Omán plánuje vybudování nové železniční trasy v celkové délce přes 2000 kilometrů. Projekt, který nese označení „Ománská dráha,“ má spojovat tři hlavní přístavy a průmyslová centra země: Sohar, Salalah a Duqm, která se nacházejí na východním, jihovýchodním a jihozápadním pobřeží země. Další funkcí železniční sítě má být lepší propojení Ománu se sousedním Jemenem, a hlavně napojení na dopravní sít sousedních států, členů Rady pro spolupráci arabských států v Zálivu (GCC). V rámci projektu budou vybodovány i trasy pro přepravu cestujících, spojující nejlidnatější ománská města a letiště. Zakázku v hodnotě 35 milionů USD na přípravu celého projektu získala firma, jejíž jméno nebylo podle zvyklostí zatím uveřejněno.
Archiv rubriky: Omán
Saúdská Arábie mění začátek víkendu
Saúdská Arábie přesune začátek svého víkendu ze čtvrtku na pátek. Díky této změně bude víkend v Saúdské Arábii odpovídat víkendu v ostatních zemích regionu, což pomůže zlepšit vzájemný obchod nebo např. bankovní spolupráci. Stejný návrh byl již v roce 2007 zamítnut, ekonomická lobby ho však nyní znovu nastolila. Saúdská Arábie se navíc po obdobné změně v Ománu stala jediným státem regionu, jehož víkend začínal ve čtvrtek, což komplikovalo spolupráci s ekonomickými centry, jako je například Dubaj.
Země Perského zálivu budou jednat o Hizballahu
Bahrajn, Katar, Kuvajt, Omán, Saúdská Arábie a Spojené arabské emiráty, tedy šest států sdružených v Radě spolupráce Zálivu, budou v neděli v saudskoarabském městě Jeddah jednat o zařazení šíitského hnutí Hizballah na seznam teroristických skupin. Není jasné, zda budou jednat o Hizballahu jako celku či jen o jeho milicích, které nyní bojují v Sýrii. Iniciativu vyvolal Bahrajn, který Radě nyní předsedá. Bahrajn v pondělí zakázal politickým skupinám kontakt s Hizballahem. Rada bude též probírat bezpečnost v Zálivu a hrozbu Íránu kvůli jeho instalování špionů v regionu. Kuvajt již odsoudil několik Íránců a vlastního občana za špionáž a Saúdská Arábie a Bahrajn zatkly buňky, které údajně pracovaly pro Teherán.
Ministr Kerry je na návštěvě Ománu, poté bude pokračovat do Jordánska a Izraele
V úterý odletěl americký ministr zahraničí John Kerry do Ománu, aby podepsal smlouvu na dodávku zbraní v hodnotě 2,1 miliard USD a konzultoval situaci v Sýrii a Írán. Očekává se, že Omán si koupí systém protivzdušné obrany. Nákup je financován s pomocí vlády USA. Zbraně má dodat americká společnost Raytheon, která se nyní ale k obchodu nevyjádřila. Předtím její generální ředitel Bill Swanson řekl, že společnost dělá značný pokrok. Ve středu bude ministr Kerry jednat v Jordánsku s vyššími západními a arabskými úředníky o syrském konfliktu. Poté bude řešit obnovení izraelsko-palestinského mírového procesu v Jeruzalémě a Ramallahu.
Omán zasáhlo zemětřesení
V sobotu dle Amerického geologického průzkumu bylo naměřeno zemětřesní o síle 6,3 stupňů Richterovy stupnice 186 km od města Al Khasab v severním Ománu. Epicentrum bylo v hloubce 33 km.
Únosci v Jemenu propustili Finy a Rakušana
Ve středu v noci byli po 4 měsících propuštěni dva Finové a jeden Rakušan. Byli předáni na hranicích mezi Jemenem a Ománem, který dle bezpečnostního zdroje agentury Reuters zaplatil vysokou částku za jejich propuštění. Všichni 3 byli letecky přepraveni ve čtvrtek do Rakouska, kde se dostali do lékařské a psychologické péče. Rakouský vicekancléř Michael Spindelegger poděkoval ománskému sultánovi Qaboos za jeho podporu. Finský ministr zahraničí Erkki Tuomioja řekl, že jeho země nezaplatila výkupné a neví, zda tak učinil Omán.
Kybernetičtí zločinci ukradli 45 milionů USD
Sedm lidí bylo obviněno v New Yorku z loupeže 45 milionů USD napříč 26 zeměmi. Osmý podezřelý, který měl být vůdce, byl zavražděn v dubnu v Dominikánské republice. Síť kybernetických zločinců se zaměřila na banky ve Spojených arabských emirátech a Ománu. Žalobce řekl, že na vyšetřování se podílelo 16 zemí. Gang se měl nabourat do počítačového programu a ukrást data o předplacených debetních kartách. Zrušili limity na výběr. V prosinci měli udělat 4 500 transakcí v hodnotě 5 milionů USD ve Spojených arabských emirátech a v únoru během 10 hodin v Ománu měli vybrat 40 milionů USD z bankomatů. Peníze vložili na bankovní účet v Miami. Jedná se o největší krádež tohoto typu.
Omán má ambice stát se transportním centrem regionu
Omán hostí letošní konferenci Rady pro spolupráci arabských států v Zálivu (GCC) zaměřenou na zásobování a logistiku, která je se zabývá strategickou rolí Ománu v regionální dopravě. Ománský ministr dopravy Ahmed bin Mohammed Al Futaisi na konferenci uvedl, že „cílem Ománu je stát se bránou do Perského zálivu“. Ministr Al Futaisi také připomněl, že navzdory globální krizi ekonomiky zemí Perského zálivu významně rostly a tudíž se zvyšoval i jejich mezinárodní obchod, který pro svůj rozvoj potřebuje kvalitní infrastrukturu. Omán v posledních letech hodně investuje právě do rozvoje infrastruktury: budování a modernizace přístavů a letišť, či rozvíjení železničních a silničních spojení se Saúdskou Arábií, Jemenem a Spojenými arabskými emiráty. Významným ománským ekonomickým partnerem, hlavně pro budování přístavů, jsou nizozemské firmy, proto se konference GCC účastnila i nizozemská ministryně dopravy a životního prostředí Melanie Schultz van Haegenová.
Omán buduje nové ekonomické centrum
Omán začal masivní přestavbu dosud zaostalého rybářského městečka Duqm, které leží 450 km jižně od hlavního města Maskat v pouštní provincii Wustah. Cílem celého projektu je udělat z Duqmu, který byl dosud domovem beduínských kmenů a rybářů, průmyslové centrum a přístav. Investicí 1,5 miliardy USD už bylo vybudováno přístavní zařízení, údajně druhé největší na Blízkém východě, a 4 kilometry dlouhá přístavní zeď. Duqm má výhodnou geografickou polohu poblíž lodních cest k Suezskému průplavu, plánuje se proto vybudování ropovodů spojující Duqm se Saúdskou Arábií a Spojenými arabskými emiráty (SAE). Provoz přístavu Duqm by umožnil omezit přepravu ropy Hormuzskou úžinou, kterou dnes prochází velká většina světové produkce ropy, a kterou již Irán několikrát hrozil uzavřít.
Omán udělil azyl členům rodiny bývalého libyjského vůdce Kaddáfího
Mezi členy rodiny, kteří azyl dostali, je vdova po vůdci Libyie Muammaru Kaddáfím Safia, dcera Aisha a jeho dva synové Mohammed a Hannibal. Po synech Mohammedovi a Hanibalu Kaddáfím pátrá Interpol. Podle prohlášení ománské vlády se členové Kaddáfího rodiny zdržují na území Ománu již od října minulého roku. Ománská vláda se rozhodla vyhovět jejich žádosti o azyl za podmínky, že v zemi nebudou vyvíjet žádnou politickou aktivitu. Několik členů rodiny se od libyjského povstání v roce 2011 zdržovalo v Alžírsku, odkud před časem odešli.
Britský princ Charles s manželkou Camillou navštívili Jordánsko
Ve středu přicestoval do Jordánska britský princ Charles spolu s chotí Camillou, vévodkyní z Cornwallu. V Ammánu britský pár přivítali jordánský král Abdullah II. a jeho žena královna Rania. Poté navštívili azylový tábor s tisícovkou syrských uprchlíků v severním Jordánsku, který je součástí jejich společné cesty po Blízkém východě. Cestu do největšího tábora Zaatari avšak z bezpečnostních důvodů nepodnikli. Právě do tohoto regionu zamířili v důsledku kritické politicko-společenské situace. V Jordánsku je téměř půl milionu syrských uprchlíků. Očekává se, že ke konci tohoto roku bude nárůst zhruba 200 tisícový. Zahraniční návštěva dále shlédla řecko-římské město Jerash a poté zamířila do Kataru.
Ománský sultán udělil amnestii
„Jeho veličenstvo sultán Kábús udělil královskou milost obviněným z pomluvy, zločinů spojených s informačními technologiemi a z neoprávněného shromažďování,“ uvedla ománská státní agentura ONA. Sultán Kábús tak omilostnil všechny disidenty, kteří byli uvězněni za očerňování jeho osoby nebo za účast v protestech. Podle aktivistů by se amnestie měla vztahovat asi na 50 osob. Lidsko-právní organizace Amnesty International (AI) krok sultána Kábúse přivítala, zdůraznila však, že amnestované osoby se v první řadě neměly vůbec do vězení dostat. Ománská vláda se snaží zmírnit napětí ve společnosti, které zesílilo v souvislosti s nepokoji Arabského jara před dvěma lety. Ománská vláda mimo jiné přislíbila omezit počty zahraničních pracovníků v zemi, výrazně zvýšit minimální mzdu a vytvořit desetitisíce nových pracovních míst.
USA a Saudská Arábie sjednotily své postoje k Sýrii a Iránu
Ministr zahraničí USA John Kerry navštívil v pondělí Saudskou Arábii. Ve svém projevu připomněl Iránu, že prezident Obama se zavázal nepřipustit výrobu iránské jaderné zbraně, a že ve hře jsou všechny možnosti, včetně vojenského řešení. K jeho slovům se přidal i saudský ministr zahraničí princ Saud al-Faisal, který zdůraznil, že „jednání nemohou pokračovat donekonečna“. Na stejné téma se ministr Kerry sešel v Rijádu i s ministry zahraničí Kuvajtu, Bahrajnu a Ománu. Na společné tiskové konferenci po vzájemném jednání také americký a saudský ministři zahraničí zdůraznili, že syrský prezident Assad ztratil v jejich očích nárok být legitimním syrským vůdcem.
Stíhačky za 2,5 miliard USD dodá do Ománu společnost BAE Systems
Britská společnost BAE Systems poskytne Ománu 12 stíhaček Typhoon a 8 Hawk Advanced Jet Trainer. Podpis dohody přichází pouze 2 dny poté, co společnost oznámila zpoždění dodávky 72 stíhaček do Saudské Arábie důsledkem neshod ohledně konečné ceny. Britský premiér David Cameron, který navštívil Omán v sobotu, uvítal dohodu, která poskytne na 6 000 pracovních míst v oblasti Lancashire.
V Ománu proběhly regionální volby
Konání regionálních voleb v Ománu je znakem mírných demokratických reforem, které v zemi probíhají po nepokojích spojených s Arabským jarem minulý rok. Tehdy Ománci protestovali za lepší platy, více pracovních míst, větší demokracii a za snížení míry korupce. Hlava ománského státu sultán Qaboos na to reagoval přeskupením kabinetu, příslibem obecních voleb a přidělením legislativních pravomoci do té doby poradnímu orgánu Shura. Právě volby do Shury byly až do teď jedinými volbami, které v Ománu probíhaly. V současných nových regionálních volbách kandidovalo téměř 1500 kandidátů do 192 regionálních rad. Volby měly proběhnout bez incidentů.
Velká Británie by mohla rozmístit víc jednotek v Perském zálivu
Uvedl to britský premiér Cameron před návštěvou Ománu, kde plánuje uzavřít kontrakt o prodeji 12 stíhaček Typhoon v hodnotě zhruba 4 miliard USD. Návštěva Ománu premiérem Cameronem se koná jen několik týdnů poté, co Velká Británie uzavřela se Spojenými arabskými emiráty (SAE) dohodu o připravované obranné spolupráci. Rovněž vláda SAE vyjádřila zájem o nákup až 60 stíhaček Typhoon. „Co tu zejména v případě Spojených arabských emirátů vidíme, není jen plán na prodej stíhaček, ale významná dohoda o obranné spolupráci,“ uvedl premiér Cameron. Velká Británie by v Perském zálivu mohla rozmístit více jednotek i vzhledem k tomu, že příští rok stáhne 4 000 svých vojáků z Afghánistánu.
Tropický cyklon Keila pustošil Omán
Tropický cyklon a následné záplavy si vyžádaly 6 obětí a rozsáhlé škody na majetku v Ománu. Průtrže mračen, které doprovázely cyklon, zasáhly i Írán, jenž byl vzdálen necelých 1000 kilometrů od epicentra. Prudké deště a záplavy si vyžádaly evakuaci nemocnice ve městě Hamriyah v regionu Muscat. Místní infrastruktura spolu s kanalizačním systémem nezvládla silný nápor vody, země patří mezi oblasti s menším srážkovým úhrnem, součet vody během tohoto týdne se rovnal srážkám v Ománu za celý rok.
Rada pro spolupráci v Zálivu uvažuje o své transformaci v politickou sunnitskou unii v obavách z nárůstu šíitského vlivu
Rada pro spolupráci v Zálivu (GCC) uvažuje o prohloubení své spolupráce a transformaci GCC ve vojenskou a politickou unii. Sunnitské hlavy šesti členských států se na toto téma sešli již v pondělí 14. 5. v Rijádu, kde král Saúdské Arábie Abdullah představil plán na sjednocování proti nárůstu šíitského íránského vlivu na Blízkém východě a prohlubování spolupráce ve snaze neutralizovat jakoukoli hrozbu případných revolt šíitských komunit v členských zemích. Bahrajn, Katar pravděpodobně i Kuvajt se stanou jádrem chystané unie spolu se Saúdskou Arábií, přičemž Spojené arabské emiráty (SAE) a Omán o případném vstupu do unie uvažují.
Stahování velvyslanců ze Sýrie
Poté, co svou ambasádu v Sýrii uzavřely USA, jejichž zájmy nadále zastupuje Polsko, a Velká Británie odvolala svého velvyslance, připojily se k odvolání svých velvyslanců z Damašku také Francie, Itálie, Nizozemsko, Španělsko a Belgie. Na odvolání svých velvyslanců se shodly také členské státy Rady pro spolupráci v Perském zálivu (GCC) – tedy Kuvajt, Saudská Arábie, Katar, Spojené arabské emiráty (SAE), Bahrajn a Omán.
Írán varuje USA před návratem amerických lodí do Perského zálivu
Americká 5. flotila, která opustila Perský záliv kvůli íránskému vojenskému cvičení, disponující dvěma letadlovými loděmi USS Stennis a USS Nimitz, přičemž k nim míří i třetí USS Enterprise, byla varována před návratem letadlových lodí z Ománského zálivu. Vrchní velitel ozbrojených sil, generál Ataollah Salehi, oznámil, že Írán v takovém případě bude jednat. „Nemáme ve zvyku své varování opakovat,“ cituje agentura IRNA vrchního velitele íránské armády.
Omán čelí protestům- policie střílela do demonstrantů
Nepokoje již zasáhly i Omána, sultanát sousedící s rozbouřeným Jemenem. Stovky demonstrantů v hlavním městě Maskat zablokovaly průmyslové centrum s rafinériemi a hliníkovými továrnami, stejně jako přístav. Sultán nařídil demonstrace potlačit, přičemž při přímé střelbě do davu zahynulo 6 lidí. Nepokoje se šíří do všech měst a nyní se týkají i oblasti Sohar, která je průmyslovým centrem Ománu. Sultán Qaboos bin Said, který v zemi vládne přes 40 let již slíbil, že se požadavky demonstrantů bude zabývat. Ty jsou obdobné jako v jiných arabských státech- demokracie, sociální jistoty, práce, bydlení a v Ománu i touha po rozdělování příjmů z ropy všem.
Při demonstracích v Ománu hořely policejní stanice a vládní budova
Více než 2 tisíce protestujících demonstrovalo v Ománském městě Sohar za prosazení konstruktivních a systematických reforem ve státě. Při střetech s policií došlo k zapálení jedné vládní budovy a policejní stanice.
Americká ministryně zahraničí Hillary Clinton hovoří o stagnaci spojenců na Blízkém a Středním východě
Americká ministryně zahraničí Hillary Clinton zdůraznila na své návštěvě v Kataru, že je znepokojena stagnací a neprosperitou spojenců USA na Blízkém a Středním východě. Mluvila o nutnosti těchto států poradit si s korupcí a mnohými teroristickými organizacemi, jinak tito spojenci podlehnou vlivu islámských radikálů. Jedná se především o státy jako Jemen, Omán, Saudská Arábie, a dokonce i africký Egypt.