Uvedl to dnes ukrajinský prezident Viktor Janukovyč v rozhovoru pro ukrajinský televizní kanál První Národní. Kyjev podle prezidenta stále doufá v úspěch jednání o snížení ceny s Ruskem a považuje je za svého strategického partnera, nemůže si však dovolit nadále platit cenu za plyn, která je dle jeho slov nejvyšší v Evropě. Prezident dále zdůraznil, že vysokou cenou nelze zatěžovat ukrajinské podniky a spotřebitele, a proto jsou v současné době ztráty plynárenské společnosti Naftogaz plynoucí z nevýhodných smluv s Ruskem podepsaných ex-premiérkou Julií Tymošenko hrazeny ze státního rozpočtu, přičemž za poslední dva roky tyto ztráty činily okolo 12 miliard dolarů. Dle vyjádření prezidenta Janukovyče patří mezi potenciální alternativy k ruskému plynu například ukrajinská ložiska břidlicového plynu, která chce Kyjev s pomocí zahraničních partnerů v nejbližší době prozkoumat. Zároveň Ukrajina zahájila spolupráci v plynové otázce s Katarem, který je jedním z hlavních soupeřů Ruska na tomto trhu.
Archiv autora: Anastázie Jegorová
Ruská opozice plánuje na 12. června další „Pochod milionů“
Ruská opozice plánuje uspořádat 12. června při příležitosti Dne Ruska další masový pochod centrem metropole. Předchozí „Pochod milionů“ v předvečer slavnostní inaugurace nového prezidenta Vladimira Putina, která proběhla 7. května, skončil střety s policií a zadržením velkého počtu účastníků. Následujícího dne začala v centru Moskvy opoziční kampaň v podobě táborů pod širým nebem, jejichž centrem byl po několik dní moskevský bulvár Čistyje Prudy. Ve středu však policie na základě rozhodnutí soudu protestující rozehnala. Aktivisté se přesunuli na náměstí Kudrinskaya, kde mají v plánu zůstat až do 12. června.
MMF varuje Bělorusko před další finanční krizí a vyzývá k provedení reforem
Mezinárodní měnový fond varuje Bělorusko před rizikem vzniku nové finanční krize a vyzývá Minsk k provedení slibovaných reforem a stabilizačních opatření, která mu zajistí možnost poskytnutí nového úvěru od fondu. Podle zprávy MMF může vést snaha o dosažení vysokého tempa růstu hospodářství a mezd ke vzniku nové inflační spirály, způsobit devalvaci měny a ohrozit střednědobou udržitelnost rozpočtu a schodku Běloruska. MMF dal najevo, že zatím není připraven poskytnout Minsku úvěr na refinancování dluhu vůči fondu ve výši 3,6 miliard dolarů se splatností v letech 2012 až 2014. V roce 2011 postihla zemi měnová a finanční krize, která vedla k nárůstu kurzů a devalvaci běloruského rublu. Na konci loňského roku činila inflace v Bělorusku 108,7%. V letošním roce očekávají běloruské orgány inflaci ve výši 19%.
Součástí leteckého parku ruského Aeroflotu se stal osmý Sukhoi Superjet 100
Ruské aerolinky Aeroflot převzaly od společnosti Civilní letadla Sukhoi osmé letadlo modelu Sukhoi Superjet 100. Mluvčí společnosti Aeroflot Irina Dannenberg uvedla, že společnost bude tento typ letadel používat nadále i přes tragickou nehodu, k níž došlo minulý týden během předváděcího letu v Indonésii, jehož se zúčastnili také potenciální zájemci o koupi letadla z řad indonéských aerolinek.
Ruská opoziční strana Spravedlivé Rusko vyloučila ze strany poslance, kteří podpořili kandidaturu Dmitrije Medveděva na post premiéra
Ruská opoziční strana Spravedlivé Rusko ze svých řad vyloučilo dva poslance Státní dumy Alexeje Mitrofanova a Nikolaje Lakutina, kteří i přes společné rozhodnutí frakce 8. května svým hlasováním podpořili kandidaturu Dmitrije Medveděva na post předsedy vlády. Minulý týden byli tito a další dva poslanci za Spravedlivé Rusko ze stejného důvodu vyloučeni z parlamentní frakce.
Ruská Státní duma bude jednat o výrazném zvýšení pokut za porušování zákona během demonstrací
Ruská Státní duma v pátek 18. května v prvním čtení projedná návrh zákona počítající mimo jiné s výrazným zvýšením sankce za porušení zákona během protestních shromáždění a pochodů. Bude se jednat o pokutě ve výši až 1,5 milionu rublů (téměř 1 milion Kč). Návrh zákona předložila minulý týden frakce Jednotného Ruska. Jak uvedl místopředseda ústředního výboru Komunistické strany RF a poslanec Státní dumy Vladimir Kashin v rozhovoru pro ITAR-TASS, tři opoziční frakce mají v plánu opustit zítra zasedání Státní dumy, pokud dojde k projednávání tohoto návrhu.
Čistý zisk LUKOILu se v prvním čtvrtletí 2012 zdvojnásobil
Čistý zisk největší ruské soukromé ropné společnosti LUKOIL v prvním čtvrtletí roku 2012 vzrostl 2,2 krát ve srovnání se stejným obdobím roku 2011 a dosáhl 34,5 miliardy rublů (cca 22,5 miliard Kč). Tržby společnosti vzrostly o 18% a dosáhly 10,4 miliard rublů (6,8 mld. Kč), dlouhodobé závazky v daném účetním období poklesly o 3,5% a k 31. březnu 2012. činily 9,8 miliard rublů (6,4 mld. Kč).
V Moskvě proběhl jubilejní summit Organizace Smlouvy o kolektivní bezpečnosti a setkání hlav států SNS
Summitu CSTO se zúčastnily hlavy všech signatářských států – Ruska, Kyrgyzstánu, Arménie, Běloruska, Kazachstánu, Tádžikistánu a Uzbekistánu. Prezidenti završili setkání vydáním společné deklarace k desetiletému výročí organizace. Dle slov generálního tajemníka CSTO Nikolaje Bordyuzhy bude v druhé polovině roku 2012 hlavním úkolem organizace aktivace vojenské spolupráce v rámci členských států. Na summit navázalo setkání hlav států SNS, jejímž hlavním tématem byla realizace dohody o zóně volného obchodu, která byla podepsána v říjnu loňského roku osmi státy SNS. Na jaře oznámil o svém úmyslu připojit se k této dohodě také Uzbekistán.
Rusko zaznamenalo v prvním čtvrtletí 2012 čistý odliv kapitálu ve výši 35 miliard USD
Čistý odliv kapitálu z Ruska činil v dubnu 2012 podle předběžných odhadů Ministerstva pro hospodářský rozvoj RF asi 8 miliard dolarů. Za první čtvrtletí tohoto roku činil odliv kapitálu z Ruska celkem 35 miliard dolarů, došlo tedy k poklesu, míra odlivu kapitálu ze země přesto stále zůstává vysoká.
Ruská parlamentní strana Spravedlivé Rusko vyloučila z frakce poslance, kteří hlasovali pro předsednictví Dmitrije Medveděva
Čtyři poslanci ruské Státní dumy za stranu Spravedlivé Rusko, kteří při hlasování o jmenování předsedy vlády podpořili kandidaturu Dmitrije Medveděva, byli na základě rozhodnutí strany vyloučeni z frakce. Jak informovala agentura Interfax s odvoláním na tiskovou službu Spravedlivého Ruska, svým hlasováním poslanci nedodrželi rozhodnutí o konsolidovaném hlasování frakce a porušili tak ustanovení týkající se činnosti škodící jejím zájmům.
Pozorovatelé z OSCE: Prezidentské volby v Rusku proběhly za nerovných podmínek
Závěrečná zpráva pozorovatelů z Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě (ang. OSCE) potvrzuje již dříve vyslovený závěr, že volby ruského prezidenta v březnu 2012 proběhly za nestejných podmínek, které byly vytvořeny jednoznačně ve prospěch jednoho kandidáta, Vladimira Putina. Jedním z bodů, který pozorovatelé vyzdvihli, je délka času poskytnutého tomuto kandidátovi v médiích a zejména na státních televizních kanálech. Podle závěrečné zprávy věnoval činnosti V. Putina jako premiéra a kandidáta na prezidentský úřad státní První kanál ve zpravodajských blocích 61% vysílacího času, kanály Rusko-1 a Rusko-24 přibližně 42%.
Ruská opozice se chce sjednotit před volbami gubernátorů
Organizátoři řady protestních akci opozice nazvaných „Za čestné volby“ chtějí pokračovat v praxi spolupráce mezi různými opozičními silami a rozšířit ji do volebního procesu. Poslanec Státní dumy za Spravedlivé Rusko Dmitrij Gudkov a člen předsednictva hnutí Solidarita Ilya Yashin předložili návrh na vytvoření jednotného ústředí sjednocené opozice, které bude nominovat společného kandidáta ve volbách na všech úrovních. Autoři návrhu připouští, že dosažení dohody mezi různými politickými silami nebude snadné. Prostředníkem ve vyjednávání roztříštěné opozice by se podle autorů iniciativy mohla stát tzv. Liga voličů, která byla ruskou opozicí založena po prosincových protestech za účelem kontroly dodržování volebních práv občanů. Skeptický postoj k návrhu vyjádřila zejména Komunistická strana RF, která má podle slov svých zástupců v regionech dostatek vlastních politických sil a iniciativu považuje spíše za snahu Spravedlivého Ruska upevnit si po protestech své morální vedení.
Americký prezident Barack Obama se zřejmě nezúčastní zářijového summitu APEC ve Vladivostoku
Americký prezident Barack Obama se zřejmě nezúčastní zářijového summitu Asijsko-pacifického hospodářského společenství (APEC) ve Vladivostoku. Informoval o tom ruský deník Vědomosti s odkazem na zdroj v ruské vládě. Důvodem je konání předvolebního sjezdu americké Demokratické strany. Bílý dům popřel spekulace o tom, že by se jednalo o reakci na zrušení plánované cesty ruského prezidenta Vladimira Putina do Spojených států amerických. Další setkání obou prezidentů je předběžně naplánováno na červen.
Rusko a Japonsko se údajně shodly v otázce Kurilských ostrovů a budou rozvíjet bilaterální vztahy
Ruský prezident Vladimir Putin a japonský předseda vlády Yoshihiko Noda telefonicky projednali aktuální situaci a další rozvoj rusko-japonských vztahů v různých sférách, včetně ekonomiky a bezpečnosti. Sdělila o tom tisková služba Kremlu. Čínská média mezitím zveřejnila informaci o nečekaném obratu v otázce sporných Kurilských ostrovů – Japonsko se s Ruskem údajně dohodlo na dlouhodobém pronájmu jejich malé části. Japonské úřady rovněž upustily od oficiálního užívání termínu „nelegální okupace“ ve vztahu ke sporným ostrovům, na něž si Tokio činí nárok. Japonská vláda očekává, že změna tónu usnadní rozvoj partnerství s Ruskem a povede ke konečnému vyřešení kurilské otázky. K vyostření sporu o Kurilské ostrovy došlo na začátku loňského roku, kdy sporné území navštívil ruský prezident Dmitrij Medveděv a několik dalších ruských funkcionářů. Rusko loni v rámci modernizace své armády poskytlo novou výzbroj také svým jednotkám na Kurilských ostrovech a vyjádřilo záměr v následujících letech obranný komplex na tomto teritoriu ještě více posílit.
Litva podepsala s japonskou Hitachi licenční smlouvu o stavbě jaderné elektrárny
Na základě návrhu koncesní smlouvy na výstavbu jaderné elektrárny v litevském městě Visaginas, který včera schválila litevská vláda, budou podíly jednotlivých účastníků smlouvy stanoveny následovně: strategický investor, japonská společnost Hitachi, získá podíl ve výši 20%; 38% bude náležet Litvě, 22% Estonsku a 20% Lotyšsku. V průběhu více než 10 let musí Litva podle propočtů ministerstva financí do projektu investovat přibližně 2,6 miliardy eur, přičemž polovinu této částky si bude muset se státní zárukou vypůjčit. Kritici projektu, mezi něž patří například také druhá nejsilnější parlamentní Litevská sociálně demokratická strana, vládě vytýkají nedostatečnou analýzu jeho financování. Odpůrci se již několik týdnů snaží sehnat 300 tisíc podpisů potřebných k tomu, aby se v této otázce mohlo konat referendum.
Novým ruským premiérem se stal Dmitrij Medveděv
Bývalý ruský prezident Dmitrij Medveděv se stal novým premiérem Ruska. Jeho kandidaturu, navrženou v pondělí prezidentem Vladimirem Putinem, včera na mimořádném plenárním zasedání podpořila ruská Státní duma. Svými hlasy D. Medveděva podpořilo 299 poslanců, 144 hlasovalo proti. Pro hlasovala frakce Jednotného Ruska a Liberálně demokratické strany, proti byli komunisté a poslanci strany Spravedlivé Rusko.
Moskevský soud uvalil vazbu na dva přední představitele ruské opozice
Moskevský soud uvalil 15 denní vazbu na vůdce opoziční Levé fronty Sergeje Udaltsova a bloggera Alexeje Navalného, a to na základě obvinění z neuposlechnutí výzvy veřejného činitele. Aktivisté byli zadrženi během jedné z četných protestních akcí shrnutých pod názvem „Bílé město“, které v ruském hlavním městě probíhají od neděle v souvislosti s inaugurací nového prezidenta Vladimira Putina. Co se týče Sergeje Udaltsova, jedná se u něj již o třetí zadržení za posledních tři dny.
Dvě ze čtyř parlamentních stran nepodpoří kandidaturu Dmitrije Medveděva na post předsedy vlády Ruské federace
Poslanci Komunistické strany RF a Spravedlivého Ruska budou hlasovat proti kandidatuře bývalého ruského prezidenta Dmitrije Medveděva na post předsedy vlády. Podporu již však ex-prezidentovi vyjádřili zbývající dvě parlamentní strany, Jednotné Rusko a Liberálně-demokratická strana. Kandidaturu D. Medveděva na post premiéra navrhl prezident Vladimir Putin po své inauguraci 7. května. 8. května proběhne mimořádné plenární zasedání ruské Státní dumy, na kterém se bude řešit otázka jmenování předsedy vlády.
Ukrajina odložila summit v Jaltě kvůli bojkotu ze strany zemí EU
Kvůli odmítnutí účasti na summitu zemí střední a východní Evropy v Jaltě ze strany 14 evropských politických lídrů, kteří takto vyjadřují svůj nesouhlas s vývojem procesu s ukrajinskou ex-premiérkou Julií Tymošenko, bude Ukrajina nucena tuto událost přesunout na pozdější datum. Informovala o tom agentura RBK s odkazem na mluvčího ukrajinského ministerstva zahraničí Alexandra Dikusarova.
Ruský prezident Vladimir Putin vydal nařízení týkající se pozice Ruska vůči americkému systému protiraketové obrany
Ruský prezident Vladimir Putin v první den výkonu své funkce vydal nařízení určené především ministerstvu zahraničí, v němž se uvádí, že Rusko musí nadále hájit svou pozici v otázce evropské protiraketové obrany a usilovat o poskytnutí záruk toho, že protiraketový systém USA nebude namířen proti Rusku. Dalšími úkoly vyzdviženými v nařízení jsou liberalizace vízového režimu a provedení opatření k dalšímu snížení počtu strategických útočných zbraní.
Rusko zrušilo embargo na dodávky zbraní do Libye
Příslušné nařízení podepsal dne 6. května 2012 bývalý ruský prezident Dmitrij Medveděv, zveřejněno bylo dnes. Zbrojní embargo bylo na Libyi uvaleno v rámci přijetí rezoluce Rady bezpečnosti Organizace spojených národů (OSN) ze dne 26. února 2011 poté, co v zemi vypukl ozbrojený konflikt. Zákaz vývozu ruských zbraní do Libye byl v Rusku následně zakotven prezidentským nařízením. Po obsazení Tripolisu povstalci 16. září 2011 přijala Rada bezpečnosti OSN novou rezoluci, která zrušila omezení na dovoz zbraní, avšak ruské nařízení týkající se embarga nadále platilo. Před událostmi tzv. „arabského jara“ byla Libye jedním z největších kupců ruských zbraní. Loni byly ztráty Ruska plynoucí z embarga vyčísleny na 4 miliardy dolarů.
V Kazachstánu stávkovali horníci, 340 lidí odmítalo vyjít na povrch
Ve třech dolech kazašské společnosti Kazakhmys dnes proběhla stávka horníků, kteří odmítali vyjít na povrch a požadovali zvýšení mzdy o 100%. Ve večerních hodinách oznámil představitel společnosti Eduard Ogai o tom, že se podařilo dosáhnout dohody se zaměstnanci a mzda jim bude navýšena, na základě čehož byla stávka bez incidentů ukončena.
Rosněfť a Statoil budou společně prozkoumávat ropná naleziště v Barentsově a Ochotském moři
Ruská Rosněfť a norská Statoil dnes podepsaly dohodu o partnerství, na základě níž má vzniknout společný podnik na průzkum a dobývání ropných nalezišť v Barentsově a Ochotském moři. Dohoda byla podepsána hlavami společností Eduardem Hudaynatovem a Helge Lundem v přítomnosti ruského premiéra Vladimira Putina. Statoil bude mít v projektu třetinový podíl. Dle tiskové zprávy společností „tvoří celkový objem odhadovaných zdrojů daných čtyř oblastí asi 2 miliardy tun ropy a 1,8 miliard krychlových metrů plynu“.