Dvanáct lidí, kteří jsou obžalování z vyvolávání nepokojů po znovuzvolení ruského prezidenta Vladimira Putina, stanulo před moskevským soudem. Hrozí jim až osmiletý trest ve vězení za rvačky s policisty v předvečer prezidentovy inaugurace. Obžalovaní odmítli přiznat vinu a prohlašují, že právě oni byli oběti policejního zákroku. Povolený opoziční „Pochod milionů“ proti návratu Vladimira Putina do čela Ruska se uskutečnil 6. května 2012 v Moskvě, ovšem zvrhl se v tvrdé potyčky mezi demonstranty a těžkooděnci. Zranění utrpěly desítky lidí a policie zatkla přes 400 demonstrantů. Opozice označuje proces za snahu úřadů zastrašit lidi před dalšími demonstracemi proti režimu současného prezidenta Vladimira Putina.
Archiv rubriky: Vladimir Putin
Ruský prezident Vladimir Putin bude mít nového poradce pro ekonomiku
Stane se jím Andrej Belousov, který do ledna 2013 působil v roli ministra pro hospodářský rozvoj. Šéf investiční banky Renaissance Capital jej označuje za stoupence silné role státu v ekonomice. Tímto krokem se údajně prezident Ruska Vladimir Putin snaží na úkor vlády zvýšit svou kontrolu nad hospodářskou situací země. Tomu by odpovídalo i jeho včerejší prohlášení, během kterého představil plán na investice do infrastruktury ve výši přibližně 13 miliard USD. Předchozí ekonomická poradkyně ruského prezidenta Elvira Nabiullina usedne do čela ruské centrální banky. Hlavní hrozbu pro současné hospodářství Ruské federace podle ní představuje kombinace ekonomické stagnace a vysoké inflace. Navzdory tomu připustila snížení úrokových sazeb ve třetím čtvrtletí letošního roku.
V Rusku by díky amnestii mohly být osvobozeny tisíce zločinců
Mělo by se tak stát během letošního léta v případě, že bude hromadné omilostnění schváleno ruským parlamentem. Amnestie by se měla dotknout především osob, které byly odsouzeny za finanční zločiny. Propuštění by mělo být podmíněno ochotou dotyčného pachatele podílet se na nápravě způsobených škod. Amnestii navrhl ruský ombudsman podnikatelů Boris Titov, který byl do své nově ustanovené funkce jmenován minulý rok. Podle svých slov očekává proti svému návrhu vlnu stížností ze strany veřejnosti, vyšetřovatelů i soudců. Ruský prezident Vladimir Putin je amnestii nakloněn, přestože by v jejím důsledku mohlo věznice opustit až 6000 odsouzených pachatelů.
Přes rozdílné názory USA a Rusko chtějí mírovou konferenci o Sýrii
Prezident Obama se setkal s prezidentem Putinem samostatně na summitu států G8, který právě probíhá v Severním Irsku. Přestože se názory USA a Ruska ohledně situace v Sýrii liší, chtějí mírovou konferenci v Ženevě a ukončení násilí v Sýrii. Prezident Putin řekl: „Naše pozice se ne zcela kryjí, ale máme společný záměr ukončit násilí, zastavit rostoucí počet obětí v Sýrii, řešit problémy mírovými prostředky, včetně ženevských rozhovorů.“ Oba prezidenti se shodli o nařízení pro své týmy, aby konferenci zorganizovaly. Dohodli se též na dalším svém setkání v září v Moskvě. USA poskytnou dalších 300 milionů USD na pomoc pro syrské uprchlíky. USA i Rusko vyjádřili naději na zlepšení vztahů s Íránem po zvolení prezidentem Hassana Rouhani.
V Severní Irsku začal summit G8, jednat se bude o Sýrii
Hlavním tématem předních politiků světa bude na dvoudenním jednání G8 konflikt v Sýrii, podle britského premiéra Camerona je nutné najít „společnou půdu pro přinesení míru v Sýrii“. Rusko naopak kritizuje rozhodnutí USA poskytnout přímou vojenskou pomoc syrským rebelům, zároveň ruský ministr zahraničí uvedl, že Rusko nebude souhlasit s vyhlášením bezletové zóny nad Sýrii. Summitu se zúčastní Velká Británie, USA, Rusko, Kanada, Francie, Německo, Itálie a Japonsko. V rámci summitu by se mělo uskutečnit i jednání mezi ruským prezidentem Putinem a jeho americkým protějškem Obamou, který navštíví zemi vůbec poprvé. Vedle konfliktu v Sýrii bude na pořadu jednání i obnova světové ekonomiky a terorismus.
Rusko může nahradit Rakousko v mírových jednotkách na Golanských výšinách
Ruský prezident Vladimir Putin navrhl, že jeho země vyšle vojáky do mírových jednotek OSN na Golanských výšinách, až se stáhnou vojáci Rakouska. „S ohledem na složitou situaci, která se dnes vyvíjí v Golanských výšinách, můžeme nahradit odcházející rakouský kontingent v tomto regionu oddělující izraelské síly od syrské armády,“ citovala ruská agentura prezidenta Putina. Navíc Filipíny zvažují setrvání u jednotek.
Zákon omezující kouření v Rusku vstoupil v platnost
Na 40 % Rusů se řadí mezi kuřáky, což zemi staví na přední místa žebříčku v počtu kuřáků. V sobotu začal platit v Rusku zákon, který zakazuje kouření na veřejných místech a omezuje tabákovou reklamu. Kouření bude zakázáno na pracovištích, schodištích obytných domů, autobusových zastávkách, vlakových nádražích a letištích. V roce 2014 se zákaz rozšíří i na restaurace, bary, lodě a vlaky. Zákon podepsal v únoru prezident Vladimir Putin. Zvýšit by se měla i cena tabákových výrobků, nyní je možné koupit v Rusku krabičku cigaret za méně než 1 USD.
Rosněft chystá převzetí ruské plynárenské firmy Itera
Finanční náklady této transakce se odhadují na 3 miliardy USD. Polostátní Rosněft v současnosti kontroluje 51 % akcií této společnosti. Nadpoloviční podíl získal Rosněft minulý rok poté, co byl ředitelem jmenován Igor Sechin, blízký spolupracovník Vladimira Putina. Itera se specializuje na distribuci zemního plynu. Motivem jejího převzetí je snaha konkurovat dalšímu z ruských státních energetických podniků, Gazpromu. Dlouhodobým cílem Rosněftu je do roku 2020 zvýšit produkci zemního plynu o 150 %.
USA kritizují Rusko za dodávku raket syrskému režimu
Pouhých 10 dní poté, co se USA a Rusko dohodly na konání mezinárodní konference, která by měla přinést politické řešení syrského konfliktu, se naplno ukazují rozdíly mezi světovými mocnostmi. Rusko dodalo režimu prezidenta Bashara al-Assada Yakhont rakety, které mají dosah 300 kilometrů. Mluvčí prezidenta Putina řekl, že Rusko dodržuje smlouvy o dodávkách zbraní pro Sýrii, které byly podepsány v roce 2007. Nejvyšší americký vojenský úředník generál Martin Dempsey prohlásil, že poslední ruská dodávka je špatně načasována, velmi nešťastná a riskuje prodloužení války. Mezitím se v pátek setkal generální tajemník OSN Ban Ki-moon s ruskými představiteli v Soči a diskutovali o konferenci. Západní diplomat v OSN řekl, že mírová konference by se měla konat mezi 10. a 15. červnem, záleží na připravenosti syrské strany. Na konci týdne o Sýrii dále jednal v USA turecký premiér Erdogan s americkým prezidentem Obamou. Premiér Erdogan si přeje zavedení bezletové zóny nad Sýrii.
Rusové postupně ztrácejí důvěru v opoziční aktivisty
Vyplývá to z nejnovějšího průzkumu nezávislé ruské agentury Levada Center. V rámci něho si respondenti měli zvolit z předložené nabídky 11 nejznámějších aktivistů osobu, které důvěřují. Na 65 % dotázaných neoznačilo ani jedno jméno, což představuje 8% nárůst oproti podobně formulované anketě z dubna 2011. Celkem bylo tazateli osloveno přes 1600 lidí ve 130 městech Ruské federace. Největší podpoře se těšil šachista Garry Kasparov a bývalý poslanec Gennady Gudkov, který otevřeně kritizoval ruského prezidenta Vladimira Putina a následně byl zbaven svého mandátu kvůli údajným nelegálním příjmům. Oběma vyjádřila podporu 3 % oslovených lidí. Spolu s důvěrou ve významné opoziční postavy dlouhodobě klesají také počty účastníků protivládních demonstrací. Ty byly nejvyšší v letech 2011 a 2012, kdy se v Rusku konaly parlamentní a prezidentské volby.
Po setkání s britským premiérem a americkým ministrem zahraničí Rusko jedná o Sýrii s Izraelem
Izraelský premiér Benjamin Netanyahu je na návštěvě Ruska, kde se setká s ruským prezidentem Vladimirem Putinem a budou jednat o situaci v Sýrii. Izrael je znepokojen ruskými dodávkami zbraní Damašku a Rusko se vyjádřilo proti izraelským náletům na území Sýrie. V posledních dnech je Rusko v centru dění diplomatického snažení o ukončení konfliktu v Sýrii. Na konci minulého týdne jednal prezident Putin s britským premiérem Davidem Cameronem a předtím s americkým ministrem zahraničí Johnem Kerrym. Vrcholní světoví politici nyní jednají o uspořádání mezinárodní konference, která by přinesla politické řešení pro ukončení konfliktu.
Britský premiér Cameron jedná s prezidentem Obamou o Sýrii
Britský premiér David Cameron je ve Washingtonu na setkání s americkým prezidentem Barackem Obamou. Hlavním tématem jednání je syrský konflikt. Premiér Cameron se domnívá, že mezinárodní mírová konference o Sýrii by mohla být na konci měsíce. Nicméně není jasné, kdo se jí bude účastnit. Premiér Cameron věří, že pokrok je možný po setkání z minulého týdne s ruským prezidentem Vladimirem Putinem. Premiér Cameron a prezident Obama spolu budou dále řešit Írán, obchod mezi EU a USA a nadcházející summit G8 v Severním Irsku.
Britský premiér jedná s ruským prezidentem o konfliktu v Sýrii, Rusko se obává vzestupu extrémistů
Britský premiér David Cameron jedná s ruským prezidentem Vladimírem Putinem v ruském Soči ohledně konfliktu v Sýrii, který již stál 70 000 lidských životů. Schůzka byla sjednána v návaznosti na to, že USA a Rusko navrhly svolat mezinárodní konferenci zaměřenou na politické řešení syrského konfliktu za účasti představitelů znepřátelených stran. Rusko jako klíčový spojenec Sýrie se od začátku staví proti jakékoli formě ozbrojené intervence v zemi. Obě země doufají, že naleznou společnou řeč o ukončení dvouletého konfliktu před setkáním vedoucích představitelů skupiny G8 v Severním Irsku příští měsíc. Rusko kritizuje perspektivu politického vakua v případě pádu vlády prezidenta Assada a vzestup islamistických extremistických skupin. Velká Británie uznává některé extremistické prvky, ale dodává, že pouze politická transformace může přinést dlouhodobou stabilitu Sýrie.
Rusko by mělo zesílit obranná opatření vůči afghánským extremistům
Jako jednu z priorit nadcházejících let to označil ruský prezident Vladimir Putin. V rámci zajišťování stability regionu by podle něj měla Ruská federace těsně spolupracovat se středoasijskými republikami a Čínou. Kolektivní posilování spolupráce v této oblasti je důležité především z toho důvodu, že nelze s jistotou předpovědět důsledky stažení spojeneckých vojsk z Afghánistánu, které je plánováno na rok 2014. Kromě hrozby opětovného zesílení náboženského extremismu v této zemi poukázal ruský prezident na možnost významného nárůstu produkce tvrdých drog. Kroky Ruska a jednotlivých středoasijských států by měly být koordinovány v rámci Organizace Smlouvy o kolektivní bezpečnosti (OSKB). Pro tu ruská armáda vyčlenila 12 000 výsadkářů, kteří by měli utvořit základ útvaru, jenž by měl být schopen flexibilně reagovat na případné krizové situace v oblasti. Ostatní partneři z OSKB se však prozatím angažují pouze v omezené míře. Ruský prezident Vladimir Putin také zmínil důležitost Šanghajské organizace pro spolupráci. Ta zahrnuje kromě Ruska, Tádžikistánu, Uzbekistánu, Kyrgyzstánu také Čínu a další asijské státy.
Ruský mediální magnát Alexandr Lebeděv stanul před soudem
Důvodem je účast v potyčce, která se odehrála během televizní debaty v roce 2011. Sergej Polonsky, kterého Lebeděv před zraky kamer a diváků ve studiu napadl, se ale k přelíčení nedostavil. Jednání proto bylo odloženo na 20. května. „Újmu na zdraví jsem nikomu nezpůsobil, pouze jsem reagoval na vyřčené nadávky a výhrůžky,“ hájí své jednání obžalovaný, který doufá, že bude prohlášen za nevinného. Pokud soud vysloví opačný verdikt, bude Lebeděvovi hrozit až pětiletý trest odnětí svobody. Podnikatel, jehož majetek byl v roce 2012 odhadován na 1 miliardu USD, označuje celé trestní řízení za politicky motivované. Poukazuje na fakt, že v posledních letech několikrát otevřeně kritizoval současného ruského prezidenta Vladimira Putina. Vadilo mu například uvěznění Michaila Chodorkovského, tehdejšího vlastníka energetické firmy Jukos.
Ministr Kerry jednal s prezidentem Putinem ohledně Sýrie
Americký ministr zahraničí John Kerry přijel do Moskvy na jednání s prezidentem Vladimirem Putinem, aby překlenul propast mezi dvěma stranami v konfliktu v Sýrii. Předtím ruské ministerstvo zahraničí vyzvalo západ, aby přestalo politizovat problematiku chemických zbraní v Sýrii. Zatímco USA vyjádřily podporu povstalcům, Rusko podporuje režim prezidenta al-Assada. Moskva se obává, že špatná situace v Sýrii by byla ještě horší při pádu prezidenta Bashara al-Assada. Analytici nepředpokládali, že by ministr Kerry dokázal změnit názor prezidenta Putina ohledně Sýrie. Ministr Kerry řekl, že USA a Rusko mají společný zájem v Sýrii a to regionální stabilitu a prevenci před rozšíření extremismu. Po jednání v Moskvě se ministr Kerry přesune do Říma, aby se setkal s italskými, izraelskými a jordánskými představiteli a řešili blízkovýchodní problémy.
V Moskvě proběhla výroční demonstrace proti vládě prezidenta Putina
Ruský prezident Vladimír Putin 7. května oslavil první rok v nejvyšším úřadě ve svém třetím prezidentském funkčním období. Opozice se sešla na výroční demonstraci na Bolotném náměstí v hlavním městě Moskvě, aby dala najevo protesty proti jeho způsobu vládnutí. Několik desítek tisíc lidí skandovalo hesla, že „Putin je zloděj“, a že „země by měla vybřednout ze sovětské epochy“. Lidé požadují „opravdovou demokracii a liberalizaci“. Podle průzkumů veřejného mínění popularita prezidenta Putina a jeho strany Jednotné Rusko stále klesá a mnohem více lidí důvěřuje opozici. Ruská opozice na výroční demonstraci chtěla připomenout události z loňska, kdy se odpůrci Putinova návratu do prezidentské funkce ostře střetli s policií a někteří jsou nadále ve vězení. Letošní vzpomínkový protest se obešel bez větších incidentů.
Ruského prezidenta Vladimira Putina podpořilo 90 000 lidí
Takový byl počet účastníků průvodu, který organizovala politická strana Jednotné Rusko a Všeruské lidové hnutí v centru Moskvy u příležitosti oslavy prvního května, svátku jara a práce. Minulý rok se na podobnou akci dostavil přibližně dvojnásobný počet podporovatelů ruského prezidenta Vladimira Putina. Ten se, na rozdíl od loňského roku, průvodu nezúčastnil. Nedorazil ani premiér Ruska Dimitrij Medveděv, který loni prezidenta doprovázel. Nejvýše postaveným veřejným činitelem, který na akci přednesl projev, byl moskevský starosta Sergei Sobyanin. Ve své řeči zmínil, že nezaměstnanost v hlavním městě Ruské federace údajně dosahuje hodnoty 0,4 %, což představuje světový unikát. V Moskvě bylo na 1. květen ohlášeno dalších 14 průvodů a veřejných shromáždění. Své setkání ve městě pořádali například komunisté, jejichž počet policie odhadla na 5000. S nacionalistickými transparenty, které nesly hesla jako „Rusko Rusům“, pochodovalo přibližně 1000 lidí. Na bezpečnost během dne dohlíželo na 10 000 policistů. Zadrželi celkem 15 osob pro rušení veřejného pořádku.
Japonsko a Rusko chtějí hledat řešení svých územních sporů
Ruský prezident Vladimír Putin a japonský premiér Shinzo Abe v pondělí přislíbili pokračování úsilí o hledání řešení několik desetiletí trvajících teritoriálních sporů, jejichž kořeny sahají k rozdělení území po skončení druhé světové války. Po více než dvouhodinovém rozhovoru obou státníků došlo k vzájemné dohodě. Návštěva premiéra Abeho je po dlouhé době první návštěvou vysokého japonského představitele v Rusku. Zahraniční experti se však domnívají, že předmětem rozhovorů mezi ruským prezidentem a japonským premiérem by mohl být i odlišný pohled na situaci kolem ostrovů v jihočínském moři, i když toto téma nebylo výslovně zmíněno. Územní spory mezi Japonskem a Ruskem se především týkají severního japonského teritoria, které mělo po druhé světové válce oficiálně připadnout Rusku.
Druhá největší ruská banka VTB se chystá poskytnout vlastní akcie k prodeji
Cílem je získat kapitál, který by následně mohla začít půjčovat domácím podnikům. Zájemcům má být nabídnut podíl v hodnotě 3,3 miliardy USD. Konkrétní datum zveřejnění nabídky aktuálně není známo, v zákulisí se ale hovoří o polovině května. Podle analytika ruské Alfa Bank Jasona Hurwitze by část akcií mohl koupit ruský stát, který jich v současnosti vlastní 75 %. Tento scénář je však spíše nepravděpodobný, jelikož se během aktuálního funkčního období ruského prezidenta Vladimira Putina státní podniky spíše privatizují. Akcie banky VTB ztratily od svého uvedení na burzu v roce 2007 polovinu hodnoty.
Japonský premiér se chystá oficiálně návštívit Moskvu
V rámci pobytu, který se uskuteční v průběhu příštího týdne, bude předseda japonské vlády Šinzó Abe s ruským prezidentem Vladimirem Putinem projednávat detaily spolupráce v širokém spektru oblastí. Mezi ně patří například otázka zapojení japonských firem do výstavby plynového potrubí z východní Sibiře do přístavního města Vladivostok. Diskutovat se také bude o založení společného investičního fondu s rozpočtem 1 miliardy USD, jehož práce by měla spočívat v podpoře expanze japonských podniků do východních oblastí Ruska. Japonský premiér Šinzó Abe také vyjádřil ochotu jednat o teritoriálním statutu Kurilských ostrovů, které Sovětský svaz anektoval v roce 1945. Japonsko v reakci na tento krok odmítlo se Sovětským svazem uzavřít příměří.
Rusko a USA posílí spolupráci v oblasti boje proti terorismu
Podle prohlášení Bílého domu se na tom shodli nejvyšší představitelé obou zemí během dnešního telefonického rozhovoru. Ruský prezident Vladimir Putin a jeho americký protějšek Barack Obama prý označili intenzivnější kooperaci svých speciálních protiteroristických jednotek za krok správným směrem. Konkrétnější informace zveřejněny nebyly. Ruský prezident Vladimir Putin v posledních dnech opakovaně sděloval médiím, že jeho země důrazně odsuzuje veškeré teroristické činy bez ohledu na jejich motiv. Na závěr sobotního telefonátu s americkým prezidentem nadto „vyjádřil jménem ruského lidu upřímnou soustrast všem pozůstalým, kterých se události v Bostonu dotkly“.
USA obvinily 18 Rusů z porušování lidských práv
V rámci zákona Magnitsky act jim bude zakázán vstup na půdu USA. Pokud v zemi vlastní nemovitosti, popřípadě mají konta v amerických bankách, ztratí k nim až do odvolání přístup. Z celkových 18 jmenovaných osob je 16 spojováno s úmrtím ruského právníka Sergeje Magnitského, který zemřel ve vězení poté, co upozornil na rozsáhlý případ korupce státních úředníků. Původní seznam lidí, jež měli být na černou listinu zařazeni, obsahoval 230 jmen. Podle Bílého domu však stále probíhá šetření, je tedy možné, že se počet obviněných v nejbližších dnech rozšíří. Mluvčí ruského prezidenta Vladimira Putina na zprávu reagoval konstatováním, ve kterém zdůraznil „negativní dopad tohoto kroku na rusko-americké vztahy“.