Bývalý spolupracovník amerických tajných služeb Edward Snowden, který má být v USA souzen za ohrožení národní bezpečnosti, by mohl získat azyl ve Venezuele nebo Nikaragui, naznačili to prezidenti latinskoamerických zemí. „Rozhodl jsem se poskytnout humanitární azyl mladému Američanovi Edward Snowdenovi, aby mohl žít mimo dosah imperiální severoamerické perzekuce,“ řekl venezuelský prezident Nicolás Maduro. Za určitých okolností je ochotna Nikaragua azyl Snowdena přijmout. Edward Snowden prozradil médiím informace o amerických sledovacích programech.
Archiv rubriky: Venezuela
Ve Venezuele do ulic vyšli profesoři a studenti
Profesoři, studenti a zaměstnanci různých venezuelských univerzit vyšli v sobotu do ulic v snaze přesvědčit vládu, aby schválila větší rozpočet pro vzdělávání a aby byla respektována univerzitní svoboda. Protestující pocházeli z univerzit se sídlem v hlavním městě Caracas. Navíc již od začátku června stávkuje skupina profesorů, co způsobilo, že přibližně 15 % z celkových 2,5 milionů studentů zůstalo bez vyučování. Prezident Nicolás Maduro nicméně prohlásil, že profesoři nemají na sabotování přednášek žádné právo.
Francouzský soud potvrdil doživotí pro teroristu Sáncheze
Francouzský odvolací soud potvrdil doživotní vězení pro venezuelského teroristu Ilyicha Ramíreze Sáncheze, který je známý pod přezdívkami Carlos nebo Šakal. Sánchez spáchal ve Francii v roce 1975 trojnásobnou vraždu a v letech 1982 a 1983 čtyři atentáty. V prvním případě se jednalo o zabití dvou policistů a policejního informátora, ve druhém pak o čtyři vražedné útoky s 11 mrtvými a 150 raněnými. Za všechny činy byl odsouzen na doživotí. V roce 1975 se Sánchez stal jedním z nejhledanějších teroristů kvůli zorganizování únosu 60 lidí, včetně 11 ministrů vídeňského kongresu Organizace zemí vyvážející ropu (OPEC). Od té doby se účastnil dalších mnoha teroristických akcí, jako byl únos francouzského letadla do ugandského Entebbe v roce 1976, dále je podezříván z účasti na masakru izraelských sportovců na olympijských hrách v Mnichově v roce 1972. V 70. a 80. letech se ukrýval v několika tehdy komunistických zemí. V roce 1994 byl zadržen v Súdánu a předá francouzským úřadům.
Nový velvyslanec Venezuely pro OSN Moncada chce rekonstruovat vztahy s Kolumbií
V prohlášení pro venezuelskou televizi řekl nový velvyslanec Venezuely pro Organizaci spojených národů (OSN) Samuel Moncada, že jeho země a Kolumbie by měly rekonstruovat své vztahy od samého základu. „Náš vzájemný vztah musí být založen na nové bázi. Musíme spolupracovat kvůli míru, lepším vztahům na základě respektu jednotlivých národních a regionálních zájmů,“ prohlásil velvyslanec Moncada. Zároveň kritizoval rozhodnutí prezidenta Kolumbie Juana Manuela Santose setkat se s lídrem opozice Venezuely Henrique Caprilesem v dubnu tohoto roku.
Obyvatelé Venezuely dostanou 760 000 ton potravin
Ministr pro výživu Venezuely Félix Osorio oznámil, že do země bude přivezeno na 760 000 tun potravin v rámci výživové rezervy organizované ve spolupráci se sousedními státy. Ministr Osorio ujistil obyvatele, že vláda se i nadále bude snažit zajistit bezproblémové dodávky základních potravin, protože věří v koncept rovné distribuce výživy mezi populaci země. Podle Organizace pro výživu a zemědělství (FAO) zaznamenala Venezuela významný úspěch v odstraňování hladu, kterým teď trpí 5 % obyvatelů. Za vlády prezidenta Huga Cháveze se tak míra hladu snížila o 10 %.
Volební audit ve Venezuele potvrdil vítězstvo prezidenta Madura
Národní volební rada Venezuely prozkoumala výsledky prezidentských voleb, které se uskutečnily v dubnu 2013, a potvrdila vítězství prezidenta Nicólase Madura. Prohlásila, že ve výsledcích nenašla žádný rozdíl a že původní sčítání proběhlo podle pravidel. Opoziční lídr Henrique Capriles označil volební audit za zmanipulovaný a obvinil předsedu Rady Tibisaye Lucena z přijímání rozkazů od vlády. Současný prezident Maduro totiž volby vyhrál těsně s rozdílem jenom 200 000 hlasů a již v dubnu nastoupil do úřadu, ve kterém by měl zůstat 6 let. Lídr Capriles chce otázku předložit Nejvyššímu soudu.
Hugo Chávez získal národní novinářské ocenění za boj proti mediálním lžím
Zesnulému venezuelskému prezidentu Hugo Chávezovi byla ve středu posmrtně udělena novinářská cena. „Ani Sinón Bolívar, ani Hugo Chávez nebyli novináři, přesto jsme nikdy neměli lepší prostředníky než je,“ řekl novinář Lil Rodríguez při vyhlašování ocenění, které udílela Nadace národního žurnalistického ocenění ve Venezuele. „Mimořádné vyznamenání získává Hugo Chávez za to, že vrátil slovo venezuelskému lidu, poukázal na utlačování práv obyvatel v Latinské Americe a Karibiku a za soustavnou bitvu proti mediálním lžím a manipulacím,“ sdělil novinář Lil Rodríguez.
Spojené státy americké a Venezuela se snaží o vylepšení vzájemných vztahů
Podle informací amerického ministra zahraničních věcí Johna Kerryho se ve středu zástupci Spojených států amerických a Venezuely dohodli na začátku rozhovorů s cílem opětovně nastartovat pozitivní diplomatické vztahy mezi oběma zeměmi. Ministr Kerry se setkal se svým venezuelským protějškem ministrem Elíasem Jaua v Antigue v Guatemale, kde se konalo shromáždění Organizace amerických států (OAS). Obě země mají v zájmu co nejrychleji obnovit přátelské vztahy, jelikož v poslední dekádě převládalo mezi nimi spíše napětí. Vztahy se navíc zhoršily poté, co venezuelská vláda vyhostila ze země vojenské přidělence americké ambasády.
Největší skupina médií ve Venezuele byla prodána zatím neznámému kupci
Hlavní skupinu médií ve Venezuele La Cadena Capriles koupila „známá investiční venezuelská firma“, sdělil v pondělním tiskovém prohlášení ředitel mediální skupiny Miguel Ángel Capriles. Rozhodnutí prodat mediální blok padlo 31. května, zhruba 2 týdny po změně vlastníků venezuelského televizního kanálu Globovisión, který poskytoval mediální prostor politické opozici. Vůdce opozice Henrique Capriles je vzdáleně příbuzný s vlastníky La Cadena Capriles, ale nevlastní žádné akcie této mediální skupiny, ani s ní nemá jinou spojitost.
Ve venezuelském státě Zulia bude omezen nákup základních potřeb
Od 10. června si lidé ve venezuelském státě Zulia sousedícím s Kolumbií nebudou moci koupit určité produkty více než jednou denně. Dále také budou určeny limity na nákup dané komodity v týdenních úsecích. Jedná se o 20 položek, mezi kterým jsou především základní potřeby, jako jsou cukr, káva, mléko, mouka, rýže, toaletní papír či zubní pasta. „Nejedná se o přídělový systém kubánského stylu. Snažíme se vyhnout tomu, aby se produkty převážely do Kolumbie. Nejsme na Kubě, jsme v Maracaibo,“ řekl guvernér státu Zulia Francisco Arias Cárdenas. Omezení začnou platit v 65 obchodech v nejdůležitějších městech státu Zulia, San Franciscu a Maracaibo.
Zástupci Venezuely jsou na konferenci zaměřené na větrnou energii
Nyní 69 % elektřiny, kterou Venezuela spotřebuje, pochází z vodních elektráren. Venezuela by ráda rozšířila využití obnovitelných zdrojů. Zástupci Venezuely se v těchto dnech účastní sedmého ročníku Světové konference o větrné energii v hlavním kubánském městě Havaně. „Venezuela přijela na konferenci, aby získala nové poznatky o výrobě větrné energie“, řekl Manuel Palma, inženýr zabývající se využitím elektřiny. Dodal, že na poloostrovech Paraguaná a Guajira v současnosti týmy techniků zkoumají tamní podmínky pro výrobu větrné energie.
Bolivijský prezident nechce latinskoamerické státy v NATO
Prezident Bolívie Evo Morales v pondělí označil přání Kolumbie zapojit se do Severoatlantické aliance (NATO) za hrozbu pro celý region Latinské Ameriky. Vážnost situace podle něj vyžaduje mimořádnou schůzi Rady bezpečnosti Unie jihoamerických názorů (UNASUR). Prezident Evo Morales prohlásil, že vstupem Kolumbie do NATO by byly porušeny mírové smlouvy podepsané UNASUR a vzrostlo by riziko vojenských zásahů v regionu ze strany NATO. Dále také vidí v případném přiblížení organizace NATO možnou destabilizaci levicových vlád v Jižní Americe, zejména v Ekvádoru, Nikaragui, Venezuele a právě Bolívii. Kolumbijský prezident Juan Manuel Santos požádal o členství v NATO v neděli. Z NATO již zaznělo, že vstup Kolumbie není pro její geografickou polohu možný, organizace se avšak nebrání užší spolupráci s jihoamerickou zemí.
Venezuela chce posílit vztahy s Nikaraguou
Vlády Venezuely a Nikaraguy se dohodly na setkání v městě Managua na posílení vzájemné spolupráce mezi oběma zeměmi. Venezuelský prezident Nicolás Maduro během své oficiální návštěvy země prohlásil, že „od teď se dočkáme intenzivnější spolupráce“ v oblastech, jako jsou energetická politika, potravinová oblast, finance či turismus. Prezident Maduro navštívil Nikaraguu poprvé od doby, kdy nastoupil do úřadu před 6 týdny. Nikaragua je členem regionální organizace Bolívarovský svaz pro lid naší Ameriky (ALBA), jejíž hlavním státem je právě Venezuela a do níž patří i Bolívie, Kuba a Ekvádor.
Vztahy mezi Venezuelou a Kolumbií se přiostřují, venezuelský prezident Madura mluví o „noži do zad“
Venezuelského prezidenta Nicolása Madura pohoršilo setkání kolumbijského prezidenta Juana Manuela Santose s bývalým prezidentským kandidátem a vůdcem opozice Venezuely Henriquem Caprilesem v Bogotě, hlavním městě Kolumbie. V přímém přenosu oficiální venezuelské televize označil prezident Maduro tenhle krok Kolumbie za „nůž do zad Venezuely“. Navíc vyjádřil své pochybnosti o vůli Venezuely pokračovat v mírovém stavu s Kolumbií, jelikož považuje chování Kolumbie za hrubé porušení podmínek vyjednaných mezi kolumbijskou vládou a zesnulým prezidentem Venezuely Hugem Chávezem. Nicméně projev zakončil rozhodnutím nadále uvažovat o vztazích mezi zeměmi. Vůdce opozice Capriles navštívil Kolumbii již ve středu a byl prezidentem Kolumbie Santosem oficiálně přijat.
Prezidenti Venezuely a Bolívie podepsali bilaterální smlouvy
Prezidenti Venezuely Nicolás Maduro a Bolívie Evo Morales v neděli podepsali několik bilaterálních dohod, mezi kterými byly i smlouvy o spolupráci v energetické či potravinové oblasti. Dohody byly uzavřené v bolívijském městě Cochabamba při příležitosti první návštěvy Bolívie venezuelského prezidenta Madura od jeho jmenování do úřadu. Prezidenti Maduro a Morales vyjádřili chuť posilnit své vztahy kvůli silné imperialistické hrozbě, které musí obě země čelit.
Bolívie, Chile, Peru a Mexiko se účastní summitu Pacifické aliance
Nejvyšší představitelé Bolívie, Chile Mexika a Peru se ve čtvrtek sešli v bolivijském městě Cali na sedmém summitu Pacifické aliance. Organizace sdružuje předchozí jmenované 4 latinskoamerické země, které mají jako společný prvek rychle rostoucí ekonomiku. Pacifická aliance vznikla loni v červnu a její země dohromady vytváří 35 % HDP celé Latinské Ameriky. Cílem Pacifické aliance je mezi jejími členy vytvořit volný trh, státy by rády tento rok dosáhly zrušení 90 % celních poplatků. Spolupráce zemí avšak není pouze ekonomická. Do Pacifické aliance nejspíš brzy vstoupí Kostarika na základě předchozích jednání. Pacifická aliance začíná být určitou protivahou organizace MERCOSUR, která má vytvořit volný trh mezi Argentinou, Brazílií, Paraguayí, Uruguayí a Venezuelou
Opoziční lídr Henrique Capriles má v Latinské Americe nejvíc fanoušků na sociální síti Twitter
Téměř 3,5 milionu fanoušků sleduje činnost a aktivity opozičního lídra Venezuely a gubernátora státu Miranda Henrique Caprilese na sociální síti Twitter. Podle agentury AFP tímto počtem překonal gubernátor Capriles všechny prezidenty či jiné vůdce z latinskoamerického regionu. Jenom z neděle na pondělí narostl počet „následovatelů“ o 15 000. Současný prezident Venezuely Nicolás Maduro má o více než 2 miliony fanoušků méně než opoziční lídr Capriles. Nicméně bývalého prezidenta Huga Cháveze do momentu jeho smrti 5. března 2013 následovalo až 4,2 milionu lidí.
Občané Venezuely se cítí v zemi nejméně bezpečně ze 134 států světa
Studie společnosti Gallup odhalila, že občané Venezuely se z obyvatelů 134 zemí světa ve své vlasti cítí nejméně bezpečně. Na druhém místě se umístila Jihoafrická republika. Na otázku, jestli se lidi cítí bezpečně, když v noci kráčejí po ulicích, odpovědělo až 74 % z dotázaných venezuelských respondentů negativně. Další latinskoamerická země na seznamu je Dominikánská republika, která se celkově nachází na 7. místě s 60 % záporných odpovědí na výše položenou otázku. Ze španělsky mluvících zemí se nejbezpečněji cítí obyvatelé Španělska, kde kladně odpovědělo až 78 % respondentů.
Čínský viceprezident je na čtyřdenní státní návštěvě Venezuely
V neděli na letišti ve venezuelském městě Caracas přistál čínský viceprezident Li Yuanchao, který v zemi stráví celkem 4 dny. Hlavní náplní jeho programu budou setkání s vysokými představiteli státu a projednávání bilaterální kooperace v oblasti energetiky a infrastruktury. Poté, co byl přijat venezuelským prezidentem Nicolasem Manduro, vyjádřil čínský viceprezident Yuanchao politování nad smrtí venezuelského prezidenta Huga Cháveze, jehož Čína považovala za velkého přátele čínského národa. Minulý týden viceprezident Yanchao strávil v Argentině, kde podepsal několika dohod o budoucí spolupráci obou států.
Venezuela bude dovážet více potravin z Argentiny
Venezuelský prezident Nicolás Maduro podepsal při návštěvě Argentiny několik dohod s prezidentkou země Cristinou Fernández de Kirchner. Mezi tématy, o kterých představitelé obou státu jednali, byl obchod. Argentina zvýší vývoz potravin do Venezuely. „Měli jsme dříve problémy se zásobováním, máme je i nyní. Podílí se na nich různé faktory, jedním z nich je ekonomická sabotáž,“ řekl Nicolás Maduro. kterých Podle některých ekonomických analytiků hospodářské problémy ve Venezuele v čele s vysokou inflací, nedostatkem surovin a všeobecnou nejistotou posilují politickou opozici.
Venezuelský prezident podporuje začlenění Bolívie a Ekvádoru do MERCOSUR
Venezuelský prezident Nicolás Maduro při úterní návštěvě Uruguaye se zaměřil na budoucí rozvoj organizace Společného trh jihu (MERCOSUR) a uvítal by vstup Bolívie a Ekvádoru. „MERCOSUR se musí změnit a bude se muset měnit i nadále, aby se proměnil v mocného hráče na našem kontinentu,“ řekl. Právě Venezuela má organizaci MERCOSUR od konce června předsedat.
Venezuelský prezident vyráží na první zahraniční cestu
Prezident Venezuely Nicolás Maduro navštíví Argentinu, Brazílii a Uruguay. Cesta by měla trvat 3 dny a jedním z jejích cílů je zabezpečit zemi dostatečný přísun potravin. „Nicolás Maduro cestuje na jih kontinentu, aby se vyfotil s prezidenty a zakryl ilegitimitu voleb,“ okomentoval zahraniční cestu poražený prezidentský kandidát Henrique Capriles, který tvrdí, že volby byly zmanipulované a požaduje přepočítání hlasů nebo nové volby
Kolumbijský prezident reaguje umírněně na obvinění venezuelského prezidenta
Venezuelský prezident Nicolás Maduro minulý pátek naznačil, že bývalý prezident Kolumbie Álvaro Uribe plánuje jeho vraždu a také, že se podílel na vraždě venezuelského prezidenta Jhonnyho Gonzáleze. „Tato obvinění jsou odrazem zoufalství osoby, která se k moci dostala nezákonným způsobem a která se snaží odvrátit pozornost od porušování zákonů a probíhající korupce pomluvami a hledáním obětních beránků,“ napsal k obviněním právník Álvary Uribe Jaime Granados. Álvaro Uribe byl kolumbijským prezidentem v letech 2002 až 2010 a patřil k výrazným kritikům zesnulého venezuelského prezidenta Huga Cháveze. Současný prezident Kolumbie Juan Manuel Santos v neděli napsal, že bude bránit bývalého prezidenta diplomatickou cestou, že se nesníží ke křikům a urážkám. Příznivci Álvara Uribe a několik dalších politických skupin tlačí kolumbijského prezidenta, aby se vymezil vůči slovům Nicoláse Madury ostřeji.