Spor mezi Čínou a Japonskem o soustroví Senkaku eskaluje

Spor ve Východočínském moři se vyostřil poté, co si Japonsko objednalo geologicko-výzkumné lodě, které jsou připravené na rozmístění poblíž sporné hranice. Japonsko ke kroku přistoupilo v reakci na čínské rozšiřování průzkumných a těžebních vrtů ve sporné oblasti souostroví Senkaku. Ve čtvrtek japonská strana varovala Čínu, aby nerozšiřovala své vrty v oblasti sporu, jelikož Japonsko nikdy nebude akceptovat čínský samostatný postup v této záležitosti. Japonsko navíc 9. července vydalo bílou knihu obrany, kterou Čína považuje za urážející. Bíla kniha se vyjadřuje k čínskému postupu ve sporné oblasti: „Tyto kroky spolu s nedostatkem transparentnosti ve vojenských a bezpečnostních záležitostech jsou znepokojující pro celý region a mezinárodní společenství, včetně Japonska. Je proto nezbytné, aby Japonsko záležitosti věnovalo zvýšenou pozornost.

Premiér Abe ostře kritizoval čínskou politiku vůči Japonsku

Japonský premiér Shinzo Abe ve středu kritizoval Čínu za její přístup ke sporným územním otázkám. Premiér tak učinil na setkání své strany, den po oficiálním zahájení předvolebních kampaní k příležitosti parlamentních voleb, které vypuknou 21. července.  Premiérovo prohlášení je dalším z řady diplomatických sporů mezi Čínou a Japonskem, které eskalovaly námořním dohledem u sporných ostrovů ve Východočínském moři. Premiér Abe ve svém projevu zdůraznil, že čínské chování, porušující mezinárodní směrnice a dohody, nesmí být světovou veřejností tolerováno.

Nejvíce přistěhovalců žijících v Japonsku pochází z Číny, říká nový výzkum

Ze statistiky japonského ministerstva spravedlnosti, o které v úterý informoval zpravodajský web jnocnews.jp, vyplývá, že nejvíce Číňanů žije v současné době právě v Japonsku. Poslední statistická data ukazují, že v Japonsku žije přibližně 652 000 Číňanů, což je 32 % z celkového počtu cizinců, žijících na území Japonska. Druhým národem, který je na japonském území početně hojně zastoupen, jsou přistěhovalci z korejského poloostrova a to v počtu 530 000. Přitom v minulosti bylo japonských občanů čínské národnosti mnohem více, přibližně až 700 000. Většina z nich se však odstěhovala po silném zemětřesení v roce 2011 či po nedávných a stále ještě probíhajících sporech okolo ostrovů ve východočínském moři. Ze statistiky dále vyplývá, že většina čínských obyvatel Japonska je připravena a ochotna se vrátit zpět.

Diplomatické aktivity japonského premiéra oslabují spory s Čínou, informuje Xinhua

Od převzetí svého úřadu se japonský premiér Shinzo Abe snažil vybudovat časté diplomatické kontakty s Čínou. Ačkoli prozatím japonský premiér a členové jeho vlády navštívili 30 států, v čínském sousedství a více než 10 států, mezi kterými převažuje Indie a Barma, dostalo naopak pozvání k návštěvě Japonska. Jak v týdnu od 10. do 14. června informovala čínská zpravodajská agentura Xinhua, spor o ostrovy ve Východočínském moři eskaluje a premiérovi diplomatické aktivity jsou zahraničními médii interpretovány jako snahu Japonska o dominantní postavení v Asii. Ostrovy ve Východočínském moři nejsou jediným bodem sváru mezi Japonskem a Čínou. Dalším územím, o které Čína projevuje zájem, je teritorium v Jihočínském moři.

Čína i nadále bude pokračovat v střežení území ve východočínském moři

Čína chce i nadále pokračovat v hlídání oblasti kolem sporných ostrovů ve východočínském moři, které si nárokuje Japonsko, řekl v neděli v Singapuru zastupující šéf generálního štábu čínské lidové armády generál Qui Juango. Podle něj jsou čínské námořní hlídky v této oblasti legitimní a to proto, že Japonská nadvláda na ostrovy je sporná. „Náš postoj k území v oblastech východočínského a jihočínského moře je takový, že jsou součástí Číny,“ dodal ve svém singapurském projevu generál Quit Juango. Jeden z delegátů singapurské konference ovšem připomněl rostoucí skepticismus vůči „mírovým snahám“ čínského námořnictva v oblasti. Čína si totiž kromě ostrovů ve východočínském moři nárokuje i území v jihočínském moři a je ve sporu s Brunejí, Malajsií, Filipínami a Vietnamem.