Maďarské ministerstvo hospodářství uvedlo, že vládní agentura pro správu dluhu (AKK) převedla na účet Mezinárodního měnového fondu (MMF) zbývajících 2,15 miliardy USD, a tím předběžně splatili svůj úvěr. Koncem roku 2008 Maďarsko podepsalo s MMF dohodu o poskytnutí záložního úvěru na 26 miliard USD. Předčasným splacením země podle ministerstva ušetří na úrocích 15,6 miliónů USD. Od jmenování nového premiéra Viktora Orbána v roce 2010 je maďarská vláda s MMF ve sporu, jelikož podmínky pro poskytnutí úvěru Orbánův kabinet považuje za zbytečný cizí vliv na jeho hospodářskou politiku. MMF na druhou stranu často kritizoval některé kroky vlády, například snižování rozpočtového deficitu nestandardními způsoby, uvalením daní na banky a některé podnikatelské sektory, zestátněním soukromých penzijních fondů. Guvernér maďarské centrální banky György Matolcsy vyzval MMF k uzavření jejich místního zastoupení v Budapešti, protože po splacení úvěru již není nutné zastoupení dál udržovat.
Archiv rubriky: Maďarsko
Maďarský premiér požaduje odložení schůzky Visegrádské skupiny kvůli vládní krizi v ČR
Maďarský premiér Viktor Orbán navrhl odložit neformální schůzku předsedů vlád členských států Visegrádské skupiny kvůli vládní krizi v ČR a politickému vývoji kolem české vlády. Schůzka premiérů se měla uskutečnit 24. srpna na severozápadě Maďarska na zámku Fertőd, nedaleko od rakouských hranic. Mezi členské státy Visegrádské skupiny patří Česká republika, Slovensko, Polsko a Maďarsko. Předsednictví Visegrádské skupiny po Polsko převzalo Maďarsko. Za polského předsednictví v březnu 2013 diskutovali členské státy ve Varšavě s německou kancléřkou Angelou Merkelovou a francouzským prezidentem Françoisem Hollandem a v červnu 2013 s japonským premiérem Šinzó Abem.
Maďarský soud udělil za protiromské útoky 3 doživotní tresty
Maďarský soud udělil 3 doživotní tresty ve vězení za protiromské útoky, při nichž v letech 2008 a 2009 zahynulo šest Romů včetně pětiletého chlapce. Čtvrtý obžalovaný muž, který útoku napomáhal jako řidič, byl odsouzen ke 13 letům vězení. Všichni muži měli vazby na nacionalistické skupiny Maďarská garda, dokonce třetí největší parlamentní maďarská strana Jobbik má otevřeně nepřátelský postoj vůči Romům. Podle obžaloby útočníci napadli romská obydlí na severovýchodě Maďarska, zapálit je a po prchajících Romských obyvatelích stříleli. Během 14 měsíců proběhlo celkem celkem 9 útoků, při kterých používali granáty, střelné zbraně a zápalné lahve a údajně chtěli celou komunitu jenom zastrašit. Prokurátor v obžalobě uvedl, že pachatelé akce připravovali s vojenskou přesností jako rasistické vraždy.
Maďarsko hodlá splatit půjčku od MMF v předstihu
Maďarský premiér Viktor Orbán oznámil, že Maďarsko splatí půjčky od MMF v předstihu o několik měsíců. Maďarsko si v letech 2008 a 2009 během globální finanční krize půjčilo od MMF celkem 26 miliard USD a zbývá uhradit finanční závazek zhruba 27 miliardy USD. Většinu z této částky hodlá Maďarsko splatit do konce tohoto léta a zbytek v následujícím roce. Premiér Orbán ohlásil oficiálně na konferenci pořádané v rumunském městě Baile Tusnad, že Maďarsko uhradí celou částku před termínem letos v létě.
Visegrádská čtyřka uzavřela dohodu o jaderném výzkumu
V Budapešti v pátek země Visegrádské čtyřky (V4) uzavřely dohodu o spolupráci na jaderném výzkumu. Pro Česko, Slovensko, Maďarsko a Polsko jako členy V4 má dohoda přispět ke sdílení informací a zdrojů při hledání trvale udržitelné jaderné energii. Na základě dohody vznikl program V4 G4 Excellence Centre, na kterém se podílejí organizace zabývající se jadernou energetikou z jednotlivých členských států. Program má podpořit vývoj prototypového reaktoru čtvrté generace. Pál Kovács z maďarského Ministerstva pro rozvoj se vyjádřil, že „státy V4 chtějí využít příležitosti, kterou výzkum v jaderné oblasti nabízí„.
Visegrádská čtyřka odmítá další podmínky pro zahájení vstupních rozhovorů EU se Srbskem
Česká republika a další země visegrádské čtyřky, tedy Slovensko, Maďarsko a Polsko, usilují o to, aby Evropská unie nekladla další podmínky pro zahájení vstupních rozhovorů se Srbskem. První rozhovory s Bělehradem by se měly konat v lednu 2014. Na návrh Německa se bude v prosinci ještě konat vrcholná schůzka pro přijetí rámce jednání se Srbskem a mohlo by tak dojít k posunu zahájení rozhovorů. Česká republika, Slovensko, Polsko a Maďarsko chtějí, aby byl právě tento rámec zamítnut a zahájení rozhovorů se Srbskem bylo potvrzeno. Srbsko usilovalo o zahájení do konce roku 2013, kdy budou zahájena jednání o asociační dohodě s Kosovem a byly by tak oba kroky provedeny najednou.
Maďarská demokracie v rukou Viktora Orbána s přízviskem „nedemokratická“
Přelomovým obdobím se pro Maďarsko stalo jaro roku 2010, kdy parlamentní volby výrazně pozměnily zastoupení politických stran v jednokomorovém parlamentu. Ve volbách konaných 11. a 25. dubna 2010 došlo k volebnímu vítězství středopravé aliance Fidesz a KDNP, která získala 68,14 % parlamentních křesel.
Volby znamenaly konec osmiletého vládnutí socialistů a do parlamentu se nedostaly také strany, které hrály dominantní roli při změně režimu v roce 1989 (SZDSZ a MDF). Současně do parlamentu poprvé prosadila extrémně pravicová strana Jobbik a LMP, což je strana se zeleným programem. Vláda začala ihned provádět rozsáhlé reformy, které se dotkly dokonce i ústavy. Čtěte dále ->
Ekonomiky střední Evropy se zpomalují
Evropská banka pro obnovu a rozvoj (EBRD) zhoršila výhled rozvíjejících se ekonomik ve střední Evropě. Odhad letošního ekonomického růstu zemí střední Evropy snížila EBRD na 0,8 %, přestože doposud počítala s růstem o 1,2 %. Tempo hospodářského růstu se zpomalilo v Polsku a na Slovensku, ekonomiky Maďarska, Chorvatska a Slovinska zůstávají v recesi. Avšak navzdory odhadům se export sledovaných zemí zlepšuje, což by mohlo znamenat zmírnění negativních dopadů finanční krize v eurozóně na hospodářství těchto zemí. Česká republika se mezi tyto země neřadí, protože podle EBRD patří mezi vyspělé země.
Nejvíce zkorumpovanými evropskými zeměmi jsou údajně Chorvatsko a Slovinsko
Podle nových průzkumů je Chorvatsko, které má vstoupit do EU 1. července 2013, jednou z nejvíce zkorumpovaných zemí Evropy. Situace ve Slovinsku, které je v EU od roku 2004 a v eurozóně od roku 2007, je dle průzkumů ještě horší. Informace byly zveřejněny ve výroční firemní zprávě společnosti Ernst & Young poskytující finanční služby. Společnost provedla rozhovor s 3459 členy představenstva společnosti ve 36 zemích po celém světě, včetně 20 členských států EU. Dotazy byly směřovány, zda firmy nabízejí úplatky, aby získaly nebo udržely zakázky. Dále jestli firmy úmyslně falšují zprávy o jejich finančních výsledcích, výkonnosti a hospodaření. V Chorvatsku 90 % lidí uvedlo, že podplácení a úplatkářství je v zemi široce rozvinuté a ve Slovinsku se jednalo dokonce o 96 % lidí. Další země s vysokým procentuálním výsledkem jsou Řecko a Slovensko (84 %), následuje Česká republika (73 %), v Portugalsku (72 %), v Maďarsku (70 %), ve Španělsku (65 %), Rumunsku (61 %) a Itálii (60 %). Nejvyspělejší ekonomiky EU zaznamenaly dobré výsledky, Francie 27 %, Německo 30 % a Velká Británie 37 %. Severské země Finsko a Švédsko vyšel jako nejméně zkorumpovanou s výsledkem 12 %.
Maďarsko vyhlásilo nulovou toleranci antisemitismu
V hlavním maďarském městě Budapešti se konalo valné shromáždění Světového Židovského kongresu (WJC). Představitelé světové židovské obce maďarského premiéra Viktora Orbána předtím požádali, aby jednoznačně zasáhl proti rostoucí netoleranci a antisemitismu v jeho zemi. Maďarský premiér Orbán na zahájení shromáždění vyhlásil nulovou toleranci antisemitismu a konstatoval, že v důsledku krize a rozčarování sílí antisemitismus v Evropě i v Maďarsku. Současná vláda podle premiéra Orbána dělá maximum pro respektování lidské důstojnosti a uznal, že je morální povinností považovat antisemitismus za nepřijatelný a nelze ho tolerovat. Představitelé světového i maďarského židovstva vyslovili obavy z činnosti radikální parlamentní strany Jobbik a také z toho, že se v Maďarsku pěstuje kult regenta Miklóse Horthyho, který je zodpovědný za deportaci Židů. Nicméně WJC vyjádřil zklamání, že premiér Orbán se výslovně nezmínil o Jobbiku, která po posledních parlamentních volbách je třetí nejsilnější stranou.
Světové židovské shromáždění se neobešlo bez demonstrace
Krajně pravicová maďarská strana Jobbik uspořádala v centru Budapeště nacionalisticky smýšlející demonstraci den před zahájením Světového židovského kongresu. Demonstrací strana protestovala proti „židovskému pokusu skoupit Maďarsko“ v zájmu maďarského národu. Strana Jobbik je třetí největší stranou maďarského parlamentu a je známá svými antisemitskými názory.
Benátská komise dokončila analýzu maďarských ústavních změn
Prezident Evropské federace národních sdružení pracujících s bezdomovci Freek Spinnewijn dohlížel na nedávnou analýzu ústavních změn v Maďarsku. Analýzu prováděla Benátská komise, což je odborný orgán složený z bývalých ústavních soudců Rady Evropy, kteří monitorují porušování lidských práv v Evropě. Podle prezidenta Spinnewijn Benátská komise došla k závěru, že maďarské ústavní změny kriminalizující bezdomovectví ve veřejném prostoru jsou naprosto v pořádku. Podle Benátské komise změna ústavy si neklade za cíl kriminalizovat bezdomovce a ani neobsahuje žádný obecný zákaz bezdomovectví. Komise dále uvádí, že Maďarsko má právo přijmout omezující regulace v zájmu veřejného pořádku, veřejné bezpečnosti, veřejného zdraví a kulturních hodnot.
Evropský parlament podpořil maďarskou vládu
Členové hlavního pravicového bloku v Evropském parlamentu podpořili maďarskou vládu navzdory obavám EU z porušování lidských práv. Evropská komise vyjádřila ostrou kritiku ohledně maďarských ústavních změn, ale přesto na zasedání Evropské lidové strany (EPP) nezazněly žádné oficiální požadavky k vyloučení maďarské vládnoucí strany Fidesz z řad EPP. Zasedání EPP se účastnil i maďarský konzervativní premiér Viktor Orbán, který je některými poslanci obviňován ze zneužívání moci ze strany Fidesz, ale na vyslechl si pouze kritiku jeho některých ekonomických rozhodnutí, ale také podpůrné a pozitivní ohlasy a zasedání bylo zakončeno velkým potleskem pro premiéra Orbána. Předseda Evropské komise José Manuel Barroso poslal premiérovi Orbánovi varovný dopis, ve kterém upozorňuje, že tzv. čtvrtá změna by mohla být neslučitelná s právními předpisy EU a zásadami právního státu a Evropská komise by musela podniknout právní kroky proti Maďarsku.
Evropská komise má obavy o slučitelnosti maďarských ústavních změn s právními předpisy EU
EU, USA a lidsko-právní organizace pro lidská práva obvinily vládu premiéra Viktora Orbána, že vykonané ústavní změny omezily pravomoci maďarského Nejvyššího soudu a podkopávají tak demokracii v zemi. V dopise pro premiéra Orbána předseda Evropské komise José Manuel Barroso uvedl, že na základě analýzy má komise vážné obavy o slučitelnosti maďarských ústavních změn s právními předpisy EU. Podle předsedy Barroso je nejprve nutné dokončit právní analýzu, než se bude moci přistoupit k dalšímu jednání ohledně vstupu Maďarska do EU a vyzval premiéra Orbána, aby problémy vyřešil rozhodným a jednoznačných způsobem. Premiér a konzervativní předseda nacionalistické strany FIDESZ Orbán odpověděl Evropské komisi, že všechny změny byly provedeny v souladu s evropskými normami, slíbil plnou spolupráci s Bruselem a již zahájil nezbytná legislativní opatření.
Amnesty International vyzývá EU, aby zastavila diskriminaci Romů v Evropě
Mezinárodní organizace na ochranu lidských práv Amnesty International (AI) vyzvala EU, aby zastavila diskriminaci Romů v Evropě. Ředitel programů AI pro Evropu a Střední Asii John Dulhuisen sdělil, že EU musí přijmout opatření a začít uplatňovat sankce na své členské státy, které selhávání v odstraňování diskriminace a násilí proti Romům. Některé praktiky členských států jsou tedy proti zákonům EU, na kterých byla EU vybudována jako instituce. Podle průzkumu odhadovaných 6 miliónů Romů na území EU žije pod národním průměrem ve všech ukazatelích životní úrovně. V zemích, jako jsou Francie a Itálie, má být podle AI stále běžnou praxí násilné vystěhovávání Romů. Podle AI je v České republice, Řecku a Slovensku segregované vzdělávání Romů, což je v rozporu s národními zákony i legislativou EU. Násilné útoky proti Romům a jejich majetku měly proběhnout v Maďarsku, České republice, Bulharsku a Slovensku.
Na důchod se bude muset na Slovensku pracovat déle
Penzijním věkem je nyní na Slovensku 62 let, k tomu byla potřeba mít odpracováno 15 let. K dosažení důchodu podle nového návrhu bude potřeba mít odpracováno 20 nebo až 30 let. Kdo odpracuje méně, nebude od státu dostávat penzi, jen nižší sociální dávky. Vláda svůj krok zdůvodňuje stárnutím populace. Zatímco před 60 lety bylo zhruba 300 000 penzistů, dnes je jich více než milion a počet bude přibývat. S prodlužováním minimálního počtu odpracovaných let souhlasí analytici i opozice. Podobně minimální počet odpracovaných let pensistům zvyšují i jiné státy. V Maďarsku je hranice 20 let, v Polsku 25 let, v Česku to bude 35 let a v Rakousku 45 let.
Na 7 světových odborníků přijelo zkontrolovat Temelín
Na 7 odborníků z Ruska, Arménie, Slovenska a Maďarska bude v rámci mise WANO Follow-up týden prověřovat bezpečnost jaderné elektrárny Temelín. Bude kontrolováno celkem 10 oblastí, skupina se rovněž zaměří na to, jak elektrárna dodržuje doporučení z roku 2011. WANO je mezinárodní organizace provozovatelů jaderných elektráren. Vznikla jako reakce na havárii jaderné elektrárny v Černobylu, jejím cílem je vyměňovat a předávat si informace, které pomohou zvýšit úroveň všech jaderných elektráren. Výsledky prohlídky nicméně budou veřejnosti dostupné.
Vztahy mezi Maďarskem a Rumunskem jsou napjaté, důvodem je maďarská menšina v rumunské Transylvánii
Minulý týden rumunští úředníci v transylvánských oblastech Covasna a Harghita zakázali, aby rumunští Maďaři vyvěšovali na úřední budovy vlastní vlajku. Maďarský velvyslanec v Rumunsku Ozskar Fuzes ve středu veřejně podpořil právo rumunských Maďarů na vyvěšení vlastní vlajky, ale také na vytvoření samostatné maďarské Transylvánie, kde žije v současné době na 600 000 rumunských Maďarů. Přes tento spor jsou vztahy mezi oběma zeměmi dobré, maďarská otázka v Rumunsku je problematická především pro nacionalistické strany v Maďarsku.
Evropská policie zatkla 103 pašeráků a narušila jejich hlavní organizaci
Evropská policie zatkla více než 100 lidí v 10 zemích, což se označuje za největší zásah na pašeráctví imigrantů v celé historii Evropské unie. Překupníci, kteří se specializují na převážení imigrantů ze Blízkého východu, zejména pak z Libye, Sýrie a Iráku do Evropy. Policie v Maďarsku uvedla, že pašeráci pocházejí z Kosova a mají spojení s tureckým podsvětím. Za osobu si účtovali i několik tisíc dolarů a imigranti, včetně dětí, byli převáženi ve stísněných prostorech turistických autobusů, nákladních automobilů nebo lodích. Více než 1200 policistů z 12 zemí se zúčastnilo razie na 117 místech, kterou plánovali rok a půl a díky ní významně narušili hlavní organizaci.
Tisíce lidí protestovaly v Maďarsku proti extrémně pravicové straně Jobbik
Až 10 000 lidí se vydalo do ulic Budapešti v jedné z největších demonstrací v posledních letech. Demonstrace se zúčastnili také mnozí politici z vládních či opozičních stran. Bouři nevole veřejnosti a následnou demonstraci vyvolalo prohlášení poslance Jobbiku Martona Gyongyosiho, který v reakci na obnovení násilností v pásmu Gazy navrhl, aby byl vytvořen seznam poslanců židovského původu. Gyongyosi argumentoval tím, že tito lidé mohou představovat riziko pro maďarskou národní bezpečnost. Jeho výroky však vyvolaly pobouření na maďarské politické scéně, která Gyongyosiho obvinila z rasismu. Vláda Viktora Orbana, která výroky ostře odsoudila, se zároveň zavázala učinit vše, co je v jejích silách k potlačení extremismu a antisemitismu v maďarské společnosti.
Chorvatský vicepremiér a ministr financí rezignoval kvůli odsouzení za automobilovou nehodu
Radimir Cacic, který byl chorvatským vicepremiérem a současně ministrem financí, rezignoval na svůj post poté, co ho maďarský soud odsoudil ke 22 měsícům odnětí svobody za automobilovou nehodu před dvěma roky, během níž zemřeli 2 lidé. „Jsem si vědom své odpovědnosti ke státu, vládě a obyvatelům celého Chorvatska, proto rezignuji na svůj post,“ oznámil exministr Cacic. Podle agentury AP se bývalý vicepremiér a ministr ve vládě premiéra Zorana Milanovice proti rozsudku odvolávat nebude.
Maďarsko začalo jednat s Mezinárodním měnovým fondem o preventivním úvěru
Úvodní schůze MMF, EU a maďarské vlády trvala pouze hodinu a byla doprovázena demonstracemi několika nespokojených obyvatel. Výsledky prvního setkání zatím nebyly zveřejněny. Před časem však maďarský státní tajemník Mihály Varga uvedl, že země se bude snažit uzavřít dohodu o preventivním úvěru ve výši asi 15 miliard eur.
Maďarský parlament schválil nový trestní zákoník
Ten, mezi jinými, v případě některých trestných činů snižuje hranici trestné zodpovědnosti na 12 let, dovoluje více možností sebeobrany, v případě více trestných činů zavádí přísnější sankce a zavádí také nové trestné činy, například protizákonné získání orné půdy. Proti novému trestnímu zákoníku, který prošel 243 hlasy, se postavili opoziční poslanci. Platit začne od 1. července 2013.