Od ledna platil v západoafrické zemi po zahájení intervence ze strany Francie výjimečný stav, ten nyní představitelé Mali zrušili. Rozhodnutí přichází poté, co armáda ovládla město Kidal, které bylo dlouhou dobu v držení Tuaregů. Ti souhlasili se vstupem vojsk do města v rámci mírové dohody, jež má umožnit konání prezidentských voleb. Tuaregové bojují za autonomii na severu Mali již od vyhlášení nezávislosti země v roce 1960, kritizují vládu z marginalizování jejich problémů. Prezidentské volby se mají konat 28. července. Do voleb kandiduje 28 představitelů, mezi nimi 4 bývalí premiéři a jedna žena. Předseda volební komise Mamadou Diamoutani pochybuje, že volby budou spravedlivé a svobodné.
Archiv štítku: intervence
Malijská vláda a Tuaregové dosáhli příměří, volby by se měly uskutečnit v červenci
Obě strany se shodly „v principech“ a uzavřely příměří, které umožní uskutečnit plánované volby v červenci. Jednání začalo v sobotu v hlavním městě sousední Burkiny Faso, sporem mezi Tuaregy a malijskou vládou je oblast na severu země Kidal, která byla navzdory vojenské operace mezinárodního společenství stále pod kontrolou tuarežské MNLA. Tuaregové žádají větší politickou autonomii pro region. Dohoda by měla umožnit vytvoření komise, v níž budou zastoupeny obě strany a která bude monitorovat bezpečnosti oblasti. Volby by se mě uskutečnit 28. července a měl by tak být dokončen přechod od vojenské k civilní vládě.
Mezinárodní společenství se zavázalo k poskytnutí pomoci Mali ve výši 4 miliard USD
Na mezinárodní konferenci Francie prostřednictvím prezidenta Francois Hollanda přislíbila 2,5 miliard USD západoafrické zemi Mali, které by ji měly napomoct v demokratické obnově. Konference se konala poprvé od začátku francouzské intervence do Mali v lednu letošního roku. Zbylé finanční prostředky poskytne Evropská unie, z nich má dojít k obnově vládních a armádních institucí, opravě zničené infrastruktury, organizaci prezidentských voleb a stimulaci ekonomiky. Po vojenském převratu na jaře minulý rok obsadili islamističtí rebelové sever země a vyhlásili nezávislý stát Azawad. Na desítky tisíc uprchlíků se v současnosti nachází i v sousední Burkině Faso, Mauritánii a Nigeru.
Britský premiér jedná s ruským prezidentem o konfliktu v Sýrii, Rusko se obává vzestupu extrémistů
Britský premiér David Cameron jedná s ruským prezidentem Vladimírem Putinem v ruském Soči ohledně konfliktu v Sýrii, který již stál 70 000 lidských životů. Schůzka byla sjednána v návaznosti na to, že USA a Rusko navrhly svolat mezinárodní konferenci zaměřenou na politické řešení syrského konfliktu za účasti představitelů znepřátelených stran. Rusko jako klíčový spojenec Sýrie se od začátku staví proti jakékoli formě ozbrojené intervence v zemi. Obě země doufají, že naleznou společnou řeč o ukončení dvouletého konfliktu před setkáním vedoucích představitelů skupiny G8 v Severním Irsku příští měsíc. Rusko kritizuje perspektivu politického vakua v případě pádu vlády prezidenta Assada a vzestup islamistických extremistických skupin. Velká Británie uznává některé extremistické prvky, ale dodává, že pouze politická transformace může přinést dlouhodobou stabilitu Sýrie.
Hizballah řekl, že spojenci Sýrie nedovolí pád jejího režimu
Šéf Hizballahu Hassan Nasrallah řekl v úterý v televizním vysílání, že přátelé Sýrie nedovolí pád režimu prezidenta Bashara al-Assada. Naznačil, že povstalci neporazí režim vojenskou cestu. Pokud by bylo třeba, intervenovali by na straně vlády oni i Írán. Řekl, že mají povinnost ochránit šíitskou svatyni Sayida Zeinab, která leží jižně od Damašku. Předseda Nasrallah se také vyjádřil o použití chemických zbraní v Sýrii, dle něj se jedná jen o pokus ospravedlnit zahraniční intervenci.
Katařané mají zájem o koupi francouzského obchodního domu Printemps
Investoři z Kataru se dohodli na zakoupení známého pařížského obchodního domu Printemps. Hodnota objektu činí zhruba 2 miliard USD. Pro Katařany se nejedná o první koupi majetku ve Francii, vlastní část známého fotbalového klubu Paris-Saint German a jsou 3% vlastníky mediální skupiny Lagardere, do které patří i některá česká rádia. Firma Disa, jenž sdružuje katarské investory, chce také získat většinový podíl v Deutsche Bank a 30 % v lucemburské investiční společnosti Borletti Group.
Kambodža poskytne Jižnímu Súdánu druhou vlnu pomoci
V rámci mírových operací OSN poskytne kambodžská vláda druhou vlnu pomoci Jižnímu Súdánu, jde o jednotky armádní policie a lékařů. Skupina vystřídá své kolegy, kteří se po roční službě v Jižním Súdánu vrátí do Kambodži. Kambodžská podpora se bude podle místopředsedy vlády a ministra obrany Tea Banha odvíjet v duchu respektování suverenity a nezávislosti Jižního Súdánu. Jednotkám mají podle ministra vyznávat hodnoty vlasti a Sdružení národů jihovýchodní Asie (ASEAN), jejímž členem je Kambodža od roku 1999. Hlavními úkoly vojenského personálu bude zajištění veřejného pořádku a bezpečnostní intervence, vojenští lékaři pak budou poskytovat zdravotní péči diplomatům, vojenským jednotkám OSN, členům humanitárních organizací a především Jihosúdáncům.
Islamistická AQMI varovala Francii na síti Twitter
Severoafrická odnož teroristické skupiny Al-Kaida islámského Mghrebu (AQMI) varovala Francii prostřednictvím svého nově založeného účtu na Twitteru, že usmrtí všechny francouzské rukojmí. „Všichni zadržovaní, s výjimkou Philippa Vardona, jsou zatím v pořádku a vede se jim dobře,“ uvedli ve své online zprávě. Francouzský podnikatel Vardon byl zabit jako odplata za intervenci v Mali. Ten patřil k dalším nejméně 14 francouzským občanům, jež byli zajati mezi lety 2011 do současnosti. Ačkoliv Paříž podnikatelovu smrt přímo nepotvrdila, prezident Francois Hollande uvedl, že zadržený bude zřejmě již po smrti.
Francie stanovila datum odchodu vojáků z Mali, OSN zvažuje vyslání až 11 000 jednotek
Počet francouzských vojáků, kteří od ledna pomáhají malijské vládě na severu země znovu ovládnout území, by se do konce letošního roku měl snížit na 1 000. Stahování jednotek by mělo začít od dubna a do července by z Mali mělo podle francouzského prezidenta Francois Hollanda odjet na 2000 vojáků. OSN mezitím zvažuje vyslání mírových jednotek do západoafrické země, generální tajemník OSN Ban Ki-moon mluví až o 11 000 vojáků, kteří by měli zabránit, aby se sever země dostal opět pod nadvládu islamistických militantních skupin. Pod vedením Africké unie (AU) by do země mělo přijet během dubna na 4 000 jednotek.
Afghánský prezident Karzáí mluví o zahraničních spojencích jako o „přítěži“
Na konci svého mandátu označil afghánský prezident Hamíd Karzáí přítomnost Američanů v zemi jako přítěž. Podle svých slov spojenci využívají případných útoků ze strany Talibanu jako záminku k delší vojenské působnosti. Prezidentův tiskový mluvčí Aimal Faizi uvedl, že mise v Afghánistánu je „bezcílná a zbytečná“, čímž pobouřil místní politickou třídu. Na 20 politických uskupení podepsalo prohlášení, ve kterém prezidentovi výroky označují za ohrožení ekonomické budoucnosti. Opozice tvrdí, že prezident již nemá podporu parlamentu a je označován za loutku, která „drží“ s Talibanem i Západem. Severoatlantická aliance (NATO) vyplácí roční sumu ve výši 4,1 miliardy USD afghánským armádním silám, na čemž se dohodla na summitu v Chicagu. I po odchodu NATO v roce 2014 bude Afghánistán pravděpodobně potřebovat jeho pomoc k zajištění stability.
Jednání o dalším vývoji Mali se konalo ve francouzském Lyonu
Zástupci malijského a francouzského státu se ve středu sešli v Lyonu, kde jednali o dalším vývoji západoafrické země po stažení mezinárodních jednotek, které před 2 měsíci započaly vojenskou intervenci pod vedením Francie proti islamistickým skupinám na severu země. Přestože většina velkých měst, jako jsou Gao, Kidal, Timbuktu, byly během operace osvobozeny, boje i nadále probíhají v horách. Podle francouzského ministra pro rozvoj Pascala Canfina je nutné, aby se malijská vláda zaměřila na zlepšení zdravotnického systému a přístupu k čisté vodě. Africká odnož teroristické skupiny Al-Kaida AQIM měla podle mauretánské agentury ANI v reakci na vojenskou intervenci v Mali zastřelit francouzského podnikatele Philippe Verdona, kterého zajala v roce 2011.
Bývalý švédský diplomat varuje před unáhlenou akcí proti Íránu
Před možným íránským konfliktem varuje bývalý šéf inspektorů OSN v Iráku Hans Blix. Po válce v Iráku, která skončila právě před 10 lety, vyzývá mezinárodní společenství k rozvážnosti a opatrnosti v případě nové válečné intervence. „Svět má krátkou paměť, tragické chyby se neberou dostatečně vážně,“ sdělil někdejší švédský diplomat a ministr zahraničních věcí agentuře AFP. Inspektoři OSN, kteří tehdy v Iráku pracovali pod Blixovým vedením, nenašli žádné zbraně hromadného ničení, jak se svět domníval. Bývalý švédský diplomat varuje před unáhlenou akcí proti Íránu.
Francie stáhne své jednotky z Mali během dubna
Podle francouzského prezidenta Francois Hollande je vojenské operace v Mali již v závěrečné fázi, proto bude možné jednotky ze země v průběhu dubna stáhnout. Prezident zároveň uvedl, že vedoucí představitel rebelů na severu africké země byl zabit, jeho jméno avšak neuvedl. Francie vyslala jednotky do země 11. ledna, během bojů zemřeli 4 francouzští vojáci. V současnosti se v Mali nachází na 4000 francouzských jednotek, dalších 2000 mužů se do bojů zapojují ze sousedního Čadu. Islamistické rebelské skupiny převzaly nad severem země kontrolu v dubnu minulého roku po vojenském převratu.
Syrský prezident Assad poskytl rozhovor západním médiím
Syrský prezident Bashar al-Assad poskytl rozhovor britskému listu Sunday Times. V něm označil politiku britské vlády, usilující o ukončení embarga na dovoz zbraní syrským rebelům, za „naivní, zmatenou a nerealistickou“. Pokud chce podle prezidenta Assada britská vláda hrát v syrském konfliktu významnější roli, musí se začít chovat zodpovědněji a rozumněji. „Britská vláda chce poslat vojenskou pomoc umírněným skupinám syrské opozice, i když ví, že takové skupiny neexistují. Všichni víme, že nyní v Sýrii bojujeme s odnožemi Al-Kaidy a jinými extremisty,“ komentoval prezident Assad politiku britské vlády. Reagoval také na oznámení americké pomoci pro syrskou opozici v hodnotě 60 milionů USD. Pomoc má být „civilního charakteru“, prezident Assad avšak upozornil, že prostředky civilního charakteru byly využity i během teroristických útoku 11. září 2001. Zároveň však oznámil, že je připraven jednat s kýmkoli, včetně rebelů, kteří odloží zbraně.
Aktivisté ze Západní Sahary stanuli před soudem
Marocký vojenský soud v Rabatu udělil tresty v podobě odnětí svobody pro 24člennou skupinu Sahrawis, kteří byli obviněni ze zabití příslušníků bezpečnostních složek, k němuž došlo v Západní Sahaře v roce 2010. V listopadu 2010 byla vyslána vojenská hlídka, aby demontovala tábor v oblasti města Laayoune, jež si na protest proti životním podmínkám Sahrawis založili, vojenský zásah nicméně vyvolal střety. Západní Sahara je citlivým tématem od roku 1975, dříve španělské území není dosud mezinárodně uznávané. Ačkoliv Maroko nabízelo oblasti částečnou autonomii pod svou svrchovaností, byla odmítnuta separatisty z Fronty Polisario (Lidová fronta osvobození). Proti soudnímu verdiktu protestovalo mnoho lidí.
Francie se obává guerillové války v Mali, ve městě Gao proběhlo zatýkání islamistů
Ve městě Gao na severu Mali armáda provedla zátah na islamisty, kteří se měli účastnit víkendového útoku, při němž zemřeli nejméně 3 civilisté. Podle malijského ministra obrany Yamoussa Camara byli 3 islamisté zabiti a 11 dalších zajato. Navzdory dobytí severu Mali, který od březnového vojenského převratu ovládaly islamistické skupiny, vzrůstá počet sebevražedných útoků, země se obává guerillové války. Francie přitom prohlásila, že se plánuje ze země stáhnout již během března, její jednotky má nahradit mise Africká unie (AU) a Hospodářského společenství západoafrických států (ECOWAS) o síle 8 000 mužů.
Intervence v Mali slaví první úspěchy, armáda obsadila klíčové město Gao
V sobotu malijské jednotky za pomoci Francie znovuzískaly klíčové město na severu země Gao, které bylo od převratu v držení islamistických skupin. Zabezpečit město pomáhaly i nigerské a čadské jednotky. Úspěch vojenské operace přichází v době, kdy představitelé Africké unie (AU) jednají v etiopské Addis Ababě o vyslání více jednotek do země, v současnosti je v Mali na 5 700 mezinárodních jednotek. V sobotu francouzský premiér Jean-Marc Ayrault řekl, že „dobytí Timbuktu se očekává v brzké době“.
Syrští rebelové by měli být lépe vyzbrojeni
Na ekonomickém fóru v Davosu to prohlásil bývalý šéf saudskoarabské rozvědky princ Turki al-Faisal. Podle něj by syrští rebelové měli dostat účinnější protiletadlové a protitankové zbraně, aby disponovali stejně sofistikovanými prostředky, jako džihádisté, kteří v Sýrii také operují. „Nyní nemají rebelové dostatečné prostředky, těmi disponují naopak extremisté a získávají tak prestiž,“ uvedl princ Turki al-Faisal. V souvislosti s aktivitou džihádistů v Sýrii přistupují západní země k dodávkám zbraní opatrně z obavy, že by mohly padnou do rukou právě náboženským extremistům. Princ al-Faisal již dříve tento týden prohlásil, že arabský svět nemá kapacity, aby syrskou krizi sám vyřešil. Podle deníku The Guardian tak vybízel západ k větší angažovanosti.
Islamisté na severu Mali se rozdělují, někteří žádají dialog
Již druhým týdnem probíhá mezinárodní intervence pod vedením Francie proti islamistům, kteří vyhlásili na severu Mali nezávislý stát Azawad. Nyní se Islamiské hnutí za Azawad (IMA) odtrhlo od islámské Ansar Dine, která bývá spojováno s teroristickou skupinou al-Kaida, a žádá mírové jednání. IMA pod vedením Alghabass Ag Intalla „odmítá všechny formy extremismu a terorismu“, Ag Intalla byl vyjednávačem za Ansar Dine, která prosazuje striktní výklad islámského práva šaría, během jednání v minulém roce v sousední Burkině Faso.
EU bude hrát ústřední roli ve snaze vyřešit krizi v Mali
Komisařka pro zahraniční a bezpečnostní politiku Evropské unie Catherine Ashton oznámila, že EU chce hrát hlavní úlohu ve snaze vyřešit krizi v Mali. Francouzská intervence, která začala před více než týdnem, má za cíl, aby se zabránilo v severním Mali dalšímu postupu islamistických povstalců. Území v Mali by se podle EU mohlo stát odrazovým můstkem pro mezinárodní útoky al-Kaidy a jejích spojenců. Komisařka Ashton svolala na 5. února schůzi v Bruselu, kde by hlavní představitelé Afriky, Evropy a OSN měli vést diskuzi o bezpečnosti v Mali. Strategie, kterou komisařka Ashton prosazuje, by měla zahrnovat dlouhodobou rozvojovou pomoc v Mali.
Egypt a Tunisko nesouhlasí s francouzskou operací v Mali
Egyptská a tuniská vláda, kde převládá strana Muslimského bratrstva (MB), nesouhlasí s probíhající francouzskou intervencí v Mali. „Nikdy nebudeme souhlasit s vpádem vojsk do Mali, neboť to rozpoutá ještě větší konflikt v regionu,“ řekl egyptský prezident Mohammed Mursi na své pracovní cestě v Saudské Arábii a uvedl, že by finanční prostředky sloužící k válce měly být raději použity na rozvoj oblasti. Prezident Mursi se obává oddělení severní, arabské Afriky od zbytku kontinentu. „Africké problémy ať si vyřeší Afričané sami,“ řekl tuniský ministr zahraničí Rafík Abdelsallem. S podobnými názory se ztotožňuje také tuniský prezident Moncef Marzouki, který podporuje „diplomacii před činy“.
Jednotky Čadu se přesouvají k malijským hranicím
V úterý se podle agentury Reuters čadské vojenské jednotky, nyní působící v Nigeru, přesunuly k hranicím Mali, kde by se měly připojit k vojenské intervenci Africké unie (AU) a Hospodářského společenství západoafrických zemí (ECOWAS) na sever Mali. Nigerský prezident Mahamadou Issoufou odsoudil působení islamistických rebelů na severu Mali. Niger již do Mali vyslal technický tým, který působí pod francouzskými důstojníky. Francie se k boji proti rebelům na severu země připojila před 11 dny a vyzývá mezinárodní společenství k utvoření sil, které zabrání další postup islamistických rebelů.
S příchodem afrických jednotek do Mali by se měla Francie začít stahovat
Francouzský ministr zahraničních věcí Laurent Fabius naléhá na africké vůdce, aby co nejdříve stanuli v čele multilaterální armády intervenující v Mali. Ministr zahraničí na summitu v Abidjanu vyzval k urychlení zapojení západoafrických jednotek v Mali, nicméně připustil, že samotné nasazení jednotek Hospodářského společenství západoafrických států (ECOWAS) může trvat i několik týdnu. Rusko, které stálo zpočátku na okraji konfliktu, nyní podle ministra pomáhá dopravit vojáky a vybavení do Mali. Rada bezpečnosti OSN požaduje, aby poté, co bude situace v zemi stabilizována, se Francie z Mali stáhla a v boji pokračovali jen afričtí vojáci.