Nový předseda Fotbalové asociace Greg Dyke prosazuje změnu termínu konání fotbalového mistrovství světa v roce 2022 v Kataru. Podle předsedy Dyka je „nemožné,“ aby se takováto akce v Kataru jako obvykle konala v letních měsících, kdy teplota překračuje i 50 °C. Katarský výbor pro organizaci šampionátu potvrdil připravenost země hostit akci kdykoli. Mezi zástupci fotbalových organizací se však množí pochyby, zda bylo správné vybírat pro pořádání šampionátu zemi s tak extrémními klimatickými podmínkami, a zda není vhodnější přesunou akci jinam. V současné době je však pravděpodobnější odložení konání akce z léta na zimu roku 2022.
Archiv rubriky: Katar
Katar požaduje propuštění egyptských politických vězňů
Egypt musí propustit zadržované členy Muslimského bratrstva, pokud chce zachovat naději na vyřešení politické krize vzniklé po sesazení Mohammeda Mursího. Po návratu z jednání v Káhiře to uvedl katarský ministr zahraničí Khaled al-Attiya. Podle ministra Atiiya je záležitost politických vězňů „klíčová pro vyřešení krize,“ stejně jako „dialog se všemi stranami“ sporu. Ministr Attiya se proto v Káhiře setkal s představitelem Muslimského bratrstva i s viceprezidentem Mohammedem ElBaradeiem, na další plánovanou schůzku s představitelem armády, generálem Sisim, však nedošlo. Katar patří k významným podporovatelům Muslimského bratrstva, za doby vlády exprezidenta Mursího poskytl Egyptu přes 7 miliard USD.
Taliban dočasně uzavřel svou kancelář v Kataru
Kancelář Talibanu, která byla 18. června otevřena pro mírové jednání s afghánskou vládou a USA v katarské Doha, byla nyní dočasně uzavřena. Úředník Talibanu řekl: „Nejsme spokojeni s Američany, vládou v Kábulu a všemi stranami, které nebyly upřímné s námi.“ Afghánský prezident Karzai byl rozzuřen, když kancelář byla otevřena, protože sama sebe pasovala jako neoficiální ambasádu exilové vlády. Prezident Karzai přerušil rozhovory s USA a hrozil bojkotem jakémukoliv jednání s Talibanem. Poslední překážka pro rozhovory přišla, když se Taliban přiznal k útoku v západní provincii Herat, který zabil 17 civilistů. USA řekly, že uzavření kanceláře nesmí přerušit proces. Americký prezident Obama se zavázal, že stáhne jednotky z Afghánistánu do konce roku 2014. The New York Times poukázaly, že USA zvažují rychlejší stažení.
Nový katarský emír promluvil k národu
Nový katarský emír Sheikh Tamim bin Hamad al-Thani, který v úterý převzal vládu po svém otci, oslovil poprvé katarské občany. Ve svém televizním projevu se věnoval zejména vnitropolitickým záležitostem. Přislíbil mimo jiné zvýšenou pozornost rozvoji lidského kapitálu, odstraňování náboženských rozdílů a toleranci pro všechna světová náboženství. „Nejsme součástí žádného náboženského proudu, který by směřoval ke konfilktu s jakýmkoli jiným náboženstvím,“ prohlásil emír Tamim al-Thani. Zároveň také přislíbil pokračovat v reformní agendě svého otce a v podpoře rozvoje Kataru. Krátce po svém projevu také emír Hamad al-Thani oznámil zásadní změny ve své vládě, které se týkají postu premiéra, ministra zahraničí i ministra vnitra. I tento krok nasvědčuje, že nový emír se bude nejprve soustředit na domácí politiku, se kterou má více zkušeností.
Katarský emír předá vládu svému synovi
Katarský emír Sheikh Hamad bin Khalifa al-Thani předá vládu svému synovi korunnímu princi Tamim bin Hamad al-Thanimu. Na úterý 25. června byly vyhlášeny státní prázdniny a v 8 hodin ráno pronese sheikh Hamad al-Thani k národu slavnostní projev. Budoucí 33letý emír Tamim bin Hamad al-Thani se podle analytiků se svou politikou příliš neodchýlí od kurzu svého otce, který za své vlády od roku 1995 zmodernizoval Katar a udělal z něj významný stát regionu, zejména v oblasti zahraniční politiky. V současné době je korunní princ Tamim al-Thani předseda projektu Vize 2030, který se zabývá rozvojem Kataru, zejména v sociální sféře. Je také předseda Národního olympijského výboru a komise pro pořádání mistrovství světa ve fotbale v roce 2022 v Kataru.
Přátelé Sýrie se dohodli na vyzbrojení syrské opozice
Ministři zahraničí 11 zemí, které se sdružují ve skupině Přátelé Sýrie, vydali společné prohlášení po jednání v katarském Doha, ve kterém vyjádřili shodu ohledně poskytnutí vojenské pomoci syrské opozici bojující proti prezidentovi Basharovi al-Assadovi. Materiál a vybavení má být dán opozici urychleně, ale není shoda o způsobu. Přátelé Sýrie odsuzují zapojení Hizballahu a bojovníků z Íránu a Iráku v Sýrii. Žádají, aby se stáhli. Obávají se radikalizace konfliktu a přelití násilí do celého regionu. Katarský premiér Hamad bin Jassim bin Jaber Al Thani řekl: „Síla může být jediný způsob, jak docílit spravedlnosti, a dodávat zbraně opozici může být jediný způsob, jak dosáhnout míru v Sýrii.“ Rusko varuje, že zbraně se mohou dostat k teroristům. Nejvyšší velitel opozice generál Salim Idriss slíbil, že zbraně se dostanou do správných rukou.
Jednání mezi afghánskou vládou a Talibanem byla přerušena
Přelomová jednání, která měla pomoci ukončit 12 let trvající konflikt v Afghánistánu, byla odsunuta kvůli diplomatickým sporům o zastoupení Talibanu v Kataru, který má jednání hostit. Způsob otevření zastoupení Talibanu v Kataru a označení jeho zastupitelství vzbudilo nevoli u afghánské vlády, která jej považuje za příliš oficiální a obává se, že ze zastoupení Talibanu by se v budoucnu mohlo stát zastoupením jakési alternativní exilové afghánské vlády. Neuklidněn ujištěními amerického ministra zahraničí Johna Kerryho pozastavil afghánský prezident Hamid Karzai i rozhovory s USA ohledně stažení západních jednotek ze země. Afghánská vláda preferuje omezení role USA ve vyjednávání s Talibanem a záležitosti chce řešit na afghánsko-afghánské úrovni. USA však chtějí jednat s Talibanem i o záležitostech přesahujících jeho konflikt s vládou.
Přátelé Sýrie se sejdou v sobotu v Doha
Jedenáct států, které tvoří skupinu Přátelé Sýrie, budou v sobotu jednat v katarském Doha o pomoci pro Svobodnou syrskou armádu. Přijedou ministři zahraničí Velké Británie, Francie, Saúdské Arábie či Egypta. Budou diskutovat o závěrech summitu G8, které se konalo tento týden v Severním Irsku. Jednání budou navazovat na setkání z Ankary v minulém týdnu, kdy Přátelé Sýrie a Salim Idriss, velitel Svobodné syrské armády diskutovali o vojenském vybavení.
Země Perského zálivu budou jednat o Hizballahu
Bahrajn, Katar, Kuvajt, Omán, Saúdská Arábie a Spojené arabské emiráty, tedy šest států sdružených v Radě spolupráce Zálivu, budou v neděli v saudskoarabském městě Jeddah jednat o zařazení šíitského hnutí Hizballah na seznam teroristických skupin. Není jasné, zda budou jednat o Hizballahu jako celku či jen o jeho milicích, které nyní bojují v Sýrii. Iniciativu vyvolal Bahrajn, který Radě nyní předsedá. Bahrajn v pondělí zakázal politickým skupinám kontakt s Hizballahem. Rada bude též probírat bezpečnost v Zálivu a hrozbu Íránu kvůli jeho instalování špionů v regionu. Kuvajt již odsoudil několik Íránců a vlastního občana za špionáž a Saúdská Arábie a Bahrajn zatkly buňky, které údajně pracovaly pro Teherán.
Litva vyjednává s Gazpromem o nových cenách zemního plynu
Rozhovory v pátek zahájil litevský ministr energetiky Jaroslav Neverovič a zástupce výkonného ředitele Gazpromu Alexander Medveděv. Ministr ve své řeči uvedl, že je znepokojen současnou výší ceny importovaného zemního plynu, která je údajně příliš vzdálená jeho aktuální tržní hodnotě. Vyjednávání o možném snížení ceny je však pro Litvu obtížné, jelikož je na dovozu suroviny z Ruska zcela závislá. Změnu možná v budoucnosti přinese LNG, tedy zkapalněný zemní plyn. O možnou spolupráci v oblasti dodávek tohoto produktu nedávno projevil zájem Katar. Podle některých zdrojů již probíhají jednání mezi zástupci firmy Klaipėda Oil a Qatargas, který je v současnosti největším dodavatelem LNG na světě. Transport kapalného zemního plynu z Perského zálivu by částečně mohl zajišťovat nový litevský tanker, který byl dnes spuštěn na moře v jihokorejské loděnici patřící firmě Hyundai Heavy Industries. Nese příznačné jméno – Nezávislost.
Americký ministr Kerry se setkal se zástupci arabských států
Americký ministr zahraničí John Kerry se ve Washingtonu sešel se zástupci arabských států a jednal s nimi o oživení izraelsko-palestinského mírového procesu. Delegaci arabských zástupců vedl premiér Kataru Sheikh Hamad bin Jassim Al Thani, jednání se dále účastnili zástupci Palestinské autonomie, Egypta, Bahrajnu, Saudské Arábie a také šéf Arabské ligy Nabil al-Arabi. Všichni zúčastnění znovu podpořili mírovou iniciativu Arabské ligy z roku 2002, která nabízela plné uznání státu Izrael výměnou za opuštění území, které židovský stát obsadil ve válce roku 1967, a za „přiměřené“ řešení situace palestinských uprchlíků. Takový návrh však Izrael již v roce 2002 odmítl přijmout. Po dnešní schůzi ve Washingtonu americké ministerstvo zahraničí ocenilo snahu Arabské ligy hrát v mírovém procesu konstruktivní roli.
Arabské země jsou rozděleny ohledně důvěry ve státní média
Obyvatelné různých arabských zemí jsou velmi rozděleni pokud jde o míru důvěry, kterou mají k zpravodajským agenturám svých států. Zatímco většina obyvatel Saúdské Arábie, Jordánska a Spojených arabských emirátů (SAE) považují zpravodajské agentury svého státu za „důvěryhodné“, v Tunisku, Libanonu a Egyptě má důvěru v tyto agentury jen čtvrtina obyvatel. Paradoxní je, že právě v Libanonu je ze všech zkoumaných zemí největší svoboda tisku. Výzkum také odhalil rozdíly v přístupu k internetu v různých státech Perského zálivu. Zatímco 9 z 10 obyvatel Kataru a SAE má přístup k internetu, v Jordánsku to je jen 46 %, v Egyptě 22 % a v Jemenu mají přístup k internetu pouze 2 % populace.
Katar plánuje chartu na ochranu dělníků
Výbor zodpovědný za přípravu Kataru na pořádání mistrovství světa ve fotbale v roce 2022 oznámil, že bude vydána „dělnická charta,“ která má zajistit ochranu dělníků pracujících na budování potřebné infrastruktury. Mezinárodní odborová konfederace (MEOK) je však katarským plán „velmi zklamaná“. Podle zástupkyně MEOK Sharan Burrowové nebyl žádný z dokumentů představen veřejnosti, ani konzultován s odbory a dělníci tak stále nemají jasno o svých právech. Zástupkyně MEOK Burrowová dále označila mezery v katarském pracovním právu za „podmínky pro otroctví v 21. století“. Zástupce katarského výboru pro pořádání šampionátu Dario Cadavid však prohlásil, že plánovaná charta je pouze prvním krokem ve zlepšování podmínek dělníků v zemi. Katar, stejně jako ostatní státy Perského zálivu, čelí kritice lidsko-právních organizací za nedostatečnou péči zejména o zahraniční dělníky z Asie, kteří často pracují v nevyhovujících podmínkách.
Katařané utrácejí ve Velké Británii nejvíce ze všech národů mimo EU
Katarští občané nakupující ve Velké Británii platí za jeden nákup průměrně 2 223 USD a nechávají tak za sebou turisty z Číny nebo bohatých Spojených arabských emirátů, jejichž turisté utrácejí v průměru o 470 USD méně. Bohatnoucí čínská střední třída však náskok Kataru postupně smazává. Průměrný nákup čínského turisty stál v roce 2012 1180 USD, což je 37% nárůst oproti roku předchozímu. Příliv čínských turistů a s ním spojené větší tržby britských obchodních domů by mohly ještě narůst, pokud dojde k úpravě vízové povinnosti pro čínské občany, jak to požaduje Britská obchodní komora.
Jednání o půjčce Egyptu stále nepřináší jasný výsledek
Mezinárodní měnový fond (MMF) se zatím nedohodl s Egyptem na podmínkách půjčky ve výši 4,8 miliardy USD, která má stabilizovat egyptskou ekonomii. Po necelých dvou týdnech jednání v Káhiře je podle šéfa mise MMF Andreas Bauera znát pokrok v úsilí egyptských úřadů. Nyní se rozhovory přesunou do Washingtonu. Podle analytiků je problém ve vyhýbavosti Muslimského bratrstva k nepopulárním reformám před volbami, které se mají konat v říjnu. MMF žádá mimo jiné snížení dotací na palivo a zvýšení daní. Egypt získal v minulém týdnu prozatímní finanční podporu od Kataru a Libye ve výši 5 miliard USD, není v současnosti zcela závislé na půjčce od MMF.
Katar nabídl Egyptu injekci 3 miliard USD
Katar nabídl, že nakoupí egyptské dluhopisy ve výši až 3 miliard dolarů. Katar, který již slíbil investovat v Egyptě do roku 2018 na 18 miliard USD, tak dále rozšířil svou nabídku pomoci. Katarský premiér Hamad bin Jassim al-Thani také dodal, že Katar bude zásobovat Egypt zemním plynem, bude-li to třeba. Egypt je v současnosti sužován nedostatkem pohonných hmot, vysokou inflací a tenčícími se devizovými rezervami. Egyptský ministr plánování Ashraf El-Araby proto připustil, že Egypt „velmi pravděpodobně“ požádá Mezinárodní měnový fond (MMF) o další půjčku. Egypt v současnosti jedná s MMF o půjčce 4,8 miliardy USD.
Katar hostí konferenci o Dáfrúru
Katar hostí dvoudenní konferenci o rozvoji a rekonstrukci súdánské provincie Dárfúr, která má za úkol najít zhruba 7,2 miliardy USD na pomoc místní ekonomice a obyvatelům. Velká Británie již před začátkem konference přislíbila příspěvek minimálně 52 milionů USD. Podle BBC se však objevují hlasy, které koncept pomoci zpochybňují, zejména kvůli přetrvávající nestabilitě v regionu. Tento názor sdílejí i někteří obyvatelé Dárfúru, kteří proti probíhající konferenci protestovali právě s poukazem na špatnou bezpečnostní situaci, jenž je třeba zlepšit před zahájením obnovy provincie. Podle návrhu rozvojové strategie, která byla publikována před začátkem katarské konference je však nepravděpodobné, že by někdy nastaly ideální podmínky pro zahájení rekonstrukce. V minulých letech probíhal v Dárfúru konflikt mezi arabskou centrální vládou a dárfúrskými černými Afričany, kteří se cítí být diskriminováni.
Katařané mají zájem o koupi francouzského obchodního domu Printemps
Investoři z Kataru se dohodli na zakoupení známého pařížského obchodního domu Printemps. Hodnota objektu činí zhruba 2 miliard USD. Pro Katařany se nejedná o první koupi majetku ve Francii, vlastní část známého fotbalového klubu Paris-Saint German a jsou 3% vlastníky mediální skupiny Lagardere, do které patří i některá česká rádia. Firma Disa, jenž sdružuje katarské investory, chce také získat většinový podíl v Deutsche Bank a 30 % v lucemburské investiční společnosti Borletti Group.
Panama jedná o leteckých dohodách se zeměmi Blízkého východu
Stát Panama si vytyčil cíl uzavřít do konce roku 30 mezinárodních leteckých dohod. Země se nyní zaměřila na region Blízkého východu, jedná s Egyptem, Izraelem, Jordánskem, Katarem či Tureckem. Dosažení dohod o leteckém průmyslu s Blízkým východem by pro Panamu představovalo příležitost rozvinout obchod. Letecké společnosti z Blízkého východu letos dosahují nejvyšších čísel přepravených osob, Panama jim může nabídnout zajištění logistiky a přepravy nákladů. Panama dosud uzavřela 26 mezinárodních leteckých dohod, navíc má 6 dohod o otevřeném vzdušném prostoru s Curazao, Chile, Guatemalou, Nikaraguou, Peru a USA.
Rusko kritizuje zastoupení syrské opozice v Lize arabských států
Mluvčí ruského ministerstva Aleksandr Lukashevich kritizoval krok Kataru, který předsedá summitu Ligy arabských států v Doha a který se rozhodl křeslo náležící Sýrii přidělit syrské opozici. Mluvčí ruského ministerstva Lukashevich prohlásil, že „jde o další podporu pro jednotky, které vsadily na vojenské řešení syrského konfliktu bez ohledu na utrpení Syřanů“. Podle Moskvy je i krok učiněný Katarem z hlediska mezinárodního práva nelegální. Ke kritice se přidal i Irán, který rozhodnutí označil za „konec role Arabské ligy v regionu“.
Katarský emír navrhuje fond pro Palestince v Jeruzalémě
Katarský emír Sheikh Hamad Al Thani řekl na summitu Ligy arabských států v Doha , že Jeruzalém je ve „vážném nebezpečí“, a proto je třeba začít konat. „Palestinská, arabská a muslimská práva v Jeruzalémě nemohou být upozaďována, to si Izrael musí uvědomit,“ prohlásil emír Al Thani. „Navrhuji proto, aby tento summit, ve snaze zachránit arabský charakter města, ustanovil fond o velikosti 1 miliardy USD, do kterého Katar přispěje 250 milióny USD a na zbytek se složí ostatní členské státy,“ navrhl emír Al Thani. Nicméně nepřiblížil, jak by prostředky z fondu měly být využity. Palestinská autonomie se k návrhu zatím nevyjádřila, nicméně sama se nachází ve finanční krizi a soustavně žádá o pomoc zahraniční dárce. Emír Al Thani dále navrhl, aby se v Egyptě konal menší summit arabských států, který by podpořil sjednocování dvou palestinských organizací Hamasu a Fatahu.
Britský princ Charles s manželkou Camillou navštívili Jordánsko
Ve středu přicestoval do Jordánska britský princ Charles spolu s chotí Camillou, vévodkyní z Cornwallu. V Ammánu britský pár přivítali jordánský král Abdullah II. a jeho žena královna Rania. Poté navštívili azylový tábor s tisícovkou syrských uprchlíků v severním Jordánsku, který je součástí jejich společné cesty po Blízkém východě. Cestu do největšího tábora Zaatari avšak z bezpečnostních důvodů nepodnikli. Právě do tohoto regionu zamířili v důsledku kritické politicko-společenské situace. V Jordánsku je téměř půl milionu syrských uprchlíků. Očekává se, že ke konci tohoto roku bude nárůst zhruba 200 tisícový. Zahraniční návštěva dále shlédla řecko-římské město Jerash a poté zamířila do Kataru.
V Kataru probíhá summit o Sýrii, prezident Assad se obrátil na země BRICS pro pomoc
Syrský prezident Assad se dopisem obrátil země ekonomické organizace BRICS, sdružující Rusko, Čína, Jihoafrická republika, Indie, Brazílie, s žádostí o pomoc v ukončení dvouletého syrského konfliktu. Ve svém dopisu organizaci BRICS uvedl, že jeho země čelí „aktům terorismu podporovaného Araby, regionálními a západními státy“. Jeho žádost přišla den poté, co Katar, předsedající summitu Ligy arabských států, křeslo náležící Sýrii přidělil syrské opozici. Krok kritizovala syrská vláda slovy, že Liga se zpronevěřila svým hodnotám ve prospěch států Perského zálivu a západu. Rozhodnutí Kataru kritizoval i Irán, který varoval, že by se tak mohl vytvořit nebezpečný precedent přidělování křesel zástupcům, kteří nemají podporu lidu. Státy Ligy se na summitu mezitím shodly, že členové mohou poskytnou syrské opozici i vojenskou pomoc, nicméně že prioritou je stále politické řešení konfliktu.