Neoprávněný vstup na území Abcházie a Jižní Osetie by napříště měl znamenat nanejvýš finanční postih. V případě opakovaného provinění by viníkovi hrozilo odnětí svobody v délce od dvou do čtyř let. V současnosti je zákon nastaven tak, že vstup na výše jmenovaná území z oblasti, která není pod kontrolou Gruzie, automaticky znamená kriminální čin spojený s hrozbou uvěznění. Novelu zákona předložila náměstkyně ministra pro reintegraci Keti Tsikhelashvili. Během svého projevu na půdě parlamentu uvedla příklad, kdy byli zatčeni dva arménští studenti, kteří se z výletu po jižním Rusku chtěli vrátit do své země přes Abcházii. Přestože o nezákonnosti svého jednání nevěděli, v souladu s platnou legislativou museli strávit ve vězení 1,5 roku. S návrhem zmírnění trestů zásadně nesouhlasí menšinová Sjednocená národní strana, kterou založil aktuální prezident Gruzie Michail Saakašvili. Její členové se snažili za pomoci obstrukcí oddálit i začátek samotného projednávání legislativní novely. Ústupky v této oblasti považují za vítězství Ruska.
Archiv rubriky: Arménie
Na 7 světových odborníků přijelo zkontrolovat Temelín
Na 7 odborníků z Ruska, Arménie, Slovenska a Maďarska bude v rámci mise WANO Follow-up týden prověřovat bezpečnost jaderné elektrárny Temelín. Bude kontrolováno celkem 10 oblastí, skupina se rovněž zaměří na to, jak elektrárna dodržuje doporučení z roku 2011. WANO je mezinárodní organizace provozovatelů jaderných elektráren. Vznikla jako reakce na havárii jaderné elektrárny v Černobylu, jejím cílem je vyměňovat a předávat si informace, které pomohou zvýšit úroveň všech jaderných elektráren. Výsledky prohlídky nicméně budou veřejnosti dostupné.
Arménie po prezidentských volbách prosazuje proruskou politiku
Prezident Arménie Serzh Sargsyan bude po svém opětovném zvolení bude chtít i nadále spolupracovat s Ruskem. Jedním z hlavních důvodů je stabilizační role Moskvy v dlouholetém sporu Arménie s Ázerbájdžánem o Náhorní Karabach. Země je také odkázána na Rusko ekonomicky vzhledem k problematickým vztahům k sousednímu Turecku a Íránu. Arménie však hodlá upevnit i styky s EU. Země je součástí Evropské politiky sousedství, na listopad je plánován podpis tzv. asociačních dohod, které spolupráci dále prohloubí. Domácí politická scéna je v současnosti neklidná a v centru hlavního města se odehrávají demonstrace. Opozicí je kritizována vládnoucí Republikánská strana, která údajně zneužívala své mocenské pozice k ovlivnění průběhu voleb. Dva z vyzyvatelů současného prezidenta proto během kampaně drželi protestní hladovku, třetí byl neznámým pachatelem postřelen do ramene. Souvislost útoku s kandidaturou však prokázána nebyla.
Ve dvou tureckých městech proběhly konference o masakrech v Chodžali
Jejich náplní byly projevy o násilnostech, které páchali občané Arménie na Ázerbájdžáncích během války o Náhorní Karabach. Ozbrojené střety se odehrávaly s proměnlivou intenzitou v letech 1988 – 1994, masakry v samotném městě Chodžali proběhly v únoru 1992, oběťmi byli převážně civilisté. Konkrétní odhady počtu zabitých se výrazně liší a podle lidsko-právní organizace Human Rights Watch (HRW) se pohybují v rozmezí 161 – 613. Konference proběhly ve městech Kars and Igdır, které leží na východě Turecka. Své projevy tam přednesli mimo jiné členové tureckého parlamentu nebo ázerbájdžánský konzul Aykhan Sulejmanov.
Prezident Arménie ve volbách pravděpodobně obhájí svůj post
Nejnovější volební průzkumy předpovídají současnému prezidentovi Seržovi Sarkisjanovi zisk 60 % hlasů. Nikdo z protikandidátů ho podle odhadů nemá možnost ohrozit. Volby doprovázejí četné kontroverze. Dva uchazeči o nejvyšší post v zemi drželi během své kampaně hladovku na protest proti aktivitám vládnoucí Arménské republikánské strany, z jejichž řad nynější prezident pochází. Další z účastníků volby, předseda strany Unie Národního Sebeurčení Paruyr Hayrikyan, byl 1. února postřelen neznámým útočníkem do ramene. Lidé, kteří jsou ochotni mluvit o svých preferencích, považují znovuzvolení současného prezidenta za záruku stabilního vývoje země v budoucích 5 letech. Představitelé Rady Evropy, kteří zemi v lednu navštívili, hovoří o nízkém zájmu veřejnosti o probíhající klání a všeobecném znepokojení z faktu, že některé z předních opozičních politických stran demonstrativně odmítly nominovat své kandidáty kvůli obavám z manipulace výsledků. Volební místnosti se otevřou v pondělí 18. února.
Generální tajemník NATO po Arménii navštívil i Ázerbájdžán
Generální tajemník NATO v minulých dnech v rámci své cesty po Kavkaze navštívil Arménii. Zmínil také konflikt s Ázerbájdžánem a požádal arménského prezidenta o přijetí takových opatření, která jakýkoli konflikt do budoucna eliminují. Dnes se sešel s ázerbájdžánským prezidentem Ilham Alyievem a požádal o totéž i jeho. Zmínil také pomoc, kterou Ázerbájdžán poskytl Alianci v rámci mise ISAF. Oznámil také plán na založení platformy spolupráce Arménie, Ázerbájdžánu a Gruzie v rámci partnerství s NATO.
Generální tajemník NATO navštívil Kavkaz
Generální tajemník Severoatlantické aliance Anders Fogh Rasmussen v posledních dnech navštívil dvě kavkazské země – Arménii a Gruzii. Setkal se v obou zemích s jejich prezidenty a hovořil s nimi o vzájemných vztazích obou zemí s NATO. Obě země ocenil za pomoc v afghánské misi ISAF. v Arménii hovořil o problému, který má země s Ázerbájdžánem a žádal o přijetí takových opatření, která vyloučí možný konflikt do budoucna. V Gruzii otevřel citlivé téma mezinárodních vztahů když zmínil podporu Severoatlantické aliance územní integritě Gruzie.
V Náhorním Karabachu dnes probíhají prezidentské volby
Dle agentury AP výsledky prezidentských voleb neovlivní spor mezi Arménii a Ázerbájdžánem o toto separatistické území. Hlavním favoritem na vítězství je dosavadní prezident Bako Saakian, jeho politickými soupeři jsou Vitalij Balasanian a Arkadij Sogomonian. Všichni kandidáti podporují účast Náhorního Karabachu na jednáních o mezinárodním statutu území. Vysoká představitelka EU Catherine Ashton uvedla, že Evropská unie neuznává ústavní a právní rámec, v němž se tyto „volby“ budou konat. Dle její názoru by však neměly ovlivnit určení budoucího statusu Náhorního Karabachu v obecném rámci mírového urovnání konfliktu. Turecko označilo konání těchto voleb za „nepřípustné“ a v rozporu s mezinárodním právem.
Uzbekistán oznámil své vystoupení z Organizace Smlouvy o kolektivní bezpečnosti
Sekretariát Organizace Smlouvy o kolektivní bezpečnosti (CSTO) dnes potvrdil obdržení oznámení od uzbeckého ministerstva zahraničních věcí, ve kterém se uvádí, že země pozastavuje svou účast na činnosti organizace. Uzbekistán své členství v organizaci přerušil již v období od roku 1999 do roku 2006. V této chvíli jsou členy CSTO Rusko, Arménie, Bělorusko, Kazachstán, Kyrgyzstán a Tádžikistán.
Arménie a Ázerbájdžán se vzájemně obviňují v porušení příměří v Náhorním Karabachu
Na konci minulého týdne došlo na hranicích sporného území Náhorního Karabachu, který na počátku devadesátých let vyhlásil nezávislost, k několika ozbrojeným incidentům. V noci na pátek informovala ázerbájdžánská média o tom, že ozbrojené síly Arménie porušily příměří a že na hranicích probíhají „rozsáhlé boje“. Podle ministerstva obrany Ázerbájdžánu je situace v této oblasti stále napjatá. Prezident Arménie Serzh Sargsyan ve svém komentáři ke zdejší situaci uvedl, že se muselo jednat buď o provokaci ze strany ázerbájdžánského vedení, které v tomto případě musí nést zodpovědnost za porušení mezinárodních závazků, nebo působily ozbrojené síly Ázerbájdžánu nekontrolovaně – jakoukoliv iniciativu ze strany Arménie tedy prezident vyloučil.
Americká ministryně zahraničí Hillary Clinton navštíví Skandinávii, Kavkaz a Turecko
Americká ministryně zahraničí Hillary Clinton odjíždí příští týden na cestu po Skandinávii, Kavkaze a Turecku. Cílem její cesty je diskutovat bezpečnostní otázky, především ohledně Sýrie a Íránu či spor Arménie a Ázerbájdžánu o oblast Náhorního Karabachu. Na řadu má přijít i problematika zdraví a životního prostředí.
V Arménii proběhly parlamentní volby, volební účast dosáhla 62%
V Arménii dnes proběhly volby do národního parlamentu, zúčastnilo se jich devět politických stran. Podle aktuálních předběžných výsledků ve volbách s 63,3 procenty hlasů vede vládnoucí Republikánská strana Arménie (RPA), následuje ji strana Prosperující Arménie s 19,4 procenty hlasů.
V neděli proběhnou parlamentní volby v Arménii
Dle některých analytiků by měly tyto volby mít silný dopad na další směřování země, neboť vláda přislíbila, že tyto volby budou „nejčistšími“, jaké se kdy v zemi konaly. Lze tak chápat, že výsledek bude důležitým předpokladem pro další podporu Západu této zemi. Většina dosud konaných voleb v zemi totiž sklidila mezinárodní kritiku. Dle analytiků je osud současné koaliční vlády v čele s Tigranem Sargsyanem, členem vládnoucí Arménské republikánské strany (RPA), nejasný. Druhý největší člen koalice, Prosperující Arménie, by nyní mohla přilákat voliče z RPA, strany, která v současné době drží většinu v parlamentu a je schopna přijímat zákony sama. Třetí koaliční strana, Země zákona, by dle některých odhadů ve volbách nemusela získat potřebných 5% hlasů pro vstup do parlamentu.
EU přidělila 10 milionů eur na podporu malých podniků ve východních partnerských státech
Evropská unie vyčlenila 10 milionů eur na podporu malých podniků v Ázerbájdžánu, Ukrajině, Arménii, Gruzii, Bělorusku a Moldávii a na podporu více než 600 projektů v rámci programu Business administration service (BAS). Program BAS podporuje kýžené změny v potenciálně životaschopných mikro, malých a středních podnicích.
Arménský prezident se setkal s finským ministrem zahraničních věcí
Prezident Serzh Sargsyan se setkal s ministrem zahraničních věcí Finska Erkki Tuomiojou. Během bilaterálního jednání prezident uvedl, že Arménie klade důraz na rozvoj spolupráce se skandinávskými zeměmi, zejména pak s Finskem. Sargsyan dále ocenil zájem a úsilí Finska při vytváření stability a míru v jižním Kavkaze. Obě strany jednaly o regionálních a mezinárodních otázkách. Tuomioja dále poukázal na dynamický se rozvíjející vztah mezi oběma státy.
Arménie a Ukrajina prohlubují bilaterální obchodní a hospodářské vazby
Na Ukrajině a v Arménii vzniknou kanceláře obchodních zástupců, neboť arménský náměstek ministra zahraničních věcí Shavarsh Kocharyan uvedl v průběhu čtvrtečního jednání vlády, že Arménie a Ukrajina podepíší dohodu o vzájemném zavedení obchodního zastoupení. Dohoda je zaměřena na prohloubení obchodních a hospodářských vztahů mezi státy, aktivaci obchodních iniciativ a rozšiřování hospodářské spolupráce. Arménské ministerstvo hospodářství uvedlo, že dohoda bude prospěšná pro celou zemi.
Proběhly rozhovory mezi prezidentem Arménie Serzh Sargsyanem a Generálním tajemníkem NATO Anders Fogh Rasmussenem
Generální tajemník NATO Anders Fogh Rasmussen přivítal arménského prezidenta Serzh Sargsyana na velitelství NATO v Bruselu. Hovořili o pokračující spolupráci Severoatlantické aliance s Arménií. Zároveň také generální tajemník ocenil přínos Arménie pro operaci ISAF v Afghánistánu.
V Turecku a Ázerbájdžánu proběhly desetitisícové demonstrace, protestující žádali uznání genocidy v Khojali
Přibližně 50 tisíc Ázerbájdžánců se zúčastnilo nedělního pochodu hlavním městem Baku, aby si připomněli 20. výročí jednoho z nejkrvavějších incidentů války o Náhorní Karabach. Podle ázerbájdžánské vlády tehdy arménská armáda pozabíjela více než 600 civilistů, což považuje za genocidu, Arménie to však rázně odmítá. V mohutném davu, ve kterém byl i prezident Ilhan Alijev, se objevily transparenty s výzvami k mezinárodnímu uznání genocidy, kterou Ázerbájdžánci kladou na stejnou úroveň s masakry ve Rwandě (1994) a srbské Srebrenici (1995). Pochod byl zakončen slavnostním položením věnců k památníku obětem. Při této příležitosti se shromáždilo rovněž okolo 20 tisíc lidí v turecké metropoli Istanbul.
Turecko chce, aby Francie skončila své členství v Minské skupině – v otázce řešení konfliktu v Náhorním Karabachu je prý zaujatá
Turecký premiér Recep Tayyip Erdogan v ázerbájdžánské státní televizi ANS vyzval Francii, aby skončila jako člen mírové skupiny Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě (OBSE), Minské skupiny, jejíž cílem je zajistit řešení konfliktu mezi Ázerbájdžánem a Arménií v otázce Náhorního Karabachu. Podle Turecka totiž „Francie přijetím zákona o arménské genocidě, který zakazuje její popírání, ukázala, že není nestranná“. Turecký premiér dále uvedl, že francouzský prezident Nicolas Sarkozy „nikdy nebyl spravedlivý a upřímný ve svých vztazích s Armény“ a že jeho činnost v Minské skupině tak nemůže být „důvěryhodná“. Ázerbájdžán již dříve nestrannost Francie kvůli přijetí zákona zpochybnil.
Turecko vydalo jasný pokyn pro své diplomaty: „lobbujte všude proti francouzskému zákonu“
Turecko prozatím pozdrželo oznámení chystaných sankcí proti Francii, aby tak podle vyjádření turecké vlády usnadnilo rozhodování francouzským senátorům o případné ústavní stížnosti. Turecko vydalo pokyn všem svým diplomatům, aby na mezinárodní scéně i ve Francii přesvědčili alespoň 60 francouzských senátorů k podání stížnosti na nový francouzský zákon o arménské genocidě k francouzskému ústavnímu soudu. Turecká vláda díky tomu, že proti zákonu ve francouzském Senátu hlasovalo 86 senátorů, věří v úspěch svých snah.
Proti francouzskému zákonu o popírání genocidy vystoupil Ázerbájdžán
Dle kavkazského souseda Arménie, Ázerbájdžánu, ztratila Francie tím, že návrh zákona o arménské genocidě schválila, důvěryhodnost jako prostředník v ázerbajdžánsko-arménském konfliktu o Náhorní Karabach a měla by okamžitě odstoupit od této role. Země se tak připojila k Turecku, které zákon ostře zkritizovalo. „Francie se dopustila zrady,“ uvedl Ali Ahmadow, generální tajemník vládnoucí Nové strany Ázerbájdžánu. Arménský ministr zahraničí Edward Nalbandian naopak ohodnotil krok Francie jako „významný den“ v dějinách francouzsko-arménského přátelství.
Šéf francouzské diplomacie Alain Juppé vyzval Turecko k zachování klidu
Během stoupajícího napětí kvůli francouzskému zákonu, který zakazuje popírání arménské genocidy vyzval francouzský ministr zahraničí Alain Juppé tureckou vládu k zachování klidu. Dle jeho názoru se země navzájem potřebují a po vlně emocí se situace ustálí. On sám se již dříve vyslovil proti návrhu. Turecko vyhrožuje stálými sankcemi proti Francii. Kritici zákona upozorňují na to, že zákon byl schválen 3 měsíce před prezidentskými volbami, kde by arménská menšina mohla ovlivnit celkový výsledek. Návrh zákona byl předložen stranou současného prezidenta Sarkozyho, který se uchází o znovuzvolení.
Turecko označilo nový francouzský zákon za rasistický
Francouzský zákon o popírání arménské genocidy je dle tureckého premiéra rasistickým. Turecký premiér Recep Tayyip Erdogan uvedl, že zákon „zabíjí svobodu smýšlení“. Zákon již způsobil značné napětí mezi oběma zeměmi, které jsou v rámci organizace NATO spojenci. Turecký premiér uvedl, že vláda promýšlí odpověď na tento krok.