Povstalci zablokovali přístupové cesty do západní části Aleppa ve snaze znesnadnit zásobovací cesty pro jednotky prezidenta Bashara al-Assada. Demonstrující tvrdí, že to mělo za následek nedostatek léků a potravin, což vyhnalo ceny potravin v některých částech města nahoru. Video na kanálu youtube ukazuje skandující demonstranty: „Lidé chtějí konec blokády.“ Jeden protestující byl zastřelen, ale není jasné kým. Humanitární organizace jsou znepokojeni zhoršující se situací v Aleppu. Světová zdravotnická organizace (WHO) vyzvala Syřany, ať chrání konvoj přepravující lékařské zásoby do města. Světový potravinový program (WFP) říká, že zásobuje potravinami na 250 000 lidí v Sýrii, ale potýká se s blokádami obou stran konfliktu. Zástupci OSN diskutovali s představiteli syrského ministerstva zahraničí, která slíbilo humanitární pomoc do Aleppa. Podobná situace je i v Homsu, kde vládní síly uzavírají poslední državy povstalců.
Archiv štítku: povstalci
V pondělí pokračují jednání o Sýrii
Ministři zahraničí zemí EU budou v pondělí diskutovat o návrhu Velké Británie a Francie na zmírnění sankcí na dovoz zbraní do Sýrie. Současný režim sankcí skončí na konci tohoto týdne. Nicméně některé státy jsou proti ukončení embarga. Dle BBC jsou proti Rakousko, Česká republika, Nizozemsko, Finsko a Švédsko. Britský ministr William Hague tvrdí, že kdyby povstalecké skupiny dostaly zbraně, tak by to pomohlo mírovému procesu, protože by byly silnější při jednání s režimem prezidenta al-Assada. Obavy panují z toho, že povstalci nemají centrální velení a zbraně by se mohly dostat do rukou teroristům. V pondělí o Sýrii a připravované konferenci budou mluvit v Paříži americký ministr zahraničí John Kerry s ruským protějškem Sergei Lavrov. Jednání Syrské národní koalice v Istanbulu se protáhlo o dva dny, zatím nebyl jmenován nový předseda.
Vláda Kolumbie a povstalecká organizace FARC oznámily uzavření první dohody
O prvním úspěšném uzavření dohody informovali vyjednávači oficiální vlády Kolumbie a představiteli povstalecké organizace Revoluční ozbrojené síly Kolumbie (FARC) v neděli v hlavním městě Kuby Havaně. Dohoda s názvem „Směrem k novému kolumbijskému venkovu: Integrální rurální reforma“ se týká prvního ze šesti bodů, kterými se jednání zabývají s cílem ukončit téměř padesátiletý konflikt. Hlavními cíli dokumentu je sociální rozvoj kolumbijského venkova a rozumnější využívání půdy. Jednání o míru začala již v listopadu a budou pokračovat 11. června v Havaně diskusí o dalším bodu agendy – politické participaci povstalecké organizace.
Turecko tvrdí, že má důkazy o použití chemických zbraní v Sýrii
Turecký premiér Recep Tayyip Erdogan řekl americkým novinářům, že má důkazy o použití chemických zbraní v Sýrii. Tvrdí, že je použil režim proti rebelům. Premiér Erdogan odmítl možnost, že by je použili povstalci. Řekl, že mají pozůstatky raket a informace od syrských pacientů, kteří přišli do Turecka. Turecká zpravodajská služba má údajně informace, že prezident Bashar al-Assad použil nejméně 200 raket. Premiér Erdogan je v USA, aby se setkal s americkým prezidentem Barackem Obamou. Chce vyzvat USA, aby zaujaly větší opatření vzhled k situaci v Sýrii. „Chceme, aby USA přijaly více odpovědnosti a udělaly další kroky.“
Ministr Kerry jednal s prezidentem Putinem ohledně Sýrie
Americký ministr zahraničí John Kerry přijel do Moskvy na jednání s prezidentem Vladimirem Putinem, aby překlenul propast mezi dvěma stranami v konfliktu v Sýrii. Předtím ruské ministerstvo zahraničí vyzvalo západ, aby přestalo politizovat problematiku chemických zbraní v Sýrii. Zatímco USA vyjádřily podporu povstalcům, Rusko podporuje režim prezidenta al-Assada. Moskva se obává, že špatná situace v Sýrii by byla ještě horší při pádu prezidenta Bashara al-Assada. Analytici nepředpokládali, že by ministr Kerry dokázal změnit názor prezidenta Putina ohledně Sýrie. Ministr Kerry řekl, že USA a Rusko mají společný zájem v Sýrii a to regionální stabilitu a prevenci před rozšíření extremismu. Po jednání v Moskvě se ministr Kerry přesune do Říma, aby se setkal s italskými, izraelskými a jordánskými představiteli a řešili blízkovýchodní problémy.
Libanon nesmí dovolit přepravu zbraní do Sýrie přes jeho území
Libanonský prezident Michel Sleiman řekl, že libanonské orgány nesmí dovolit, aby zbraně a ozbrojenci proudili do Sýrie přes hranice Libanonu. Vyzval politické strany, aby přijaly opatření i proti budování tréninkových center ozbrojenců na území Libanonu. Prezident Sleiman opakovaně vyjadřuje nesouhlas s mezinárodní intervencí do Sýrie. Prosazuje dialog, který by měl vést k ukončení konfliktu. Libanon se nechce vměšovat do vnitřních záležitostí svého souseda. V poslední době dva radikální duchovní v zemi vyzvali lidi, aby se připojili k povstalcům v Sýrii, kteří chtějí svrhnout režim prezidenta al-Assada. Během posledních měsíců se opakovaně militantní skupiny snažily dostat do Sýrie přes Libanon.
Stovky Evropanů bojují v Sýrii
Předseda antiteroristického výboru EU Gilles de Kerchove odhaduje, že kolem 500 Evropanů nyní bojuje s povstaleckými skupinami proti režimu syrského prezidenta al-Assada. Nejvíce z nich pochází z Velké Británie, Irska a Francie. Podle de Kerchove nejsou všichni radikální, ale je velká pravděpodobnost, že někteří z nich až se vrátí by mohli zahájit teroristické útoky. V Sýrii se mohou radikalizovat a trénovat. Panuje obava, že se napojí na Al-Kaidu. Již nyní některé země zvyšují své kontroly. Nizozemsko zvýšilo míru teroristické hrozby na podstatnou.
EU zmírní ropné embargo uvalené na Sýrii
Členské státy Evropské unie se dohodly na zmírnění ropného embarga na Sýrii, což umožní odpůrcům režimu prezidenta al-Assada prodávat ropu. Experti varují, že nákup ropy bude obtížný jednak kvůli bezpečnostnímu riziku, jednak z důvodu poničené infrastruktury v zemi. Vlády členských států budou moci dovážet ropu od povstalců, ale i jim dodávat klíčové technologie pro ropný a plynový průmysl a investovat v něm. Jakékoliv transakce budou konzultovány nejprve s představiteli syrské opozice. Sankce EU na ropný průmysl byly poprvé schváleny v září 2011. Před uvalením sankcí tvořily výnosy z ropy pro Sýrii 25 % státního příjmu a 95 % ropy se vyváželo do EU. Syrská observatoř pro lidská práva (SOHR) a aktivistická skupina sídlící ve Velké Británii věří, že většina ropných polí je pod kontrolou povstalců.
Súdánská armáda má znovu pod kontrolou dvě města na východě Dárfúru
Súdánská armáda ve středu oznámila, že získala nazpět kontrolu nad městy Mahajeria a Labado ve východní části Dárfúru, kde začátkem dubna znovu vypukly boje s povstalci Súdánské osvobozenecké armády (SLA). Důsledkem konfliktu přišlo na 18 000 obyvatel o své domovy, kteří nyní sídlí v táborech v okolí měst a čekají na humanitární pomoc. Válka v Dárfúru vypukala před více než 10 lety a boje trvají navzdory dvou mírových dohod a přítomnosti společné mise OSN a Africké unie (UNAMID), jež je v současnosti největší světové mírové mise.
Thajsko začalo vyjednávat s povstalci na jihu země
Thajsko v pátek zahájilo první mírové rozhovory s povstalci na jihu země po čtvrtečním bombardování, které si vyžádalo 3 lidské oběti. Z útoku jsou podezřelí militaristé, kteří odmítají jakékoli pokusy o mír. Hlavním tématem pátečních rozhovorů, konaných v Kuala Lumpur, bylo snížení krveprolití v zemi. Šéf Národní bezpečnostní rady Paradorn Pattanathabutr řekl: „Dnes se chceme soustředit především na snížení násilí a na budování vzájemné důvěry a dobrých vztahů.“ Nepokoje v Thajsku se odehrály v nejjižnější provincii, s muslimskou většinou.
V Kolumbii se očekává propuštění unesených, které zajaly guerrilové organizace
Své zajatce by měly ve čtvrtek a v pátek propustit dvě největší kolumbijské povstalecké organizace. Velitel kolumbijské armády Sergio Mantilla ve čtvrtek oznámil, že Národní osvobozenecká armáda (ELN) propustí 5 zajatců na svobodu v pátek. Mezi unesenými jsou pracovníci těžební společnosti, z toho 2 Peruánci a 3 Kolumbijci. Zajatci byli uneseni 18. ledna. Očekává se také propuštění 2 policistů, které zajala povstalecká organizace Revoluční ozbrojené síly Kolumbie (FARC) 25. ledna. Ve čtvrtek má FARC předat policisty Červenému kříži na určeném místě mezi departamenty Cauca a Valle del Cauca na severozápadě země. FARC před pár dny propustila uneseného vojáka, zatímco o 2 Němcích, které FARC zadržela na konci listopadu roku 2012 nejsou žádné dostupné informace.
Jemen obviňuje Irán z pašování zbraní
Jemenský prezident Abd-Rabbu Mansour Hadi vyzval svého iránského protějška, prezidenta Mahmuda Ahmadínežáda, aby Irán přestal pašovat do Jemenu zbraně. Dne 23. ledna totiž jemenská pobřežní stráž zadržela loď nesoucí náklad protiletadlových raket a granátů, podle BBC se spekuluje, že za dodávkou stojí Irán. Jemenská vláda se obává, že Irán spolupracuje s povstalci na jihu země ve snaze oslabit a destabilizovat celý stát. Jemenská vláda kromě výzvy prezidentu Ahmadínežádovi požádala o prošetření záležitosti i Radu bezpečnosti OSN. Pokud by se ukázalo, že Irán je původcem zbraní, šlo by z jeho strany o porušení rezoluce OSN, která uvaluje embargo na iránský vývoz zbraní. Teherán však jakékoli spojení s původem zbraní odmítl.
V Kolumbii bylo uneseno 5 lidí povstaleckou organizací ELN
Velitel Ozbrojených sil Kolumbie informoval o únosu 5 lidí povstaleckou organizací Národní osvobozenecká armáda (ELN). Oběti byli zaměstnanci společnosti, která se na severu krajiny zabývá těžbou zlata. Do areálu společnosti vtrhlo 20 až 25 příslušníku organizace ELN a uneslo jednoho Kanaďana, dva Peruánce a dva Kolumbijce. V oblasti probíhá pátrání armády Kolumbie po obětích, jejichž totožnost nebyla zveřejněna. Povstalecká organizace je druhou největší v Kolumbii, přičemž jejich hlavním způsobem získávání finančních prostředků jsou únosy a následní vydírání.
Kolumbie očekává rychlejší mírové jednání s povstaleckou organizací FARC
Humberto de la Calle, šéf vyjednávačů kolumbijské vlády, vyjádřil své přesvědčení o tom, že jednání o míru s povstaleckou organizací Revoluční ozbrojené sily Kolumbie (FARC) budou pokračovat rychleji. Kolumbijský prezident Juan Manuel Santos vytyčil měsíc listopad 2013 jako konečný termín, do kdy se má uzavřít definitivní dohoda s organizací FARC. Nicméně představitelé povstalců považují stanovené termíny za nemožné především kvůli délce konfliktu, který trvá již přibližně půl století. FARC propaguje levicové myšlenky a vydává se za reprezentanta nejchudších zemědělských částí Kolumbie, státy jako Kolumbie, Spojených států amerických a Evropské unie ji ale označují za teroristickou organizaci.