řešit vysoký objem špatných úvěrů v tamním finančním sektoru. Slovinská premiérka Alenka Bratušeková uvedla, že v letošním roce pravděpodobně rozšíří úsporná opatření a zvýší daně.
Italský premiér má podporu ze strany EU
Předseda Evropské rady Herman Van Rompuy uvedl, že EU podporuje úsilí nového italského premiéra Enrica Letta v jeho snaze nasměrovat italskou ekonomiku k nastartování hospodářského růstu, aby se stala Itálie konkurenceschopnější, přičemž ale veřejné finance musí být udržovány v pořádku. Premiér Letta se chce odklonit od politiky tvrdých úsporných opatření, ale přitom plnit evropské cíle ohledně dluhu k EU. Prvními rozpory v nově sestavené koaliční vládě nastaly kvůli nepopulární dani z nemovitosti. Předseda Van Rompuy dále řekl, že bude nadále stát při Itálii a jejím vládním programu, kterým se snaží překonat hospodářskou krizi a zaměřit na řešení obtížné sociální situace a zaměstnanosti. Premiér Letta se sešel i s předsedou Evropské komise José Manuelem Barrosem, se který stanovili hlavní bod červnového summitu evropských lídrů, a to snižování katastrofálně vysoké úrovně nezaměstnanosti mladých lidí.
V Řecku probíhá generální stávka
V Řecku ve středu probíhá generální stávka proti úsporným opatřením a odbory volají po masové mobilizaci demonstrantů. Akce má trvat 24 hodin a vážně naruší veřejné služby, dopravu, ale i chod nemocnic. Organizátoři stávky, kterými největší odborové svazy GSEE a ADEDY, požadují ukončení úsporných opatření, snižování výdajů a zvyšování daní. Odborové svazy argumentují, že vládní opatření přivedly zemi k rekordní nezaměstnanosti 27 %, včetně téměř 60 % mladých lidí. Vláda premiéra Antonise Samarase tvrdí, že opatření jsou naléhavé a potřebné, ale se Řecko dostalo ven z hluboké finanční krize a slibuje, že se jedná o poslední rok recese v zemi. Kabinet premiéra Samarase říká, že politika je součástí několika nutných kroků, aby si Řecko zajistilo více finanční výpomoci od mezinárodních věřitelů.
Italský premiér Letta hodlá přejít na politiku růstu
Nový premiér Enrico Letta při své inauguračním projevu sklidil obrovské ovace od členů koalice, kterou se mu podařilo sestavit po dvouměsíční bezvýchodné situaci. Při svém projevu uvedl, že vláda musí urychleně zavést úsporná opatření a slíbil, že do 18 měsíců vytáhne zemi z hospodářské recese. Prvním důležitým krokem vlády bude snížení platů všem ministrům, kteří pobírají druhý plat za to, že jsou členy parlamentu. Dále se hodlá zasadit o reformu volebního zákona a systému sociálního zabezpečení, pozastavení nepopulární daně z nemovitosti a prodiskutování reformy daňového systému. V následujících dnech se premiér Letta chystá na cestovat do Berlína a dalších evropských metropolí, kde bude lobbovat u evropských partnerů, aby mohla Itálie přejít na politiku orientovanou na růst, protože podle něho země trpí úspornými opatřeními.
Řecko získá další půjčku od EU a Mezinárodního měnového fondu
Řečtí zákonodárci schválili reformní zákony, které jsou součástí úsporného balíčku středo-pravé koaliční vlády premiéra Antonise Samarase, aby si tím Řecko zajistilo záchrannou půjčku 11,5 miliardy USD od EU a Mezinárodního měnového fondu (MMF). Zákon byl podmínkou pro další finanční pomoc a získal podporu všech 3 vládních stran tvořících koalici. Ministr financí Yannis Stournaras uvedl, že po schválení nové záchranné půjčky Evropským parlamentem budou vysocí úředníci eurozóny jednat o vyplacení první části půjčky 3,7 miliardy USD a zbylých 7,8 miliardy USD bude vyplaceno 13. května. Od konce roku 2010 EU a MMF slíbily Řecku v úvěrech více než 260 miliard USD. Vláda výměnou za finanční pomoc zavedla tvrdá úsporná opatření včetně snížení mezd a důchodů, což vede k neustálým generálním stávkám. Kvůli novému zákonu přijde o práci do konce června 2000 úředníků, do konce roku dalších 2000 úředníků a do konce roku 2014 dalších 11000 úředníků. Kritici tvrdí, že zákon pouze přispěje již k rekordní nezaměstnanosti 27 %.
Na Islandu probíhají parlamentní volby
Na Islandu začaly v sobotu parlamentní volby. Podle průzkumů veřejného mínění dosavadní vládnoucí středolevá koalice Sociálně demokratické aliance (SDA) utrpí porážku. Analytici předpovídají, že by se k moci mohly dostat středopravicové strany Strana Nezávislost (IP) a Pokroková strana (PP), jejichž koaliční vláda se zavázala ke zmírnění nepopulárních úsporných opatření, oddlužení a snížení daní. Jednalo by se o návrat pravého středu, který byl obviňován z ekonomického kolapsu Islandu v roce 2008. Jejich vítězství by zastavilo jednání ostrovního stát o členství v EU, jelikož obě strany jsou považovány za euroskeptické.
Důvěra v Evropskou unii rekordně klesla
Podle průzkumů Eurobarometru, organizace Evropské unie (EU) pro výzkum veřejného mínění, v šesti největších zemích EU, tj. Německu, Francii, Velké Británii, Itálii, Španělsku a Polsku, od roku 2007 vzrostl dramaticky euroskepticismus. Mínění je ovlivněno především tři roky trvající finanční a dluhovou krizí, úspornými opatřeními a obavami o bruselskou a měnovou politiku. V některých zemích se míra euroskeptického smýšlení až ztrojnásobila.
Nezaměstnanost ve Španělsku dosáhla rekordních hodnot
Španělská nezaměstnanost podle oficiálních údajů národního statistického úřadu dosáhla rekordních 27,2 %, což je hranice 6 milionů lidí v prvním čtvrtletí roku 2013. Údaj o nezaměstnanosti je nejvyšší od roku 1976, kdy po smrti diktátora Francisca Franca Španělsko přešlo na demokracii. Míra nezaměstnanosti v roce 2007 činila 7,9 %. Ačkoliv se tempo zpomaluje, čísla zdůrazňují nutnost vymanit se z hospodářské krize, která ve 4. největší ekonomice eurozóny začala již před 6 lety. Španělský premiér Mariano Rajoy odhalil fiskální a politická opatření zaměřená na odvrácení ekonomické recese. V reakci na nová úsporná opatření lidé plánují velkou demonstraci v hlavním městě Madrid.
Nový italský premiér zahájil jednání o sestavení koaliční vlády
Designovaný italský premiér Enrico Letta (46) zahájil jednání ohledně utvoření nové koaliční vlády a ukončení dvouměsíční politicky patové situace. Premiér Letto je bývalý místopředseda středolevé Demokratické strany (PD), která z celé situace vyšla nejhůře, a proto bylo překvapením, že prezident Giorgio Napolitano zvolil do čela vlády právě jeho. Koaliční vláda bude složena z Demokratické strany (PD) předsedy Maria Montiho a strany Lid svobody (PDL) předsedy Silvia Berlusconiho. Oba zástupci stran prohlásili, že budou novou vlády podporovat. Premiér Letta konzultuje i s malými stranami jako Levicová ekologie a svoboda (SEL). Hnutí 5 hvězd (M5S) předsedy Beppe Grillo uvedlo, že bude sice v opozici, ale bude podporovat konkrétní reformy. Bývalý spojenec předsedy Berlusconiho strana Liga severu (LN) se nepřipojí, ale bude spolupracovat s některými reformami. Ve svém prohlášení řekl, že hospodářská politika EU se zaměřuje příliš na úsporná opatření a nikoliv na růst a že hodlá změnit přístup k EU.
Papež František chce reformovat Vatikán
Nově zvolený papež František chce ve Vatikánu zavést úsporná opatření. Pět kardinálů, kteří jsou členy dozorčí rady Vatikánské banky, tak přijde o roční odměnu 32 500 USD. Rovněž nebude vyplacena zvláštní odměně výši 650 USD 4 000 zaměstnancům Svatého stolce. Cílem reforem je zredukovat církevní administrativu a přivést do ní více žen a zprůhlednit hospodaření Vatikánské banky.
Irsko a Portugalsko získá odložení termínu splatnosti úvěru
Předseda Euroskupiny ministrů financí eurozóny Jeroen Dijsselbloem na tiskové konferenci uvedl, že hodlají Irsku a Portugalsku odsouhlasit oddálení termínu splatnosti úvěru od EU o 7 let. Dublin a Lisabon v roce 2010 ztratily přístup k dostupnému financování a v roce 2011 přijaly nouzový úvěr od EU. Díky tvrdým úsporným opatřením bylo možné poskytnout odložení splátkového kalendáře, na čemž se dohodly ECB, MMF a Evropská komise. Průměrná doba splácení úvěru je pro Irsko 12,5 let a pro Portugalsko mezi 12,5 a 14,7 let. Irsko se hodlá ještě tento rok vrátit k plnému tržnímu financování a Portugalsko od příštího roku.
Portugalská vláda hledá alternativní úspory
Portugalský premiér Pedro Passos Coelho uvedl, že důsledkem rozhodnutí ústavního soudu ohledně zamítnutých úsporných opatření se budou muset učinit velké škrty v rozpočtech a výdajích veřejných sektorů, včetně sociálního zabezpečení, zdravotnictví a školství. Evropská komise varovala premiéra, aby se země neodchýlila od plnění podmínek záchranné pomoci, neboť pouze provádění dohodnutého programu může být předpokladem pro další půjčku. Premiér Coelho opakovaně popisuje portugalskou situaci jako stav národní nouze. Dále uvádí, že je třeba nalézt alternativní úspory nebo usilovat o druhou finanční pomoc od evropských partnerů, ale ujišťuje, že vláda udělá vše, co je v jejích silách, aby zabránila další žádosti o pomoc.
Portugalský Ústavní soud zamítl úsporná opatření
Portugalský Ústavní soud rozhodl, že několik klíčových článků ze státního rozpočtu pro rok 2013 je protiústavních a zamítl 4 z 9 úsporných opatření. Rozhodnutí přijde Portugalsko o úspory téměř 2 miliardy USD, které jsou potřeba k plnění podmínek finanční výpomoci od eurozóny. Portugalský prezident Anibal Cavaco Silva oznámil, že nevěří, že by rozhodnutí soudu mělo vyvolat změnu vlády. Středopravá vláda, jejíž autorita je oslabena, musí nalézt nové alternativní úspory a předložit je parlamentu v podobě dodatečného rozpočtu nebo znovu projednat podmínky finanční výpomoci, které by byly v souladu s tzv. trojkou, tedy Evropskou komisí, Mezinárodním měnovým fondem (MMF) a Evropskou centrální bankou (ECB). Soud zamítl opatření, která by rušila prémie zaměstnancům veřejného sektoru a důchodcům a zároveň i škrty na nemocenských dávkách a podpoře v nezaměstnanosti.
Portugalsko čelí politické krizi a eurozóna dalším komplikacím
Portugalsko čelí potenciální politické krizi, pokud ústavní soud zamítne vládní úsporná opatření. Dále by se jednalo o komplikace v eurozóně ke kyperské situaci. Portugalský premiér a předseda Sociálně demokratické strany (PSD) Pedro Passos Coelho pro noviny Publico uvedl, že svým nejbližším spolupracovníkům oznámil, že jeho vláda může padnout, pokud ústavní soud zamítne úsporná opatření v hodnotě více než 1,3 miliardy USD z letošního rozpočtu. Zamítnutím by došlo k neplnění rozpočtových cílů, což by zkomplikovalo záchranný program, který Portugalsku poskytuje EU a MMF od roku 2011. Opoziční strany uvedly, že škrty v důchodech, platech úředníků a sociálních dávkách porušují základní práva zaměstnanců. Úsporné opatření obsahuje i největší zvýšení daní, které v zemi kdy proběhlo. Premiér Coelho novinářům řekl, že nebude spekulovat ohledně rozhodnutí soudu a přispívat tím k nestabilitě.
Portugalská vláda odmítá řešení Kypru považovat za šablonu pro další země eurozóny
Portugalská vláda vyloučila, že by daň z bankovních vkladů v rámci záchrany Kypru mohla být používána jako šablona řešení pro další členské státy eurozóny. Portugalský státní tajemník Rady ministrů Luis Marques Guedes řekl, že kyperský případ je jedinečný a již více evropských úředníků potvrdilo, že řešení nemůže být generalizované. Zadluženému Portugalsku je poskytován výpomoc od EU a MMF od poloviny roku 2011, v rámci níž se v zemi provádí přísná úsporná opatření, v současnosti je ekonomika Portugalska v hluboké recese. Portugalský premiér a předseda Sociálně demokratické strany (PSD) Pedro Passos Coelho prohlásil, že portugalský finanční systém byl dobře kapitalizován, tudíž nehrozí žádné riziko jeho narušení a ani opakování situace na Kypru. Premiér Coelho doufá, že přirovnání situace na Kypru k Portugalsku není záměrem vyprovokovat nestabilitu u portugalských vkladatelů, kteří jsou stále věrní portugalským bankám.
EU se na summitu v Bruselu chce zaměřit na vnitrostátní rozpočty členských zemí
V Bruselu se konal každoroční summit, na kterém se EU chce zaměřit na vnitrostátní rozpočty členských zemí. V několika dalších měsících bude EU diskutovat se zeměmi o tom, jak přísně mají provádět své závazky spojené s Paktem stability a růstu. Rada Evropy zdůrazňuje význam fiskální disciplíny a podpory úsporných opatření. Francouzský prezident François Hollande přiznal, že Francie pravděpodobně nedodrží cíl dohodnutý s EU, tedy snížení schodku státního rozpočtu na 3 % v roce 2013, protože země nebyla připravena přijmout tvrdší opatření ke snížení deficitu. Prezident Hollande na konci roku očekává deficit státního rozpočtu 3,7 %. Prezident německé centrální banky Bundesbank Jens Weidmann kritizuje Francii, že se jí nepodařilo úspěšně provést reformy. Prezident Weidmann dodává, že je důležité, aby každá země plnila své fiskální závazky a dodržovala disciplínu.