Volby do horní komory japonského parlamentu se konají za týden od neděle 14. července. Novinkou těchto voleb je historicky první možnost Japonců zvolit si své zástupce formou internetového hlasování. Bulvární japonská média se v několika posledních týdnech zaměřují na konkrétní kandidáty. Aktuálně se zabývají v současné době favorizovaným kandidátem Liberálně demokratické strany (LDP) Miki Watanebem, který se ze 48 místa probojoval na přední pozice v dosavadních předvolebních průzkumech. Watanabe je podnikatelem v oblasti pohostinství a bývalým starostou města Watami. Vlastní síť stylových japonských hospod a několik firem specializující se na cateringové služby. Právě bulvár Watanebeho obviňuje z praktik šedé ekonomiky, zejména v oblasti zaměstnávání.
Archiv autora: Pavel Lopušník
Japonská centrální banka hodnotí vývoj domácí ekonomiky pozitivně
Japonská centrální banka ve čtvrtek ve svém tiskovém prohlášení uvedla, že národní ekonomika je v současné době připravena na proces pomalého zotavování. Banka tak uvedla po drobném zmírnění monetárního programu, na kterém se banka spolupodílí s japonskou vládou. Ve svém tiskovém prohlášení japonskou ekonomiku popisuje jako „nacházející se na cestě expanze v období dalších tří let“. Banka také představila svůj plán, který počítá s „napumpováním“ více než 606 miliard USD ročně do ekonomiky. Banka také vyjádřila plnou podporu národnímu programu na zotavení domácí ekonomiky v zahraničních médiích známém jako „Abenomika“.
Na 4 milióny japonských studentů studovalo v zahraničí
Přibližně 4 milióny Japonců vyjelo v roce 2012 za studiem do zahraničí, uvedla ve svém pondělním tiskovém prohlášení japonská nadace. Počet japonských studentů, kteří studovali v zahraničí se tak zvýšil o 9 %, což je nejvíce od roku 2009. „Ačkoli si v roce 2012 japonská ekonomika pohoršila, Japonci se rozhodli ke studiu v zahraničí především z kariérních důvodů,“ uvedl Toshiki Ando, ředitel Nadace učitelů a instituční podpory ministerstva. Nejvíce japonských studentů vycestovalo za studiem cizích řečí. Mezi zeměmi, kam japonští studenti směřovali nejvíce, vede Čína. Do té se za studiem vydalo 26 %, jde o období před ochlazením čínsko-japonských vztahů. Přehled nadace byl prováděn dotazníkovým šetřením a to v období od července 2012 do března letošního roku a zúčastnilo se ho 203 zemí, regionů a skoro 20 000 institucí.
Japonské domácnosti očekávají nárůst cen do konce letošního roku
Více než 80 % japonských domácností očekává výrazné zdražení, které by mělo nastat ještě letos, jak ukazuje přehled japonské centrální banky, zveřejněný v pondělí. Čtvrtletní přehled ukazuje, že japonské domácnosti cítí ekonomické zlepšení, nejvyšší za 7 let, což je dokladem toho, že spotřebitelské výdaje jsou pevné navzdory pomalu stoupajícím příjmům. Jenom více než polovina japonských spotřebitelů se domnívá, že pociťují současný nárůst cen, který je podle nich větší než v předchozím roce. Podle centrální banky by mzdy měly vzrůst už na začátku příštího roku, až se plně projeví monetární stimuly, které do praxe zavedla stávající japonská vláda.
Čína by měla řešit své spory s Indií formou spolupráce, prohlásil čínský premiér
Čína a Indie by měly řešit své územní problémy dialogem, konzultacemi a kooperací v zájmu stability v celém regionu, prohlásil v pátek čínský premiér Li Keqiang. Premiér tak učinil u příležitosti návštěvy indického ministra obrany A. K. Antonyho v Pekingu. Podle čínského premiéra může rozšiřování vojenské spolupráce obou zemí hrát důležitou úlohu v sino-indickém strategickém partnerství. Čínský premiér také připomněl, že Čína a Indie jsou důležitými partnery a sousedy. Jejich společný rozvoj je, podle premiéra Li Keqianga, požehnáním pro celou Asii.
Čínský prezident se setkal s předsedou španělského Kongresu
Čínský prezident Xi Jinping se v pátek setkal s Jesusem Posadou, předsedou španělského Kongresu poslanců, jedné z komor španělského parlamentu. Během jejich společného setkání prezident připomněl dobré bilaterální vztahy mezi oběma státy a více než 40 let od zavedení společných diplomatických vztahů. „Španělsko je jedním z nejvýznamnějších evropských partnerů Číny,“ řekl během Posadovy návštěvy prezident. Dále pak prohlásil, že jeho země chce rozšířit spolupráci se Španělskem do oblasti ekonomie a kultury. Prezident také potvrdil, že by v budoucnu Čína chtěla mnohem více spolupracovat s celou EU a to i přes stávající spory o dodávky čínských solárních panelů do EU.
Čínská flotila narušila japonský námořní prostor
Čínská flotila ve čtvrtek proplula výsostnými japonskými vodami a chtěla se připojit k ruské pacifické flotile. V odpovědi na toto porušení námořního prostoru Japonsko vyslalo sledovací letoun a ozbrojený torpédoborec ke sledování čínských plavidel a pořízení dokumentace. O případu ve čtvrtek informovala japonská média. Čínská flotila sestávající se ze čtyř torpédoborců, dvou fregat a jedné zásobovací lodi, podle japonských úřadů narušila bezpečnostní prostor Japonska, a proto bylo nutné její pohyb monitorovat.
Premiér Abe ostře kritizoval čínskou politiku vůči Japonsku
Japonský premiér Shinzo Abe ve středu kritizoval Čínu za její přístup ke sporným územním otázkám. Premiér tak učinil na setkání své strany, den po oficiálním zahájení předvolebních kampaní k příležitosti parlamentních voleb, které vypuknou 21. července. Premiérovo prohlášení je dalším z řady diplomatických sporů mezi Čínou a Japonskem, které eskalovaly námořním dohledem u sporných ostrovů ve Východočínském moři. Premiér Abe ve svém projevu zdůraznil, že čínské chování, porušující mezinárodní směrnice a dohody, nesmí být světovou veřejností tolerováno.
Jižní Korea nabízí KLDR obnovení rozhovorů o keasonské zóně
Jižní Korea ve čtvrtek oficiálně nabídla svému severnímu sousedovi pokračování rozhovorů o znovuotevření keasonské pracovní zóny. Podle britské BBC Soul učinil tuto nabídku den poté, co Pjongjang potvrdil Jihokorejcům vstup do keasonského komplexu z důvodů inspekce a opravy zařízení. Pracovní komplex, který byl po dlouhá léta symbolem možné obchodní spolupráce mezi oběma korejskými státy, byl uzavřen v dubnu a stal se tak jednou z příčin eskalace napětí na korejském poloostrově, které bylo ukončeno příměřím, ustanoveném v Panmundžonu.
Čínský bankovní systém je i navzdory stávající krizi sektoru stabilní
Čínský bankovní systém je stabilní, přestože přetrvávají obavy z úvěrové krize, vyplývá z nedělního oficiálního prohlášení čínské bankovní regulatorní komise. Obavy ze špatných půjček zpomalují růst na trhu s akciemi. Čína by podle komise měla být ve svém bankovním systému mnohem více disciplinovaná uprostřed sílících obav. Celosvětová krize se tak dotkla i čínského bankovnictví, přestože nyní zažívá mírný růst. Páteční audit, který komise provedla v bankách, odhalil, že některé čínské banky porušují pravidla regulace. Na druhou stranu má čínské bankovnictví přebytek rezerv a to ve výši 244 miliard USD.
Jihokorejská prezidentka promluvila ke studentům čínské univerzity
Jihokorejská prezidentka Park Geun-hye v sobotu navštívila čínskou univerzitu v Tsinghua, kde promluvila ke studentům. Ve své řeči studenty povzbuzovala k překonávání životních překážek. Přiznala se, že jejím největším snem bylo stát se vynikající elektronickou inženýrkou, ale smrt matky a později i otce ji její životní plány změnily. Podle prezidentky je v životě důležitá dostatečně silná vůle a upřímnost. Svou řeč k čínským studentům pak zakončila přáním, aby obě země dál spolupracovaly na rozvíjení vzájemných bilaterálních vztahů a v budování společné prosperity minimálně dalších 20 let. Prezidentka po návštěvě univerzity zavítala na prohlídku mauzolea terakotové armády.
Dvě historické bronzové sochy se vracejí zpět do Číny
Dvě bronzové sošky, ztvárňující zvířecí hlavy králíka a krysy, se v pátek téměř po 150 letech vrátily zpět do Číny, konkrétně do pekingského národního muzea. Sochy v minulosti koupila rodina Pinaudových, která je vlastníkem francouzské společnosti Kering. Rodina sochy věnovala čínské vládě. Obě sochy byly v minulosti zcizeny z pekingského Letního paláce během druhé opiové války roku 1860. Čína se pokoušela zastavit jejich prodej na aukci v roce 2009. Sošky např. vlastnil i módní návrhář Yves Saint Laurent. Návrat sošek zpět do Číny oznámila rodina Pinaudových už v dubnu. Pátečního ceremoniálu v pekingském muzeu se zúčastnil i čínský vicepremiér Liu Yandong a Francois Pinaud, který vicepremiérovi předal certifikát o darování obou sošek. Sošky jsou součástí většího cyklu, čítajících 12 zvířecích hlav, které jsou inspirovány zvířecím čínským horoskopem. Místo, kde se nachází zbytek cyklu je neznámé. Čína sochy vnímá jako součást svého historického dědictví a podle BBC by se mělo jednat o jejich urychlený návrat do země původu.
Volby do horní komory japonského parlamentu se budou konat v červenci
Japonská vláda v pátek odhlasovala definitivní termín konání voleb do horní komory japonského parlamentu. Ty by se měly uskutečnit 21. července letošního roku. Podle průzkumu veřejného mínění má největší šanci na výhru strana dosavadního japonského premiéra Shinzo Abeho. Oficiální kampaně by měly být spuštěny už 4. července. Strana premiéra Abeho už minulou sobotu zaznamenala první vítězství v Tokiu, kde konzervativní Liberálně demokratická strana (LPD) zvítězila ve volbách do městského metropolitního shromáždění. Volby v Tokiu byly podle pozorovatelů přípravou na celostátní volby do horní komory. I přes posledních pět týdnů ekonomické nejistoty na akciových trzích a nestálé hodnoty domácí měny Japonci premiérově ekonomické reformě v drtivé převaze stále důvěřují.
Francouzský prezident v úterý přivítal investory z Číny
Francouzský prezident Francois Hollande v úterý řekl, že jeho země chce být atraktivnější především pro čínské investory. Toto prohlášení patřilo skupině čínských podnikatelů a potenciálních investorů, kteří prezidenta navštívili v Elysejském paláci. „Evropa potřebuje Čínu, pro to, aby mohla růst, a Čína potřebuje Evropu k rozvíjení svých obchodních aktivit,“ řekl na setkání francouzský prezident. Podle francouzské investiční agentury je Čína osmým největším zahraničním investorem ve Francii a za poslední rok uskutečnila v evropské zemi 31 investičních projektů. Francouzský prezident se také vyjádřil k obchodnímu sporu mezi Čínou a EU o dodávky solárních panelů. Prohlásil, že obě strany by se měly vyhnout jednostrannému řešení této situace.
Tříčlenná posádka čínské kosmické lodi je zpět na Zemi
Skupina tří astronautů se ve středu přibližně kolem osmé hodiny ranní vrátila zpátky na Zem. Státní televize takřka v přímém přenosu sledovala přistání části plavidla s posádkou do louky na mongolském území. V kontrolním centru po dosednutí plavidla na zem zavládla slavnostní nálada, jak uvedla televize. Jako první z plavidla vystoupil velitel mise Nie Heisheng, následovaný Wang Yangping, jedinou ženou v posádce, která v rámci této mise podnikla několik online přednášek z kosmu pro vybrané čínské studenty základních a středních škol. Wang Yangping je teprve druhou astronautkou v historie čínského kosmického programu.
Čínští turisté jsou nejpočetnější skupinou návštěvníků Thajska
Čínští turisté i nadále zůstávají nejpočetnější skupinou návštěvníků Thajska a za tento rok jich doposud do této země přijelo přibližně 3 milióny, uvedl v úterý thajský turistický úřad. Meziročně Thajsko navštíví asi 1 milión čínských turistů, což je mimochodem průměr za uplynulé tři měsíce tohoto roku. O 8 % se tak zvýšil počet asijských turistů, kteří do Thajska zavítají, o 15 % pak narostl počet všech zahraničních návštěvníků země. Turisty do Thajska údajně lákají stabilní politické prostředí, krásné scenérie, rozvíjející se ekonomika a především bohatá historie. Cestovní ruch je pro Thajsko jednou z důležitých položek příjmu.
Barmský prezident přivítal čínského představitele
Barmský prezident Thein Sein se v pondělí sešel s Yangem Jienchim, čínským státním radou, v barmském hlavním městě Nay Pyi Taw. Oba političtí představitelé konstatovali, že vztahy mezi oběma státy jsou tradičně přátelské. Cílem návštěvy čínského představitele je prohloubení čínsko-barmského partnerství především v oblastech ekonomiky, rozvoje a infrastruktury. Podle vyjádření barmského prezidenta, by se jeho země chtěla ucházet o křeslo v Asociaci jihovýchodních asijských národů (ASEAN) právě s pomocí Číny. Čína naopak chce v Barmě investovat do vzniku nové obchodní zóny.
Čína chce v budoucnosti pokročit v průzkumu kosmu, řekl čínský prezident
Čínský prezident Xi Jinping v pondělí prohlásil, že si čínský lid přeje mnohem větší kroky v prozkoumávání kosmického prostoru. Prezident tak učinil po videorozhovoru s čínskými astronauty, kteří se momentálně nacházejí na oběžné dráze v kosmické stanici Tiangong- 1. Čínský prezident pak třem astronautům popřál mnoho zdaru při dokončení jejich mise. Mise čínské posádky je výjimečná v tom, že v rámci ní bylo 60 miliónům studentů ze základních a středních škol umožněno online se připojit k první vesmírné učební hodině.
Čínské lodě i nadále pokračují v hlídkování ostrovů ve Východočínském moři
Čínské námořní lodě dál pokračují ve hlídkování prostoru kolem ostrovů ve Východočínském moři. Poslední pohyb čínských lodí byl nahlášen v sobotu, oznámila Státní oceánská správa (SOA) ve svém oficiálním prohlášení. Flotila skládající se z typů lodí Haijian prováděla hlídku kolem ostrovů, které si nárokují hned tři země a to Čína, Japonsko a Taiwan. Tři typy lodí Haijian, z nichž např. Haijian 51 má šířku 87,7 m a maximální rychlost 18 uzlů, jsou součástí čínského námořnictva už od roku 2005.
Čína a Rusko podepsaly dohody o dodávkách ropy
Čína a Rusko prohlubují svou dosavadní existující spolupráci v oblasti energetického průmyslu a v sobotu společně podepsaly dohodu o dodávkách ropy z Ruska do Číny v hodnotě 270 miliard USD, přibližně na 25 let. Tyto dodávky by měly být realizovány v objemu 360 miliónů metrických tun do Číny a jejich start je naplánován na červenec letošního roku, jak informovala ruská i čínská média s odkazem na vládní zdroje. Igor Senchin, vedoucí pracovník ruského státního ropného podniku Rosňeft, byl v médiích často citován, když na ruském ekonomickém fóru, konaném v Saint Petersburgu, dodávky ropy do Číny fakticky potvrdil. Dodávky do Číny by měly být realizovány přes dnes již existující Východosibiřský pacifický ropovod, který končí v čínském regionu Mohe, v provincii Heilongijang.
Japonský export v květnu rostl rychleji, než se předpokládalo
Japonský export rostl v květnu rychleji než v předchozích měsících. Podle agentury Reuters, která zprávu zveřejnila ve středu, je za tímto rychlým vzestupem výrazná pomoc japonské vlády. Japonský export vzrostl meziročně v květnu o 10,1 %, přitom analytici odhadovali růst o pouhých 6, 5 %. Slabý kurz domácí měny tak pomohl oživit i import, který o 10 % rostl už v předchozích obdobích.
Aktivita čínských manufaktur klesá
Aktivita čínských manufaktur v červnu prudce poklesla, vyplývá to z předběžného průzkumu bankovního holdingu HSBC. Bankovní manažerský index nákupu (PMI) se v červnu snížil na hranici 48,3, z květnové hodnoty 49,2. Data přicházejí v době, kdy Čína řeší problematiku zotavování vlastní ekonomiky. V posledním týdnu navíc Světová banka (SB) zemi snížila index předpovědi ekonomického růstu pro letošní rok. SB tedy nyní očekává, že Čína poroste o 7,7 % oproti předcházející prognóze, která předpokládala s 8,4% růstem. Qu Hongbin, hlavní ekonom čínské pobočky mezinárodního holdingu HSBC, ve své analýze zdůrazňuje, že pokles aktivity čínských manufaktur souvisí s nízkou vnější poptávkou a je třeba tento stav chápat jako výzvu pro pozvolný nárůst domácí poptávky.
Nejvíce přistěhovalců žijících v Japonsku pochází z Číny, říká nový výzkum
Ze statistiky japonského ministerstva spravedlnosti, o které v úterý informoval zpravodajský web jnocnews.jp, vyplývá, že nejvíce Číňanů žije v současné době právě v Japonsku. Poslední statistická data ukazují, že v Japonsku žije přibližně 652 000 Číňanů, což je 32 % z celkového počtu cizinců, žijících na území Japonska. Druhým národem, který je na japonském území početně hojně zastoupen, jsou přistěhovalci z korejského poloostrova a to v počtu 530 000. Přitom v minulosti bylo japonských občanů čínské národnosti mnohem více, přibližně až 700 000. Většina z nich se však odstěhovala po silném zemětřesení v roce 2011 či po nedávných a stále ještě probíhajících sporech okolo ostrovů ve východočínském moři. Ze statistiky dále vyplývá, že většina čínských obyvatel Japonska je připravena a ochotna se vrátit zpět.