Alžírský naftařský gigant Sonatrach a zástupce mosambického ENH podepsali v úterý v Alžíru memorandum o spolupráci v oblasti energetiky. Po roce 2011, kdy bylo objeveno ve vodách Mosambiku naleziště plynu, se spolupráce mezi oběma zeměmi zvýšila, protože Alžírsko je zkušeným zpracovatelem plynu a uhlovodíku. Cílem Sonatrachu je také 5% zisk ENH ve zkoumaných nalezištích. Hodnota plynových zdrojů se může pohybovat v řádech miliard USD. O bohatou oblast Indického oceánu nejeví zájem pouze alžírský monopol, ale i severoamerická společnost Anadarko a italská ENI.
Archiv rubriky: ElW
Alžírské úřady se zabývají kvalitou a distribucí potravin
Obavy o bezpečnost zemědělských plodin donutily vládu pozměnit pohled na současný stav pěstování a dovozu. Ta proto oznámila, že se zasadí o větší dohled nad importem a pozvednutí domácí produkce. Odborníci, převážně ze středomořských států, kteří se sešli na mezinárodním sympoziu ENSA v Alžíru, diskutovali o negativních vlivech mutací v agroprůmyslu, které mají vést k vyšším výnosům. Dalším neméně důležitým tématem bylo závlažování polosuchých oblastí, jež budou schopny nově sloužit také pro pěstování. Akademici dále podotkli fakt zvýšených nákladů na dovoz a přednosti přechodu z čistě zemědělské výroby k zemědělsko-průmyslové. Alžírsko se řadí k zemím s největším vodním deficitem na světě.
Libyi sužuje všeobecné stupňující se násilí a rozkol mezi vládou a milicemi
Po několika měsících relativního klidu v severoafrické zemi opět eskalují násilnosti. Nedělní útok na ministerstvo zahraničí a nezdařený zásah na vnitru byl jedním z mnoha veřejných incidentů. Z více stran jsou slyšet námitky, že Libye není schopna ani po roce a půl od pádu vůdce Kaddafiho usměrnit pořádek a zastavit regionální boje. Důkazem je například hádka mezi místními kmeny, při které došlo ke ztrátám na životech mezi městy Tiji a Nalout, 200 kilometrů jihozápadně od Tripolisu. Město Benghází je zase od roku 2012 centrem bojů mířených proti ozbrojeným složkám a „západním zájmům“. Útoky jsou často přičítány islamistickým skupinám v oblasti Kyreneiky na východě Libye, kde je doposud majoritní politické zastoupení spjaté s minulým režimem. Premiér Ali Zeidan proto vyzval lid, aby podporoval vládu místo extremistů, jenž chtějí destabilizovat stát.
Dohoda o spolupráci EU a Alžírska pokračuje druhou fází
Alžírsko-evropská spolupráce bude brzy posílena o vzájemný projekt v oblasti plánování a statistiky. Součástí další fáze programu, který má zemi směřovat k bližším kontaktu s Evropskou unií, je takzvaná Dohoda o přidružení Alžírska a EU (P3A). Program koordinuje Státní sekretariát plánování a statistiky (SEPS). První fázi zahrnoval audit, při kterém se zjistilo, že je třeba zlepšit vstupní a výstupní analýzy dat, posílit ekonomické nástroje v oblasti makroekonomie a jiné. Náklady spojené s vytvořením vhodných podmínek mezinárodní spolupráce se pohybují okolo 30 milionů EUR. Finální částku budeme znát až při ralizaci projektu samotného“, řekla ve čtvrtek pro deník APS projektová specialistka Dahbia Rekiz. Z 15 chystaných projektů se některé z nich budou týkat duální spolupráce v odvětví zemědělství, školství a justice. Druhá fáze byla zahájena v březnu 2013 na dobu 6 let.
O zajatých alžírských diplomatech nejsou žádné informace, uvedl alžírský ministr
Alžírský ministr zahraničních věcí Mourad Medelci v rozhovoru pro veřejnoprávní rozhlas Radio national řekl, že vláda dosud neobdržela zprávu, zda šestice alžírských diplomatů, které drží maliští povstalci, zůstala naživu. K zásahu došlo loni 5. dubna ve městě Gao na jihovýchodě země. „Naši lidé byli do Mali vysláni v rámci své diplomatické mise,“ řekl ministr Medelci s tím, že není schopen zaručit jejich přežití. Nezapomněl podotknout, že alžírská administrativa učinila opatření pro přijetí malijských uprchlíků, kteří putují na jih Alžírska. „Vojenský zásah v Mali nemusí být jediným řešením, jak se vypořádat se současným stavem. Jsme schopni se zapojit pomocí mírových kroků v souladu s OSN,“ uzavřel ministr Medelci.
Rodina Muammara Kaddafiho opustila Alžírsko
Rodinní příslušníci bývalého libyjského vůdce Muammara Kaddafiho opustili svůj přechodný azyl v Alžírsku, kam se uchýlili v srpnu 2011, kdy město Tripolis padlo do rukou povstaleckých skupin. Alžírský velvyslanec v Libyi Abdelhamid Bouzaher potvrdil jejich odchod, přesný cíl však nekomentoval. Manželka někdejšího plukovníka Safia Kaddafi a jejich 3 děti, dcera Aisha a synové Mohammed a Hannibal, našli útočiště právě v sousední zemi. Další ze synů Saadi odjel do Nigeru. Mouatassim, Khamis a Saif al-Arab jsou již po smrti. Jediný, o kterém se mluvilo jako o nástupci po Muammaru Kaddafím, byl Saif al-Islam, v Londýně vystudovaný ekonom se západním postojem a proreformními myšlenkami, ten avšak nyní čeká v Libyi na soudní proces.
Automobilka Renault bude vyrábět v Alžírsku
Francouzská automobilka Renault postaví poblíž alžírského Oranu na západě země továrnu na výrobu vozů. „Výstavba se uskuteční v září letošního roku, k dispozici máme pozemek o výměře 15 hektarů,“ oznámil Jean-Christophe Kugler z výboru evropsko-středomořského regionu EUROMED. První vozidlo by mohlo z pásu sjet na podzim příštího roku a počítá se s objemem výroby 25 tisíc vozů ročně. Firma ujišťuje, že kvalita vozů bude stejná jako ve Francii, neboť bude vyrábět podle stejných technických norem. V blízkosti továrny vznikne vzdělávací centrum pro nové zaměstnance. Projekt společnosti Renault podepsal francouzský prezident Francois Hollande při své prosincové návštěvě Alžíru.
V Tunisku pokračuje vládní nejistota
Ve čtvrtek se v Tunisku uskutečnilo jednání ohledně sestavení nové vlády. Bývalý ministr vnitra Ali Larayedh, který byl sestavením pověřen, by měl do pátku předat prezidentovi Moncefovi Marzoukimu konkrétní řešení, jak z krize ven a představit mu nový 15členný vládní tým. Setkání proběhlo mezi vládnoucí stranou Ennahda, Kongresem pro republiku (KPR) prezidenta Marzoukiho a partají Ettakatol. V opozičních stranách jsou zastoupeny Wafa, Skupina parlamentní demokratické Aliance a Svoboda a Důstojnost. Exministr Ali Larayedh slíbil sestavit vládu s co nejširší podporou Ústavodárného národního shromáždění (ANC), kde má Ennahda většinové zastoupení, tedy 89 z 217 křesel. Současné bezvládí zhoršuje napětí v tuniské společnosti.
Ahmed Benbitour oznámil svoji kandidaturu v alžírských prezidentských volbách
Bývalý alžírský premiér a ministr financí Ahmed Benbitour oznámil, že bude kandidovat na post prezidenta v nadcházejících volbách v roce 2014. Benbitour byl ze své premiérské funkce sesazen v srpnu 2000, necelý rok po zvolení Abdelazize Boutefliky prezidentem. Expremiér by v případě vítězství vedl národní politiku dle svých slov „jiným směrem“, aby Alžírsko bylo„fungující stát“ s nestranným soudnictví, kvalitním školským systémem a veřejných institucí. Ahmed Benbitour, člen Národní Aliance pro změnu (ANC), je zastáncem transparentnosti prezidentských voleb a separace politiky od náboženství.
Afghánistán zažil další sebevražedné útoky
V neděli ráno došlo v Afghánistánu ke 2 výbuchům. V diplomatické enklávě v Kábulu se podařilo bezpečnostním složkám zneškodnit 3 útočníky a další zranit. Taliban, jež má atentáty na svědomí, uvedl, že svoji pozornost zaměřuje na takzvané „zelené zóny“. Druhý útok se odehrál v Jalalabádu na východě země u hranic s Pákistánem, kde se terčem stal komplex afghánské tajné služby. Teroristé se cíleně zaměřují na vojenské útvary. Podle mluvčího organizace Taliban Zabiullaha Mujahida tak bojují proti afghánské vládě a jejím spojencům NATO. OSN v úterý konstatovala nižší počet atentátů oproti předchozím rokům.
Senegalští rebelové útočili v Casamance
Nejméně 5 lidí zemřelo při pátečním útoku rebelů v Casamance na jihu země. Povstalci z Hnutí demokratických sil Casamance (MFDC) měli namířeno na banku Crédit Mutuel a obchody. Rozsah útoku je největší od zvolení Mackyho Salla senegalským prezidentem v březnu 2012, kdy vyvstaly naděje na mírové řešení nezávislosti Casamance. Dříve portugalský region se stal v roce 1960 součástí Senegalu s dovětkem o možném odtržení se po 20 letech. Samostatnost nenastala a od začátku 80. let je oblast sužována konflikty.
V centrálním Tunisku se střetli vojáci s džihádisty
V regionu Kasserine poblíž alžírských hranic došlo v pondělí k incidentu mezi vojenskou gardou a džihádisty. Při přestřelce byl zraněn voják, nyní je již mimo ohrožení života. V tuniských horách a v příhraničních oblastech s Alžírskem operují členové Al-Kaidy islámského Maghrebu (AQMI), kteří využívají hůře přístupného terénu pro svou činnost. Po útoku na naftařské společnosti na alžírské Sahaře z 16. ledna, tuniské úřady zvýšily počet jednotek hlídajících naftová a plynová pole v zemi. Posílena je bezpečnost na horských komunikacích a těch, které směřují k hranicím.
Britský premiér navštívil Alžírsko
Britský premiér David Cameron ve středu přiletěl do Alžíru, kde s alžírským prezidentem Abdelazizem Bouteflikou a svým protějškem Abdelmalekem Sellalem uzavřel strategické bezpečnostní partnerství mezi oběma zeměmi. Stalo se tak v návaznosti na nedávný teroristický útok v In Amenasu. Jedná se o 1. návštěvu britského premiéra od dob nezávislosti Alžírska v roce 1962. „Teroristická hrozba, jež čelíme v Pákistánu, Jemenu nebo Somálsku je výrazně silnější, ale neměli bychom zapomínat, že terorismus v Mali je na vzestupu, proto s ním musíme bojovat a ne ho ignorovat. Ze Severní Afriky se nesmí stát další Afghánistán a Irák,“ řekl David Cameron na tiskové konferenci.
Alžírsko nevyšle své vojáky do Mali, základnu mezinárodním silám neposkytne
Na pátečním summitu Rady pro mír a bezpečnost Africké unie (AU), který se konal v etiopské Addis Abebě vystoupil alžírský premiér Abdelmalek Sellal s rozhodnutím nevyslat vojáky alžírské armády na misi do Mali a stejně tak země nebude přijímat zahraniční vojenskou výpomoc. Alžírsko od začátku malijské krize podporuje strategii 3 bodů, tj. zachování celistvosti a jednoty území Mali, návrat k demokracii a legitimitě a boj proti terorismu. Premiér Sellal odsoudil nedávné útoky na město Konna a prohlásil, že aktéři činu musí být potrestáni. Dále zdůraznil, že zavřením alžírským hranic s Mali chce oslabit „černý obchod“ se zbraněmi a organizovaný mezinárodní zločin. „Na prvním místě máme zájem o oslabení pohybu teroristů, pašeráků a tím přispět k účinnějšímu boji s nimi. V sázce je stabilita severoafrického regionu,“ řekl premiér.
Do Alžíru přijeli kanadští vyšetřovatelé
V souvislosti v únosem v Alžírsku se alžírská ambasáda v kanadské Ottawě usnesla na nutné účasti kanadské federální policie v zasažené zemi. Na zločinu, při kterém zemřelo téměř 50 lidí, se podíleli také 2 občané Kanady. Oba, ač arabského původu, byli vlastníky kanadského cestovního pasu. Samotná Kanada o důsledné vyšetření celé akce usiluje, neboť chce nadále zůstat v dobrých obchodně-ekonomických vztazích se Spojenými státy americkými. Ti se podílejí na „pozitivním“ HDP Kanady. „Důležitý je obraz muslimské komunity v severoamerickém státě, objasnění situace je pro nás prioritou,“ vyjádřil se Miloud Chennoufi z univerzity mezinárodních vztahů v Torontu.
V Tunisku se našly podezřelé zbraně
Neupřesněný počet zbraní a dalšího vojenského materiálu zabavila ve čtvrtek tuniská policie na jihovýchodě země v provincii Medenine. Současně byly zatčeny 3 osoby hlásící se k salafistům. Odkud zadržené věci pocházejí, je v šetření, vzhledem k blízkosti libyjským hranic se policie domnívá, že původ může být odtud. Spekuluje se také o Mali, jako o koncové zemi pašovaného kontrabandu. Od pádu bývalého režimu před 2 lety, přibývá „černý obchod“ a pašování zbraní na území Tuniska.
Afghánistán: NATO očekává větší aktivitu Talibanu
„S přibližujícím se termínem odchodu vojsk NATO z Afghánistánu v roce 2014 se očekává větší intenzita útoků organizace Taliban proti afghánským vojákům,“ řekl v pátek jeden z členů Severoatlantické aliance (NATO) v Bruselu. Po odchodu armád západních států ze země bude veškerá bezpečnost v rukou místní armády a policie. Washington zatím neupřesnil počet amerických vojáků, kteří zůstanou po roce 2014 v Afghánistánu, jisté však je, že prezident Barack Obama bude od Kábulu požadovat slib o jejich právní ochraně.
V Pákistánu přišlo o život 14 vojáků
Na 14 zabitých a nejméně 25 zraněných si vyžádala nedělní exploze bomby v Pákistánu. K neštěstí došlo u hranic s Afghánistánem v severním Vazíristánu, nestabilním regionu se silným vlivem organizace Taliban. Výbušnina zasáhla projíždějící konvoj pákistánských vojáků. Útok potvrdila místní policie. Nástrahy na vojáky v podobě výbušnin nejsou v zemi ničím výjimečným, Taliban tak reaguje na nesouhlas se „spolčením“ Pákistánu se Západem.
V Bahrajnu se uskutečnil summit Rady spolupráce zemí Perského zálivu
V pondělí 24. prosince ve městě Manama v Bahrajnu proběhl summit Rady pro spolupráci (GCC). Hlavními tématy byly politické reformy v Bahrajnu a Íránu. V rámci tzv. bahrajnských reforem se řešilo vymezení moci současného panovníka, krále Hamada bin Isa Al-Khalify, urychlení ekonomických restrukturalizací a sjednocení vojenského velení. Státy Perského zálivu se obávají rozšíření nepokojů arabského jara na jejich území. Účastníci summitu se dále dohodli na postoji vůči Íránu, který má zastavit okupaci ostrovů patřících Spojeným arabským emirátům (SAE), jež se datuje od počátku 70. let 20. století.
Mali: MNLA a Ansar Dine podepsaly dohodu v Alžíru
Tuarežské Národní hnutí za osvobození Azawadu (MNLA) se v pátek dohodlo s islamistickou skupinou Ansar Dine v Alžíru na spolupráci. Následně skupiny vydaly prohlášení o zdržení se všech činností, které by vedli k nepřátelství a rozbrojům v kontrolované oblasti. Závazky se rovněž týkají propuštění případných rukojmích. Centrální malijská vláda podle obou skupin neřídí stát s dobrými úmysly, a proto došlo k narušení míru, územní celistvosti a národní jednoty. MNLA a Ansar Dine po březnovém převratu vyhlásily na severu Mali nezávislý stát Azawad. OSN schválila tento týden mandát k vojenské intervenci do Mali, která má znovu sjednotit zemi.
Francouzský prezident Hollande navštívil Alžírsko
Francouzský prezident Francois Hollande se na své zahraniční cestě po Alžírsku setkal s prezidentem Abdelazizem Bouteflikou. Ve čtvrtek prezident Hollande ve svém projevu uznal, že francouzským kolonialismem Alžírsko utrpělo, nicméně se za svou zemi neomluvil. Alžírská ekonomika, kde polovinu populace tvoří lidé mladší 26 let, má jazykové i kulturní vazby s Francií.
Irácký prezident prodělal mrtvici, léčba by měla proběhnout v Německu
Prezident Jalal Talabání byl v úterý ráno převezen do nemocnice v Bagdádu poté, co prodělal mrtvici. Nyní je ve stabilizovaném stavu na jednotce intenzivní péče (JIP). Ve čtvrtek by měl být prezident převezen na následnou léčbu do Německa. Prezidenta Talabáního ve funkci prozatím nahradí vice-prezident Tariq Al Hashemi. V posledních letech měl prezident zdravotní problémy, kvůli kterým se podrobil operaci ve Spojených státech amerických v srpnu 2008. Prezident Talabání se stal prvním kurdským prezidentem po svrženém prezidentovi Saddámu Husajnovi.
Vlna útoků si v Iráku vyžádala na 48 obětí
Nejméně 48 mrtvých a 100 zraněných si v pondělí vyžádala série útoků, tedy v předvečer prvního výročí odchodu vojsk Spojených států amerických z Iráku. Útoky byly zaměřeny na civilisty i policii a to v různých regionech. Stažení jednotek USA podle deníku El Watan vedlo ke zhoršení funkčnosti armády.