Izraelská civilní správa dala svolení k výstavbě 296 bytových jednotek v oblasti Beit El na Západním břehu Jordánu nedaleko Ramallahu. Jedná se o první fázi procesu, výstavba zatím zahájena nebyla. Toto oznámení přišlo pouhé 2 dny poté, co izraelský premiér Netanyahu nařídil zmražení vypisování tendrů na výstavbu nových osad, aby dal šanci snahám USA oživit mírové rozhovory mezi Palestinci a Izraelci. Novou zprávu o výstavbě dalších osad odsoudil palestinský vyjednavač Saeb Erakat a označil jí za „důkaz, že izraelská vláda chce sabotovat snahy USA o oživení mírového procesu“. Izraelská aktivistka bojující proti výstavbě osad Hagit Ofranová označila zprávu za důkaz, že „Netanyahu klame svět“. „Na jedné straně se tváří, že proces výstavby osad brzdí, a na straně druhé dá zelenou velkému stavebnímu projektu,“ tvrdí aktivistka Ofranová. Izraelské osady, které jsou podle mezinárodního práva nelegální, považují Palestinci za hlavní překážku pokroku mírového procesu s Izraelem.
Archiv štítku: Stát Palestina
Izrael pozastaví výstavbu židovských osad
Izraelský premiér Benjamin Netanyahu údajně nařídil ministrovy Urimu Arielovi, který má výstavbu osad na starosti, aby nezadával vládní tendr na výstavbu 3 000 nových domů ve východním Jeruzalémě a na Západním břehu Jordánu. Toto rozhodnutí představuje ostrý obrat v politice izraelského premiéra Netanyahua, který před parlamentními volbami výstavbu nových domů podporoval. Podle izraelského deníku Haaretz pramení tento obrat ze slibu, který dal premiér Netanyahu americkému ministru zahraničí Johnu Kerrymu, že minimálně do června „přibrzdí“ výstavbu osad. Podle izraelské aktivistky bojující proti výstavbě osad Hagity Ofranové, se premiér Netanyahu nechce stát viníkem případném neúspěchu izraelsko-palestinských mírových rozhovorů, proto ustupuje ze své předvolební rétoriky.
Izraelsko-palestinské napětí opět sílí
Izraelské letectvo zabilo v Pásmu Gazy palestinského militanta. Podle hnutí Hamas, které Pásmo Gazy kontroluje, jím byl Haytham al-Misshal, příslušník salafistických džihádistů. Podle Izraele byl Misshal jedním ze strůjců „teroru“ v Gaze a stál i za nedávným raketovým útokem na izraelské město Eilat. Jde o první smrtící útok na Gazu, který Izrael provedl od uzavření příměří s Palestinci v listopadu roku 2012. V posledních dnech však izraelsko-palestinské napětí opět sílí. Na Západním břehu Jordánu zabil mladý Palestinec jednoho z izraelských osadníků, kteří žijí na okupovaném území ve státem vybudovaných osadách. Ačkoli Palestinci považují Západní břeh Jordánu za okupovanou součást svého státu, jsou případy zabití izraelského osadníky ojedinělé. Izraelské osady, které stát buduje na Západním břehu od roku 1967, jsou z hlediska mezinárodního práva nelegální, Izrael však tuto interpretaci odmítá.
Americký ministr Kerry se setkal se zástupci arabských států
Americký ministr zahraničí John Kerry se ve Washingtonu sešel se zástupci arabských států a jednal s nimi o oživení izraelsko-palestinského mírového procesu. Delegaci arabských zástupců vedl premiér Kataru Sheikh Hamad bin Jassim Al Thani, jednání se dále účastnili zástupci Palestinské autonomie, Egypta, Bahrajnu, Saudské Arábie a také šéf Arabské ligy Nabil al-Arabi. Všichni zúčastnění znovu podpořili mírovou iniciativu Arabské ligy z roku 2002, která nabízela plné uznání státu Izrael výměnou za opuštění území, které židovský stát obsadil ve válce roku 1967, a za „přiměřené“ řešení situace palestinských uprchlíků. Takový návrh však Izrael již v roce 2002 odmítl přijmout. Po dnešní schůzi ve Washingtonu americké ministerstvo zahraničí ocenilo snahu Arabské ligy hrát v mírovém procesu konstruktivní roli.
Katarský emír navrhuje fond pro Palestince v Jeruzalémě
Katarský emír Sheikh Hamad Al Thani řekl na summitu Ligy arabských států v Doha , že Jeruzalém je ve „vážném nebezpečí“, a proto je třeba začít konat. „Palestinská, arabská a muslimská práva v Jeruzalémě nemohou být upozaďována, to si Izrael musí uvědomit,“ prohlásil emír Al Thani. „Navrhuji proto, aby tento summit, ve snaze zachránit arabský charakter města, ustanovil fond o velikosti 1 miliardy USD, do kterého Katar přispěje 250 milióny USD a na zbytek se složí ostatní členské státy,“ navrhl emír Al Thani. Nicméně nepřiblížil, jak by prostředky z fondu měly být využity. Palestinská autonomie se k návrhu zatím nevyjádřila, nicméně sama se nachází ve finanční krizi a soustavně žádá o pomoc zahraniční dárce. Emír Al Thani dále navrhl, aby se v Egyptě konal menší summit arabských států, který by podpořil sjednocování dvou palestinských organizací Hamasu a Fatahu.
Izrael obnoví platby Palestinské autonomii
Izraelský premiér Benjamin Netanyahu oznámil, že Izrael začne Palestinské autonomii (PA) opět přeposílat finanční prostředky vybrané jménem PA na jejím území. Izraelská vláda zmrazila finanční transakce minulý rok, když byl Palestinské autonomii v OSN udělen status nečlenského pozorovatelského státu. Jako důsledek musela PA odložit vyplácení mezd 150 000 státních úředníků, což oslabilo tamní ekonomiku. Rozhodnutí o obnovení transakcí přišlo krátce poté, co se na veřejnost dostala zpráva PA varující před „možným institucionálním a politickým kolapsem“. Izrael také nedávno navštívili americký prezident Obama a americký ministr zahraničí John Kerry, není tak vyloučeno, že za obnovu plateb se zasadily i USA.
Izraelské jednotky rozpustily palestinský protestní tábor
V neděli před úsvitem vytlačilo asi 200 izraelských policistů palestinské aktivisty z jejich stanového tábora mezi východním Jeruzalémem a Západním břehem Jordánu. Palestinští aktivisté vybudovali stanový tábor v době návštěvy amerického prezidenta Baracka Obamy v Izraeli a na palestinských územích, aby tak upozornili na izraelské plány budování dalších osad. Území, na kterých jsou izraelské osady stavěny, považují Palestinci za součást jejich budoucího státu. Při své návštěvě Izraele označil výstavbu osad za velmi problematickou i prezident Obama.
Nová izraelská vláda složila slib
Nová izraelská vláda vedená staronovým premiérem Benjaminem Netanyahuem složila slib poté, co jí izraelský parlament vyslovil důvěru. Vláda, vytvořená po dvouměsíčním vyjednávání, se skládá ze strany Likud premiéra Netanyahua, dále z pravicové strany Židovský domov (Jewish Home) a ze středové strany Yesh Atid. Poprvé po deseti letech se koalice neúčastní ultra-ortodoxní židovské strany. Ve svém projevu k parlamentu prohlásil premiér Netanyahu, že „Izrael bude připraven učinit s Palestinci, kteří budou chtít vyjednávat v dobré víře, historický kompromis, který navždy ukončí izraelsko-palestinský konflikt“. Palestinci přitom požadují jako předpoklad k jednáním ukončení výstavby izraelských osad na okupovaném palestinském území. Ministerstva obrany a bydlení, která mají výstavbu osad na starost, ale obsadili ministři naklonění další výstavbě.
Švédsko obnoví diplomatické postavení Palestiny v zemi
Švédský parlament odhlasoval status palestinského velvyslanectví na svém území. Švédsko se tak stalo 9. evropskou zemí, která Palestinu uznala. Loni v listopadu země jakožto člen OSN podpořila usnesení o vzniku samostatného státu Palestina. Ratifikace smlouvy mezi Stockholmem a Ramalláhem je domluvena na červen letošního roku. Velvyslanectví bude sloužit jako kterékoli jiné, tedy vydávat cestovní doklady a zastupovat palestinské zájmy v severské zemi. Mezi zeměmi, které chtějí zřídit zastoupení Palestiny na svém území, jsou Česká republika, Polsko, Slovensko, Rumunsko, Bulharsko, Malta a Kypr.
Izraelský premiér Netanyahu nabídl ministerský post Tsipi Livni
Izraelský premiér a člen strany Likud Benjamin Netanyahu nabídl post ministryně spravedlnosti opoziční političce Tsipi Livni. Izraelský volební systém vyžaduje spolupráci v rámci koalice. Nová ministryně, která smlouvu s premiérem o svém jmenování už podepsala, by měla jednat o oživení izraelsko-palestinských vztahů a navazující spolupráci se Spojenými státy americkými. Politička byla v letech 2009 – 2012 předsedkyní strany Kadima, v listopadu 2012 přestoupila do středové strany Ha-Tnu’a. Opoziční politička Livni již dříve zastávala vysoké politické funkce, mimo jiné i práci ministryně spravedlnosti. Ministerstvo převezme po nestraníkovi Ja’akovu Ne’emanovi.
Na Sinaji budou zaplaveny tunely spojující Egypt s Gazou
Egyptší a palestinští úředníci rozhodli o zaplavení tunelů, které spojují Egypt s územím Gazy. Tunely sloužily hlavně k nelegálnímu přesunu až třetiny zboží, pohonných hmot a zbraní. Samotní Palestinci a organizace Hamás jsou však z opatření rozhořčeni a tvrdí, že Egypt nechce o příměří jednat. Zástupci palestinského Hamásu a Egyptu se proto sejdou v Káhiře u kulatého stolu. Tyto nelegální cesty byly vítány zejména pašeráky z palestinské strany, kteří nemuseli platit Izraeli mýtné za přepravu zboží po jejich území. Více než 150 dosud existujících tunelů si vyžádalo desítky obětí, nestabilita stavby způsobila smrt převážně na palestinské straně.
Hamas a Fatah vedou rozhovory o sjednocení
Vůdce Hamasu Khaled Meshaal uvedl pro BBC, že vede rozhovory s palestinským prezidentem Mahmoudem Abbasem, vůdcem hnutí Fatah, o zformování vlády národní jednoty. Podle vůdce Hamasu Meshaala rovněž probíhají práce na přípravě parlamentních i parlamentních voleb, které se kvůli roztržce mezi oběma organizacemi několik let odkládaly. Fatah s Hamasem se vzájemně znepřátelily po palestinských volbách roku 2006, v roce 2011 však podepsaly dohodu o sblížení a v posledních měsících se jejich vztahy opět výrazně zlepšují.
V Káhiře probíhá summit islámských států
Summit sdružuje vůdce 26 států z celkových 57 členů Organizace islámské spolupráce (OIC). Hlavní agendou jednání bude současná situace v Sýrii a v Mali. Egyptský prezident Muhammed Mursí, na jehož zemi právě přešlo rotující předsednictví OIC, již ve svém úvodním projevu vyzval k lepší spolupráci států, většímu důrazu na vědu a vzdělání a také na využívání přírodních zdrojů. Rovněž se vyjádřil k palestinské otázce, jejíž řešení označil za základ stability v regionu i na světě. Summit netradičně navštívil i iránský prezident Ahmadínežád, jeho příjezd avšak nebyl vítán všemi stranami.
Izrael zatkl příslušníky Hamasu
Izraelské síly na Západním břehu Jordánu zadržely nejméně 20 členů palestinské organizace Hamas. Mezi zadrženými jsou i 3 členové palestinského parlamentu. Izrael považuje Hamas za teroristickou organizaci, důvody pro aktuální zatýkání jeho členů však zatím neuvedl. Palestinské lidsko-právní organizace zátah odsoudily, podle nich má pouze podkopat sjednocovací proces mezi znesvářenými palestinskými frakce, Hamasem a Fatahem. Podle palestinských zdrojů zadržuje Izrael v současné době více než 4 500 Palestinců, z toho 12 členů parlamentu.
OSN: Izraelské osady porušují palestinská práva
Zpráva Rady OSN pro lidská práva konstatovala, že výstavba a existence izraelských osad ve východním Jeruzalémě a na Západním břehu Jordánu „znamená vážné porušení“ lidských práv. „Motivací pro zastrašování a násilnosti páchané na Palestincích a jejich majetku je snaha vypudit místní populaci z území, aby izraelské osady mohly dále růst,“ stojí dále ve zprávě OSN. Problematika osad podle OSN porušuje čtvrtou Ženevskou konvenci, která zakazuje transfer vlastního obyvatelstva na okupované území. Zástupci Francie, Pákistánu a Botswany, kteří se na vzniku zprávy podíleli, dále vyzvali Izrael, aby zastavil veškeré aktivity jakkoli s problematikou osad spojené. Podle vyjádření izraelského ministerstva zahraničí je zpráva OSN pouze kontraproduktivní a poškozuje mírový proces s Palestinci. Rada OSN pro lidská práva je navíc prý zaujatá a posuzuje věci jednostranně. Izrael před dvěma dny odmítl další spolupráci s Radou.
Izraelská armáda opět zasáhla proti palestinským aktivistům
Izraelská armáda opět odstranila palestinský protestní tábor na Západním břehu Jordánu. „20 Palestinců bylo vypovězeno bez vzniku incidentů,“ uvedla izraelská armáda. Příkazy k odstranění tábora byly vydány v neděli v noci izraelskou armádou s odůvodněním, že tři ze stanů a staveb se nacházejí na území, které patří Izraeli, čtvrtý objekt údajně stál na místě plánované oddělující bariéry. Palestinští aktivisté výstavbou tábora protestovali proti izraelským plánům vyvlastnit v dané lokalitě část půdy. Inspirovali se přitom předešlou akcí palestinských aktivistů, kteří podobný kemp postavili ve snaze upozornit na izraelské plány výstavby osad.
Izrael čekají parlamentní volby, očekává se nízká účast etnických Arabů
Blížící se volby do izraelského parlamentu Knessetu budou pravděpodobně ve znamení ke nízké účasti etnických Arabů žijících v Izraeli. Nespokojenost je znatelná především v Jeruzalémě. Očekává se nejnižší účast v historii země, k volbám by mělo přijít jen 50 % voličů, přičemž před 14 lety byla účast 75%. Etničtí Arabové tvoří asi 20 % obyvatel Izraele, cestují na izraelské pasy a mají právo volit, avšak stěžují si na systematickou diskriminaci. Míra chudoby je u nich 3x vyšší než u židovských občanů. Mezinárodní měnový fond (MMF) varoval před nezaměstnaností a s ní spojenými riziky v podobě možné ekonomické nestability Izraele.
Palestinští aktivisté postavili další stanový tábor
Protestují tak proti politice výstavby izraelských osad na okupovaném Západním břehu Jordánu. Ve svém prohlášení aktivisté uvedli, že brání zemi před Izraelem, který stejnou strategií, tedy výstavbou osad, zabírá okupované území Západního břehu. Jedná se již o druhý stanový tábor vybudovaný palestinskými aktivisty. Ten minulý byl po krátké době vyklizen izraelskou armádou. Izraelská armáda prohlásila, že nově vzniklou situaci monitoruje, aby předešla vzniku nepokojů.
Izraelský premiér neplánuje rušení osad
Izraelský premiér Benjamin Netanyahu prohlásil, že pokud zvítězí v nadcházejících volbách, nebude ze Západního břehu Jordánu odstraněna jediná izraelská osada. „Dny, kdy buldozery vyháněly Židy z jejich domovů jsou za námi, ne před námi,“ uvedl premiér Netanyahu. Podle BBC dosáhla výstavba izraelských osad za vlády premiéra Netanyahua rekordní úrovně. Problém izraelských osad však znemožňuje uzavření míru s Palestinci, kteří trvají na úplném odstranění všech osad ze Západního břehu a Východního Jeruzaléma, kde chtějí založit svůj budoucí stát. Podle průzkumů premiér Netanyahu obhájí v nadcházejících volbách svůj post, nová vláda však podle BBC bude silně pravicová. Na pravici totiž probíhá boj o hlasy s novou krajně pravicovou stranou Bayit Yehudi, která volá dokonce po anexi určitých částí Západního břehu Jordánu.
Izrael vykázal palestinské aktivisty z jejich stanového města
Izrael dal palestinským aktivistům ultimátum na vyklizení protestního tábora, který zbudovali na Západnám břehu Jordánu v místech, kde mají být vystavěny nové izraelské osady. Předchozí příkaz k vyklizení oblasti vydaný izraelskou armádou byl zablokován izraelským nejvyšším soudem. V novém prohlášení izraelské vlády vyhlásil premiér Benjamin Netanjahu také uzavření přístupových cest do této oblasti. Během soboty byly kolem protestního palestinského tábora rozmístěny izraelské jednotky, které mají na izolaci oblasti dohlížet. Protestující přesto navštívila a podpořila řada palestinských politiků. Sami protestující hodlají na místě setrvat, dokud je „armáda násilně nedonutí odejít.“
Palestinci protestují na území určeném k budování izraelských osad
Palestinští aktivisté na Západním břehu Jordánu vztyčili zhruba 20 stanů na území, kde se Izrael chystá stavět nové osady. Protestují tak proti výstavbě osad, kterou Izrael oznámil v prosinci 2012, pár dní poté, co OSN změnilo statut Palestinské autonomie na „nečlenský pozorovatelský stát.“ Výstavba izraelských osad na Západním břehu je podle mezinárodního práva ilegální, Izrael však takový výklad zpochybňuje. USA prosincové rozhodnutí Izraele o výstavbě nazvaly kontraproduktivním, Velká Británie a Francie si zase předvolaly izraelské velvyslance, aby podali vysvětlení. Izrael na protestní akci Palestinců reagoval vydáním příkazu k vyklizení dané lokality, podle BBC však Nejvyšší soud tento příkaz zrušil.
Egyptský prezident hostí rozhovory mezi Fatahem a Hamasem
Egyptský prezident Mohamed Mursí hostí vůdce obou frakcí palestinského hnutí – Fatahu a Hamasu. Prezident Mursí se již setkal s vůdcem Fatahu a zároveň prezidentem Palestinské autonomie Mahmoudem Abbasem, a na plánu je jeho setkání s politickým vůdcem Hamasu Khaled Meshaalem. Mezi oběma skupinami panuje od roku 2007 napětí, v poslední době se však jejich vztahy zlepšují. Fatah s Hamasem podepsaly roku 2011 v Káhiře dohodu o znovusjednocení. Na konci minulého roku povolila obě hnutí na svém území shromáždění příznivců druhé organizace, což se stalo poprvé právě od roku 2007. Podle mluvčího Hamasu Sami Abu Zuhriho jsou však současná jednání v Káhiře pouze zprostředkovaná. Na programu jednání totiž není přímá schůzka mezi prezidentem Abbasem a Khaledem Meshaalem.