Volby do horní komory japonského parlamentu se konají za týden od neděle 14. července. Novinkou těchto voleb je historicky první možnost Japonců zvolit si své zástupce formou internetového hlasování. Bulvární japonská média se v několika posledních týdnech zaměřují na konkrétní kandidáty. Aktuálně se zabývají v současné době favorizovaným kandidátem Liberálně demokratické strany (LDP) Miki Watanebem, který se ze 48 místa probojoval na přední pozice v dosavadních předvolebních průzkumech. Watanabe je podnikatelem v oblasti pohostinství a bývalým starostou města Watami. Vlastní síť stylových japonských hospod a několik firem specializující se na cateringové služby. Právě bulvár Watanebeho obviňuje z praktik šedé ekonomiky, zejména v oblasti zaměstnávání.
Archiv štítku: média
Jak začalo Arabské jaro?
Arabské jaro do jisté míry změnilo podobu současného arabského světa. Politika a situace v zemích severní Afriky a Blízkého východu se neustále mění a ani dva roky po začátku protestů, které měly za následek odstavení od moci mnohých autoritativních vůdců, nelze mluvit o jeho konci. Situace v Egyptě tomu dává za pravdu. A jak to vše začalo?
Protesty v Maroku. Autorem snímku je Magharebia.
Arabské jaro svrhlo řadu dlouholetých vládců napříč arabským světem. V přímém přenosu mohli sledovat obyvatelé celé zeměkoule pád prezidentů Husní Mubaraka v Egyptě, Ali Saleha v Jemenu, Muammara Kaddafího v Libyi, Ben Ali v Tunisku. V Sýrii vedlo Arabské jaro k občanské válce, jejíž konec je stále v nedohlednu. Jinde stačily částečné reformy. Jordánský král Abdullah II předal určité pravomoci, v Alžírsku skončil výjimečný stav, v Bahrajnu zase propustili politické vězně. Kde, kdy a proč začalo Arabské jaro? Na odpověď na otázku, jestli přineslo demokracii, jako to bylo při pádu východního bloku v Evropě na konci 80. let, si budeme muset počkat. Čtěte dále –>
Nový prezident Íránu Rouhani vyzývá k větší svobodě
Nově zvolený prezident Íránu Hassan Rouhani, který se ujme úřadu příští měsíc, vyzval vládu, aby méně zasahovala do soukromí lidí. „Silná vláda neznamená vládu, která se vměšuje a zasahuje do všech věcí. To není vláda, která omezuje životy lidí. To není silná vláda.“ Vláda má informovat veřejnost nejen o svých úspěších, ale i neúspěších. Internet a média mají mít svobodu v informování. Mnoho lidí vkládá do nově zvoleného prezidenta Rouhani velké naděje, ale on upozorňuje, že země čelí řadě problémů a jejich vyřešení nebude během dnů či měsíců.
Bílý dům požádal Hong Kong o vydání Edwarda Snowdena, ten už má být v Moskvě
Bývalý technik americké rozvědky Edward Snowden předal informace o programu PRISM, který vytváří Národní agentura pro bezpečnost (NSA) a Federální úřad pro vyšetřování (FBI), médiím. Na veřejnost se tak dostaly informace o amerických agenturách, které sledují mobilní a webová data amerických občanů. USA nyní žádá jeho vydání, v USA má být za ohrožení národní bezpečnosti souzen, hrozí mu až 10 let vězení a pokuta. USA požádaly Hong Kong, kde se měl Snowden nacházet, o jeho vydání, v neděli již měl Snowden přistát v Moskvě. Údajně je Rusko pouze přestupním místem a míří dále na Kuby, s cestou mu má pomáhat server WikiLeaks. USA i nadále usilují o jeho vydání.
Největší skupina médií ve Venezuele byla prodána zatím neznámému kupci
Hlavní skupinu médií ve Venezuele La Cadena Capriles koupila „známá investiční venezuelská firma“, sdělil v pondělním tiskovém prohlášení ředitel mediální skupiny Miguel Ángel Capriles. Rozhodnutí prodat mediální blok padlo 31. května, zhruba 2 týdny po změně vlastníků venezuelského televizního kanálu Globovisión, který poskytoval mediální prostor politické opozici. Vůdce opozice Henrique Capriles je vzdáleně příbuzný s vlastníky La Cadena Capriles, ale nevlastní žádné akcie této mediální skupiny, ani s ní nemá jinou spojitost.
Starosta Toronta Rob Ford kvůli skandálu neodstoupí
Skandál kolem starosty kanadského města Toronta se týká údajného videa, na kterém byl starosta zachycen, jak kouří kokain, tzv. crack. Starosta Rob Ford na tiskové konferenci popřel existenci videa a obvinil média, že ho chtějí skandalizovat. Zároveň oznámil, že se svého postu nevzdá a hodlá kandidovat i v dalších volbách v příštím roce. Starosta Ford odmítl odpovídat na otázky přímo se týkající aféry. Několik lidí starostova personálu podalo kvůli skandálu demisi. Novináři z kanadského listu Toronto Star uvedli, že video viděli, ale nemají ho k dispozici.
Bývalý mluvčí Tamilských tygrů kandiduje do srílanské provinční rady
Kandidaturou do Rady Severní provincie chce vstoupit na politickou scénu bývalý mluvčí Tamilských tygrů Velayutham Dayanithi, někdy též označovaný jako Mistr Daya. Volby do Rady proběhnou na Srí Lance v září. Velayutham Dayanithi v současnosti působí jako ředitel zpravodajského oddělení televize Dan. Kandidovat bude za vládnoucí Sjednocenou lidovou alianci svobody (UPFA). S vládní podporou již dříve kandidovali i někteří další bývalí členové militantní nacionální organizace Tamilských tygrů. Dayanithiho kandidatura není ohrožena, na rozdíl od řady jiných příslušníků proti němu nebyla vznešena obvinění z teroristických aktivit a v roce 2010 byl propuštěn z vojenské vazby. I během občanské války, která na Srí Lance probíhala v letech 1979–2009, se pohyboval v oblasti médií.
Čínu trápí obvinění kolem závadné rýže, dopadá na lokální farmáře i velké vývozce
Centrální čínská provincie Hunan je jedním z největších producentů rýže v zemi, nachází se zde i největší rýžový trh. Nyní se ovšem oblast potýká s následky krize důsledkem skandálu se zkaženou rýží. Podle únorových reportáží v čínském tisku velké množství rýže z provincie Hunan obsahovalo v roce 2009 nadměrné množství toxického kovového prvku kadmia. V současné době se situace kolem závadné rýže stále vyšetřuje a doposud nejsou známy výsledky. Obviněné nedopadlo jenom na lokální farmáře, ale dotýká se i velkých vývozců, kteří jsou na exportu suroviny závislí. Každý den se v provincii Hunan vyprodukuje 13 % z celkové čínské produkce rýže. Pokud bude situace pokračovat, může to zásadním způsobem ovlivnit trh s rýží.
Zahraniční novináři navštívili kubánské věznice
Zahraniční i kubánští novináři ve středu navštívili několik věznic na Kubě. Je to poprvé v uplynulých 9 letech, kdy do věznic mohli vstoupit zástupci médií. Akci zorganizovala kubánská vláda jako ukázku systému věznic na ostrově 3 týdny před zasedáním Komise pro lidská práva ve Švýcarsku. Kuba dříve čelila kritice za svůj vězeňský systém. Reportéři navštívili největší věznici na Kubě Combinado del Este, kde pobývá přibližně 3 000 vězňů. Novináři v doprovodu úředníků z ministerstva vnitra navštívili cely trestanců, prostory pro setkání s rodinnými příslušníky a státní nemocnici pro vězně. Ředitel věznice Roelis Osorio řekl, že v Combinado del Este zhruba 47 % vězňů vykonává práci, za kterou dostává plat a 52 % rozšiřuje své vzdělání. Dále uvedl, že více než 83 % trestanců se po svém pobytu ve vězení úspěšně začlení do společnosti. V roce 2012 se nacházelo ve vězení na Kubě celkem 57 300 osob.
V Barmě mohou po 50 letech vycházet soukromé deníky
Barmská vláda po 50 letech povolila vydávání soukromého denního tisku, od pondělí vycházejí 4 nové tituly – Union Daily, Golden Freshland Daily, Standard Times Daily a Voice Daily. Povolení se celkem vztahuje na 16 deníků, v případě Union Daily se jedná o stranický tisk vydávaný vládnoucí Stranou solidarity a rozvoje Svazu. Zbývající deníky by se měly objevit v krátké době. Dosud bylo v Barmě vydáváno pouze 6 státních deníků a na 200 soukromých týdeníků a jiných periodik, vycházejících obvykle v čínštině nebo angličtině. V zemi rovněž působí zahraniční zpravodajské agentury. Povolení vydávat soukromý denní tisk je součástí rozsáhlé mediální reformy, v jejím rámci již došlo v roce 2012 k liberalizaci tehdejších barmských médií. V témže roce byla reformována prozatímní Barmská tisková rada. Barma tímto směřuje k celkové reformě médií a vydavatelské činnosti, tento proces se však setkává i s kritikou.
Čínský prezident slibuje velkou renesanci čínského národa
Ve své první řeči, kterou pronesl v neděli, slíbil nový čínský prezident Xi Jinping směřování k „velké renesanci čínského národa“ a zároveň dodal, že by se Čína měla snažit o budování spravedlivější společnosti bez zkorumpované vlády. Prezident se následně zúčastnil Národní lidové konference, které se měla věnovat dalšímu směřování země, nicméně pro západní média zůstala konference uzavřená.
Malijská soukromá média stávkují, důvodem je zatčení šéfredaktora
Minulou středu zveřejnil malijský deník Le Republicain dopis, v němž voják popisoval špatné podmínky na severu země, kde armáda bojuje proti islamistickým skupinám. Následně byl šéfredaktor Boukary Daou zatčen. Do stávky vstoupilo na 40 soukromých deníků a 16 lokálních rádií. Ministr pro komunikaci řekl, že se šéfredaktor Daou zachoval „nezodpovědně a nevlastenecky“, když zveřejnil otevřený dopis vojáka prezidentovi. V dopis voják rovněž uvedl, že zatímco si vysocí představitelé armády žijí po loňském převratu „v komfortu v hlavním městě Bamako“, vojáci „trpí v přímých liniích“ na severu země.
Návrh tiskového zákona barmské vlády vyvolává napětí, mluví se o nové cenzuře
Barmský parlament obdržel vládní návrh nového tiskového zákona, který v mediální sféře vyvolal obavy z možného znovuzavedení cenzury. Vláda odmítla předběžně konzultovat návrh s odborníky i médii. Nový zákon by měl nahradit represivní zákon z roku 1962 o povinné registraci tiskáren a vydavatelství. Zveřejnění návrhu zákona minulý týden následovaly nespokojené reakce barmských mediálních asociací i mezinárodních obhájců svobody tisku, podle nich totiž zákon vrací média pod kontrolu prezidenta a vlády. Prezident Thein Sein cenzuru zrušil a přislíbil zavedení úplné svobody tisku. Kritici prohlašují, že návrh dává vládě široké pravomoci k odebrání publikační licence, kontrole obsahu a tvrdému trestání novinářů. Podle ministerstva informací však návrh zákona žádné prvky zasahující do svobody tisku neobsahuje.
Únos pěti pracovníků novin v Mexiku vyvolal diskuze o bezpečnosti pracovníků médií
Mexický deník El siglo de Torreón v pátek informoval, že 5 jeho zaměstnanců bylo ve čtvrtek v noci uneseno a poté po více než 10 hodinách propuštěno na svobodu. K únosu došlo v severní oblasti La Laguna, kterou tvoří 15 měst rozkládajících se na území dvou států Coahuila a Durango. Nejednalo se o novináře, nýbrž o administrativní pracovníky a správce webových stránek. Z důvodu ochrany obětí a ostatních pracovníků média nebyla zveřejněna jejich identita ani podrobnosti únosů. K přepadení a únosům došlo pár hodin potom, co senát schválil zřízení Komise pro pronásledování agresí proti novinářům. Její prezident Marco Antonio Blásquez v senátu oznámil, že během prezidentského období Vicente Foxe bylo zavražděno 66 informátorů, za předchozího prezidenta Felipe Calderón byl počet vyšší, šlo o 127 obětí.
V Íránu bylo obviněno 14 novinářů
Íránští novináři, 9 mužů a 5 žen, byli obviněni pro „spolčení se“ se západním tiskem. Země netoleruje styky místních médií s disidenty a lidmi, kteří kritizují současný režim. Redaktoři byli v pondělí vzati do vazby. Teherán obvinil Spojené státy americké a Velkou Británii z podněcování nepokojů s cílem vyhnat duchovenstvo z Íránu. V mediálních kruzích se spekuluje o možném „preventivním“ zásahu proti novinářům v souvislosti s blížícími se červnovými prezidentskými volbami. Íránští žurnalisté, kteří žijí v exilu, hovoří o silné cenzuře a útisku médií.
Ruští poslanci nepřijmou zákon o zahraničních pracovnících v ruských médiích
Chystané opatření mělo být reakcí na hanlivý výrok moderátora Vladimira Poznera o státní dumě. Jeho cílem bylo umožnit zákaz činnosti zahraničním reportérům, kteří se neuctivě vyjádří o Rusku nebo jeho představitelích. Kritici zákona namítali, že by jeho přijetí mohlo vyústit v nežádoucí cenzuru zpravodajství a negativní reakce západních zemí.