Evropská komise zrušila projekt webového zpravodajského portálu Evropské unie, který měl o Evropské unii a činnostech jejích orgánů podávat lepší informace. Cena projektu by se ročně pohybovala kolem 4,2 milionu USD. Proti projektu protestovalo několik novinářských organizací. Portál měl zahrnovat psané, fotografické a audiovizuální zpravodajství a rovněž komentáře odborníků. Evropská komise totiž uvedla, že se média evropským záležitostem dostatečně nevěnují, přestože jejich význam je pro život lidí velmi důležitý. Mezinárodní asociace novinářů (IPA) však uvedla, že by byl takový portál vedený Evropskou komisí konkurencí pro existující média a ohrožoval by svobodu tisku. V současnosti Evropská komise již zaměstnává 122 tiskových mluvčích a zaměstnanců tiskových odborů a ředitelství pro komunikaci má rozpočet 135 milionů USD, v němž je zahrnut i televizi Euronews a vlastní kanál na YouTube.
Archiv štítku: vztahy
Na předměstí Paříže zavládly nepokoje kvůli zákazu zahalování se
Ve francouzském městě Élancourt na předměstí Paříže zapálili protestující proti zákazu zahalování se na veřejnosti 20 automobilů a několik popelnic. Útoky se odehrály během sobotní noci a policie kvůli výtržnostem zadržela čtyři lidi. Nepokojů se účastnilo 50 lidí. Proti policii demonstranti použili také Molotovovy koktejly, avšak k žádným zraněním nedošlo. Již v pátek v noci zaútočilo přibližně 250 lidí na policejní stanici v nedalekém městě Trappes. Incident byl reakci na zadržení muslimského muže, který byl zadržen poté, co napadl policistu, který udělil pokutu za zahalení jeho ženě. Zákon zákazu zahalování platí ve Francii od roku 2011 a ten, kdo si v zemi zahalí obličej šátkem nebo kuklou může dostat pokutu až 200 USD a nařízení kurzu občanské nauky. Trest i pokuta jsou dvojnásobné, pokud se jedná o nezletilou dívku. Tato opatření jsou namířena především proti muslimům.
Maroko se sbližuje se Španělskem
Státní návštěva španělského krále Juana Carlose I. u jeho marockého protějšku, Mohammeda VI., dopadla nad očekávání dobře. Obě strany hodnotí současné vztahy zemí jako mimořádné na všech úrovních. Sám král Juan Carlos přispěl k výsledku jednání i rozhodnutím, že do své delegace přizval všechny ministry zahraničí, nehledě na jejich stranickou příslušnost. Tím dokázal, že zájmy o dobré diplomatické strany s Marokem jsou důležité pro celé Španělsko, nejen pro některé politické strany. Obě země se pak především shodly na nutnosti spojení obou břehů Gibraltarského průlivu. Podle dlouho plánovaného projektu by se mělo jednat o výstavbu tunelu, avšak překážkou zůstává stále otázka financování. Zároveň Španělsko deklarovalo, že plně podporuje marocké přiblížení se Evropské unii.
V Irsku vznikly snahy o obnovení Irské republikánské armády
Osm lidí podezřelých ze zakládání nové Irské republikánské armády (IRA) zatkla irská policie. IRA byla extremisticky katolická teroristická organizace, která v minulosti páchala atentáty proti protestantům a britským ozbrojeným složkám. Jejím cílem bylo odtrhnout Severní Irsko od Velké Británie. U protiteroristického soudu byli zatčení obviněni z příslušnosti k frakci zvané Nová aliance IRA. Spolu s nimi bylo také zabaveno množství výbušnin. Většina zatčených jsou patrně členy hnutí Pravá IRA, které se od IRA odštěpilo v roce 1998 na protest proti souhlasu IRA s dohodou o mírovém uspořádání Severního Irska. Pravá IRA poté oznámila pokračování v teroristických akcích – například v roce 2009 zabila dva britské vojáky.
Švýcaři podepsali s Čínou bilaterální smlouvu o volném obchodu
Švýcarsko jako první země kontinentální Evropy v sobotu podepsalo s Čínou dohodu o volném obchodu. Dohoda by podle švýcarského ministra hospodářství Johanna Schneidera-Ammanna mohla začít platit v polovině příštího roku. Čína je po Evropské unii a Spojených státech amerických třetím největším obchodním partnerem Švýcarska, vzájemný obchod mezi těmito státy dosáhl za loňský rok obratu 26,31 miliardy USD, letos ale už za prvních pět měsíců objem dosáhl 22,89 miliardy USD. Jednání zemí o bilaterální smlouvě trvala přes dva roky a podepsali ji čínský ministr obchodu Kao Chu-čcheng a švýcarský ministr hospodářství Johann Schneider-Ammann. Dohoda se věnuje obchodu s průmyslovými a zemědělskými produkty, pravidlům původu zboží, podpoře investic, hospodářské soutěži, transparentnosti státních zakázek a ochraně duševního vlastnictví. Clo na dovoz švýcarských hodinek klesne o 60 %, zásadně se také sníží cla na stroje, farmaceutika a další produkty. Švýcarsko naopak sníží cla na obuv a textilie dovážené z Číny.
Evropská unie má 28. člena
Chorvatsko v pondělí vstoupilo do Evropské unie a stalo se tak jejím 28. členem. Po Slovinsku, které přistoupilo do EU v roce 2004, se tak jedná o druhou bývalou jugoslávskou zemi ve společenství. V zemi vstup slavily tisíce lidí, v Záhřebu se oslav zúčastnilo na 30 hlav států. Chorvatsko podalo přihlášku do EU v roce 2003 a v roce 2004 se stalo kandidátskou zemí. O rok později s ním EU zahájila vstupní rozhovory, avšak v prosinci 2008 jednání zablokovalo na rok Slovinsko kvůli sporu s Chorvatskem o vytyčení společní hranice a přístupu k moři. V roce 2011 dvě třetiny hlasujících Chorvatů v referendu odsouhlasily vstup země do EU. Účast na referendu činila 47 %. Poslední překážkou pro vstup Chorvatska do EU byl dlouholetý spor se Slovinskem v souvislosti s bankou Ljublajnska, ten byl ale vyřešen v březnu tohoto roku.
Britský premiér Cameron se setká s nově zvoleným pákistánským premiérem
Během své dvoudenní návštěvy Pákistánu britský premiér David Cameron bude jednat se svým pákistánským protějškem Nawazem Sharifem, který byl znovu zvolen do svého třetího funkčního období. Premiér Cameron pravděpodobně bude zdůrazňovat během setkání důležitost vztahů mezi Pákistánem a Afghánistánem, které jsou nezbytné pro stabilitu regionu. V sobotu se premiér Cameron setkal s prezidentem Asifem Ali Zardari. Britský premiér nedávno navštívil i Afghánistán, kde navštívil vojenskou základu Camp Bastion a následně jednal s prezidentem Hamidem Karzaim.
Visegrádská čtyřka odmítá další podmínky pro zahájení vstupních rozhovorů EU se Srbskem
Česká republika a další země visegrádské čtyřky, tedy Slovensko, Maďarsko a Polsko, usilují o to, aby Evropská unie nekladla další podmínky pro zahájení vstupních rozhovorů se Srbskem. První rozhovory s Bělehradem by se měly konat v lednu 2014. Na návrh Německa se bude v prosinci ještě konat vrcholná schůzka pro přijetí rámce jednání se Srbskem a mohlo by tak dojít k posunu zahájení rozhovorů. Česká republika, Slovensko, Polsko a Maďarsko chtějí, aby byl právě tento rámec zamítnut a zahájení rozhovorů se Srbskem bylo potvrzeno. Srbsko usilovalo o zahájení do konce roku 2013, kdy budou zahájena jednání o asociační dohodě s Kosovem a byly by tak oba kroky provedeny najednou.
Nový velvyslanec Venezuely pro OSN Moncada chce rekonstruovat vztahy s Kolumbií
V prohlášení pro venezuelskou televizi řekl nový velvyslanec Venezuely pro Organizaci spojených národů (OSN) Samuel Moncada, že jeho země a Kolumbie by měly rekonstruovat své vztahy od samého základu. „Náš vzájemný vztah musí být založen na nové bázi. Musíme spolupracovat kvůli míru, lepším vztahům na základě respektu jednotlivých národních a regionálních zájmů,“ prohlásil velvyslanec Moncada. Zároveň kritizoval rozhodnutí prezidenta Kolumbie Juana Manuela Santose setkat se s lídrem opozice Venezuely Henrique Caprilesem v dubnu tohoto roku.
Evropská unie a USA navrhují vytvoření Euroamerické unie
Na summitu členských zemí G8 v Belfastu v Severním Irsku politici udělali první kroky k vytvoření Euroamerické unie, dalším možným názvem jsou Spojené státy euroamerické. Jedná se o projekt, do nějž by bylo zapojeno 800 milionů lidí, kteří tvoří téměř polovinu světové ekonomiky a skoro 40 % obchodní výměny na celém světě. Vzájemný obchod mezi Evropskou unií a Spojenými státy americkými v současnosti činí více jak jeden bilión USD ročně, ovšem na základě nových dohod by mohl výrazně stoupnout. Zahájení rozhovorů o obchodní dohodě se uskuteční 8. července ve Washingtonu. K projektu existuje mnoho výhrad od expertů a od jednotlivých potencionálních členských států, ovšem také zde existuje mnoho důvodů, jako je vytvoření ekonomické protiváhy vůči Číně. Rovněž se strany předběžně na summitu dohodly o řešení problematiky daňových rájů.
Evropský parlament podpořil přísnější kontroly v Schengenu
Evropský parlament v úterý podpořil dočasné obnovení hraničních kontrol mezi státy, které jsou členy tzv. schengenského prostoru volného pohybu. Po změně budou možné v zemích namátkové kontroly, návrh je rovněž na střežení vnější hranice země, pokud to sousední stát dostatečně nedělá na vnější hranici schengenského prostoru. Tento návrh vznikl jako reakce na aktuální problémy, konkrétně na spor Itálie s Francií kvůli přílivu uprchlíků ze severní Afriky během tzv. arabského jara. Dalším problémem je příliv Turků, kteří do Evropy pronikají přes Řecko. Návrh byl schválen unijními ministry vnitra.
Švýcarsko zpřísní azylovou politiku
Ve Švýcarsku voliči podpořili drtivou většinou 80 % kontroverzní krok ke zpřísnění azylových restrikcí. Podle nových pravidel není vojenská dezerce důvodem pro udělení azylu a lidé nyní nemohou žádat o azyl prostřednictvím švýcarských ambasád v zahraničí. V současnosti žádá o azyl ve Švýcarsku 48 000 lidí. Dosud Švýcarsko udělovalo azyl dvakrát více, než je evropský průměr, což vyvolalo výrazný růst imigrace, který začal švýcarskou veřejnost znepokojovat.
Vztahy mezi Zimbabwe a Mezinárodním měnovým fondem se zlepšují, souhlasil s monitoringem
Od roku 2003 byly vztahy mezi Zimbabwe a Mezinárodním měnovým fondem (MMF) napjaté, důvodem byly nesplacené půjčky ze strany jihoafrické země. V pátek MMF souhlasil, že bude monitorovat zimbabwské ekonomické programy do konce letošního roku, jde o první z kroků pro snížení dluhů za poplatky za včasné nesplacení splátek ve výši miliard USD. Zahraniční dluh země se pohybuje kolem 10,7 miliard USD, ekonomika Zimbabwe již dekádu stagnuje a obyvatelstvo čelí hyperinflaci. Ekonomika se mírně stabilizovala v roce 2009, kdy byla uzavřena dohoda o společné vládě mezi dvěma hlavními politickými stranami.
Evropská unie se chce bránit před ovládnutím solárního trhu Čínou
Evropská komise (EK) uvalila předběžná cla na dovoz levných solárních panelů z Číny, která budou činit 11,8 %. Čína je největší výrobcem solárních panelů na světě, Evropa je největším solárním trhem na světě, z něhož Čína ovládla již 80 %. EU viní Čínu z prodeje pod výrobní cenoou za účelem vytlačení konkurence z trhu. Cena čínských solárních panelů prodávaných do Evropy by ve skutečnosti měla být o 88 % vyšší, než je v současnosti. Uvalení cla je doposud největším zásahem EU proti dovozu a většina členských zemí s opatřeními EK podle agentury Reuters nesouhlasí. Pokud se Brusel s Pekingem nedohodne na řešení sporu do dvou měsíců, clo se v srpnu zvýší až na 47,6 %, ovšem obchodní válku s největším producentem rozpoutat nehodlá.
Pokračující studená válka mezi USA a Kubou
Vztahy mezi Kubou a USA se zkomplikovaly především na přelomu 50. a 60. let 20. století. Roku 1959 revolucionáři v čele s Fidelem Castrem svrhli tamní diktátorský režim a chopili se moci. Oba státy se nemohly shodnout v ekonomických otázkách a začala Kuba usilovat o větší nezávislost na USA. Vzájemné vztahy obou zemí se definitivně zhoršily po roce 1961, když se Kuba přihlásila k mocenskému bloku komunistických zemí vedených SSSR. Rozpoutala se mezi studená válka, která částečně trvá dodnes.
I po pádu železné opony sankce pokračují
Raúl Castro s brazilskou prezidentkou Dilma Rousseff.
Nejdiskutovanějším prvkem ve vztazích obou států je hospodářské embargo, které USA vyhlásily vůči Kubě roku 1960 a o dva roky později jej zpřísnily. Kubánští novináři používají místo slova embargo výraz blokáda. Obchodní embargo znamená, že Kuba nesmí vyvážet své zboží do USA a naopak. Další země také nesmějí Kubě prodávat žádný produkt nebo zařízení, které obsahuje více než 10 % součástí pocházejících z USA. Zároveň ostatní země nesmějí prodávat do USA produkty ani zařízení obsahující kubánské suroviny.
Bulharsko míří k povolebnímu patu, expremiér prosazuje vládu odborníků
Bojko Borisov, vůdce nejsilnější bulharské strany Občané za evropský rozvoj Bulharska (GERB) a bývalý bulharský premiér, byl pověřen jako předseda vítězné strany v parlamentních volbách úkolem sestavit bulharskou vládu. Jeho šance jsou avšak malé, protože žádná se tří zvolených parlamentních stran nechce s GERB uzavřít koaliční smlouvu a ani se zavázat k podpoře menšinové vlády. Předseda BERB Borisov vyjádřil v pátek při jednání s bulharským prezidentem Rosenem Plevnelievem své obavy nad povolením koalice Bulharské socialistické strany se stranou turecké menšiny Hnutí za práva a svobody a s nacionalistickou stranou Akta. Podle slov předsedy Bulharské socialistické strany je potřebná technokratická vláda odborníků s jasnými prioritami, protože současnou situaci nelze řešit na základě stranických zájmů.
Ministr Schwarzenberg navštíví země Perského zálivu
Ministr zahraničí Karel Schwarzenberg společně s delegací českých podnikatelů navštíví mezi 18. a 23. květnem Saúdskou Arábii, Jemen a Spojené arabské emiráty. V Saudské Arábii je jednání zaměřeno na posílení vztahů mezi zeměmi, hlavně politických a ekonomických. V Jemenu chce ministr Schwarzenberg vyjádřit podporu při politické transformaci a bude otevřen honorární konzulát v Sanaa. Spojené arabské emiráty jsou nejvýznamějším arabským obchodním partnerem České republiky, proto jednání bude především zaměřeno na další rozvoj ekonomických vztahů.
Syrská národní koalice kritizuje Hizballáh
Šéf libanonské strany Hizballáh Hassan Nasralláh vystoupil ve čtvrtek před kamery, aby vysvětlil „poslání své strany v Sýrii„. Syrská opozice Nasralláhův loajální postoj vůči prezidentovi Al-Assadovi rozlítil, neboť stranu viní z dodávek zbraní právě jeho režimu. V tiskovém prohlášení Syrské národní koalice (SNC) je Hizballáh považován za možnou hrozbu. Syřané spolu s Libanonci doufali, že strana zastaví své útoky na Damašek a Homs. Hizballáh, nejsilnější politická a vojenská síla v Libanonu, stojí po boku syrského režimu a Íránu, se kterým „bojuje proti společnému nepříteli Izraeli„. Jelikož strana Hizballáh poskytuje rozsáhlou sociální a zdravotní péči, těší se celkem vysokému počtu příznivců z řad chudších obyvatel.
Venezuelský prezident Nicolás Maduro se setkal s bývalým kubánským prezidentem Fidelem Castrem
Až 5 hodin trvalo setkání venezuelského prezidenta Nicoláse Madura a bývalého kubánského prezidenta Fidela Castra. Lídři v sobotu v kubánském hlavním městě Havana diskutovali o současní situaci ve Venezuele, zesnulém bývalém prezidentu Venezuely Hugovi Chávezovi a blízkém vztahu mezi oběma státy. Kubánský deník Granma navíc informoval o příjezdu prezidenta Madura již v pátek, kdy se setkal s ministrem zahraničních věcí Kuby Brunem Rodríguezem. Tahle cesta na Kubu je první oficiální návštěvou prezidenta Madura od 14. dubna, kdy byl zvolen do úřadu.
Finančník Schwarzman umožní zahraničním studentům studovat na čínských univerzitách
Americký bývalý ředitel banky Lehmann Brothers Stephen Schwarzman podle BBC spustil stipendijní nadaci, která si klade za cíl posílat ročně přibližně 200 postgraduálních zahraničních studentů studovat na čínské univerzity. Vybraní studenti mají příležitost strávit rok například na Pekingské univerzitě. Schwarzman řekl, že jeho osobní motivací k zřízení nadace je vize o budování vzájemně dobrých vztahů a respektu mezi Čínou a Západem. Podle Schwarzmana se čínská ekonomika stane během několika následujících let největší ekonomikou světa a Západ může této skutečnosti využít pozitivně. Schwarzman je podle časopisu Forbes jedním z nejlépe placených manažerů z Wall Street. Bývalý výkonný ředitel banky Lehmann Brothers je americkými médii považován za „krále soukromého kapitálu“ a je spoluzakladatelem investiční společnosti Blackstone Group, obchodující na newyorské burze.
V Turecku se jedná o mezinárodních problémech
Americký ministr zahraničí John Kerry se v sobotu v Turecku setkal v s prezidentem Palestinské samosprávy Mahmúdem Abbásem. Diskutovali o stagnujícím mírovém procesu mezi Izraelem a Palestinou a ekonomickém plánu pro Palestince, který ministr Kerry avizoval již tento měsíc, když navštívil Izrael. Ministr Kerry bude hovořit i s tureckým ministrem zahraničí Ahmet Davutoglu o vztazích Turecka s Izraelem. V pondělí je na programu schůzka izraelské delegace s tureckou stranou. Není zřejmé, zda se jí bude účastnit i ministr Kerry. USA pomohly k zlepšení diplomatických vztahů mezi Izraelem a Tureckem, které byly velmi napjaté po zabití 9 tureckých občanů Izraelem a které se zlepšily po omluvě izraelského premiéra Benjamina Netanyahu. Podle ministra Davutoglu se na schůzce s Izraelem nebude řešit konflikt v Sýrii, o kterém do Turecka přijeli jednat ministři zahraničí zemí ze skupiny nazývající se Přátelé Sýrie, která sdružuje Egypt, Francii, Německo, Itálii, Jordánsko, Katar, Saúdskou Arábii, Turecko, Spojené arabské emiráty, Spojené státy a Velkou Británii.
Turecký premiér Erdogan odkládá návštěvu Gazy až na konci května
Předseda vlády Turecka Tayyip Erdogan odložil svou cestu do Pásma Gazy na konec května. Předtím bude jednat s prezidentem Barackem Obamou v USA. Gazu měl navštívit již tento měsíc, ale na žádost USA cestu odložil z obav, aby vztahy mezi Tureckem a Izraelem, které se zlepšily po izraelské omluvě z března za zabití 9 tureckých občanů v roce 2010, znovu nezhoršily. V Gaze se má premiér Erdogan setkat s představiteli Hamásu, s čímž nesouhlasí prezident Palestinské samosprávy Mahmúdovi Abbásovi, který údajně plánuje cestu do Ankary, aby premiéra Erdogana přesvědčil, aby do Gazy nejezdil.
Mezinárodní měnový fond uznal somálskou vládu po 22 letech
Přes 22 let byly vztahy mezi Somálskem a Mezinárodním měnovým fondem (MMF) přerušené, v pátek MMF uznal novou vládu východoafrické země v čele s prezidentem Hassan Sheikh Mohamudem. Uznání otevírá možnost technické podpory pro zemi Afrického rohu. MMF nicméně neposkytne Somálsku půjčku, dokud bude smazán dluh ve výši 352 milionů USD, který země již u organizace má. MMF uznalo Somálsko po dvou dekádách občanské války, jíž započalo svržení generála Mohameda Siad Barreho v roce 1991. Uznání se vláda prezidenta Mohamuda dočkala v lednu i od USA.