Změny v bezpečnostním systému Mexika umožní vládě vytvořit Národního zpravodajskou službu, která by měla být obdobou americké CIA. Její prioritou bude shromažďovat informace od všech bezpečnostních a soudních složek Mexika s cílem zefektivnit boj proti organizovanému zločinu. Tvůrci změn vidí hlavní chybu dosavadního mexického systému v nedostatku rychle dostupných informací nevyhnutných pro koordinaci celostátních akcí. Projekt Národní zpravodajské služby by měl vyšetřování ulehčit právě díky kumulaci informací na jednom místě. Na projektu se podílejí taky odborníci ze Spojených států amerických, kteří se zaměřují na fungování americké CIA.
Archiv autora: Anastázie Jegorová
Ruská Sberbank likviduje značku „Troika Dialog“
Největší ruská banka Sberbank v současné době dokončuje proces rebrandingu soukromé investiční banky „Troika Dialog“, která byla ke státní bance připojena fúzí v minulém roce. Oznámil to člen představenstva a ředitel oddělení spolupráce s největšími zákazníky Sberbank Alexander Bazarov. Na konci července letošního roku Sberbank informovala o vytvoření nové divize určené k realizaci strategických investic do velkých podniků v různých hospodářských odvětvích. Vytvářená instituce sjednotí týmy řídící strategické projekty investičního bankovnictví společností „Troika Dialog“ a „Sberbank investice“, která je dceřinou společností Sberbank.
Rusko dodá Číně 52 vrtulníků Mi-171E za 600 milionů dolarů
Generální ředitel společnosti „Ruské vrtulníky“ Dmitrij Petrov dnes potvrdil, že Rusko dodá Čína 52 vrtulníků Mi-171E. Smlouva byla podepsána v létě a vstoupila v platnost dnešním dnem. Podle agentury RIA Novosti navazuje na úspěšnou zakázku sjednanou v roce 2009 mezi společností „Ruské vrtulníky“ a čínskou Poly Technologies, Inc., na jejímž základě již Rusko Číně dodalo 32 vrtulníků stejného typu.
Rusko vyzvalo USA a EU ke zrušení sankcí proti Sýrii
Ruský stálý představitel při OSN Vitaly Churkin ve čtvrtek na zasedání Rady bezpečnosti o Sýrii vyzval USA a EU k okamžitému upuštění od jednostranných sankcí proti Sýrii. „Tyto sankce Rady bezpečnosti OSN nemají nic společného s reálným úsilím o urovnání syrské krize, pouze komplikují život obyčejných lidí a připravují je o možnost uspokojit své základní potřeby a využít svá základní lidská práva,“ uvedl ruský vyslanec. Sankce proti Sýrii zavedly Spojené státy, Evropská unie a Liga arabských států.
Bulharsko a ruská společnost Gazprom podepsaly protokol o realizaci projektu South Stream
Dle vyjádření vedení ruské plynárenské společnosti Gazprom definuje tento dokument vstupní bod budoucího plynovodu do systému přepravy plynu v zemi. Objasňuje také parametry projektu a další kroky k jeho realizaci. Plynovod South Stream povede pod Černým mořem, dvě z jeho větví pak budou vedeny přes Balkán do Itálie a Rakouska. Výstavba by měla být zahájena v letošním roce, předpokládané dokončení je v roce 2015.
Ministři zahraničních věcí Litvy, Lotyšska, Estonska a Německa podepsali dokument odsuzující Pakt Ribbentrop-Molotov
Ministři zahraničních věcí Litvy, Lotyšska, Estonska a Německa podepsali ve čtvrtek na schůzce v Rize dokument odsuzující Pakt Ribbentrop-Molotov, a to při příležitosti 73. výročí jeho uzavření. Informoval o tom litevský ministr zahraničí Andronyus Azhubalis, podle jehož slov se „pohled Evropy na historii postupně sjednocuje“. Dalšími tématy tohoto pravidelného setkání byly aktuální hospodářská situace v EU a budoucnost víceletého fiskálního programu, dále Východní partnerství EU, vztahy s Ruskem, situace na Blízkém východě a regionální energetické projekty.
Tádžická vláda souhlasí se stažením svých vojsk z Pamíru
Tádžické orgány a vůdci protestního hnutí v Pamíru oznámili o dosažení dohody týkající se stažení vládních vojsk z města Khorog a z celé autonomní oblasti Gorno-Badakhshan. Situace ve městě Khorog se vyostřila poté, co byl v noci na 22. srpna zavražděn bývalý polní velitel Imomnazar Imomnazarov, považovaný za jednoho z neformálních vůdců Pamíru. Demonstrace v Khorog, která začala ve středu, se zúčastnilo okolo 2000 lidí. Výše zmíněná dohoda zahrnuje rovněž plošnou amnestii účastníků protestů.
Prezident Kyrgyzstánu podepsal demisi vlády
Prezident Kyrgyzstánu Almazbek Atambayev dnes podepsal dekret o demisi vlády, a to v souvislosti s oficiálním oznámením o rozpadu koalice parlamentní většiny, k němuž došlo po odstoupení dvou koaličních politických stran – Ar-Namys („Čest“) a Ata-Meken („Vlast“). Nyní musí prezident udělit mandát k vytvoření nové koalice jedné z pěti parlamentních frakcí.
Prezidenti USA a Ruska jednali o situaci v Sýrii
Z iniciativy americké strany se ve středu uskutečnil telefonický rozhovor mezi prezidentem Ruska Vladimirem Putinem a prezidentem Spojených států Barackem Obamou. Podle tiskové služby Kremlu vyjádřil prezident Obama Rusku soustrast v souvislosti s ničivými povodněmi v Kubáni, které měly na svědomí řadu lidských životů. Hlavy obou států dále v kontextu s diskusí probíhající v Radě bezpečnosti OSN projednali předložené návrhy rezoluce o Sýrii a mimo jiné se shodli na tom, že tamější situace „má tendenci ke zhoršení“.
Tádžikistán odsouhlasil bezplatný pronájem vojenské základny Rusku na dalších 49 let
Po dlouhém vyjednávání označil Tádžikistán za přijatelnou ruskou variantu návrhu smlouvy o pronájmu 201. vojenské základny v Dušanbe. Oznámil o tom dnes vrchní velitel Ruských pozemních vojsk Vladimir Chirkin. 201. pozemní základna v Tádžikistánu je největší základnou Ruska na cizím území; byla založena před osmi lety a její pronájem vyprší v roce 2014. Místo placení nájemného poskytuje Rusko této asijské republice vojenskou techniku a zbraně. O možném prodloužení nájemní smlouvy na dalších 49 oznámil v loňském roce bývalý ruský prezident Dmitrij Medveděv; původně se předpokládalo, že nová dohoda bude podepsána již na začátku letošního roku.
Ukrajinský parlament schválil návrh zákona o udělení statusu regionálního jazyka ruštině
Ukrajinský parlament v úterý ve druhém čtení schválil návrh zákona o udělení statusu regionálního jazyka ruštině, který podstatně rozšiřuje celkovou sféru užití ruského jazyka v zemi. Dokument podpořilo 248 členů Nejvyšší rady, minimální počet hlasů nutný k přijetí zákona byl 226. Pokud ukrajinský prezident zákon podepíše, získá ruský jazyk status regionálního jazyka tam, kde je rodným jazykem pro nejméně 10% obyvatelstva, tedy ve 13 z 27 administrativně-územních jednotek Ukrajiny. Ukrajinská opozice vystupuje proti přijetí tohoto zákona, povede podle ní jen ke zhoršení konfliktu mezi ukrajinsky a rusky mluvícími občany. Podle různých průzkumů považuje jedna třetina až jedna polovina Ukrajinců ruštinu za svůj rodný jazyk.
Rusko v roce 2012 zvýšilo export zbraní o 14% a zaujalo druhé místo ve světovém vývozu
Vývoz ruské vojenské produkce přesáhl za první pololetí roku 2012 6,5 miliardy dolarů, oproti minulému roku tak došlo ke zvýšení o 14%. Podle údajů Stockholmského institutu pro výzkum míru se Rusko nachází na druhém místě s 24% podílem na globálním vývozu zbraní. Na prvním místě jsou Spojené státy s 30%, následuje Německo (9%) a Francie (8%).
Americká ministryně zahraničí Hillary Clinton navštívila Rusko
Americká ministryně zahraničí Hillary Clinton je nyní na oficiální návštěvě v ruském Petrohradě, v pátek má v plánu se zde setkat s mluvčí Rady federace Valentinou Matvienko a ruským ministrem zahraničí Sergejem Lavrovem. Hlavním tématem jejich jednání bude situace v Sýrii.
Uzbekistán oznámil své vystoupení z Organizace Smlouvy o kolektivní bezpečnosti
Sekretariát Organizace Smlouvy o kolektivní bezpečnosti (CSTO) dnes potvrdil obdržení oznámení od uzbeckého ministerstva zahraničních věcí, ve kterém se uvádí, že země pozastavuje svou účast na činnosti organizace. Uzbekistán své členství v organizaci přerušil již v období od roku 1999 do roku 2006. V této chvíli jsou členy CSTO Rusko, Arménie, Bělorusko, Kazachstán, Kyrgyzstán a Tádžikistán.
Ruský prezident Vladimir Putin: „Pokud Izrael zaútočí na Írán, Rusko nebude nečinně přihlížet“
Takové prohlášení učinil podle íránského informačního serveru „irdiplomasi.ir“ ruský prezident Vladimir Putin během své návštěvy Izraele. Při setkání s izraelským prezidentem Shimonem Peresem, premiérem Benjaminem Netanjahuem a ministrem zahraničí Avigdorem Liebermanem ruský prezident zdůraznil, že Moskva odmítá myšlenku vojenského útoku na Írán, protože by mohl vést k situaci připomínající události v Iráku a Afghánistánu.
Hamas vyzval Rusko, aby aktivizovalo svou roli při řešení blízkovýchodní otázky
Rusko by mělo posílit svou roli při řešení problémů na Blízkém východě a oslabit tak americkou hegemonii v regionu. Uvedl to mluvčí Hnutí islámského odporu (Hamas) dr. Sami Abu Zuhri ve svém oficiálním prohlášení, v němž Rusko vyzval, aby učinilo seriózní kroky k přinucení Izraele k respektování práv palestinského lidu. Mluvčí Hamasu zároveň pozval ruského prezidenta Vladimira Putina na návštěvu Gazy pro utvořené představy o zdejší situaci. Ve dnech 25. – 26. června podnikl Vladimir Putin pracovní cestu po Blízkém východě, během níž navštívil také území palestinské samosprávy, kde se setkal s její hlavou Mahmúdem Abbásem.
Země BRIC zaznamenávají největší pokles měn za posledních 14 let
Měny zemí BRIC zaznamenaly podle agentury Bloomberg ve druhém čtvrtletí roku 2012 nejvyšší pokles od roku 1998. V rámci všech rozvojových zemí přitom nejrychleji poklesl brazilský real, ruský rubl a indická rupie. Investoři nyní hromadně stahují peníze z těchto trhů, což způsobuje další depreciaci měn. V Brazílii je nejvyšší počet soukromých bankrotů za poslední tři roky, cena za barel ruské vývozní ropy klesla na minimum za poslední rok a půl. Real ve druhém čtvrtletí klesl o 12%, rubl o 11,5% a rupie o 10%. Čínský jüan klesl o pouhých 1,2% (téměř pětkrát méně než euro), ale stojí za zmínku, že během krize v letech 2008-2009 se jeho měnový kurz neměnil. Odborníci očekávají, že měny Ruska, Indie a Brazílie do konce roku ztratí asi 15% své hodnoty. Pokles měn v zemích BRIC již způsobil vážné škody mnoha významným společnostem. Země BRIC patří jako největší rozvojové země na světě mezi 12 největších ekonomik. Jejich celkový HDP tvoří více než 13 bilionů dolarů, což odpovídá zhruba čtvrtině světového produktu.
Německá kancléřka Angela Merkel zvažuje návštěvu finále EURO-2012 v Kyjevu
Zástupci německé opoziční parlamentní frakce Svaz 90/ Zelení vyzvali spolkovou kancléřku Angelu Merkel, aby v případě, že finále fotbalového mistrovství Evropy navštíví, přivezla ukrajinskou ex-předsedkyni vlády Juliji Tymošenko do Berlína a navštívila odsouzené zástupce ukrajinské opozice. V opačném případě bude podle Bundestagu zmařeno veškeré úsilí německé vlády, která opakovaně vyzývala Kyjev k dodržování lidských práv. Zápasů skupinové etapy na ukrajinských stadionech se členové německé vlády neúčastnili na protest proti politice Kyjeva. Julia Tymošenko, odsouzená k sedmi letům vězení na základě obvinění ze zneužití pravomocí při podpisu smlouvy o plynu s Ruskem, se v současné době léčí v nemocnici v ukrajinském Charkově. Západ považuje případ ex-premiérky za politicky motivovaný.
Ruský prezident podnikne návštěvu Izraele, Palestiny a Jordánska
Ruský prezident Vladimir Putin navštíví ve dnech 25. – 26. června Izrael, Palestinu a Jordánsko. Podle představitele administrace ruského prezidenta pro mezinárodní otázky Jurije Ushakova podtrhuje tato cesta význam tohoto regionu pro Rusko a má za cíl dalším posílení ruské pozice na Blízkém východě. Důraz bude kladen na témata, jako je řešení palestinsko-izraelské otázky, situace v Sýrii a íránský jaderný program.
Běloruský prezident navštíví Kubu, Venezuelu a Ekvádor
Běloruský prezident Alexandr Lukašenko podnikne v následujících dnech oficiální návštěvu Kuby, Venezuely a Ekvádoru. Podle tiskové služby bude ústředním tématem jednání s vůdčími představiteli těchto zemí rozvoj bilaterálních obchodních a ekonomických vztahů, politického dialogu, stejně jako několik dalších slibných oblastí spolupráce se zeměmi Latinské Ameriky.
Ruský prezident slíbil Finsku odvetná opatření za rozmístění raket NATO
Ruský prezident Vladimir Putin během jednání s finským prezidentem Saulim Niinistem uvedl, že v případě umístění raket NATO na finském území bude Rusko nuceno přijmout odvetná opatření. Případný vstup Finska do NATO by zemi podle slov ruského prezidenta zbavil části svrchovanosti. Finský ministr pro zahraniční obchod a Evropskou unii Alexander Stubb v souvislosti s tím ujistil, že Finsko nemá žádné tajné programy týkající se vstupu do NATO nebo vojenské konfrontace s Ruskem.
Gazprom a EDF podepsaly dohodu o spolupráci při výstavbě plynových elektráren v Evropě
Ruská plynárenská společnost Gazprom a francouzský energetický koncern Electricité de France (EDF) podepsaly v rámci Mezinárodního ekonomického fóra v ruském Petrohradu dohodu o spolupráci v oblasti výstavby plynových elektráren v Evropě. Dokument počítá kromě společné výstavby také se společným nákupem stávajících plynových elektráren na paritním základě. Dle dohody bude Gazprom výhradním dodavatelem plynu pro potřeby společných elektráren. Šéf Gazpromu Alexej Miller v souvislosti s podpisem dohody vyjádřil přesvědčení, že společné úsilí v této strategicky významné oblasti významně přispěje k posílení dialogu v energetické sféře mezi Ruskem a Evropou.
Bělorusko přestalo dovážet venezuelskou ropu
Bělorusko od června tohoto roku přestalo dovážet venezuelskou ropu. Oznámil to dnes novinářům běloruský první místopředseda vlády Vladimir Semashko, podle jehož vyjádření se jednalo o „bratrskou ekonomickou pomoc Bělorusku v horších časech“, která již v současné době není pro zemi nutná, jelikož se podařilo vyjednat lepší podmínky dodávek ropy s Ruskem. Bělorusko dováželo ropu z Venezuely od roku 2010 přes estonské přístavy a po železnici do rafinérie „Naftan“ v Novopolotsku.