Na 14. června bylo stanoveno datum letošních prezidentských voleb v Íránu, ústavní výbor nyní rozhodl, že do voleb se nebudou moci registrovat ženy. Ve volbách přitom chtělo kandidovat na 30 žen. Ústavní výbor své rozhodnutí ospravedlňuje náboženstvím, které ženám nedovoluje účastnit se vysokých politických funkcí. Dlouhodobě v Íránu probíhá diskuze o nejasnosti ústavy, zdali se ženy prezidentských voleb účastnit mohou, kandidovat do parlamentu přitom povoleno mají. Současnému prezidentu Mahmúd Ahmadinežádovi končí mandát a potřetí již kandidovat nemůže. Do voleb se zaregistrovalo na 686 kandidátů.
Archiv štítku: kandidatura
Indický premiér Singh usiluje o znovuzvolení do horní komory parlamentu
O další funkční období v horní komoře indického parlamentu se bude pokoušet současný indický premiér Manmohan Singh. Tento týden provedl potřebné náležitosti a je tedy oficiálně kandidátem severovýchodního státu Assam. Jako reprezentant Assamu působí v horní komoře Rajya Sabha od roku 1991. Současný mandát vyprší premiérovi ke 14. červnu, volby jsou naplánovány na 30. květen a podle analytiků je Manmohan Singh jedním z jasných favoritů. Horní komoru volí členové jednotlivých státních legislativních orgánů, funkční období je šestileté. Podobně jako v případě českého Senátu je i v horní komoře indického parlamentu je uplatňován princip obměny jedné třetiny zástupců každé dva roky. Horní komora Rajya Sabha je na rozdíl od dolní komory Lok Sabha nerozpustitelná.
Kambodžská opoziční strana potvrdila kandidaturu v parlamentních volbách
Jedna z opozičních stran Kambodžská národní strana osvobození potvrdila kandidaturu v nadcházejících parlamentních volbách, které proběhnou 28. července. Své původní rozhodnutí bojkotovat volby změnila koncem tohoto týdne. Její krok ocenil současný kambodžský premiér Hun Sen a pogratuloval jí k přijetí registrace státní volební komisí. Kambodžská národní strana osvobození v poslední době několikrát obvinila komisi z vyjadřování nadměrné loajality vládnoucí Kambodžské lidové straně a kritizovala i komplikace s registrací voličů, což bylo důvodem k dřívějším oznámením bojkotu voleb. Přestože se nakonec rozhodla kandidovat, některé výhrady má i nadále. Jde především o odstranění jejího lídra Sam Rainsyho ze seznamu voličů, je totiž veden jako odsouzený. Strana, která je známa i pod jménem Strana Sam Rainsyho, je nejvýznamnějším opozičním aktérem, její lídr ale již řadu let působí z exilu v USA.
Strana pákistánského exprezidenta bude bojkotovat volby
V souvislosti s doživotním zákazem kandidovat ve volbách na kterékoli úrovni, který byl udělen bývalému pákistánskému prezidentovi a generálovi Pervez Musharrafovi, se jeho strana rozhodla pro bojkot nadcházejících parlamentních voleb. Mluvčí Pákistánské ligy všech muslimů oznámení rozhodnutí doplnil i vysvětlením důvodů, které k tomu stranu vedly. Liga nesouhlasí s rozhodnutím volební komise ani příslušných soudů a jejich autority obviňuje ze zaujatosti vůči bývalému prezidentovi. Tomu byl doživotní zákaz kandidatury udělen mimo jiné i kvůli zneužití moci během jím vyhlášeného výjimečného stavu v roce 2007. Generální tajemník strany později na tiskové konferenci prohlásil, že nelze očekávat spravedlivé a svobodné volby a vedle zákazu kandidatury pro exprezidenta označil toto očekávání za hlavní důvod bojkotu.
Bývalý mluvčí Tamilských tygrů kandiduje do srílanské provinční rady
Kandidaturou do Rady Severní provincie chce vstoupit na politickou scénu bývalý mluvčí Tamilských tygrů Velayutham Dayanithi, někdy též označovaný jako Mistr Daya. Volby do Rady proběhnou na Srí Lance v září. Velayutham Dayanithi v současnosti působí jako ředitel zpravodajského oddělení televize Dan. Kandidovat bude za vládnoucí Sjednocenou lidovou alianci svobody (UPFA). S vládní podporou již dříve kandidovali i někteří další bývalí členové militantní nacionální organizace Tamilských tygrů. Dayanithiho kandidatura není ohrožena, na rozdíl od řady jiných příslušníků proti němu nebyla vznešena obvinění z teroristických aktivit a v roce 2010 byl propuštěn z vojenské vazby. I během občanské války, která na Srí Lance probíhala v letech 1979–2009, se pohyboval v oblasti médií.
Pákistánky se chtějí zapojit do politického života v zemi
Badam Zari a Begum Nusrat se zapíší do historie pákistánské politiky jako první ženy, jež kandidují do regionální vlády v oblasti silně konzervativní morálky. První ze jmenovaných zdůvodňuje svoji kandidaturu tím, že má zájem pracovat ve prospěch žen v oblasti Bajur, kterou mimo nízké vzdělanosti trápí špatné zdravotnictví a sociální služby. Bajur je součástí autonomního regionu poblíž Afghánistánu, kde má výrazně vliv Taliban. Pákistán má tradičně nízké zastoupení žen v politice a veřejném životě, ale naopak mnoho z nich uctívá činy a odkaz bývalé političky Benazír Bhutto. Assad Sarwar, vládní úředník z federálního spolku spravující kmenové oblasti (FATA), řekl, že je čeká dlouhá cesta s překážkami, kterými by se neměly nechat odradit. Kandidátka Zari doufá, že se ženy odhodlají přijít k volbám bez obav z možných reakcí kmenových vůdců.
Pákistánské volební autority odmítly registrovat expremiéra Ashrafa
Problémy s povolením kandidatury v nadcházejících parlamentních volbách nemá jen exprezident Pervez Musharraf, ale i expremiér Raja Pervez Ashraf. Zatímco některé obvody nepřijaly nominační listiny exprezidenta Muusharrafa kvůli nařčení ze zneužití pravomocí, důvodem k odmítnutí dokumentů expremiéra Ashrafa je obvinění ze zpronevěry a nepotismu, které proti němu bylo vzneseno jedním z jeho rivalů v okrese Rawalpindi nedaleko Islámábádu. Proti rozhodnutí se můžou všichni odmítnutí kandidáti odvolat ke zvláštním volebním soudům, expremiérovi nyní zůstává pouze tato možnost, k zamítnutí jeho kandidatury totiž došlo v poslední den kontroly požadovaných dokumentů. Registrace exprezidenta Musharrafa je navzdory odmítnutí v několika obvodech platná.
Účast pákistánského exprezidenta Musharrafa ve volbách se komplikuje
Kandidatura bývalého pákistánského prezidenta a generála Perveze Musharrafa v květnových parlamentních volbách se setkává s komplikacemi. Úředníci v okrese Kasur ve východní provincii Paňdžáb odmítli přijmout doklady nutné pro registraci kandidáta. K tomu je vedlo velké množství námitek z řad široké veřejnosti i některých politiků. Podle výhrad se měl exprezident Musharraf během výkonu nejvyšší funkce opakovaně dopouštět porušování pákistánské ústavy a jeho případný návrat do nejvyšší politiky je tedy nežádoucí. Kandidaturu exprezidenta Musharrafa prozatím zamítl jen kasurský okres, exprezident má však nárok registrovat se ve 3 dalších volebních obvodech v oblasti. Proti bývalé hlavě státu se objevila i oficiální obvinění, která vznesl místní právník. Zvláštní volební soud se jimi bude zabývat příští týden.
Pákistánský soud zakázal exprezidentovi opustit zemi
Bývalý pákistánský prezident a generál Pervez Musharraf nesmí bez svolení příslušných orgánů opustit zemi. Obvinění, kvůli nimž Musharraf před 4 lety z Pákistánu uprchl, byla sice pozastavena, to však nezabránilo soudům rozhodnout o podmínkách pobytu bývalého prezidenta. Musharraf chce v čele své nové strany Liga všech pákistánských muslimů kandidovat v květnových parlamentních volbách, i přes počáteční odpor pákistánské veřejnosti byla jeho formální přihláška bez problémů přijata. Ministerstvo vnitra nicméně po rozhodnutí soudu informovalo Federální vyšetřovací agenturu a všechna letiště i hraniční přechody o postupu v případě, že by se Musharraf rozhodl opustit Pákistán bez požadovaného soudního povolení. Ve volebním klání bude Musahrraf čelit silné opozici, proti sobě má ale i Taliban a přidružené militantní skupiny.
Premiérským kandidátem Kambodžské lidové strany je Hun Sen
Na podpoře kandidatury současného premiéra Kambodže Hun Sena v červencových parlamentních volbách se jednomyslně shodla Kambodžská lidová strana (CPP). Premiér Hun Sen, který je u moci již 28 let, prohlásil, že by rád zůstal ve funkci až do svých 90 let. Podle předsedy CPP Chea Sima má premiér Hun sen plnou podporu strany v nadcházejících volbách i ve volbách následujících. Podle jeho slov se strana na svém sjezdu připravila více než pečlivě a bude se voleb účastnit v duchu respektování volebního zákona, pořádku a regulérních procedur. Bude se rovněž zasazovat o dodržování etického kodexu a upřímné spolupráce se všemi národními institucemi, politickými stranami a dalšími angažovanými aktéry tak, aby volby proběhly spravedlivě, svobodně a řádně. Kambodžská lidová strana ve volbách v roce 2008 získala 90 ze 123 poslaneckých mandátů.
Kambodžský princ dementoval zprávy o svém návratu do politiky
Syn bývalého kambodžského krále Norodom Sihanouka princ Norodom Ranariddh popřel zprávy o svém údajném návratu do politiky. Podle nich se měl stát čestným předsedou nově zformované opoziční strany Kambodžská národní strana osvobození a kandidovat za ni v parlamentních volbách, jež jsou plánovány na 28. července 2013. Princ Norodom Ranariddh je v současnosti prezidentem Nejvyššího státního poradního sboru krále Norodom Sihamoni, jakékoli informace o svém návratu k aktivní politice jsou podle něj nepravdivé. Princ Ranariddh je bývalým předsedou Národního shromáždění Kambodže, vrcholnou politiku opustil již dvakrát – v roce 2008, kdy mu byla udělena královská milost po obvinění z daňových podvodů, a podruhé v roce 2012, kdy se rozštěpila jeho Strana Norodom Ranariddha.
Ahmed Benbitour oznámil svoji kandidaturu v alžírských prezidentských volbách
Bývalý alžírský premiér a ministr financí Ahmed Benbitour oznámil, že bude kandidovat na post prezidenta v nadcházejících volbách v roce 2014. Benbitour byl ze své premiérské funkce sesazen v srpnu 2000, necelý rok po zvolení Abdelazize Boutefliky prezidentem. Expremiér by v případě vítězství vedl národní politiku dle svých slov „jiným směrem“, aby Alžírsko bylo„fungující stát“ s nestranným soudnictví, kvalitním školským systémem a veřejných institucí. Ahmed Benbitour, člen Národní Aliance pro změnu (ANC), je zastáncem transparentnosti prezidentských voleb a separace politiky od náboženství.
Lídr indického Národního kongresu popřel kandidaturu v příštích volbách
Zatímco kandidát opoziční Indické lidové strany je pro parlamentní volby konané v roce 2014 již znám, vládnoucí Indický národní kongres zatím neohlásil, kdo jej do voleb povede. V poslední době často zmiňovaný Rahul Gandhi, člen nejstarší indické politické dynastie a místopředseda Národního kongresu, veřejně odmítl, že by volebním lídrem měl být právě on. Získání premiérského postu pro něj údajně není prioritou, chce se soustředit na dlouhodobější a tedy podstatnější cíle. Úkolu provést stranu volbami se tak pravděpodobně zhostí jeho matka a předsedkyně strany Sonia Gandhi. Národní kongres se, stejně jako ostatní indické politické strany, ale potýká s vleklými problémy způsobenými korupčními skandály.
Strany Most-Híd a SMK budou v krajských volbách kandidovat společně
Strany Most-Híd a SMK půjdou do voleb v Banskobystrickém kraji jako jedna strana, neboť ani jedna strana nemůže sestavit úplnou kandidátku. Spolupráci ve volbách, které se budou konat na jaře, podepsali v pondělí zástupci stran Zsolt Simon (Most-Híd) a Péter Csúsz (SMK). Dohodli se také, že strany proti sobě nepovedou negativní kampaň.
Maledivskému exprezidentovi již nehrozí zatčení, opustil dočasný azyl
Bývalý prezident Malediv Mohamed Nasheed opustil indické velvyslanectví v hlavním městě Male. Svůj pobyt ukončil po 10 dnech, kdy se snažil vyhnout svému zatčení. Exprezident Nasheed je obviněn ze zneužití moci, během výkonu prezidentské funkce měl nařídit neoprávněné zadržování vrchního trestního soudce. Podle Maledivské demokratické strany (MDP), jíž je exprezident Nasheed členem, je celá kauza motivována politicky a jde o snahu zabránit jeho kandidatuře v zářijových volbách. Platnost zatykače však již vypršela a vzhledem k nejasnostem případu nebyl vydán žádný nový zatykač. Bývalý prezident Nasheed je prvním demokraticky zvoleným prezidentem Malediv, do úřadu nastoupil v roce 2008 a setrval v něm do února 2012.
Bývalá brazilská politička Marina Silva zakládá politickou stranu
Exministryně životního prostředí Marina Silva v sobotu oznámila záměr založit vlastní politickou stranu s názvem Síť udržitelnosti (Rede Sustentabilidade). „Naše strana nebude napravo, ani nalevo, chceme být ve středu,“ prohlásila její zakladatelka, která se odmítla vymezovat proti současné vládě. Dále řekla, že chce podpořit aktivity občanské společnosti a bojovat s korupcí. Dá se očekávat, že strana bude klást velký důraz na ekologická témata. Pro zaregistrování strany musí bývalá ministryně životního prostředí nasbírat 500 000 podpisů. Pětapadesátiletá Marina Silva získala v posledních prezidentských volbách, které se konaly před 3 lety, téměř 20 milionů voličských hlasů. Zakladatelka strany Síť udržitelnosti nevyloučila svou kandidaturu v dalších prezidentských volbách, jež se uskuteční příští rok.