V sobotu z podmořského ropovodu začalo unikat velké množství ropy. Ropná společnost PTT Global Chemical odhaduje, že se do moře dostalo přibližně 50 tisíc litrů ropy. Do boje s ropnou skvrnou se pustili také vojáci a deset lodí thajského námořnictva. I přes jejich snahu se ropa dostala až k thajskému pobřeží, které je vzdálené 20 km od ropovodu. Konkrétně jsou znečištěné pláže ve východothajské provincii Rajóng. Společnost PTT oznámila, že se daří ropnou skvrnu zmenšovat. Ekologové přesto již vyjadřují své obavy o dopady nehody na místní životní prostředí. Tato nehoda není první podobným incidentem společnosti PTT. V roce 2009 byla společnost spadající pod PTT zapojena do velkého úniku ropy z těžebního pole Montara poblíž břehů Austrálie.
Archiv rubriky: Austrálie
Austrálie se vyjádřila k možnému referendu ohledně vystoupení Velké Británie z EU
Austrálie jako poslední země zasáhla do emotivní debaty, která by mohla vyústit v referendum ohledně setrvání Velké Británie v EU. Australský ministr zahraničí Bob Carr zaslal dopis s vyjádřením a doufá, že Velká Británie nadále zůstane součástí bloku jako silný a efektivní člen. Dopis byl zveřejněn na internetových stránkách britského ministerstva zahraniční jako součást průzkumu, který provádí Velká Británie. Premiér David Cameron slíbil, že referendum uspořádá koncem roku 2017, pokud jeho strana vyhraje nadcházející parlamentní volby. Premiér Cameron se tak rozhodl v reakci na obavy veřejnosti o vměšování EU do vnitřních záležitostí země a na možnost větší integrace zemí měnové unie. Austrálie se tak zařadila k zemích jako USA a Japonsko, které také vyjádřily své preference pro setrvání země v EU. Francie a Německo vyjádřily obavy, že Velká Británie se pokusí zneužívat své postavení a diktovat si speciální podmínky členství. Nicméně průzkumy veřejného mínění naznačují, že více Britů si přeje vystoupit z EU.
Austrálie volá po rozvoji uranového sektoru
Australský ministr nerostných zdrojů Gary Gray ve svém projevu na konferenci o australském uranu řekl, že je nutné, aby se australský uranový průmysl pozvedl a zvyšoval svou produkci. Je podle něj důležité mít takový uranový průmysl, který dokáže pokrýt celosvětovou poptávku, která podle odhadů brzy překoná stávající nabídku. Austrálie disponuje téměř 40 % světových zásob uranu, ale zásobuje pouze 19 % světového trhu. Čína je jedním z největších odběratelů na světě, která sama produkuje přibližně 1000 tun za rok, ale podle predikcí bude do roku 2020 spotřebovávat 20 000 tun ročně. Stejně tak významným odběratel bude Indie. V Indii a Číně má podle plánů během dvou následujících dekád vzniknout 35 reaktorů. To jsou významné příležitosti pro australský uranový průmysl, které je nutné využít.
Austrálie musí soupeřit s levným americkým plynem
Z USA se stává díky těžbě břidlicového plynu čistý vývozce zkapalněného plynu (LNG), a tudíž vytváří výraznou konkurenci pro další exportní země, jako jsou Rusko, Norsko, Katar a Austrálie. Austrálie byla donedávna jedním z nejvýznamnějším lídrem exportu LNG, jelikož má obrovské zásoby suroviny, panuje zde politická stabilita a je mírný daňový systém. Austrálie ale musí bojovat s nedostatečnou kvalifikovanou pracovní silou a s posilováním měny, což výrazně navyšuje náklady projektů související s exportem LNG. Těžařské společnosti jako Chevron, Exxon, Shell a další vložily do plánovaných projektů 160 miliard USD. Nyní společnosti odkládají projekty kvůli vysokým nákladům, které by tak byly nerentabilní. Například odkládají rozšiřování vrtů v ložisku Gorgon, kde by se podle odhadů investice vyšplhaly na 52 miliard USD. Australští exportéři musejí kvůli americké expanzi na trh s plynem jít s cenou dolů, a to až o 25 %.
Automobilka Ford plánuje uzavřít veškerou australskou produkci
Americká automobilka Ford Motor by do října 2016 měla uzavřít všechny výrobní haly v Austrálii, k přerušení produkce tak dojde po 85 letech, kdy byly v Austrálii vozy vyráběny. Na 1 200 zaměstnanců by mělo přijít o práci. Důvodem uzavření je podle automobilky deficit v hodnotě 580 milionů USD v rámci australské pobočky. Náklady v Austrálii jsou podle generálního ředitele Ford Australia Boba Graziano dvakrát tak vyšší než v Evropě a čtyřikrát vyšší než v Asii. Australská vláda přitom v minulém roce oznámila, že podpoří automobilový průmysl v zemi hodnotou 5,4 miliard USD, z čehož 34 milionů USD měla získat do roku 2016 i automobilka Ford.
Austrálie zastavila vývoz dobytka do Egypta
Australská rada vývozců dobytka (ALEC) se tak rozhodla po shlédnutí videa, které zachycovalo nakládání se zvířaty na egyptských jatkách. Podle vyjádření ALEC byly záběry poskytnuté organizací Animals Australia, která se zabývá ochranou zvířat, „neobyčejně znepokojivé a absolutně nepřijatelné pro celý masný průmysl i obyčejné Australany“. Austrálie již v roce 2006 vývoz dobytka do Egypta ze zmíněných důvodů zakázala, po dohodách s egyptskou vládou byl avšak opět obnoven. V roce 2011 zastavila Austrálie dovoz dobytka i do Indonésie, taktéž z důvodů krutého zacházení se zvířaty na tamních jatkách. Austrálie ročně vyveze na 700 000 kusů dobytka. Skupiny na ochranu zvířat, jako například Animals Australia, však požadují úplný zákaz exportu živého dobytka do zahraničí.
Čína s Austrálií zahájily strategické rozhovory
Čína a Austrálie zahájily první ze svých plánovaných výročních setkání, které se konalo ve středu. Čínský premiér Li Keqiang a jeho australský protějšek premiérka Julia Gillard se dohodly na vzájemné spolupráci v oblasti ekonomie a zejména se soustředili na diplomacii a strategii. V rámci rozhovorů došlo i k rozhodnutí, že se australský dolar stane po americkém dolaru a japonském jenu už třetí velkou měnou, která bude přímo směnitelná za čínskou národní měnu yuan. Pětidenní návštěva premiérky Gillard v Číně, ukazuje důležitost vztahů mezi oběma zeměmi.
Austrálie stáhne většinu svých jednotek z Afghánistánu do konce roku
Podle australského ministra obrany Stephena Smitha stáhne země většinu svých jednotek z jihu Afghánistánu do konce letošního roku a uzavře hlavní základnu v Tarin Kowt, kde působily i mezinárodní jednotky NATO. Postupně by se měla uzavřít i letecká základna NATO v Uruzganu. Většina mezinárodních jednotek pod vedením NATO by měla být stažena do konce roku 2014 a bezpečnost země by tak měla plně přejít pod odpovědnost afghánské armády. V současnosti má Austrálie v asijské zemi na 1 650 jednotek, o další přítomnosti speciálních jednotek po roce 2013 se podle ministra Smitha zatím s afghánskou vládou vyjednává.
Velká Británie a Austrálie posílí obranné vztahy
Velká Británie a Austrálie posílí vztahy v otázkách obrany, včetně kybernetické bezpečnosti a vybavením programy jako BAE systems, což je největší evropský zbrojní koncern a zároveň třetí největší zbrojní firma na světě. Britský ministr obrany Philip Hammond očekává, že smlouvu podepíše s australským ministrem obrany Stephen Smith v pátek ve městě Perth, v níž obě země odsouhlasí spolupráci v programech BAE systems, konkrétně na nákupu několika válečných lodích. Velká Británie omezila výdaje na obranu v rámci snahy o snížení velkého rozpočtového deficitu a doufá, že spolupráce s australskými spojenci na zařízeních a jiných obranných projektech pomůže snížit náklady a maximalizovat úspory.
Makedonie mezi balkánskými státy obsadila 1. místo v žebříčku indexu ekonomické svobody
V žebříčku indexu ekonomické svobody 2013 se Makedonie umístila jako 43. ze 177 zemí, uvedených v seznamu, a stala se tak nejsvobodnější balkánskou ekonomikou. Společně s Makedonií se řadí mezi středně volné ekonomiky z balkánských zemí i Albánie, Rumunsko, Bulharsko, Černá Hora, Slovinsko a Chorvatsko. Žebříček sestavuje každý rok americká nadace The Heritage Foundation a list The Wall Street Journal na základě porovnání vlastnických práv, korupce, fiskální a monetární svobody, vládních výdajů a svobody trhu práce, finančního trhu, investování, obchodu a podnikání. Celkové 1. místo obsadil Hongkong, za ním následoval Singapur, Austrálie, Nový Zéland a Švýcarsko. Na spodní příčce seznamu se umístila Zimbabwe, Kuba a Severní Korea.
Kjótský protokol byl prodloužen do roku 2020
Na konferenci o změnách klimatu v Doha byl prodloužen Kjótský protokol, který zavazuje 35 průmyslově vyspělých zemí ke snižování emisí skleníkových plynů. Kjótský protokol se vztahuje na období od příštího roku do roku 2020, kromě 27 členských států EU se připojila zhruba desítka dalších zemí, jako například Austrálie a Norsko. Mezi nimi však chybí největší znečišťovatelé Spojené státy americké a Čína, na spolupracující státy tedy připadá jen 15 % celosvětových emisí CO2.
Země jihovýchodní Asie podepsaly pakt o lidských právech
Na každoročním summitu Sdružení zemí jihovýchodní Asie (ASEAN), které sjednocuje Kambodžu, Vietnam, Thajsko, Laos, Barmu, Indonesii, Malajsii, Singapur, Filipíny a Brunej, podepsali představitelé států dohodu o lidských právech. Ve stejný den podpisu paktu deklarovala Čína práva na oblast Jihočínského moře, u něhož se předpokládá, že je bohaté na nerostné minerály, svůj nárok na území vznesl i Vietnam, Malajsie, Filipíny a Brunej. Ministři pro zahraniční věci zemí ASEAN rovněž diskutovali násilné střety mezi muslimy a buddhisty v barmské provincii Rakhine, kde od července zemřelo na 180 lidé. Na summitu bude projednán i vznik bezcelní obchodní zóny zemí ASEAN s Čínou, Japonskem, Jižní Koreou, Indií, Austrálií a Novým Zélandem.
Austrálie vyhlásila světově největší mořskou rezervaci
Mořská rezervace zabírá na 2,3 milionů čtverečních kilometrů v šesti oblastech moře, kde je zakázán rybolov a průzkum ropných zásob. Ministr životního prostředí Tony Burke podle BBC označil vznik nové mořské rezervace za historický moment. Rybářský průmysl naopak tvrdí, že jde pro Austrálii o ztrátu v řádech milionů USD. Ministr Burke řekl, že rybářský průmysl získá jako kompenzaci za vznik rezervace 103 milionů USD, ačkoliv „celý projekt zasáhne průmysl z méně než 1 %“. Podle Australské námořní aliance (AMA) důsledkem rezervace přijde o práci 36 000 lidí. Iniciativu k vytvoření mořské rezervace oznámila australská vláda již v červnu, oficiálně byla prohlášena až v pátek.
Austrálie provede celonárodní vyšetřování zneužívání dětí
Australská premiérka Julia Gillard oznámila rozšíření Královské komise, která provede celonárodní vyšetřování sexuálního zneužívání dětí. Zákonodárci ke kroku přistoupili po sérii obvinění ze zneužívání dětí římskokatolickou církví, vyšetřovány budou ale i neziskové organizace a státem poskytovaná péče. Opozice s vyšetřováním souhlasí, ale dodává, že by se neměla zaměřovat pouze na katolickou církev. Katolická církev se za nařčení, kdy po dobu 35 let měli křesťanští kněží zneužívat děti, omluvila.
Rwanda na dva roky zasedne v Radě bezpečnosti OSN navzdory kritice za podporu konžských rebelů
Pouhý den poté, co OSN zveřejnilo zprávu, podle níž hraje rwandský ministr obrany klíčovou roli při podpoře a vyzbrojování rebelů na východě Demokratické republiky Kongo, se Rwanda stala členem Rady bezpečnosti OSN, ve které usedne na další dva roky. Země se stala jednou z pěti států, které byly zvoleny nestálými členy Rady bezpečnosti OSN, vedle Argentiny, Austrálie, Jižní Korey a Lucemburska. Své funkce se Rwanda ujme 1. ledna 2013. Podle lidsko-právních organizací dosazení Rwandy do Rady bezpečnosti OSN může blokovat jakékoliv sankce proti jejím představitelům. Zvolení přišlo navzdory dlouhodobé kritice za podporu rebelů, sjednocených do hnutí M23 pod vedením generála Bosco Ntanga v konžské provincii Severní Kivu, která je bohatá na nerostné minerály. Demokratická republika Kongo přitom požádala mezinárodní společenství o uvalení sankcí na sousední Rwandu.
Huawei se chystá investovat 1,3 miliardy liber do svých obchodních aktivit na britském trhu
Čínský telekomunikační a počítačový gigant se chystá na britském trhu v období příštích pěti let investovat hlavně do oblasti mobilního širokopásmového připojení. Zároveň se Huawei chystá vytvořit více než 700 nových pracovních míst. Britský premiér David Cameron investici uvítal jako demonstraci toho, že Velká Británie je v současnosti otevřena zahraničním investorům. Obchodní aktivity čínské státní firmy a její expanze na zahraniční trhy jsou však často zmiňovány spolu s podezřeními z možného ohrožení národní kybernetické bezpečnosti. Australská vláda z tohoto důvodu letos zabránila společnosti podat nabídku na zakázku na vybudování celonárodní širokopásmové sítě v hodnotě přesahující 38 miliard USD.
Austrálie rekordně navyšuje imigrační limity
Austrálie zvýší roční příjem imigrantů ze současných 13 750 na celkových 20 000 osob, tedy o 45%. Jedná se tak o největší nárůst příjmu přistěhovalců za posledních 30 let. Australská vláda tak reaguje na doporučení nezávislého expertního panelu, který byl zřízen australskou premiérkou Julii Gillard poté, co se debata o problematice žadatelů o azyl dostala na půdě parlamentu do mrtvého bodu. Návrh na navýšení počtu přijatých imigrantů navazuje na nedávno schválený zákon o obnovení azylových táborů na Papui-Nové Guinei a ostrově Nauru, a zároveň souvisí s rostoucím počtem ilegálních přistěhovalců a bojem proti ilegálnímu obchodu s lidmi.
Austrálie: poslanecká sněmovna odsouhlasila zákon o obnovení azylových táborů na Papui-Nové Guinei a ostrově Nauru
Vzhledem k tomu, že má zákon širokou podporu vládních i opozičních stran, je pravděpodobné, že bude v nejbližší době přijat také australským senátem. Ke schválení zákona došlo na základě doporučení nezávislého výboru, svolaného australskou premiérkou Julii Gillard, jehož hlavním úkolem bylo vytvořit odborné nezávislé posouzení v otázce dalšího postupu týkajícího se problematiky stále rostoucího počtu ilegálních imigrantů. Opatření by také měly pomoci v boji proti obchodu s lidmi. Kritici zákona však tvrdí, že během pobytu zadržených v internačních táborech dochází k porušování jejich práv, neboť v nich žadatelé o azyl bývají mnohdy drženi po dobu až několika měsíců.
Australský nejvyšší soud potvrdil platnost unikátního zákona o jednotných obalech tabákových výrobků
Tento zákon byl parlamentem schválen v minulém roce a výrobcům cigaret zakazuje umisťovat na obaly tradiční designové značky, loga a barvy. Zavádí tak jednotnou podobu balení do olivově zelených krabiček s velkými grafickými obrázky upozorňujícími na možné následky kouření. Zákon u soudu napadli největší světoví výrobci cigaret včetně British American Tobacco či Phillip Morris, kteří se obávají drastického úbytku tržeb. Podle vyjádření australského nejvyššího soudu však zákon není v rozporu s ústavou. Zákon, který vejde v účinnost 1. prosince tohoto roku, je prvním svého druhu na světě. Některé další státy mezi které patří USA, Nový Zéland či Velká Británie, zvažují zavedení podobných opatření.
Austrálie se potýká s problémy rostoucích cen elektrické energie
Australská premiérka apeluje na jednotlivé státy v otázce zvyšování cen elektřiny a reformy stávající podoby obchodu s ní. Příčinou je rapidní nárůst cen zaznamenaný v období posledních čtyř let, který dle jejích slov nemůže nadále pokračovat. Extrémní hodnoty dosáhl například ve státě Nový Jižní Wales, kde náklady na elektrickou energii za toto období vzrostly o 70%. Ministr energetiky státu Queensland Mark McArdle v reakci na úterní prohlášení australské premiérky však uvedl, že se premiérka pouze snaží o odvedení pozornosti od vlastních chyb. Těmi mínil především problematiku uhlíkové daně. Tento názor podpořil také další z ministrů energetiky Chris Hartcher, který mimo jiné uvedl, že zrušení tohoto daňového opatření je jediným řešením stávající situace.
Austrálie, Nový Zéland a Fidži se dohodly na obnovení diplomatických vztahů
Zpráva byla zveřejněna v návaznosti na jednání mezi těmito zeměmi, která se konala v australské Sydney. Došlo také k dohodě o zmírnění cestovních omezení. Australský ministr zahraničí Bob Carr uvedl, že Fidži učinilo pokrok v souvislosti s konáním voleb v roce 2014. Tyto volby budou prvními od roku 2006, kdy komodor Voreqe Baihimarama učinil v zemi státní převrat. Fidži zůstává i nadále vyloučeno ze Společenství národů a je na něj uvalena řada mezinárodních sankcí. V roce 2009 byli z vměšování se do soudní moci obviněni tři vysocí komisaři Austrálie a Nového Zélandu a posléze byli vyloučeni ze země.
PZ Cussons Plc hlásí nižší zisky kvůli nepokojům v Nigérii
Britská společnost vyrábějící mýdla a šampóny PZ Cussons Plc zaznamenala nižší zisky v důsledku vyšších cen surovin a horších podmínek na trzích v Nigérii a Austrálii. Zisky klesly na 75,2 miliónů USD z 168,8 miliónů USD minulého roku. Zhoršení podmínek na nigerijském trhu způsobily náboženské nepokoje a lednová 8denní stávka proti zrušení palivových dotací. Příjmy z Afriky tvoří 40 % celkových příjmů společnosti. Akcie společnosti klesly od začátku roku o 10 %.
Australská společnost BHP Billiton rekordně navýšila produkci železné rudy, a to o 15%
Společnost navýšila produkci o 15% během tří měsíců i navzdory obavám, že její hlavní odběratel Čína sníží poptávku po železné rudě. Roční produkce železné rudy společnosti BHP Billiton tak dosáhla 159 milionů tun, čímž již po dvanácté za sebou rekordně navýšila produkci. Z prognóz také vyplývá, že produkce železné rudy bude nadále stoupat. V příštím roce má společnost produkci navýšit o dalších 5%.