Desítky tisíc zaměstnanců se připojily k celonárodní stávce odborů. Klíčové přístavy a několik dálnic bylo zablokováno, mnoho škol a bank zůstalo zavřených a pochody demonstrantů prošly Rio de Janeirem a Sao Paulem. Důvodem stávky podle odborů byla snaha zlepšit pracovní prostředky a lepší veřejné služby. Odbory zároveň žádají pozemkovou a penzijní reformu a kratší pracovní týden. Demonstrace byla nicméně menší než červnové protesty, během níž vyšlo do ulic na jeden milion lidí.
Archiv rubriky: Brazílie
Brazilská prezidentka chce dostat na 10 000 doktorů do chudinských čtvrtí
Součástí rozsáhlých reforem po vlně protestů napříč Brazílií by mělo být zlepšení lékařské péče a její dostupnost i pro chudé. Brazilská prezidentka Dilma Rousseff představila plán na zaměstnání 10 000 doktorů, kteří by pracovali v chudinských čtvrtích. Plán zahrnuje přijetí i zahraničních lékařů, pokud nebude možné naplnit pracovní pozice místními lékaři. Reformou má projít i vzdělávací systém lékařů, kdy ti, kteří budou promovat po roce 2015, by měly povinně odpracovat 2 roky ve veřejném zdravotnictví s platem kolem 4 500 USD měsíčně. Během 4 let by podle brazilské prezidentky mělo vzniknout na 11 500 nových pracovních míst ve zdravotnictví.
Ve USA byl odsouzen bývalý gubernátor Mexika za pomoc drogovým kartelům
Bývalý gubernátor mexického státu Quintana Roo Mario Villanueva byl v pátek odsouzen ve Spojených státech amerických na 11 let vězení kvůli zpronevěře milionů USD pocházejících z obchodu s drogami. Bývalý gubernátor Villanueva, který svůj úřad zastával mezi lety 1993 až 1999, byl shledán vinným ve všech bodech obžaloby. Do USA byl vydán v roce 2010 poté, co ho v roce 2007 zadrželi v jeho vlasti. Dokonce se přiznal k přijetí velkého množství peněz za spolupráci při pašování drog ze státu Quintana Roo do Spojených státu amerických.
Brazilský senát schválil protikorupční zákon, důvodem je snaha ukončit protesty v ulicích
Nový protikorupční zákon označuje korupci za „ohavný zločin“, na něhož nebude moct být vztažena amnestie či částečné propuštění. Senát zákon přijal i ve snaze ukončit protesty v ulicích, které trvají již třetím týdnem a které žádají zásadní reformy. Zákon nicméně musí být ještě schválen Sněmovnou a podepsán prezidentem. Zákon, jenž se připravuje od roku 2011, navrhuje nejnižší trest za korupci 2 až 4 roky vězení. Brazílie je v posledních letech považována za zemi s rozsáhlou korupcí. Navzdory slibům prezidentky Dilma Rousseff o přijetí zásadních reforem, Brazilci i nadále demonstrují v ulicích.
První úspěch protestujících v Brazílii, 75 % zisku z nalezišť ropy půjde na vzdělání
Sněmovna brazilského parlamentu schválila nařízení, díky kterému půjde až 75 % zisku z nových nalezišť ropy půjde na vzdělání a zbylých 25 % bude vynaloženo na zdravotnictví. V původním návrhu zákona vypracovaném prezidentkou Dilmou Rousseff se předpokládalo vynaložení 100 % jenom na školství. Rozhodnutí bylo přijato poté, co se tisíce protestujících shromažďovaly několik dnů ve velkých městech Brazílie na protest proti zvýšeným nákladům na uspořádání Mistrovství světa ve fotbale namísto zvýšení rozpočtu v oblasti vzdělávání a zdravotnictví.
Po srážkách policie a obyvatelů chudinských čtvrtí zemřelo v Rio de Janeiro již na 9 lidí
Poté, co policie chtěla nastolit pořádek v chudinských čtvrtí, tzv. favel, v blízkosti mezinárodního letiště v brazilském městě Rio de Janeiro, zemřelo na následky zranění na 9 lidí. Z celkového počtu by mělo podle oficiálních vyjádření patřit 7 mezi výtržníků, 1 z nich by měl být příslušník speciální jednotky a poslední obětí byl obyčejný obyvatel favel zraněn náhodnou kulkou. Policie zakročila poté, co skupina výtržníků začala útočit na auta a chodce na jedné z hlavních brazilských silnic. Ti se pak ukryli ve čtvrti, kde policisté taky zadrželi zbraně a drogy.
Brazilská prezidentka Rousseff oznámila reformy, důvodem jsou masové protesty
Ve snaze ukončit protesty, které propukly po celé země a které vyhnaly na milion lidí do ulic, představila ve státní televizi prezidentka Dilma Rousseff reformy. Změnou má projít systém veřejné dopravy a vzdělání. Dále prezidentka Rousseff uvedla, že by tisíce lékaře mohly být povolání ze zámoří, aby přispěli ke zlepšení zdravotnického systému. V pátek se konala mimořádná schůze kabinetu, jejímž hlavním tématem byly demonstrace. Prvotně začaly protesty proti zvýšení ceny jízdenek ve veřejné dopravě, následně se demonstrace změnily na protivládní, když vyzývaly k ukončení korupce v politice. Brazilci kritizují i pořádání světového šampionátu ve fotbale, jehož přípravy vyjdou na miliardy USD.
Demonstrace v Brazílii pokračují, do ulic vyšlo na milion lidí
Ve 100 městech napříč celou Brazílií protestovalo ve čtvrtek více než milion lidí proti vládní politice. Demonstrace začaly před týdnem kvůli zvýšení cen veřejné dopravy, protesty cílí i proti zvyšující se korupci v zemi a světovému šampionátu ve fotbale, který se má konat příští rok a jehož přípravy vyjdou zemi na miliardy USD. Prezidentka Dilma Rousseffa zrušila plánovanou cestu do Japonska a svolala mimořádné zasedání kabinetu na pátek. Přitom podle BBC na 84 % demonstrantů nepodporuje žádnou politickou stranu, na 77 % z nich má vyšší vzdělání, více než polovina protestujících je mladších 25 let a na 71 % demonstrantů vyšlo do ulic vůbec poprvé v životě. Hlavní důvody demonstrantů zní nesouhlas s vyšším jízdným, korupce a snaha po lepším dopravním systému.
Brazilská vláda pošle na protestující speciální složky policie
Podle prohlášení brazilské vlády budou v 5 městech zasahovat a kontrolovat protestujících speciální jednotky policie. V městech Rio de Janeiro, Minas Gerais, Bahia, Ceará a Brasilia se budou odehrávat zápasy mistrovství ve fotbalu, které zapříčinily zvýšení cen veřejné dopravy. Vláda se rozhodla pro tento krok poté, co se v úterý opět policie střetla s protestanty v Sao Paulu. Rozhodnutí o tom, jak dlouho zůstanou speciální jednotky na problémových místech, má zůstat na lokálních úřadech. V souvislosti s protesty za lepší veřejné služby se prezidentka Brazílie Dilma Rousseff nechala slyšet, že je hrdá, že tolik lidí bojuje za lepší stát.
Tisíce lidí protestovaly v Brazílii, důvodem jsou vysoké ceny za dopravu
Proti zvyšujícím se cenám v souvislosti s konáním světového šampionátu ve fotbale v roce 2014 protestovaly v pondělí stovky tisíc lidí v ulicích brazilského Sao Paulo a dalších městech po celé zemi, včetně hlavního města Brasilia. Protesty vypukly minulý týden, kdy vláda oznámila zvýšení cen za autobusovou dopravu. Vláda zvýšení ospravedlňuje vyšší inflací, která se v současnosti pohybuje na 15,5 %. Desítky lidí byly zraněny. V hlavním městě demonstranti dokonce vylezli na budovu kongresu. Protesty současně vyzývají k odstranění korupce a větším výdajům do veřejného zdravotnictví a vzdělání.
Miliony USD investuje vláda Brazílie do veřejných služeb v chudinských čtvrtích
Prezidentka Brazílie Dilma Rousseff oznámila rozhodnutí vlády investovat více než 1,2 miliard USD do chudinských čtvrtích, tj. favel, v městě Rio de Janeiro. Konkrétně investice mají zlepšit životní podmínky obyvatelů čtvrtí Rocinha, Jacarezinho a Lins. Budou se snažit je napojit na systém veřejných služeb zbytku města, jelikož se Brazílie připravuje na Olympijské hry 2016. Instalace pitné vody a kanalizace je nevyhnutná ve většině brazilských favel, kde jsou životní podmínky často až nehumánní.
Brazílie připravuje zkoušky pro zahraniční lékaře
Brazilská vláda se rozhodla podrobit lékaře přicházející ze zahraničí speciální zkoušce. Hlavními oblasti, ze kterých v Brazílii lékaři chtějí pracovat, jsou Španělsko, Kuba a Portugalsko. „Připravujeme nový model hodnocení pro tyto lékaře, protože chceme dobře vzdělané profesionály se schopností rychle reagovat a znalostí zdravotních problémů naší země,“ prohlásil ministr zdravotnictví Alexander Padilha. Poslední dobou se ve společnosti diskutovalo o kvalitě lékařů z některých sektorů, ve kterých se můžou cizinci zaměstnat, aniž by podstoupili prozkoušení. Brazílii v současnosti chybí přibližně 13 000 lékařů v okrajových částech země. Místa v oblastech, kde se brazilští lékaři stěhovat nechtějí, by mohli naplnit právě profesionálové z výše vzpomenutých zemí
Ředitelka brazilské organizace pro práva domorodců odstoupila
Marta Maria de Amaral Azevedo, šéfka brazilské Národní nadace pro domorodé obyvatelstvo (Funai), odstoupila ze své funkce. Jako důvod uvedla zdravotní problémy. Společenské napětí v Brazílii se vyostřilo poté, co minulý týden zemřel při střetu s policií v brazilském státě Mato Grosso do Sul jeden příslušník domorodého kmene. Důvodem potyček je spor o vlastnictví půdy. Podle domorodých obyvatel je část půdy, která je nyní v soukromém vlastnictví, územím jejich předků, na které mají historický nárok. Smrt muže způsobila vlnu protestů. Marta Maria de Amaral Azavedo byla v čele Funai od začátku minulého roku.
V Brazílii protestovaly desetitisíce evangelíků proti interrupci a sňatkům homosexuálů
V hlavním brazilském městě, Brasilii, se uskutečnil protestní pochod proti svatbám gayů a lesbiček, „homosexuálnímu aktivismu“ a umělému přerušení těhotenství. Podle organizátorů se akce zúčastnilo 70 000 osob, zatímco policie uvádí 40 000. Účastníci pochodu kritizovali vládu, která schválila svatby homosexuálů a umožňuje jim také adopci dětí. V Brazílii se k evangelíkům hlásí 22 % populace, tedy zhruba 40 milionů obyvatel. „Můžeme najít opuštěný ostrov, kam vyšleme gaye a lesby. Chci vidět, jestli by tam i nadále pokračovala lidská rasa,“ řekl pastor Silas Malafaia, který protest zorganizoval. Demonstrace proběhla poklidně.
Brazilská vláda poslala do oblasti ovládané domorodými kmeny vojsko
Brazilská vláda se rozhodla řešit krizovou situaci na farmě na západě země v státě Mato Grosso, kterou ovládli příslušníci domorodých kmenů. Vlastník farmy je lokální politik, nicméně představitelé kmenu Terena tvrdí, že půda patří na základě historických nároků právě jim. Vláda na pozemek poslala přibližně 200 vojáků, kteří by ji měli opětovně získat pod kontrolu. Prezidentka Brazílie Dilma Rousseff chce zabránit dalším násilnostem, při kterých minulý týden zemřel jeden příslušník domorodých kmenů.
Stovky domorodých obyvatelů okupují v Brazílii kontroverzní půdu
Stovky brazilských příslušníků domorodých kmenů se zmocnili kontroly kontroverzní půdy, která se nachází v rurální oblasti státu Mato Grosso de Sul. Představitelé kmenu Terena požaduje získání území, které momentálně patří soukromému podnikatelovi, do svého vlastnictví na základě historických nároků, jelikož tvrdí, že oblast leží na území jejich předků. Před dvěma dny zemřel jeden z členů kmenu při střetu s policií, která se snažila domorodé obyvatelé z farmy vyhnat. Podobné střety jsou v Brazílii stále častější.
Argentinský prokurátor obvinil Írán z rozmisťování zpravodajských služeb
Argentinský prokurátor Alberto Nisman řekl, že Írán se pokoušel v některých zemích Latinské Ameriky ustavit své zpravodajské služby za účelem podpory teroristických útoků. Prokurátor Nisman vyšetřuje bombový útok z roku 1994 v židovské čtvrti Buenos Airos, při kterém zemřelo 85 lidí, a opakovaně tvrdí, že do něj byl zapojen Írán, který to odmítá. Cílové země pro špionáž měly být Brazílie, Paraguay, Uruguay, Kolumbie, Chile, Guyna, Trinidad a Togo, Surinam. Dále upozornil, že bývalý íránský kulturní atašé v Buenos Aires Mohsen Rabbani měl koordinovat činnost zpravodajců. V únoru 2013 se Argentina dohodla s Íránem na mezinárodní vyšetřující komisi ohledně útoku z roku 1994. Argentina vydala zatykače v souvislosti s útokem na několik íránských a libanonských občanů.
Brazilci se zadlužují více a více
Zadluženost brazilských rodin dosáhla rekordní výše letos v březnu podle dat zveřejněných Světovou bankou (SB). Celkový dluh obyvatel Brazílie vůči bankám dosáhl za první čtvrtletí 43,99 % jejich výdělků. V roce 2009 to bylo 18,39 % a od té doby se míra zadlužení zvyšuje. V roce 2005 tvořila hodnota půjček 28,1 % HDP, nyní je to 54,1 % HDP. V souladu s údaji organizace Vyšetřování zadlužení spotřebitelů (Peic) zhruba 76 % rodin se zadluží prostřednictvím kreditních karet, jejichž měsíční úroky se v Brazílii pohybují mezi 12 % a 22 %.
Viceprezident USA začal mezinárodní cestu po zemích Latinské Ameriky v Bolívii
V neděli přiletěl do hlavního bolivijského města Bogoty viceprezident USA Joe Biden. Na vojenském letišti jej přivítala ministryně zahraničí Kolumbie María Ángela Holguín. Na pondělí měl viceprezident USA, Joe Biden, domluvenou schůzku s bolivijským prezidentem Juanem Manuelem Santos. Americký politik se po Bolívii vydá také do Brazílie, Kolumbie a několika karibských států. Cílem návštěv je posílení hospodářských a obchodních vztahů mezi USA a Latinskou Amerikou.
Brazílie odpustí africkým zemím dluh ve výši 900 milionů USD
Brazilská vláda se rozhodla zrušit nebo restrukturalizovat dluh afrických zemí, který v současnosti činí 900 milionů USD. Hlavním cílem aktivity je posílit ekonomické vztahy s africkým regionem. Mezi 12 zeměmi, které získají výhody odpuštění nebo restrukturalizace dluhu, patří Kongo, Tanzanie a Zambie. Za poslední desetiletí se objem obchodu mezi Brazílií a Afrikou zpětinásobil a v roce 2012 dosáhl 26 miliard USD. Informaci o rozhodnutí Brazílie přinesla prezidentka Brazílie Dilma Rousseff na summitu Africké unie v Etiopii v rámci své již třetí návštěvy Afriky během 3 měsíců.
Brazílie zruší zdanění hromadní dopravy
Ministr financí Brazílie Guido Mantega potvrdil ve čtvrtek, že ekonomický tým země rozhodl o zrušení daně, kterou občané platí za hromadnou dopravu na celém území státu. Tímto rozhodnutím se vláda snaží snížit inflaci, domácnostem by tak mohly klesnout náklady na dopravu. Změna začne platit na celém území Brazílie od začátku června. Vyšší inflace totiž Brazílii způsobuje problémy, protože země ztrácí důvěru podnikatelů v největší ekonomiku Latinské Ameriky. Prezidentka Brazílie Dilma Rousseff se snaží opětovně nastartovat ekonomický růst země.
Brazílie pootvírá dveře imigrantům
Brazilská vláda se rozhodla usnadnit přistěhovalcům příchod do země a jejich následné začlenění do pracovního trhu. Chce jim také poskytnout lepší přístup k veřejným službám a urychlit proces získávání víz k trvalému pobytu. Ministr spravedlnosti Brazílie José Eduardo Cardozo oznámil, že vznikne komise specialistů, která navrhne podobu nového cizineckého zákona. Brazílie se potýká s nedostatkem kvalifikovaných pracovníků, 92 % podnikatelů v tamním průzkumu uvedlo, že jim chybí vzdělaní lidé a musí pracovní místa obsazovat uchazeči nedostatečně připravenými pro dané pozice. Nyní se v Brazílii nachází zhruba 1,5 milionu imigrantů, ale získání pracovního víza nebo víza k trvalému pobytu je pro ně kvůli velmi rozšířené byrokracii obtížné.
Bolívie, Chile, Peru a Mexiko se účastní summitu Pacifické aliance
Nejvyšší představitelé Bolívie, Chile Mexika a Peru se ve čtvrtek sešli v bolivijském městě Cali na sedmém summitu Pacifické aliance. Organizace sdružuje předchozí jmenované 4 latinskoamerické země, které mají jako společný prvek rychle rostoucí ekonomiku. Pacifická aliance vznikla loni v červnu a její země dohromady vytváří 35 % HDP celé Latinské Ameriky. Cílem Pacifické aliance je mezi jejími členy vytvořit volný trh, státy by rády tento rok dosáhly zrušení 90 % celních poplatků. Spolupráce zemí avšak není pouze ekonomická. Do Pacifické aliance nejspíš brzy vstoupí Kostarika na základě předchozích jednání. Pacifická aliance začíná být určitou protivahou organizace MERCOSUR, která má vytvořit volný trh mezi Argentinou, Brazílií, Paraguayí, Uruguayí a Venezuelou