Mezinárodní soudní dvůr stanovil hranici mezi Nigerem a Burkinou Faso

Desetiletí trvající územní spor o hranici mezi Nigerem a Burkinou Faso řešil Mezinárodní soudní dvůr (ICJ), který vymezil demarkační linii o rozloze 380 kilometrů přes polovinu délky hranice. Spor mezi západoafrickými zeměmi se datuje do roku 1927, kdy byly státy pod koloniální nadvládou Francie. V roce 2010 podaly společně země žádost o přezkoumání hranice, rozsudek soudu se dopředu zavázaly respektovat. Na sporném území bylo v poslední době objeveno několik nalezišť zlata, ICJ v rozhodnutí neuvedl, jak případné nerostné bohatství v oblast rozdělit mezi oba státy.

Íránský prezident Ahmadinejad je na návštěvě Afriky

Prezident Mahmoud Ahmadinejad je na své poslední zahraniční návštěvě před vypršením prezidentského mandátu. Během 8 let v úřadu se snažil prohlubovat diplomatické vztahy s latinskoamerickými a africkými státy. V projevu na univerzitě v Beninu se prezident Ahmadinejad vyjádřil o jaderném programu, kdy chválil elektřinu z jaderných elektráren, zároveň v projevu kritizoval kolonialismus. V pondělí se přesunul do Nigeru, následně navštíví Ghanu.

Rodina Muammara Kaddafiho opustila Alžírsko

Rodinní příslušníci bývalého libyjského vůdce Muammara Kaddafiho opustili svůj přechodný azyl v Alžírsku, kam se uchýlili v srpnu 2011, kdy město Tripolis padlo do rukou povstaleckých skupin.  Alžírský velvyslanec v Libyi Abdelhamid Bouzaher potvrdil jejich odchod, přesný cíl však nekomentoval. Manželka někdejšího plukovníka Safia Kaddafi a jejich 3 děti, dcera Aisha a synové Mohammed a Hannibal, našli útočiště právě v sousední zemi. Další ze synů Saadi odjel do Nigeru. Mouatassim, Khamis a Saif al-Arab jsou již po smrti. Jediný, o kterém se mluvilo jako o nástupci po Muammaru Kaddafím, byl Saif al-Islam, v Londýně vystudovaný ekonom se západním postojem a proreformními myšlenkami, ten avšak nyní čeká v Libyi na soudní proces.

Unie arabského Maghrebu a země Sahelu spolupracují v boji proti terorismu

„Maghreb a oblast Sahelu víc než kdy jindy musí spolupracovat na potírání terorismu, ochrana je zapotřebí v rámci celého regionu, netýká se jen jednotlivých zemí. Je nutné vést dialog a vzájemně se informovat o dění,“ řekl na plenárním zasedání  Unie arabského Maghrebu (UMA) marocký ministr zahraničí Saad-Eddine El Othmani.  Nezapomněl zmínit důležitost při kontrole hranic v souvislosti s konfliktem v Mali. Marocký ministr vnitra Charki Draiss pochválil národní iniciativu v boji s nepřítelem a zmínil, že strategie boje může být účinná pokud má zajištěnu technickou a finanční podporu a opírá se o bilaterální smlouvy. Na třídenní meeting byli pozváni také zástupci Sahelu.

Do Nigeru dorazily americké vojenské jednotky

Přibližně 100 amerických vojáků dorazilo do západoafrického Nigeru, kde vznikne nová letecká základna pro bezpilotní letouny. V pátek to oznámil prezident Barack Obama. Nová základna se stane důležitou součástí boje proti teroristické skupině Al-Kaida a dalším militantním skupinám. Americké jednotky se zapojí i do operace v Mali, kterou proti ozbrojeným rebelům vede Francie. V Africe USA provozují další 2 letecké základny – v Džibuti v africkém rohu a v Etiopii.

Turkish Airlines se budou podílet na vytvoření nigerské letecké společnosti

Nigerská vláda a turecký letecký dopravce se dohodly na spolupráci. Turkish Airlines bude spoluvytvářet novou nigerskou leteckou společnost. Původní společnost Air Niger se rozpadla v roce 1985 z ekonomických důvodů a od té doby země nemá vlastní leteckou společnost. Z rozhodnutí obou stran vyplývá, že Niger bude vlastnit 51 % a Turkish Airlines 49 % nové národní letecké společnosti s názvem Niger Airways. Informace týkající se velikostí investic včetně vozového parku zatím nebyly zveřejněny. Turkish Airlines nyní létá do 33 afrických destinací, tedy nejvíc ze všech mezinárodních leteckých přepravců.

Intervence v Mali slaví první úspěchy, armáda obsadila klíčové město Gao

V sobotu malijské jednotky za pomoci Francie znovuzískaly klíčové město na severu země Gao, které bylo od převratu v držení islamistických skupin. Zabezpečit město pomáhaly i nigerské a čadské jednotky. Úspěch vojenské operace přichází v době, kdy představitelé Africké unie (AU) jednají v etiopské Addis Ababě o vyslání více jednotek do země, v současnosti je v Mali na 5 700 mezinárodních jednotek. V sobotu francouzský premiér Jean-Marc Ayrault řekl, že „dobytí Timbuktu se očekává v brzké době“.

Jednotky Čadu se přesouvají k malijským hranicím

V úterý se podle agentury Reuters čadské vojenské jednotky, nyní působící v Nigeru, přesunuly k hranicím Mali, kde by se měly připojit k vojenské intervenci Africké unie (AU) a Hospodářského společenství západoafrických zemí (ECOWAS) na sever Mali. Nigerský prezident Mahamadou Issoufou odsoudil působení islamistických rebelů na severu Mali. Niger již do Mali vyslal technický tým, který působí pod francouzskými důstojníky. Francie se k boji proti rebelům na severu země připojila před 11 dny a vyzývá mezinárodní společenství k utvoření sil, které zabrání další postup islamistických rebelů.

Počet mrtvých v Alžírsku se vyšplhal na 48

„Při útoku teroristů bylo v Ajn Amenasu v Alžírsku zabito 37 zahraničních a 11 alžírských zaměstnanců plynárenského komplexu, dalších 7 obětí se zatím nepodařilo indentifikovat, 25 rukojmích je osvobozených,“ oznámil na pondělní tiskové konferenci alžírský premiér Abdelmalek Sellal. Útočníci pocházeli kromě Mali také z Nigeru, Tuniska, Egypta, Mauritánie a Kanady. Premiér Sellal řekl, že aktéři útoku měli nejdříve v plánu unést autobus převážející cizince z nedalekého letiště. Iniciátor útok Mochtar Belmochtar na zveřejněném videu pohrozil odplatou všem zemím, které se zapojí do francouzské operace v Mali. Ve společnosti na zpracování plynu sídlí britská společnosti BP, norský Statoil a alžírský státní gigant Sonatrach.

USA vyslaly výcvikovou misi do Afriky

Ministerstvo zahraničních věcí USA oznámilo, že Spojené státy americké vyslaly do 6 afrických zemí více než 100 vojenských trenérů. Americká mise v Nigeru, Nigérii, Burkině Faso, Senegalu, Togu a Ghaně pomůže ve výcviku a dostatečném vojenském vybavení africkým vojenským jednotkám vedenými Hospodářským společenstvím západoafrických zemí (ECOWAS). Jednotky ECOWAS se chystají na zásah v Mali proti islamistickým rebelům, kteří ovládli severní část africké země.

Africká unie podpořila a zaštítila rozmístění jednotek na sever Mali

Africká unie (AU) oficiálně podpořila více než 3 000 jednotek Hospodářského společenství západoafrických států (ECOWAS) na sever Mali, kde islamistické skupiny převzaly kontrolu nad územím po březnovém převratu. Jednotky ECOWAS by se měly skládat převážně z vojáků Nigérie, Nigeru a Burkiny Faso. OSN varovala, že islamistické skupiny na severu západoafrické země vyžadují striktní výklad práva šaría, prosazují nucená manželství a prostituci.

ECOWAS schválilo rozmístění jednotek na severu Mali

Na summitu Hospodářského společenství západoafrických zemí (ECOWAS) se představitelé států dohodli na rozmístění 3000 jednotek na severu Mali, který po březnovém převratu ovládají islamistické skupiny. Jednotky ECOWAS se budou skládat především z vojáků z Nigérie, Nigeru a Burkiny Faso. Podle prezidenta Pobřeží slonoviny Alassane Outtary budou jednotky rozmístěny ihned, jakmile OSN schválí vojenský plán operace, což by mělo být na konci listopadu nebo začátkem prosince.

Niger schválila rozpočet pro rok 2013

V pátek přijala vláda Nigeru rozpočet s nulovým deficitem ve výši 2,5 miliard USD, který je o 11 % nižší než v letošním roce. Rozpočet je podle vlády zaměřen na posílení růstu a zvýšení bezpečnosti v západoafrické zemi. Země bojuje s nedostatkem potravin v důsledku sucha a se vzrůstající aktivitou islamistických radikálů. Navzdory potravinové krizi, která zasáhla na 6 milionů obyvatel z celkové populace 15 milionů, Niger očekává hospodářský růst mezi 12 až 15 %. Niger je světovým producentem uranu, na jeho území byly nalezeny i zásoby ropy.

Niger: Mezinárodní potravinová pomoc byla ukradena

Podle nigerského ministr vnitra a veřejné bezpečnosti  Abdou Labo byla mezinárodní potravinová pomoc určená obětem záplav na západě země ukradena lidmi, jež byli pověřeni jejím spravováním a rozdělováním mezi postižené. Dále dodal, že proběhne vyšetřování podezřelých, ale neprozradil, jaké množství potravin chybí.  Pomoc zorganizovaná OSN čítala 6300 tun potravin určených obětem srpnových povodní, při nichž zemřelo na 68 lidí a půl milionu zůstalo bez domova.

Niger zasáhly rozsáhlé povodně

Povodně v západoafrické zemi mají na svědomí podle Reuters již 65 mrtvých, dalších 125 000 je bez domova. Nejhůře dopadla oblast Dosso na jihu Nigeru, kde podle OSN bylo na 10 000 domovů zničeno. Povodeň je nejhorší od dvacátých let minulého století. Niger před povodní trpěl potravinovou krizí následkem sucha, prezident Mahamadou Issou již požádal o mezinárodní pomoc. OSN a další organizace do země posílají potraviny.

Mali, Niger a Pobřeží slonoviny odstraňují nebo snižují daně ze základních potravin

Mali, Niger a Pobřeží slonoviny regulací daní uvalených na dovážené základní potraviny hodlají bojovat proti rostoucím cenám potravin, které tradičně v oblasti Sahelu vyvolávají nepokoje. V červenci dosáhly ceny obilí rekordních maxim kvůli suchům v USA a Rusku, která vedla i k varování ze strany Organizace OSN pro výživu a zemědělství před podobnou krizí, jaká nastala na přelomu let 2007 a 2008. Ceny navíc ženou nahoru i spekulace o možném omezení vývozu obilnin z Ruska.

Niger dojednal podmínky čínského úvěru ve výši 980 milionů USD

Vláda Nigeru v úterý oznámila dohodnutí se na podmínkách úvěru s čínskou Export-Import Bank na vybudování ropné rafinérie na východě země. Původně Niger žádal o půjčku v hodnotě 600 milionů USD, následně ho navýšil na 980 milionů USD. Komerční úvěr byl změněn na preferenční úvěr, u něhož úroková sazba nepřekročí 2 %. Banka přitom požadovala 3,5% úrokovou sazbu. Niger již v roce 2008 podepsal dohodu s čínskou společností CNPC na rozvoj rafinérie v oblasti Agadem na východě země za 5 miliard USD. Rafinerie Soraz je z 60 % vlastněna CNPC a 40 % má Niger.

Nigerští horníci z uranových dolů vyhlásili 72 hodinovou stávku

Na 1200 nigerských horníků vstoupilo na 72 hodin do stávky v uranovém dole Akouta vlastněným firmou COMINAK, která je dceřinou společností francouzské korporace Areva. Cílem horníků je dosáhnout 3% nárůstu mezd. Niger je hlavním dodavatelem uranu pro francouzskou jadernou energetiku. COMINAK těží v severozápadní oblasti Nigeru od roku 1978. Západoafrická země v současnosti produkuje asi 4000 tun uranu ročně.

Prezidenti západoafrických zemí vyzývají Mali k rychlému řešení

Prezidenti Nigérie, Toga, Pobřeží Slonoviny, Nigeru, Beninu a Burkina Faso vydali prohlášení, v němž žádají malijského prozatímního prezidenta Dioncounda Traore k okamžitému sestavení prozatimní vlády do 31. července, která by oficiálně požádala OSN o vojenskou podporu v boji proti islamistickým militantním skupinám působícím na severu země. Nigérie, Niger a Senegal se již dříve zavázaly poskytnout 3270 jednotek k posílení roztříštěné malijské armády. Prozatímní prezident Traore se stále léčí v Paříži z napadení ve své kanceláři z května. Jednání se proto neúčastnil.

ECOWAS je připraven vojensky zasáhnout v Mali

Navzdory nesouhlasu Rady bezpečnosti OSN k vojenskému zásahu v Mali Hospodářské společenství západoafrických států (ECOWAS) deklaruje, že je připraveno v zemi zasáhnout se sílou 3 270 vojáků, složených z jednotek Nigérie, Nigeru a Senegalu. Pokud rozhovory s představiteli vojenské vlády v Mali, kde v březnu proběhl vojenský převrat, selžou, je ECOWAS připraven zasáhnout. Někteří afričtí představitelé varují před „Africkým Afghánistánem“, neboť na severu Mali, kde Tuaregové vyhlásili nezávislý stát Azawad, působí členové Al-Kaidy. Malijský prozatímní prezident Dioncounda Traore se po napadení v prezidentském paláci stále nevrátil z léčení v Paříži. Někteří diplomaté podle Reuters tvrdí, že se prozatímní prezident do země zdráhá vrátit.

Nigerský prezident předpokládá 15% ekonomický růst

Díky zvýšené produkci uranových dolů a ropného průmyslu bude podle prezidenta Nigeru Mahamadou Issoufou ekonomika země růst v roce 2012 o 15 %. Niger je předním světovým vývozcem uranu, od konce loňského roku se Niger připojil ke státům produkujícím ropu.  Přes své nerostní bohatství patří obyvatelé země mezi nejchudší v Africe, Niger sužují častá sucha, s čímž souvisí i nedostatek potravin.

ECOWAS žádá OSN o mandát k vojenskému zásahu v Mali

Podle nigerského prezidenta Mahamadou Issoufou usiluje Hospodářské společenství západoafrických zemí (ECOWAS) o rezoluci Rady bezpečnosti OSN k získání mandátu pro vojenský zásah v Mali, kde se podle ECOWAS „zvyšuje islamistický radikalismus a země se může stát bezpečnostní hrozbou pro celý region“. Kapitola 7 v Chartě OSN umožňuje vojenský zásah, jestliže veškerá jednání selhala a krize se v zemi stupňuje. Mali bylo považováno za příklad africké demokracie, v březnu armáda ale provedla vojenský převrat a Tuaregové na severu země vyhlásili nezávislý stát Azawad.

Organizace Save the Children: Nedostatek potravin v Nigeru se zhoršuje

Na základě nepravidelných srážek, které už rok způsobují nedostatek zemědělských plodin a zvyšují ceny potravin, podle organizace Save the Children na 6 milionů lidí v Nigeru je podvyživeno. V oblasti Sahelu trpí nedostatkem potravin a podvýživou na 18 milionů lidí. Varování organizace přichází v týdnu, kdy se o víkendu má sejít G8 a diskutovat se má o globálním zajištění potravin. Podle Save the Children musí mezinárodní společenství na kritickou situaci okamžitě reagovat.