Z USA se stává díky těžbě břidlicového plynu čistý vývozce zkapalněného plynu (LNG), a tudíž vytváří výraznou konkurenci pro další exportní země, jako jsou Rusko, Norsko, Katar a Austrálie. Austrálie byla donedávna jedním z nejvýznamnějším lídrem exportu LNG, jelikož má obrovské zásoby suroviny, panuje zde politická stabilita a je mírný daňový systém. Austrálie ale musí bojovat s nedostatečnou kvalifikovanou pracovní silou a s posilováním měny, což výrazně navyšuje náklady projektů související s exportem LNG. Těžařské společnosti jako Chevron, Exxon, Shell a další vložily do plánovaných projektů 160 miliard USD. Nyní společnosti odkládají projekty kvůli vysokým nákladům, které by tak byly nerentabilní. Například odkládají rozšiřování vrtů v ložisku Gorgon, kde by se podle odhadů investice vyšplhaly na 52 miliard USD. Australští exportéři musejí kvůli americké expanzi na trh s plynem jít s cenou dolů, a to až o 25 %.
Archiv štítku: LNG
Litva vyjednává s Gazpromem o nových cenách zemního plynu
Rozhovory v pátek zahájil litevský ministr energetiky Jaroslav Neverovič a zástupce výkonného ředitele Gazpromu Alexander Medveděv. Ministr ve své řeči uvedl, že je znepokojen současnou výší ceny importovaného zemního plynu, která je údajně příliš vzdálená jeho aktuální tržní hodnotě. Vyjednávání o možném snížení ceny je však pro Litvu obtížné, jelikož je na dovozu suroviny z Ruska zcela závislá. Změnu možná v budoucnosti přinese LNG, tedy zkapalněný zemní plyn. O možnou spolupráci v oblasti dodávek tohoto produktu nedávno projevil zájem Katar. Podle některých zdrojů již probíhají jednání mezi zástupci firmy Klaipėda Oil a Qatargas, který je v současnosti největším dodavatelem LNG na světě. Transport kapalného zemního plynu z Perského zálivu by částečně mohl zajišťovat nový litevský tanker, který byl dnes spuštěn na moře v jihokorejské loděnici patřící firmě Hyundai Heavy Industries. Nese příznačné jméno – Nezávislost.
Gazprom jedná s japonskými firmami o spolupráci v oblasti LNG
Na výstavbě terminálu pro zkapalňování zemního plynu ve Vladivostoku by se mohly podílet společnosti Itochu a JGC. Zájem údajně projevily i další firmy, například Mitsui a Mitsubishi, které již mají s energetickými projekty v Rusku dřívější zkušenosti. Výkonný ředitel polostátního Gazpromu Alexei Miller bude s představiteli japonských korporací jednat o bližších aspektech případné spolupráce ve čtvrtek. Zahájení výstavby LNG terminálu u dálněvýchodního města Vladivostok je plánováno na rok 2018. Odhady finančních nákladů se pohybují okolo 7 miliard USD. U projektů podobného rozsahu je zapojení více investorů obvyklé. Japonské organizace o participaci usilují ze strategických důvodů, země vycházejícího slunce je největším konzumentem LNG na světě.
LNG z ruského poloostrova Yamal by mohl být v zimě exportován do Evropy
Cílovými destinacemi by měla být především Velká Británie a severozápadní státy kontinentu. Tato varianta by však připadala v úvahu jen tehdy, pokud by kvůli příliš silnému ledu nebylo možné zkapalněný zemní plyn ze Sibiře vyvážet do asijských zemí, které jsou v současnosti ochotny platit za dodávky vyšší cenu. Přepravu by mělo zajišťovat 14 ledoborců, jejichž výrobní cena se odhaduje na 185 – 205 milionů USD. V evropských terminálech by svůj náklad mohly buď poskytnout k místní spotřebě, nebo přesunout na lehčí a úspornější tankery, které by jej transportovaly na vzdálenější trhy. V současnosti je však tento plán stále ve fázi vyjednávání. Zařízení, produkující na Yamalu kapalný metan, má být plně funkční nejdříve v roce 2016.
Výstavba LNG terminálu na Sachalinu může stát až 15 miliard USD
Na projektu by měla podílet ruská polostátní firma Rosněft a americký ExxonMobil. Stanice na zkapalňování zemního plynu by mohla být místo samotného ostrova Sachalin vybudována i v Chabarovském regionu, který se rozkládá na východním pobřeží Ruska. Terminál by měl být schopen produkovat až 5 milionů tun kapalného metanu ročně. Velká část by pravděpodobně mířila do asijských zemí, ve kterých dlouhodobě roste po LNG poptávka. Stavbu vlastního terminálu plánuje také další ruská energetická společnost Gazprom. Měl by být dokončen v roce 2018 a každých 12 měsíců produkovat až 10 milionů tun LNG.
Rusko plánuje daňové úlevy pro energetické firmy
Úlevy mají být zacíleny hlavně na zvýšení produkce ropy z podmořských ložisek a břidlic. Potřebné zákony by měly vejít v platnost v lednu 2014. V Rusku je aktuální daňová zátěž energetických společností mnohem vyšší než ve většině vyspělých zemích. Na jednu stranu se díky tomu daří udržovat vyrovnaný státní rozpočet, na druhou je však výrazně omezena motivace firem investovat do výzkumu a dobývat suroviny z nalezišť, které jsou vzhledem ke své nedostupnosti méně ziskové. Podle ruského ministra energetiky Alexandra Novaka jsou finanční pobídky zvažovány také v oblasti produkce zkapalněného zemního plynu (LNG), jehož poptávka na světových trzích dlouhodobě roste.