K hlavním cílům nových imigračních politik schválených dnes ruskou vládou a prezidentem Vladimirem Putinem patří kompenzace úbytku obyvatelstva v Rusku a zajištění pracovních sil, a to na základě přílivu migrantů. Do roku 2021 by podle vládních plánů mělo dojít k zastavení vystěhovávání obyvatel ze Sibiře a ruského Dálného východu a v následujících pěti letech by pak mělo naopak docházet k přílivu nových obyvatel do těchto oblastí. Program je rozdělen do tří fází a počítá mimo jiné s vytvořením infrastruktury pro integraci a adaptaci migrantů, včetně vytvoření informačních center a center právní pomoci a zajištění jazykových kurzů, výuky historie a kultury Ruska.
Archiv autora: Anastázie Jegorová
V Moskvě proběhla další rozsáhlá protestní akce s názvem „Pochod milionů“
Při příležitosti Dne Ruska uspořádala ruská opozice v centru Moskvy druhou rozsáhlou protestní akci s názvem „Pochod milionů“. Podle oficiálních údajů policie se jí zúčastnilo 18 tisíc lidí, nezávislá média a organizátoři informují o výrazně vyšším počtu. Pochod skončil na Prospektu Sacharova, kde na něj navázal mítink, na němž vystoupili mluvčí opozice, politologové, opoziční poslanci Státní dumy a aktivisté z některých ruských regionů, kde se dnes také protestovalo. Na závěr akce přijali účastníci „Manifest svobodného Ruska“, který mimo jiné zahrnuje požadavek odstoupení prezidenta Vladimira Putina, vypracování nového zákona o volbách do parlamentu, konání nových parlamentních voleb a provedení demokratických reforem. Navrhuje rovněž vytvořit novou verzi ústavy, v níž by došlo k omezení pravomocí a zkrácení funkčního období prezidenta.
Ruská policie v předvečer protestní akce v Moskvě provedla domovní prohlídky u předních představitelů opozice
Ruská policie v předvečer konání druhého „Pochodu milionů“ v centru Moskvy provedla domovní prohlídky u přibližně deseti předních představitelů opozice. Dle oficiálního vysvětlení úřadů proběhly prohlídky v rámci vyšetřování nepokojů z počátku května, média i veřejnost ji však spojují s dnešní demonstrací. Opoziční vůdci, jejichž byty byly podrobeny prohlídce, byli totiž na dnešní den předvoláni k výslechu a byla jim tak prakticky znemožněna účast na dnešní akci. Ruské úřady v souvislosti s s tím posílily ochranu budovy Vyšetřovací komise RF, kde probíhá výslech Alexeje Navalného, Ksenie Sobchak, Ilyi Yashina a dalších aktivistů. Veřejnost policejní prohlídky odsoudila, někteří je dokonce přirovnali ke stalinistickým represím.
Arménie a Ázerbájdžán se vzájemně obviňují v porušení příměří v Náhorním Karabachu
Na konci minulého týdne došlo na hranicích sporného území Náhorního Karabachu, který na počátku devadesátých let vyhlásil nezávislost, k několika ozbrojeným incidentům. V noci na pátek informovala ázerbájdžánská média o tom, že ozbrojené síly Arménie porušily příměří a že na hranicích probíhají „rozsáhlé boje“. Podle ministerstva obrany Ázerbájdžánu je situace v této oblasti stále napjatá. Prezident Arménie Serzh Sargsyan ve svém komentáři ke zdejší situaci uvedl, že se muselo jednat buď o provokaci ze strany ázerbájdžánského vedení, které v tomto případě musí nést zodpovědnost za porušení mezinárodních závazků, nebo působily ozbrojené síly Ázerbájdžánu nekontrolovaně – jakoukoliv iniciativu ze strany Arménie tedy prezident vyloučil.
K sankcím EU proti Bělorusku se připojilo sedm nečlenských evropských států
K ekonomickým a vízovým sankcím Evropské unie vůči Bělorusku se dnes připojilo dalších sedm evropských zemí: Makedonie, Chorvatsko, Černá Hora, Island, Albánie, Srbsko a Lichtenštejnsko. Oznámila o tom vysoká představitelka EU pro zahraniční a bezpečnostní politiku Catherine Ashton, která zároveň zdůraznila, že EU je připravena sankce dále rozšířit, pokud běloruské orgány nezastaví pronásledování lidí pro jejich politické přesvědčení a nenavážou dialog s opozicí. Sankce EU se v současné době vztahují na na 243 fyzických a 32 právnických osob z Běloruska. Tiskový mluvčí běloruského ministerstva zahraničí vyjádřilo v souvislosti s touto skutečností lítost a zdůraznilo, že politika sankcí nemá žádnou perspektivu, protože brání skutečnému řešení sporů.
Ruský prezident podepsal tzv. „protidemonstrační“ zákon
Ruský prezident Vladimir Putin dnes podepsal tzv. „protidemonstrační“ zákon, na základě kterého dojde k výraznému zpřísnění sankcí za přestupky během demonstrací. Kontroverzní zákon by měl být opublikován v nejbližších dnech, jeho účinky by se tak mohly projevit již během rozsáhlé akce opozice s názvem „Pochod milionů“, která je naplánována na 12. června.
Ruský „protidemonstrační“ zákon je v rozporu s ústavou
Uvedla to ve svém posudku ruská Prezidentská rada pro lidská práva, podle níž zásadní vada tzv. „protidemonstračního“ zákona spočívá v tom, že v podstatě zakládá kriminalizaci procesu uplatňování základního ústavního práva na pokojné shromažďování. Kontroverzní zákon, který počítá se zvýšením pokut za přestupky pro jednotlivce z dosavadních 2000 až na 300.000 rublů (cca 187.000 Kč), včera po krátké rozpravě naprostou většinou hlasů schválila Rada federace, horní komora ruského parlamentu. Oproti tomu úterní projednávání v dolní komoře vzhledem k obstrukčnímu jednání opozičních stran trvalo více než 11 hodin, pro zákon nakonec hlasovalo 241 poslanců, 147 bylo proti a desítky se zdržely hlasování. Pro platnost zákona tak zbývá pouze podpis prezidenta Vladimira Putina, jenž text prosazoval. Opoziční aktivisté se obávají, že zákon znemožní protesty zaměřené proti vládě prezidenta Putina, pokud však zákon vstoupí v platnost před 12. červnem, bude uplatněn i na tzv. „Pochod milionů“, který je právě na tento den naplánován.
Ruský ropný gigant Rosněfť by do konce roku 2016 měl být kompletně zbaven přímé kontroly státu
Ruský státní koncern Rosněfť by měl být do konce roku 2016 kompletně zbaven přímé kontroly státu. Informoval o tom dnes ruský předseda vlády Dmitrij Medveděv. Kromě Rosněfti je v novém vládním plánu částečné či úplné privatizace státních podniků zahrnuta námořní společnost Sovkomflot, největší ruská banka Sběrbank, technologický konglomerát Rosnano, Ruské železniční dráhy a další společnosti.
Ruský premiér chce do konce týdne předložit Státní dumě k projednání protokol o vstupu Ruska do WTO
Ruská vláda se bude na zasedání 7. června zabývat protokolem o přistoupení Ruska k WTO, podepsaným v Ženevě 16. prosince 2011. Následně jej musí ratifikovat Státní duma, a to do konce června tohoto roku. Ruský premiér Dmitrij Medveděv dnes během jednání s vicepremiéry zdůraznil, že by se s ratifikací dokumentu nemělo otálet.
Ruský prezident: „Při vstupu do WTO bude Rusko chránit slabá odvětví“
Po vstupu do Světové obchodní organizace (WTO) přijme Rusko na přechodnou dobu některá opatření k minimalizaci rizik pro jednotlivé hospodářské sektory, zejména pro zemědělství, zemědělské strojírenství, automobilový průmysl a některá další odvětví. Oznámil o tom ruský prezident Vladimír Putin na tiskové konferenci po summitu Rusko – EU. V přechodném období bude postupně snižována úroveň celní ochrany, která bude i po vstupu mnohem vyšší než v jiných zemích, například na Ukrajině, s níž má Rusko velký objem obchodu. Prezident Putin potvrdil, že se Rusko bude řídit již sjednanými dohodami s WTO a dodržovat je, a zdůraznil, že nespatřuje žádný rozpor mezi vstupem Ruska do WTO a účastí v Celní unii Ruska, Běloruska a Kazachstánu, jejíž systém je dle jeho slov zcela v souladu s principy WTO.
Uzbekistán se připojí k zóně volného obchodu Společenství nezávislých států
Prezidenti Ruska a Uzbekistánu Vladimir Putin a Islam Karimov dnes po společném jednání v Taškentu podepsali deklaraci o prohlubování strategického partnerství a tzv. memorandum o vzájemném porozumění, které předpokládá, že Uzbekistán do konce tohoto roku dokončí jednání a připojí se k Dohodě o zóně volného obchodu mezi bývalými sovětskými republikami (Dohoda o volném obchodu byla podepsána v roce 2011 představiteli Ruska, Ukrajiny, Běloruska, Kazachstánu, Arménie, Kyrgyzstánu, Moldavska, a Tádžikistánu, další tři země – Ázerbájdžán, Uzbekistán a Turkmenistán – se rozhodly připojení ještě zvážit). K dalším tématům jednání patřila také situace v sousedním Afghánistánu, která pro Uzbekistán představuje velmi závažný problém, a to zejména v souvislosti s nadcházejícím odchodem mezinárodních sil v roce 2014, který může v Uzbekistánu způsobit nárůst teroristické extremistické aktivity a rozvoj obchodu s drogami. Dle slov uzbeckého prezidenta je třeba před tím, než vojáci z Afghánistánu odejdou, v zemi vytvořit silnou armádu a vyřešit řadu dalších otázek.
Bělorusko získá třetí tranši úvěru z protikrizového fondu EurAsEC
Bělorusko v nejbližší době dostane další, v pořadí třetí tranši z protikrizového fondu Eurasijského ekonomického společenství (EurAsEC). Oznámil o tom ruský prezident Vladimir Putin během jednání s běloruským prezidentem Alexandrem Lukašenkem. Zároveň se hlavy státu dohodly na zahájení jednání o čtvrté tranši. Podle slov ruského prezidenta je její poskytnutí „vhodné a účelné vzhledem k pozitivnímu trendu běloruské ekonomiky“.
Ruský prezident: „Rusko-ukrajinské plynové smlouvy nejsou v rozporu s ukrajinskými zákony“
Rusko-ukrajinské smlouvy o dodávkách plynu, za jejichž podepsání byla odsouzena bývalá předsedkyně ukrajinské vlády Julija Tymošenko k sedmi letům odnětí svobody, jsou plně v souladu s ruskými, ukrajinskými i mezinárodními právními předpisy. Uvedl to ruský prezident Vladimir Putin během jednání se svým francouzským protějškem Francoisem Hollandem. Prezidenti obou zemí se shodli v nezákonnosti věznění ukrajinské ex-premiérky. Ruský prezident dále zdůraznil, že nepodporuje bojkot fotbalového šampionátu Euro 2012 na Ukrajině, na kterém trvá řada evropských lídrů.
Ruský prezident a německá kancléřka popřeli zvyšující se energetickou závislost Evropy na Rusku
Energetická závislost byla jedním z témat jednání ruského prezidenta Vladimíra Putina s německou kancléřkou Angelou Merkel. V současné době již funguje první větev plynovodu Nord Stream, byla také dokončena instalace druhé podmořské větve, přes kterou ve čtvrtém čtvrtletí roku 2012 poputuje plyn ke spotřebitelům v Německu. K tématu růstu závislosti Německa a dalších evropských zemí na Rusku prezident Putin uvedl, že dodávky ruského plynu do Německa se ve srovnání s předkrizovým obdobím nezvyšují a ve struktuře německé spotřeby primárních energetických zdrojů podíl Ruska neroste. Kancléřka ve svém komentáři na téma energetické závislosti na Rusku rovněž zdůraznila, že v Evropě existují i jiné zdroje dodávek plynu, například Norsko, takže energetická závislost evropským zemím nehrozí. Ruský prezident dále informoval německou kancléřku o tom, že Velká Británie a skandinávské země také projevily zájem o dodávky plynu přes Nord Stream.
Německá kancléřka se bude snažit přesvědčit ruského prezidenta k zesílení tlaku na Sýrii
Před očekávanou návštěvou Vladimira Putina v Berlíně oficiální zástupce německé vlády sdělil, že během společného jednání chce německá kancléřka Angela Merkel na ruského prezidenta apelovat, aby učinil správné rozhodnutí ohledně syrské otázky a zesílil tlak na režim syrského prezidenta Bašára al-Assada. Mluvčí ruského prezidenta Dmitrij Peskov v interview pro agenturu Reuters však v souvislosti s tímto tématem zdůraznil, že pozice Ruska vůči syrské otázce je tvrdá a dobře odůvodněná a že „pokusit se ji změnit bude pravděpodobně marné“.
Rusko provedlo úspěšný test nové mezikontinentální balistické rakety
Rusko minulý týden provedlo první úspěšný test nové mezikontinentální balistické rakety (ICBM), která je schopna proniknout do obranného systému vyvíjeného v současnosti Severoatlantickou aliancí. Informovala o tom agentura Interfax s odkazem na slova mluvčího Strategických jaderných sil Ruské federace Vadima Kovala. K úspěšnému vypuštění fiktivní hlavice došlo jen několik dní poté, co NATO oficiálně aktivovalo první etapu evropského protiraketového štítu, proti jehož nasazení se Moskva ostře staví z obavy, že může být zaměřen proti jadernému arzenálu Ruska (podle předpokladů Severoatlantické aliance dojde k plnému zprovoznění systému evropské protiraketové obrany v roce 2018). Jednalo se o druhý test nové rakety, první proběhl loni v září a dopadl neúspěšně. Nová raketa zatím nemá oficiální jméno, nejsou známy ani její parametry kromě údajné vylepšené manévrovací schopnosti, kterou disponuje díky využití nového typu paliva, a obtížnější možnosti detekce.
V Petrohradu proběhne summit Rusko – EU
V ruském Petrohradu se bude ve dnech 3. a 4. června konat 29. summit Rusko – Evropská unie. Oznámilo o tom v pondělí tiskového oddělení Kremlu. V čele ruské delegace se summitu zúčastní prezident Ruské federace Vladimir Putin, s delegací Evropské unie do Petrohradu zavítají předseda Evropské rady Herman Van Rompuy a předseda Evropské komise José Manuel Barroso.
Americký velvyslanec Michael McFaul obvinil Rusko z podplacení Kyrgyzstánu
Velvyslanec USA v Rusku Michael McFaul obvinil Rusko z toho, že vedlo jednání s bývalým kyrgyzským prezidentem Kurmanbekem Bakiyevem a podplatilo kyrgyzské orgány, aby došlo ke zrušení americké vojenské základny Manas, nacházející se na území tohoto středoasijského státu. Na konci minulého roku současný prezident Kyrgyzstánu Almazbek Atambaev prohlásil, že od června 2014 nesmí být na letecké základně v Manasu nadále přítomni američtí vojáci. Prezident rovněž vyloučil možnost použití této základny pro útok na Írán. Podle slov Michaela McFaula se problém přítomnosti americké armády v Kyrgyzstánu nakonec podařilo vyřešit na základě jednání uskutečněného mezi prezidenty Ruska a Spojených států, jehož výsledkem je přetvoření vojenské základny Manas u Biškeku na tranzitní základnu.
Rusko poskytne Srbsku půjčku ve výši 800 milionů dolarů
Rusko je připraveno poskytnout Srbsku druhou tranši ve výši 800 milionů USD. Oznámil o tom ruský prezident Vladimir Putin během setkání s nově zvoleným srbským prezidentem Tomislavem Nikolicem. Účelem úvěru, jehož první část ve výši 200 milionů dolarů poskytlo Rusko Srbsku před dvěma roky, je podpora projektů na rozvoj infrastruktury v zemi.
Nejvyšší rada Ukrajiny bude jednat o sporném návrhu zákona o statusu ruského jazyka
Nejvyšší rada Ukrajiny dnes bude pokračovat v jednání o sporném návrhu zákona, na základě nějž by ruština získala status úředního jazyka v regionech, kde je mateřským jazykem pro nejméně 10% obyvatelstva. Jednalo by se přibližně o polovinu země. Včerejší jednání o tomto návrhu skončilo rvačkou mezi opozičními poslanci a zástupci vládnoucí Strany regionů, která návrh zákona předložila. Podle opozice by přijetí tohoto zákona vedlo k rozkolu uvnitř země.
Spojené státy označily běloruskou banku CredexBank za „klíčové centrum globálního praní špinavých peněz“
Americké ministerstvo financí označilo běloruskou banku CredexBank za „klíčové centrum globálního praní špinavých peněz“ kvůli jejímu údajnému zapojení do četných transakcí, které sloužily k praní „špinavých“ finančních prostředků fiktivních firem. Informovala o tom agentura AFP. Zároveň ministerstvo zařadilo banku, jejímž vlastníkem je švýcarský investiční holding Vicpart Holding registrovaný ve Fribourgu, do seznamu stínových bank. Tato sankce dovoluje americkým úřadům zakázat transakce CredexBank do té doby, dokud banka nebude působit v souladu s mezinárodními normami.
Ruská Státní duma přijala v prvním čtení návrh zákona o miliónových pokutách za přestupky na demonstracích
Ruská Státní duma přijala v prvním čtení návrh zákona zvyšující správní odpovědnost za porušení zákona během organizace a provádění masových akcí. Změny správního řádu iniciovala skupina poslanců z frakce Jednotného Ruska. Návrh zákona počítá se zavedením nové formy trestu – nucených prací v rozsahu od 20 do 200 hodin. Kromě toho zvyšuje horní hranici pokuty za porušení zákona během masových akcí ze současných pěti tisíc rublů až na 1 milion rublů (téměř 640 tisíc Kč), resp. na 1,5 milionu rublů (téměř 960 tisíc Kč) v případě úředních osob. Očekává se však, že ve druhém čtení budou pokuty za přestupky sníženy.
Ruský premiér Dmitrij Medveděv se stal členem strany Jednotné Rusko
Ruský premiér Dmitrij Medveděv se dnes oficiálně stal členem strany Jednotné Rusko. 26. května bude na sjezdu strany projednána nominace Dmitrije Medveděva na post stranického předsedy. Od roku 2008 zastával tuto funkci současný prezident Vladimir Putin, který na konci dubna oznámil, že se po převzetí prezidentského úřadu své stranické funkce vzdá.