Ministři zahraničí zemí EU budou v pondělí diskutovat o návrhu Velké Británie a Francie na zmírnění sankcí na dovoz zbraní do Sýrie. Současný režim sankcí skončí na konci tohoto týdne. Nicméně některé státy jsou proti ukončení embarga. Dle BBC jsou proti Rakousko, Česká republika, Nizozemsko, Finsko a Švédsko. Britský ministr William Hague tvrdí, že kdyby povstalecké skupiny dostaly zbraně, tak by to pomohlo mírovému procesu, protože by byly silnější při jednání s režimem prezidenta al-Assada. Obavy panují z toho, že povstalci nemají centrální velení a zbraně by se mohly dostat do rukou teroristům. V pondělí o Sýrii a připravované konferenci budou mluvit v Paříži americký ministr zahraničí John Kerry s ruským protějškem Sergei Lavrov. Jednání Syrské národní koalice v Istanbulu se protáhlo o dva dny, zatím nebyl jmenován nový předseda.
Archiv štítku: embargo
Pokračující studená válka mezi USA a Kubou
Vztahy mezi Kubou a USA se zkomplikovaly především na přelomu 50. a 60. let 20. století. Roku 1959 revolucionáři v čele s Fidelem Castrem svrhli tamní diktátorský režim a chopili se moci. Oba státy se nemohly shodnout v ekonomických otázkách a začala Kuba usilovat o větší nezávislost na USA. Vzájemné vztahy obou zemí se definitivně zhoršily po roce 1961, když se Kuba přihlásila k mocenskému bloku komunistických zemí vedených SSSR. Rozpoutala se mezi studená válka, která částečně trvá dodnes.
I po pádu železné opony sankce pokračují
Raúl Castro s brazilskou prezidentkou Dilma Rousseff.
Nejdiskutovanějším prvkem ve vztazích obou států je hospodářské embargo, které USA vyhlásily vůči Kubě roku 1960 a o dva roky později jej zpřísnily. Kubánští novináři používají místo slova embargo výraz blokáda. Obchodní embargo znamená, že Kuba nesmí vyvážet své zboží do USA a naopak. Další země také nesmějí Kubě prodávat žádný produkt nebo zařízení, které obsahuje více než 10 % součástí pocházejících z USA. Zároveň ostatní země nesmějí prodávat do USA produkty ani zařízení obsahující kubánské suroviny.
EU pravděpodobně zmírní sankce proti Barmě
EU pravděpodobně schválí zrušení většiny sankcí proti Barmě s výjimkou zbrojního embarga, a to v reakci na politické a ekonomické reformy, které civilní vláda země zavádí od roku 2011. Barmský prezident Thein Sein povolil návrat do politiky nositelce Nobelovy ceny za mír Aung San Suu Kyi, která se stala lídrem opozice a učinila řadu zahraničních návštěv. Této krok byl odsouhlasen velvyslanci EU a čeká na plnou podporu ministrů zahraničí EU, kteří se vyjádří v pondělí 22. dubna. Očekávané zmírnění sankcí by umožnilo společnostem investovat do Barmy, která má značné přírodní zdroje a společné hranice s ekonomickými významným státy, jako je Čína a Indie. Na druhou stranu EU požaduje bezpodmínečné propuštění zbývajících politických vězňů a řešení náboženských konfliktů a násilí.
Skončilo další kolo rozhovorů o iránském jaderném programu
Ani tentokrát avšak jednání nepřinesla žádný průlom, což potvrdila i šéfka diplomacie EU Catherine Ashtonová. Podle ní zůstávají pozice obou stran jednání vzájemně „velmi vzdálené“. „Proto jsme se dohodli, že všechny strany znovu vyhodnotí svou pozici v této záležitosti,“ dodala diplomatka EU Ashtonová. Stejný výsledek, tedy neúspěch jednání, potvrdil i ruský zástupce Sergei Ryabkov. Podle zástupce Iránu Saeeda Jaliliho „předložil Irán svůj vlastní akční plán, ostatní strany nicméně nebyly na jeho přijetí připraveny a vyžádaly si čas na jeho prostudování“. Podle agentury AFP ještě není určeno, kdy ani kde se budou další rozhovory mezi zástupci světových mocností a Iránem konat.
Evropská unie jednala o zbraňovém embargu uvaleném na Sýrii
Státy Evropské unie jednaly na summitu v Bruselu o změně či ukončení zbraňového embarga, které bylo v dubnu 2011 uvaleno na Sýrii. Jeho zrušení, či alespoň oslabení, prosazuje zejména Velká Británie podporovaná Francií. Proti se staví většina členských států, nejvýrazněji zejména Německo, Rakousko či Švédsko, které podle deníku The Telegraph podpořila i šéfka unijní diplomacie baronka Ashtonová. Britský premiér Cameron argumentoval pro zrušení embarga tím, že mezinárodní společenství nemá jinou možnost, jak dosáhnout změny v Sýrii. S odvoláním na ujištění syrské opozice, že zbraně se nedostanou do nepovolaných rukou, podpořil premiéra Camerona i francouzský prezident Francois Hollande. Jelikož rozhodnutí nepadlo, bude EU o zbraňovém embargu jednat znovu 22. a 23. března v Dublinu.
Rusko varovalo Velkou Británii před vyzbrojováním syrských rebelů
Ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov jednal na své návštěvě v Londýně s britským protějškem Williamem Haguem. Ministr Lavrov jasně prohlásil, že Rusko bude proti jakékoli snaze dodávat zbraně syrským rebelům. „Z našeho pohledu by se jednalo o porušení mezinárodního práva,“ uvedl ministr Lavrov k záležitosti dodávek zbraní syrské opozici. Britský ministr Hague reagoval slovy, že není jasné jak vážnou se situace v Sýrii může stát, a proto „jsme pro budoucnost nevyloučili žádnou možnost“. Ministr Hague také připustil, že Velká Británie a Rusko mají rozdílné postoje k syrské krizi, nicméně ocenil ochotu Ruska vést komplexní dialog se syrskou opozicí.
Prezident Assad: V Sýrii zvítězíme
Při rozhovoru s libanonským politikem údajně syrský prezident Bashar Assad prohlásil: „Jsme si jistí, že zvítězíme. Utvrzuje nás v tom poslední vojenský i politický vývoj situace.“ Syrský prezident Assad připustil, že vše ještě není urovnáno, Sýrie nicméně podle něj má vůli a nakonec porazí „spiknutí“, které je proti ní vedeno. Současně probíhají jednání ministrů zahraničí EU, kteří diskutují o zmírnění embarga na dovoz zbraní do Sýrie, aby tak mohla proudit účinnější pomoc bojujícím rebelům. Podle deníku The Telegraph zmírnění embarga podporuje zejména Velká Británie, zatímco několik zemí je spíše proti.
Jemen obviňuje Irán z pašování zbraní
Jemenský prezident Abd-Rabbu Mansour Hadi vyzval svého iránského protějška, prezidenta Mahmuda Ahmadínežáda, aby Irán přestal pašovat do Jemenu zbraně. Dne 23. ledna totiž jemenská pobřežní stráž zadržela loď nesoucí náklad protiletadlových raket a granátů, podle BBC se spekuluje, že za dodávkou stojí Irán. Jemenská vláda se obává, že Irán spolupracuje s povstalci na jihu země ve snaze oslabit a destabilizovat celý stát. Jemenská vláda kromě výzvy prezidentu Ahmadínežádovi požádala o prošetření záležitosti i Radu bezpečnosti OSN. Pokud by se ukázalo, že Irán je původcem zbraní, šlo by z jeho strany o porušení rezoluce OSN, která uvaluje embargo na iránský vývoz zbraní. Teherán však jakékoli spojení s původem zbraní odmítl.
Obchodníci doufají v odstranění ruského embarga na dovoz gruzínského vína
Embargo na dovoz gruzínských vinných produktů bylo Ruskem uvaleno v roce 2006 jako reakce na vyhoštění 4 ruských občanů, obviněných ze špionáže. V jeho důsledku vydělal vinný průmysl v roce 2007 pouze 29 milionů USD, což představovalo meziroční propad o více než polovinu. Podle předsedy Gruzínské vinné agentury Levana Davitashviliho, který 4. února jednal v Moskvě s představiteli organizace RosPotrebNadzor, zodpovědné za ochranu ruských spotřebitelů, je však odstranění embarga na dosah. Během příštího týdne by proto měly proběhnout kontroly gruzínských továren na výrobu vína ruskými hygieniky, jejichž posudky jsou k obnovení obchodu nezbytné.