I přes snahu evropských států snížit svou závislost na ruských dodávkách plynu, se během července zvýšily až o 1/3. Ruská společnost Gazprom, která má monopol na export ruského plynu, do Evropy poslala 470 milionů metrů krychlových (m3) denně, což je pětileté maximum. Gazprom, který disponuje světově největšími zásobami zemního plynu, představuje stále předního dodavatele plynu do střední a východní Evropy. Podle plánů společnosti si chce své výsadní postavení v Evropě i nadále udržet. Gazprom plánuje zvýšit dodávky plynu do Evropy až na 152 miliard m3 (loni 139 miliard m3). Postavení Gazpromu není ale neohrožené. V Evropě se zvyšuje konkurenční tlak obzvláště z nových břidlicových ložisek. Gazprom proto reaguje snižováním cen svých dodávek do Evropy o 5-8 % za 1000 m3.
Archiv rubriky: Východní Evropa
Makedonie podepsala s Ruskem dohodu o začlenění do plynovodu South Stream
Energetická smlouva byla podepsána v úterý v Moskvě. Makedonci věří, že tato dohoda pomůže vyřešit zásobovací problémy a zajistí levnější energii firmám i domácnostem. Plynovod South Stream by měla být uveden do provozu v roce 2018, v roce 2030 by měla Makedonie podle odhadů čerpat 2,5 miliard kubických metrů zemního plynu.
Expanze ruských energetických společností na Dálný východ nebude úplně podle jejich představ
Ruské plynárenské společnosti očekávají od expanze na Dálný východ velké zisky, především v souvislosti s exportem zemního plynu do Číny a Japonska. Je ale mnoho důvodů, proč jejich ambiciózní plány nebudou zřejmě zcela úspěšné. Čína sice stále navyšuje spotřebu zemního plynu, ale zároveň zvyšuje i svou domácí produkci suroviny. Ruským společnostem (Gazprom, Rosněft a Novatek) navíc silně konkurují středoasijské země (Kazachstán, Turkmenistán a Uzbekistán), které se před dvěma lety dohodly na prodloužení plynovodu až do Číny. Kvůli poměrně velké konkurenci musejí ruské společnosti přistupovat na nižší ceny plynu, než za jakou je prodáván do Evropy. Podobně Japonsko chystá kroky, které povedou k poklesu importu plynu. Především se japonská vláda snaží obnovit provoz jaderných reaktorů v zemi s uplatněním nových bezpečnostních pravidel pro jadernou energetiku.
Ruský opoziční představitel Navalny se měl dopustit podvodu
Ruský soud uznal vinného Alexei Navalnyho z korupce, rozsudek znamená, že se Navalny nemůže účastnit zářijové volby o post starosty Moskvy, přestože byl ve středu zaregistrován jako kandidát. Rovněž se tak nemůže účastnit prezidentských voleb v roce 2018. V roce 2009 měl Alexei Navalny zorganizovat podvod, na základě něhož přišel lesnický podnik Kirovles o 10 000 metrů krychlových dřeva, tj. o 480 000 USD. Navalny soudní proces odmítl s tím, že je politicky motivován.
Bývalý generální ředitel Mezinárodního měnového fondu usedl v dozorčí radě ruské banky
Bývalý generální ředitel Mezinárodního měnového fondu (MMF) Dominique Strauss-Kahn se stal členem dozorčí rady Ruské regionální rozvojové banky známé pod anglickým překladem Russian Regional Development Bank, kterou vlastní státní ruský ropný gigant Rosněfť. Strauss-Kahn tak obnovuje svou kariéru na mezinárodní finanční scéně po své rezignaci na funkci generálního ředitele MMF v roce 2011, kdy byl obviněn ze sexuálního napadení pokojské v newyorském hotelu.
USA žádá OSN o akci proti íránským dodávkám zbraní do Sýrie
Americká vláda žádá Radu bezpečnosti OSN a sankční výbor, aby zakročily proti íránským zbraní mířících do Sýrie. Americká velvyslankyně u OSN Rosemary DiCarlo řekla: „Výbor by se měl rovněž zabývat stabilním tokem íránských zbraní, vojenské podpory, poradci a školením pro skupiny v Sýrii, Libanonu, Gaze, Jemenu, Iráku a jinde.“ Dle USA Írán již dlouhodobě dodává zbraně režimu prezidenta Bashara al-Assada a ten je použil na masakr Syřanů. V lednu byly íránské zbraně zadrženy u pobřeží Jemenu, podle USA šlo o pokus zastavit přechod v Jemenu. Britský velvyslanec u OSN Mark Lyall Grant tvrdí, že mají informace, že Írán finančně a vojensky podporuje Hizballah a syrský režim. Francie podporuje návrh USA, ale Rusko a Čína jsou proti.
Rusko odtajnilo své zásoby ropy a zemního plynu
Poprvé ve své historii Rusko zveřejnilo výši svých zásob ropy a zemního plynu, kdy zásoby zemního plynu činí 68,4 bilionů metrů krychlových a ropné zásoby činí 28,7 miliard tun. Informace o surovinových zásobách byly v době Sovětského svazu (SSSR) státním tajemstvím. Ruský prezident Vladimír Putin nařídil odtajnění informací, protože již není nutné údaje tajit. „V době boje o investice je nerostné bohatství důležitým argumentem a není žádný důvod to skrývat,“ vyjádřil se ruský ministr přírodních zdrojů Sergej Donskoj. Rusko představuje jednoho ze světových lídrů produkce ropy i zemního plynu. Produkce ropy a zemního plynu představuje významné odvětví, které posiluje ruskou ekonomiku a je také důležitým zdrojem financí pro stát, jelikož daně z energetického sektoru tvoří polovinu příjmů.
Dovoz ruské ropy do Evropy poklesl na desetileté minimum
Pokles dodávek má dva hlavní důvody. Za prvé Rusko zvyšuje export ropných dodávek do Asie. Například Rusko minulý měsíc s Čínou uzavřelo dohodu o zvýšení dodávek ropy na dalších 25 let. Druhým důvodem je, že ruské energetické firmy dávají přednost vývozu zpracovaných ropných produktů než vývozu surové ropy. Ruské rafinérie zpracovávají více než 5 milionů barelů za den, což se rovná 25% nárůstu od roku 2005. Evropa se tedy musí potýkat se snižujícími se ropnými dodávkami z Ruska a také s klesající těžbou ropy v Severním moři. Největší dopad poklesu dodávek ruské ropy do Evropy pociťují východoevropské státy, které tradičně odebírají velkou část ropy právě z Ruska.
Čínská flotila narušila japonský námořní prostor
Čínská flotila ve čtvrtek proplula výsostnými japonskými vodami a chtěla se připojit k ruské pacifické flotile. V odpovědi na toto porušení námořního prostoru Japonsko vyslalo sledovací letoun a ozbrojený torpédoborec ke sledování čínských plavidel a pořízení dokumentace. O případu ve čtvrtek informovala japonská média. Čínská flotila sestávající se ze čtyř torpédoborců, dvou fregat a jedné zásobovací lodi, podle japonských úřadů narušila bezpečnostní prostor Japonska, a proto bylo nutné její pohyb monitorovat.
USA a Rusko udělaly pokrok ohledně konference o Sýrii
Americký ministr zahraničí John Kerry se setkal se svým ruským protějškem Sergejem Lavrov na asijském regionálním bezpečnostním setkání. Ministr Kerry oznámil, že učinili pokrok, aby se ženevská konference mohla uskutečnit, ale možná to nebude do srpna. Již v pondělí generální tajemník OSN Ban Ki-moon řekl: „Je naléhavě nutné, aby násilí skončilo. Příliš mnoho životů bylo již ztraceno a konflikt vyvolal obrovskou a srdcervoucí humanitární krizi.“ Vyzval k tomu, aby konference byla co nejdříve. Nicméně pořád není zřejmé, kdo by se měl konference, která byla již několikrát posunuta, zúčastnit. V květnu se ministři Kerry a Lavrov domluvili, že budou usilovat o to, aby obě strany konfliktu přijaly závěrečné usnesení konference z 30. června 2012, které stanovuje ukončení násilí a přechodnou vládou, která by zahrnovala jak úředníky ze současné vlády, tak členy opozice.
Opětovné neshody mezi ruským Gazpromem a ukrajinským Naftohazem ohrožují zimní dodávky plynu do Evropy
Ruský státní podnik Gazprom upozornil, že v podzemních zásobnicích v západní Ukrajině nejsou dostatečné zásoby plynu na pokrytí stabilních zimních dodávek do evropských států. Je nutné nashromáždit během léta 19 miliard m3 plynu, v současnosti je ale v ukrajinských zásobních kapacitách pouze 7,5 miliard m3. Ukrajinská strana uvedla, že vytvoří zásobu pouze mezi 14 a 16 miliardy m3, což je o 5 až 7 miliard méně než v loňském roce, kdy zásoby plynu dosahovaly 21 miliard m3. Ukrajinská strana odmítá nadále vytvářet pojistku pro stabilní dodávky do Evropy, jelikož podle ní nese zodpovědnost ruský Gazprom. Ruská společnost tvrzení odmítá s ohledem na negativní zkušenosti z minulosti. Naftohaz se snaží dohodnout s německou společností RWE, která by mohla zajistit doplnění zásobníků, nicméně RWE a Gazprom mají dlouhodobě negativní vztahy kvůli neshodám ohledně cen plynu. Podle odborníků by zásoby ve výši 14 až 16 miliard m3 stačily pouze na mírnou zimu.
Ruská nosná raketa se po startu zřítila a explodovala
Ruská nosná raketa Proton-M, která měla vynést modernizované družice Glonass-M ruského navigačního systému Glonass, se v úterý krátce po startu z kazachstánského kosmodromu Bajkonur zřítila a explodovala. Ruská kosmická agentura Roskomos uvedla, že nedošlo k žádným zraněním ani škodám v místě dopadu. Úřady však vyzvaly obyvatele okolních obcí, aby nevycházeli z budov, protože hrozí nebezpečí úniku silně toxického paliva do ovzduší a do okolní půdy. Příčina nehody dosud není známa. Proton-M se vznesl v přesně stanovený čas, ale sedmnáct vteřin po startu však došlo k havarijnímu vypnutí motorů. Raketa se ostře odklonila od stanovené letové dráhy, začala klesat a ještě ve vzduchu se rozpadat. Dopadla 2,5 kilometru od kosmodromu a explodovala.
Rusko posiluje své kosmické a letové bojové prostředky
Velení ruské armády rozhodlo posílit obranu hlavního města Moskvy a blízkého okolí před raketovým útokem. V okolí metropole byly rozmístěny 4 nové radary, které jsou schopné ubránit Moskvu před útokem ze všech směrů. Tato ochranná opatření by měla být do konce roku zvýšena ještě o novou baterii protiraket S-400 Triumf. Radary mají zachytit nepřátelské rakety s plochou dráhou doletu 600 kilometrů a chránit budou nejvyšší vojenské a politické vedení a také hlavní energetické a průmyslové objekty v metropoli. Podobné vybavení by se mělo brzy dostat i ostatním regionálním útvarům protivzdušné obrany. Pod vedením Kremlu probíhá od počátku roku série leteckých a raketových manévrů, které mají vyvrcholit rozsáhlým vojenským cvičením zvaným „Západ 2013“.
V Moskvě začal proces s demonstranty, kteří protestovali proti nástupu ruského prezidenta Putina k moci
Dvanáct lidí, kteří jsou obžalování z vyvolávání nepokojů po znovuzvolení ruského prezidenta Vladimira Putina, stanulo před moskevským soudem. Hrozí jim až osmiletý trest ve vězení za rvačky s policisty v předvečer prezidentovy inaugurace. Obžalovaní odmítli přiznat vinu a prohlašují, že právě oni byli oběti policejního zákroku. Povolený opoziční „Pochod milionů“ proti návratu Vladimira Putina do čela Ruska se uskutečnil 6. května 2012 v Moskvě, ovšem zvrhl se v tvrdé potyčky mezi demonstranty a těžkooděnci. Zranění utrpěly desítky lidí a policie zatkla přes 400 demonstrantů. Opozice označuje proces za snahu úřadů zastrašit lidi před dalšími demonstracemi proti režimu současného prezidenta Vladimira Putina.
Rusko nadále přesouvá energetickou pozornost k Číně
Rusko potvrzuje trend odklonu od Evropy, kde v důsledku dluhové krize klesá poptávka po energetických surovinách. Ruská ropná společnost Rosněft uzavřela dlouhodobou smlouvu s čínskou ropnou společností China National Petroleum Corporation (CNPC) o navýšení ropných dodávek z Ruska. Dohoda zahrnuje ruské dodávky na 25 let, kdy výše dodávek do Číny dosáhne až 600 000 barelů za den. Odhadovaná hodnota smlouvy je 270 miliard USD.
Ruský prezident Vladimir Putin bude mít nového poradce pro ekonomiku
Stane se jím Andrej Belousov, který do ledna 2013 působil v roli ministra pro hospodářský rozvoj. Šéf investiční banky Renaissance Capital jej označuje za stoupence silné role státu v ekonomice. Tímto krokem se údajně prezident Ruska Vladimir Putin snaží na úkor vlády zvýšit svou kontrolu nad hospodářskou situací země. Tomu by odpovídalo i jeho včerejší prohlášení, během kterého představil plán na investice do infrastruktury ve výši přibližně 13 miliard USD. Předchozí ekonomická poradkyně ruského prezidenta Elvira Nabiullina usedne do čela ruské centrální banky. Hlavní hrozbu pro současné hospodářství Ruské federace podle ní představuje kombinace ekonomické stagnace a vysoké inflace. Navzdory tomu připustila snížení úrokových sazeb ve třetím čtvrtletí letošního roku.
V Rusku by díky amnestii mohly být osvobozeny tisíce zločinců
Mělo by se tak stát během letošního léta v případě, že bude hromadné omilostnění schváleno ruským parlamentem. Amnestie by se měla dotknout především osob, které byly odsouzeny za finanční zločiny. Propuštění by mělo být podmíněno ochotou dotyčného pachatele podílet se na nápravě způsobených škod. Amnestii navrhl ruský ombudsman podnikatelů Boris Titov, který byl do své nově ustanovené funkce jmenován minulý rok. Podle svých slov očekává proti svému návrhu vlnu stížností ze strany veřejnosti, vyšetřovatelů i soudců. Ruský prezident Vladimir Putin je amnestii nakloněn, přestože by v jejím důsledku mohlo věznice opustit až 6000 odsouzených pachatelů.
Bílý dům požádal Hong Kong o vydání Edwarda Snowdena, ten už má být v Moskvě
Bývalý technik americké rozvědky Edward Snowden předal informace o programu PRISM, který vytváří Národní agentura pro bezpečnost (NSA) a Federální úřad pro vyšetřování (FBI), médiím. Na veřejnost se tak dostaly informace o amerických agenturách, které sledují mobilní a webová data amerických občanů. USA nyní žádá jeho vydání, v USA má být za ohrožení národní bezpečnosti souzen, hrozí mu až 10 let vězení a pokuta. USA požádaly Hong Kong, kde se měl Snowden nacházet, o jeho vydání, v neděli již měl Snowden přistát v Moskvě. Údajně je Rusko pouze přestupním místem a míří dále na Kuby, s cestou mu má pomáhat server WikiLeaks. USA i nadále usilují o jeho vydání.
Čína a Rusko podepsaly dohody o dodávkách ropy
Čína a Rusko prohlubují svou dosavadní existující spolupráci v oblasti energetického průmyslu a v sobotu společně podepsaly dohodu o dodávkách ropy z Ruska do Číny v hodnotě 270 miliard USD, přibližně na 25 let. Tyto dodávky by měly být realizovány v objemu 360 miliónů metrických tun do Číny a jejich start je naplánován na červenec letošního roku, jak informovala ruská i čínská média s odkazem na vládní zdroje. Igor Senchin, vedoucí pracovník ruského státního ropného podniku Rosňeft, byl v médiích často citován, když na ruském ekonomickém fóru, konaném v Saint Petersburgu, dodávky ropy do Číny fakticky potvrdil. Dodávky do Číny by měly být realizovány přes dnes již existující Východosibiřský pacifický ropovod, který končí v čínském regionu Mohe, v provincii Heilongijang.
Ruská ropná společnost Rosněfť dodá do ČR miliony tun ropy
Přes ropovod Družba bude do České republiky dodáno na 8 milionů tun ropy do roku 2016. Ruská státní ropná společnost Rosněfť a polská největší rafinerská společnost PKN Orlen spolu podepsaly tříletou dohodu o dodávkách ropy do České republiky přes zmíněný ropovod. Cena za dodané množství ropy se pohybuje ve výši 7 miliard USD. Ropovod Družba však není jediným zdrojem dodávek ropy. Česká republika získává ropu také díky dodávkám z ropovodu IKL, přičemž se jedná a pojistku, která by měla zajistit energetickou bezpečnost v ČR v případě, že by byl zastaven přívod ropy na Ukrajinu, jako tomu bylo v letech 2008 – 2009. Nicméně podle slov ekonoma Martina Kopáčka na ruské ropě Česko závislé není a nemusí se obávat, že by byl ropy nedostatek.
Přes rozdílné názory USA a Rusko chtějí mírovou konferenci o Sýrii
Prezident Obama se setkal s prezidentem Putinem samostatně na summitu států G8, který právě probíhá v Severním Irsku. Přestože se názory USA a Ruska ohledně situace v Sýrii liší, chtějí mírovou konferenci v Ženevě a ukončení násilí v Sýrii. Prezident Putin řekl: „Naše pozice se ne zcela kryjí, ale máme společný záměr ukončit násilí, zastavit rostoucí počet obětí v Sýrii, řešit problémy mírovými prostředky, včetně ženevských rozhovorů.“ Oba prezidenti se shodli o nařízení pro své týmy, aby konferenci zorganizovaly. Dohodli se též na dalším svém setkání v září v Moskvě. USA poskytnou dalších 300 milionů USD na pomoc pro syrské uprchlíky. USA i Rusko vyjádřili naději na zlepšení vztahů s Íránem po zvolení prezidentem Hassana Rouhani.
USA nechá rakety Patriot i stíhačky F-16 v Jordánsku navzdory kritice Ruska
Mluvčí Pentagonu George Little potvrdil, že „dlouhotrvající spojenectví s Jordánskem, které zavazuje k obraně, trvá“. V zemi tak USA ponechá rakety Patriot i stíhačky F-16, s čímž nesouhlasí Rusko. Nicméně další personál i vojenské vybavení by podle mluvčího mělo během příštího týdne opustit zemi. Rusko se domnívá, že USA v Jordánsku stíhačky nechávají pro případ vyhlášení bezletové zóny nad Sýrii, to ale Rusko odmítá. USA se rozhodly poskytnout přímou vojenskou pomoc syrským rebelům poté, co mají údajné důkazy o použití chemických zbraní ze strany syrské armády.
V Severní Irsku začal summit G8, jednat se bude o Sýrii
Hlavním tématem předních politiků světa bude na dvoudenním jednání G8 konflikt v Sýrii, podle britského premiéra Camerona je nutné najít „společnou půdu pro přinesení míru v Sýrii“. Rusko naopak kritizuje rozhodnutí USA poskytnout přímou vojenskou pomoc syrským rebelům, zároveň ruský ministr zahraničí uvedl, že Rusko nebude souhlasit s vyhlášením bezletové zóny nad Sýrii. Summitu se zúčastní Velká Británie, USA, Rusko, Kanada, Francie, Německo, Itálie a Japonsko. V rámci summitu by se mělo uskutečnit i jednání mezi ruským prezidentem Putinem a jeho americkým protějškem Obamou, který navštíví zemi vůbec poprvé. Vedle konfliktu v Sýrii bude na pořadu jednání i obnova světové ekonomiky a terorismus.