Bahrajnský král Hamad bin Issa al-Khalifa nařídil uplatňování tvrdších trestů na pachatele „teroristických činů“. Podle nového zákona mohou být pachatelé teroristického útoku, který si vyžádá oběti, odsouzeni k doživotnímu vězení, či k trestu smrti. Zpřísňují se i tresty za pokus o teroristický čin, nebo za financování teroristických organizací. Zpřísnění trestů je spojeno s očekávanými protesty, které šíitská opozice svolala na polovinu srpna. Sunnitská vládnoucí vrstva již protesty oficiálně zakázala a pohrozila trestem všem, kteří se budou účastnit. Podle vládních úřadů v Bahrajnu narůstá počet střetů mezi občany a policií, zejména na šíitských předměstích hlavního města Manamy. Vláda z těchto činů obviňuje „teroristy“. Podle lidskoprávní organizace Amnesty International opatření přijatá bahrajnskou vládou povedou k „dalšímu porušování mezinárodních závazků ohledně lidských práv“.
Archiv rubriky: Bahrajn
V Bahrajnu explodovala bomba
V Riffě, jižně od bahrajnského hlavního města Manamy, explodovala bomba v autě před sunnitskou mešitou ve chvíli, kdy se věřící účastnili pozdní modlitby ve středu. Nejsou hlášeni žádní zranění, bylo zničeno několik aut. V oblasti žijí i členové královské rodiny. Ministerstvo vnitra pátrá po vinících. Útok odsoudila hlavní šíitská skupina Wefaq, stejně tak vláda a král Hamad bin Issa al-Khalifa, který žádá tvrdý zásah proti násilí. V roce 2011 propukly nepokoje v Bahrajnu, kde šíitská většina žádala demokratické reformy. Od února letošního roku probíhají rozhovory národního usmíření, ale dosáhly malého pokroku.
Bahrajn zadržel vůdce opozice napojené údajně na Irán
Bahrajnské úřady oznámily, že zadržely vůdce šíitské opoziční skupiny Koalice revoluce 14. února. Koalice 14. února je hlavní hybnou silou za povstáním proti sunnitské menšině, která řídí stát. Zadržení členové Koalice 14. února jsou podle bahrajnských úřadů napojeni na Irán a měli se podílet na „kriminálních činech“ a „teroristických“ aktivitách. Po dalších členech Koalice 14. února bahrajnské úřady dále pátrají, 13 členů vedení řídí Koalici údajně také ze zahraničí. Většina zadržených osob je podezřelá hlavně ze shánění finanční i morální podpory pro šíitskou opozici v zahraničí, zejména v Iránu, Iráku nebo u libanonského Hizballáhu. Irán jakékoli obvinění ze zapletení do nepokojů v Bahrajnu odmítá.
Prezident Obama naléhá na reformy v Bahrajnu
Bahrajnský korunní princ Salman navštívil v tomto týdnu Washington a setkal se jak s poradcem pro národní bezpečnost Tony Blinkenem, tak s prezidentem USA Barackem Obamou. Podle mluvčí Rady pro národní bezpečnost Caitlin Haydenové, „prezident vyjádřil podporu USA pro bahrajnskou stabilitu a bezpečnost“. Zároveň prezident Obama také zdůraznil, že „významné reformy, dialog a respekt pro univerzální lidská práva jsou nejlepší cestou pro zajištění míru a bezpečnosti, které si všichni bahrajnští občané zaslouží“. Bahrajnský korunní princ Salman, který se jednání zúčastnil, je považován za příznivce reformního hnutí, a nedávno byl jmenován prvním zástupcem premiéra. Má tak v Bahrajnu, zemi hostící americkou 5. flotilu, pomoci zklidnit napjatou situaci mezi většinovou šíitskou populací a vládnoucí sunnitskou menšinou.
Země Perského zálivu budou jednat o Hizballahu
Bahrajn, Katar, Kuvajt, Omán, Saúdská Arábie a Spojené arabské emiráty, tedy šest států sdružených v Radě spolupráce Zálivu, budou v neděli v saudskoarabském městě Jeddah jednat o zařazení šíitského hnutí Hizballah na seznam teroristických skupin. Není jasné, zda budou jednat o Hizballahu jako celku či jen o jeho milicích, které nyní bojují v Sýrii. Iniciativu vyvolal Bahrajn, který Radě nyní předsedá. Bahrajn v pondělí zakázal politickým skupinám kontakt s Hizballahem. Rada bude též probírat bezpečnost v Zálivu a hrozbu Íránu kvůli jeho instalování špionů v regionu. Kuvajt již odsoudil několik Íránců a vlastního občana za špionáž a Saúdská Arábie a Bahrajn zatkly buňky, které údajně pracovaly pro Teherán.
Rakety zasáhly jih Bejrútu, který je pod kontrolou Hizballahu
V neděli brzo ráno zasáhly dvě rakety jižní Bejrút, oblast, kde žijí většinou šíité a která je pod kontrolou Hizballahu. Pozorovatelé se obávají přelévaní občanské války ze Sýrie do Libanonu. Rakety dopadly den poté, co vůdce Hizballahu Nasrallah řekl, že budou bojovat po boku vojáků prezidenta al-Assada až do vítězství. Jedna raketa zasáhla dvůr prodejce automobilů a druhá byt. Zraněno bylo pět lidí. Syrský bojovník Ammar al-Wawi řekl libanonské LBC Television, že to bylo varování pro libanonské úřady, aby omezily Hizballah, jinak budou dělat více. Bahrajnský ministr zahraničí šejk Khalid bin Ahmed al-Khalifa nazval vůdce Hizballahu Nasrallaha teroristou a řekl, že Libanon má náboženskou a národní povinnost ho odstranit z vlivné pozice. Generální tajemník Ligy arabských států Nabil al-Arabi odsoudil nedělní útok a vyzval Hizballah, aby přestal zasahovat do syrského konfliktu. Sektářské násilí mezi příznivci prezidenta al-Assada a jeho odpůrci si v minulém týdnu v libanonském městě Tripolis vyžádaly nejméně 25 mrtvých.
Bahrajnci protestují proti zásahu v domě šíitského duchovního
Desetitisíce Bahrajnců se sešly k pokojnému protestu v reakci na noční razii do domu vysokého šíitského duchovního Sheikha Qassima. Člen opoziční skupiny al-Wefaq, která protest svolala, Jasim Husain uvedl, že šíitská komunita se zásahem v Qassimově domě cítí „hluboce uražena“. Bahrajnské bezpečnostní jednotky vstoupily minulý týden v noci za nepřítomnosti duchovního Qassima do jeho domu a údajně zabavily určité dokumenty. Podle části sunnitských politických aktivistů jedná duchovní Qassim podle pokynů Iránu a je tak zodpovědný za nepokoje v zemi. V Bahrajnu již dva roky trvají nepokoje mezi většinovým šíitským obyvatelstvem a sunnitskou menšinou, která kontroluje i vládní funkce.
Americký ministr Kerry se setkal se zástupci arabských států
Americký ministr zahraničí John Kerry se ve Washingtonu sešel se zástupci arabských států a jednal s nimi o oživení izraelsko-palestinského mírového procesu. Delegaci arabských zástupců vedl premiér Kataru Sheikh Hamad bin Jassim Al Thani, jednání se dále účastnili zástupci Palestinské autonomie, Egypta, Bahrajnu, Saudské Arábie a také šéf Arabské ligy Nabil al-Arabi. Všichni zúčastnění znovu podpořili mírovou iniciativu Arabské ligy z roku 2002, která nabízela plné uznání státu Izrael výměnou za opuštění území, které židovský stát obsadil ve válce roku 1967, a za „přiměřené“ řešení situace palestinských uprchlíků. Takový návrh však Izrael již v roce 2002 odmítl přijmout. Po dnešní schůzi ve Washingtonu americké ministerstvo zahraničí ocenilo snahu Arabské ligy hrát v mírovém procesu konstruktivní roli.
Bahrajn zablokoval návštěvu vyslance OSN
Bahranská vláda odložila na neurčito návštěvu zpravodaje OSN Juana Mendeze. Jde už o druhé odložení příjezdu Mendeze do země, což kritizuje zástupce americké lidsko-právní organizace Human Rights First Brian Dooley, který krok nazval „velkou ranou pro důvěryhodnost bahrajnského reformního procesu“. Naznačil také, že bahrajnský režim se bojí odhalení, která by mohlo mezinárodní vyšetřování učinit. Před několika dny navíc americké ministerstvo zahraničí vydalo zprávu o porušování lidských práv v Bahrajnu, která zmiňuje prohřešky jako zadržování občanů na základě vágních obvinění nebo mučení zadržených ve vazbě. Bahrajnské ministerstvo zahraničí nicméně zprávu odmítlo s tím, že postrádá „objektivitu a nezohledňuje pokrok Bahrajnu v ochraně lidských práv“.
V Bahrajnu protesty nabírají na síle
Střety mezi protestujícími proti vládě a bezpečnostními složkami v Bahrajnu pokračují. Desítky tisíc lidí zablokovaly v pátek hlavní dálnici před nedělním závodem Formule 1 v zemi. Demonstranti ve čtvrtek v noci blokovali silnice zapálenými pneumatikami a policie se je snažila rozehnat slzným plynem. Aktivisté žádají, aby šéfové Formule 1 zrušili závod v Bahrajnu kvůli porušování lidských práv v zemi. Mezinárodní federace automobilů (FIA) věří, že „sport může často být silou pro dobro“. V pátek se na okruhu uskutečnil trénink, v zemi je snaha, aby závody proběhly bez incidentu. Před dvěma lety musel být závod Formule 1 v Bahrajnu zrušen, tehdy si nepokoje v zemi vyžádaly 50 mrtvých, stovky zatčených a tisíce propuštěných z práce. V posledních dvou letech šíitská většina protestuje proti údajnému porušování lidských práv vládou sunnitské menšiny.
Bahrajnskou metropolí otřásl výbuch, důvodem je snaha dostát reformním slibům
V hlavním městě Bahrajnu Manamě došlo v neděli v noci k výbuchu, který si ale nevyžádal žádné oběti. Výbuch se odehrál jen několik hodin poté, co bahrajnská ministryně informací Samira Rajab veřejně označila situaci v Bahrajnu za „velmi klidnou“ a obvinila zahraniční média ze zveličování bezpečnostních problémů země. K odpovědnosti za útok se přihlásilo bahrajnské opoziční Hnutí 14. února, které zároveň uvedlo, že provede další „akce“, aby dosáhlo zrušení chystaného závodu Formule 1 v Bahrajnu. Pro bahrajnskou vládu je konání závodů F1 symbolem, že země se po 2 letech nepokojů vrací ke starým pořádkům, opozice však proti konání závodu protestuje a připomíná, že vláda zatím nedostála svým reformním slibům.
S blížícím se závodem F1 zesilují Bahrajnu protesty
Tisíce Bahrajnců demonstrovaly poblíž hlavního města Manamy. Dav nesl pro-demokratické transparenty s hesly jako „demokracie je naše právo,“ a vykřikoval protivládní hesla. Policie skupinu nerozehnala, ačkoli demonstranti otevřeně kritizovali bahrajnského krále Hamada al-Khalifu a předsedu vlády Khalifa bin Salmana al-Khalifu. Hlavní bahrajnská šíitská opoziční skupina al-Wefaq zorganizovala demonstrace tak, aby vrcholily v době, kdy se v Bahrajnu koná závod Formule 1 a přítomni tak budou zástupci všech světových médií. Vůdce strany al-Wefaq Sheikh Ali Salman uvedl, že protesty nemají nijak narušovat chystaný závod, ale mají podpořit „požadavek Bahrajnců na přechod k demokracii“.
Bahrajnské soudy zprostily obžaloby 21 mediků
Na 21 medikům, kteří byli zadrženi v dubnu 2011 během demonstrací v Bahrajnu, zrušil odvolací soud jejich tresty. Medici byli spolu s 28 svými kolegy obviněni z ošetřování protivládních demonstrantů po zásahu policie v dubnu 2011, kdy v zemi platil výjimečný stav. Ve vězení byli zadržení podle svých výpovědí mučeni a nuceni k falešným výpovědím, které proti nim byly následně použity před vojenským tribunálem. Někteří ze zadržených již byli civilními soudy zproštěni obžaloby, nicméně ztratili své zaměstnání, jiní byli naopak odsouzeni k několika letům vězení. Lidsko-právní organizace a mezinárodní pozorovatelé zproštění obžaloby přivítali. Fatima Haji, jedna ze zadržených, která byla již dříve zproštěna obvinění, však prohlásila, že osoby zodpovědné za zatýkání, včetně členů vlády, se za své činy ještě nezodpovídali.
Bahrajn si připomněl 2 roky od intervence Saúdské Arábie
Při této příležitosti vypukly střety mezi policií a demonstranty, které si vyžádaly několik desítek zraněných. Nepokoje se rozpoutaly na předměstích Manamy, kde byla zapalována auta a dočasně zablokována i hlavní dálniční tepna země. Demonstrující se následně střetli s policejními jednotkami, které použily slzný plyn a dělobuchy. Nepokoje měly připomenout dvouleté výročí událostí 14. března 2011, kdy do země vstoupily vojenské jednotky států Rady pro spolupráci arabských států v Zálivu vedené Saúdskou Arábií. Jednotky převážně sunnitských států, zejména Saúdské Arábie a Spojených arabských emirátů (SAE), pomohly bahrajnským bezpečnostním silám potlačit nepokoje převážně šíitské části obyvatelstva, která požadovala zlepšení svého postavení ve společnosti. Bahrajn je od té doby stále zmítán pouličními střety.
Bahrajnští policisté byli odsouzeni za smrt aktivisty ve vazbě
Bahrajnský soud odsoudil dva policejní důstojníky k deseti letům odnětí svobody za způsobení smrti vězněného šíitského aktivisty. Aktivista Issa Ibrahim Saqer byl policií zadržen 3. dubna 2011, od té doby o něm jeho rodina neměla žádné zprávy až do 9. dubna, kdy ministerstvo vnitra oznámilo, že zemřel ve vazbě. Jeho tělo bylo prozkoumány členy lidsko-právní organizace Human Rights Watch, kteří na něm našli stopy po fyzickém násilí, včetně spoutání a bičování. Stejní policisté však byli zproštěni vinny za způsobení smrti jiného zadrženého, bývalého poslance šíitské opoziční strany a kritika vlády Zakaraya Hassana, který rovněž zemřel 9. dubna 2011 ve vazbě. Bahrajský prokurátor oznámil, že zprošťující rozsudek nad smrtí exposlance ještě přezkoumá.
USA a Saudská Arábie sjednotily své postoje k Sýrii a Iránu
Ministr zahraničí USA John Kerry navštívil v pondělí Saudskou Arábii. Ve svém projevu připomněl Iránu, že prezident Obama se zavázal nepřipustit výrobu iránské jaderné zbraně, a že ve hře jsou všechny možnosti, včetně vojenského řešení. K jeho slovům se přidal i saudský ministr zahraničí princ Saud al-Faisal, který zdůraznil, že „jednání nemohou pokračovat donekonečna“. Na stejné téma se ministr Kerry sešel v Rijádu i s ministry zahraničí Kuvajtu, Bahrajnu a Ománu. Na společné tiskové konferenci po vzájemném jednání také americký a saudský ministři zahraničí zdůraznili, že syrský prezident Assad ztratil v jejich očích nárok být legitimním syrským vůdcem.
Bahrajnští policisté byli zproštěni viny ze zabití demonstrantů
Bahrajnský soud zprostil viny 2 policisty obviněné ze zastřelení demonstranta. Rozsudek přišel 2 dny poté, co další soud zprostil viny jiné 2 policisty, obviňované ze smrti demonstrantů v únoru 2011. Soud, jemuž předsedal člen vládnoucí bahrajnské rodiny, shledal, že policisté neměli v úmyslu použít smrtící sílu. Bahrajnský lidsko-právní právník Jalila al Sayed označil rozsudek za „velmi smutný den pro bahrajnskou justici“. „Policie se sice hájí, že to byla sebeobrana, důkazy však byly zcela jasné: byl střelen zezadu a důkazy, které předložila policie nebyly věrohodné,“ uvedl dále právník Jalila al Sayed. Rozsudky by mohly v Bahrajnu vyvolat další nepokoje, neboť politická situace v zemi je poslední 2 roky velmi napjatá.
Bahrajn údajně rozbil teroristickou buňku
Bahrajnská policie se střetla s demonstranty, kteří se shromáždili na pohřbu Husseina al-Jaziriho, šestnáctiletého demonstranta zabitého při demonstracích před několika dny. Krátce poté prohlásil bahrajnský ministr vnitra Sheikh Rashid bin Abdullah Al Khalifa, že „zadržely bahrajnské úřady členy teroristické buňky složené z osmi bahrajnských členů“. Podle vyjádření ministerstva vnitra panuje podezření, že údajná skupina dostávala výcvik i finance od Iránu, Iráku a Libanonu. Od čtvrtka, kdy v Bahrajnu uplynuly dva roky od začátku nepokojů, čelí země nové vlně demonstrací požadujících zmenšení vlivu královské rodiny a zvýšení pravomocí parlamentu. Protesty ještě zesílily poté, co při nich zahynul právě demonstant Hussein al-Jaziri.
Nepokoje v Bahrajnu označují výročí Arabského jara
Bahrajnská policie použila slzný plyn k potlačení demonstrantů, kteří se snažili dostat k Perlovému náměstí, symbolu začátku proreformních a demokracii požadujících nepokojů vypuknuvších před dvěma lety. Demonstranti vykřikovali hesla jako „pryč se zkorumpovanou vládou“ a „chceme Khalifovu rezignaci“. Princ Khalifa bin Salman je bahrajnský premiér a strýc současného krále, který ve funkci je již přes 40 let. Protest byl svolán Koalicí 14. února, což je opoziční skupina převážně mladých lidí. V Bahrajnu probíhají protesty již několik dní, všechny se vztahují k blížícímu se dvouletému výročí nepokojů, které začaly právě 14. února 2011 na Perlovém náměstí v Manamě.
V Bahrajnu začíná nové kolo národního dialogu
Proti a provládní strany se sešly na prvním jednání o řešení současné politické krize po 18 měsících. Jednání se účastnilo několik desítek zástupců z hlavních politických hnutí v zemi včetně hlavní opoziční skupiny Al-Wefaq. Rozhovory byly iniciovány a jsou zaštítěny vládou, která se jich však přímo neúčastní, vládní zájmy zastupuje několik provládních politických uskupení. Podle mluvčího pro Národní dialog Isa Abdul Rahmana se všechny strany prozatím shodly na pravidelných schůzkách dvakrát do týdne. Bahrajnem už dva roky zmítají politické nepokoje, neboť opozice prosazuje politické reformy, jako zavedení konstituční monarchie, či volbu předsedy vlády. Podle Al-Jazeery bylo od začátku protestů před dvěma lety zabito okolo 80 osob.
Bahrajnský policista byl odsouzen za zabití demonstranta
Bahrajnský policejní důstojník byl odsouzen k 7 letům vězení za zabití protivládního demonstranta. K incidentu došlo 14. února 2011 během začátku protestů, které v Bahrajnu vyvolal průběh Arabského jara v okolních zemích. Podle rodiny oběti použil policista střelnou zbraň bez předchozí provokace, podle verze policie pálil v sebeobraně. Bahrajnem zmítají politické nepokoje právě od února 2011, řada lidí již při střetech přišla o život, další protivládní aktivisté jsou zadržováni, nebo byli odsouzeni k mnohaletým trestům za snahu svrhnout vládu.
V Bahrajnu propukly protesty
Stovky mladých demonstrantů vyšly do ulic hlavního bahrajnského města Manama. K protestům vyzvala bahrajnská opozice i přesto, že nedávno souhlasila se zahájením dialogu s vládou ohledně ukončení nepokojů v zemi. Khalil al-Marzook, mluvčí hlavní opoziční strany al Wefaq, uvedl, že „souhlas k dialogu neznamenal, že zastavíme své protesty“. Bahrajnské ministerstvo vnitra dříve odmítlo vydat opozici povolení k demonstracím a varovalo, že „účast v shromáždění je nezákonná a proti narušitelům bude zakročeno“. Policie následně skutečně zahradila hlavní silnice v Manamě a proti davu použila slzný plyn. Nepokoje v Bahrajnu trvají od 14. února 2011, kdy byla první poklidná demonstrace v Manamě rozehnána policií.
Bahrajnská opozice obnoví rozhovory s vládou
Bahrajnská opozice přijala výzvu ministra spravedlnosti Sheikh Khalid bin Ali Al Khalifa k obnovení dialogu. Podle BBC vyzval ministr Al Khalifa k obnově rozhovorů ve snaze ukončit patovou situaci mezi opozicí a vládou, která poškozuje ekonomiku země. Khalil al-Marzook, jeden z představitelů hlavního opozičního hnutí al Wefaq, vyjádřil ohledně nových jednání s vládou mírný optimismus. Zároveň ale dodal, že je třeba si nejdříve vyjasnit, jak bude jednání probíhat, jaké má být dosaženo dohody, kterou by měl ratifikovat lid. Opoziční politik Marzook varoval, že pokud je návrh k dialogu jen zástěrkou, jak rozmělnit sílu opozice před protesty 14. února, bude tím pouze prohloubena nedůvěra mezi lidmi a vládou. V zemi trvají nepokoje právě od 14. února 2011, kdy byla velká demonstrace v rámci Arabského jara rozehnána bahrajnskou policií. Od té doby si střety vyžádaly řadu obětí jak z řad opozice, tak pořádkových sil. Podle člena opozice Marzooka je cílem opozičního hnutí zavedení konstituční monarchie v Bahrajnu.