V úterý to uvedl černohorský ministr zahraničí Igor Luksic, nicméně jako požadavek stanovil, aby byli kosovští Černohorci uznání jako menšina a mohli mít své zastoupení v kosovském parlamentu. Kromě Černohorců nemají statut menšiny v Kosovu také Chorvaté, kosovská vláda avšak slíbila, že statuty obou minorit budou změněny. Černá Hora uznala nezávislost Kosova již v říjnu 2008.
Archiv rubriky: Evropa
Rumunsko dostane další půjčku od EU a Mezinárodního měnového fondu
Celková výše půjčky dosáhne téměř 5,3 miliard USD, z které obě mezinárodní organizace poskytnou každá polovinu částky. Půjčka by měla být čerpána 2 roky a je určena především pro nalákání investorů do Rumunska a k ozdravení rumunské ekonomiky. Smlouva o poskytnutí půjčky by měla být podepsána na podzim.
Politická strana Sjednocené regiony Srbska vystoupila ze srbské koaliční vlády
Na žádost ministerského předsedy Srbska Ivici Dacice byl ve středu odvolán z funkce ministra financí Mladjan Dinkic, který je předsedou strany Sjednocené regiony Srbska (URS). Samotná URS vystoupila ze srbské koalice. Návrh na odvolání podal premiér Dacic poté, co již bývalý ministr financí Dinkic požadoval vytvoření nových ministerstv. Jméno nového ministra financí by mělo být známo 20. srpna.
Bývalá vládní Demokratická strana v Albánii má nového lídra
Novým lídrem Demokratické strany (DP) se v pondělí stal bývalý ministr dopravy Lulzim Basha, který zvítězil proti svému jedinému soupeři současnému ministrovi dopravy Sokolu Olldashimu s 80 % hlasů. Bývalý předseda DP Sali Berisha následně novému lídru strany Bashovi pogratuloval k vítězství. DP má v současné době 105 tisíc členů, účast ve volbě nového lídra dosáhla 41 %.
V rumunské Bukurešti stávkují kvůli plánovaným škrtům pracovníci železnic
Ve čtvrtek se uskutečnily v hlavním městě Rumunska Bukurešti protesty zaměstnanců zadlužené rumunské železniční společnosti Caile Ferate Romane (CFR) kvůli propouštění a snižování mezd. V roce 2008 měla CFR 240 000 zaměstnanců, v současné době ve společnosti pracuje asi 51 000. Rumunská vláda již delší dobu plánuje privatizovat a restrukturalizovat několik železničních společností, do kterých patří i CFR.
Makedonie podepsala s Ruskem dohodu o začlenění do plynovodu South Stream
Energetická smlouva byla podepsána v úterý v Moskvě. Makedonci věří, že tato dohoda pomůže vyřešit zásobovací problémy a zajistí levnější energii firmám i domácnostem. Plynovod South Stream by měla být uveden do provozu v roce 2018, v roce 2030 by měla Makedonie podle odhadů čerpat 2,5 miliard kubických metrů zemního plynu.
Spojené arabské emiráty řeší obezitu obyvatelstva
Obyvatelstvo Spojených arabských emirátů (SAE) se potýká s civilizačními chorobami. Podle lékařských prohlídek v emirátu Abu Dhabi z roku 2010, kterých se zúčastnilo 92 % obyvatel, trpí celá třetina populace obezitou a další třetina nadváhou. Téměř 50 % populace navíc buď trpí cukrovkou, či k ní má velmi blízko. Vláda proto zahájila rozsáhlou kampaň za ozdravení populace, která zahrnuje vytvoření komunikační sítě mezi pacienty a jejich lékaři, kteří budou pomocí moderních technologií kontrolovat nový režim svých svěřenců. Odlišným způsobem se s problémem obezity vypořádává jiný emirát SAE, Dubaj. Dubajské úřady zahájily iniciativu „Vaše váha ve zlatě“ a 3 účastníkům, kteří za 30 dní nejvíce zhubnou, vyplatí 5 000 USD ve zlatě. Dalším úspěšným bude za každý shozený kilogram věnován 1 gram zlata.
Podle komisaře EU pro rozšíření Štefana Füleho Srbsko dosáhlo značných pokroků v cestě do EU
Během návštěvy v srbském Bělehradu eurokomisař Füle také uvedl, že Srbsko musí nadále pokračovat v reformách. Evropská komise by se měla zabývat rámcovým návrhem na jednání Srbska s členy EU během příštího týdne. Nejpozději v lednu 2014 by se poprvé mělo uskutečnit jednání o přistoupení Srbska do EU, dodal eurokomisař Füle ve čtvrtek. Po návštěvě Srbska odcestoval Komisař EU pro rozšíření Füle do Kosova.
Srbské paralelní policejní úřady v Kosovu by měly být brzy zrušeny
Ve středu to uvedl kosovský premiér Hashim Thaci, dále konstatoval, že v současné době byla již činnost těchto institucí zastavena. Tvrzení ministerského předsedy Thaciho potvrdila i kosovská policie a mise EU v Kosovou EULEX. Zrušení srbských institucí v Kosovu probíhá na základě dohody o normalizování vzájemných vztahů mezi Kosovem a Srbskem z 19. dubna. K 1. září by měla být dále pozastavena činnost srbských soudů v Kosovu.
Do čela Belgie se postaví nový král
Již na počátku července belgický monarcha Albert II. oznámil, že kvůli svému zdravotnímu stavu již není schopen plnit své povinnosti a vzdal se trůnu ve prospěch svého syna Phillipe. Král Albert, který vládl Belgii od roku 1993, ve svých 79 letech následoval ve svém rozhodnutí dalšího z evropských monarchů, nizozemskou královnu Beatrix, která abdikovala v polovině dubna. Královým nástupcem na trůn se tak stane jeho syn Phillipe, který své královské povinnosti převezme 21. července, na belgický Národní den. Phillipe je veřejností vnímán spíše jako nesmělý a pro část společnosti je i příliš frankofonní. To může v budoucnu znamenat překážku pro vyjednávání a udržování rovnováhy mezi Valony a Vlámy.
Rumunsko chce uzavřít novou preventivní smlouvu s EU a Mezinárodním měnovým fondem
Od středy mají probíhat jednání o nové preventivní smlouvě mezi Rumunskem a Mezinárodním měnovým fondem (MMF). Rumunsko doufá, že by smlouva mohla být podepsána na podzim. Rumunský premiér Victor Ponta uvedl, že nová smlouva by měla pomoci Rumunsku zlepšit důvěryhodnost v očích zahraničních investorů a pomoci restrukturalizovat státní firmy. Výši částky případné finanční pomoci od MMF premiér Ponta nezmínil.
Alžírský prezident Abdelaziz Bouteflika se vrátil do země, pochybnosti o jeho zdravotním stavu sílí
Alžírský prezident Abdelaziz Bouteflika, vládnoucí v zemi od roku 1999, se ve středu vrátil zpět do své země. Prezident Bouteflika byl od konce dubna hospitalizován ve Francii kvůli mozkové mrtvici a teprve nyní mu zdravotní stav dovolil se vrátit. Prezident, jemuž je již více jak 76 let a který při návratu působil velmi zesláblým dojmem, se však svých povinností nezhostí ihned a bude nadále v rekonvalescenci. Jeho stav tak vyvolává nejen v alžírském tisku otázky ohledně jeho dalších schopností efektivně vládnout své zemi do konce svého již třetího mandátu v roce 2014. Některé z významných deníků tak začínají zmiňovat i jeho možné nástupce.
Chorvatský prezident poprvé navštívil od vstupu země do EU Bosnu a Hercegovinu
Při své pondělní návštěvě označil chorvatský prezident Ivo Josipovic Bosnu a Hercegovinu (BaH) za důležitého partnera. Prezident Josipovic dále uvedl, že Chorvatsko bude pomáhat při další integraci BaH do EU. Dále také konstatoval, že mezi oběma zeměmi je třeba co nejdříve vyřešit hraniční spor o území v délce 100 km. Vztahy mezi Chorvatskem a BaH nedávno také narušil plán na výstavbu mostu na poloostrově Peljesac na jihu Chorvatska, jehož výstavbou by Chorvatsko zamezilo BaH přímému přístupu k moři. Předseda tříčlenného předsednictva BaH Nebojsa Radmanovic konstatoval, že pokud Chorvatsko nezabrání přítupu BaH k moři, BaH nebude nadále bránit výstavbě chorvatského mostu.
Belgie se zase o krok blíže přiblížila reformě státu
V pořadí již šestá reforma belgického státu získala minulý týden konkrétní legislativní úpravu. Na její podobě se shodlo 8 politických stran tvořící vládnoucí koalici, v jejímž čele stojí premiér Elio Di Rupo. Reforma, oznámená již před více než rokem, přenáší více kompetencí ze státu na jednotlivé regiony, které tak získají vyšší autonomii např. při správě rozpočtu nebo daní. V praxi by proměna, jež by měla začít platit od 1. července příštího roku, měla znamenat především úlevu pro státní rozpočet, jelikož rozpočtová zodpovědnost bude přenesena na federální jednotky. Tak má být docíleno větší stability regionu. Změny se avšak belgických občanů dotknou i na sociální úrovni.
Makedonie a Srbsko urovnaly obchodní spor
Makedonský ministr obchodu Ljupco Dimovski a jeho srbský protějšek Rasim Ljajic se na čtvrtečním setkání dohodli, že zruší dosavadní obchodní bariéry mezi zeměmi, aby zlepšili vzájemné obchodní a ekonomické vztahy. Obchodní spor mezi Makedonií a Srbskem se rozpoutal po nařízení Makedonie 1. července, která podmínila dovoz srbské mouky a pšenice nákupem většího množství makedonské mouky a pšenice do Srbska. Srbsko následně dalo podnět k prošetření Středoevropské zóně volného obchodu (CEFTA). Následně reagovalo Srbsko omezením importu rajčat a vína z Makedonie. Ve dne 22. července se i po dohodě mezi Makedonií a Srbskem uskuteční jednání v rámci CEFTA.
Francie oslavila výročí pádu Bastily
V neděli proběhly po celé Francii oslavy nejvýznamnějšího francouzského svátku – pádu Bastily. Začátek tradičního svátku byl letos doprovázen dohady o prezidentském projevu, ke kterému současný prezident François Hollande svolil až dva dny před počátkem oslav. Během projevu, jenž byl poznamenaný prezidentovou klesající popularitou, vyjádřil jednak svůj optimismus ohledně vyhlídek francouzské ekonomiky, jednak se pokusil urovnat i vášně ohledně těžby břidličného plynu, které již dlouhou dobu rozdělují francouzskou společnost. Ten se během jeho volebního období těžit nebude. Letošní oslavy byly také ozvláštněny účastí jednotky malijských vojáků, která se podílela na stabilizaci západoafrického regionu, na přehlídce v centru Paříže. Jejich účast symbolizovala celosvětový boj proti terorismu.
Kosovo a Srbsko jednají o důležitých dohodách v oblasti telekomunikací a energie
Šéfka zahraniční politiky EU Catherine Ashton uvedla v pondělí, že kosovský premiér Hashim Thaci a jeho srbský protějšek Ivica Dacic pravděpodobně brzy uzavřou zásadní smlouvy v oblasti telekomunikací a energie. Sama baronka Ashton měla v úterý jednat o potencionálních dohodách v Bělehradu s kosovským i srbským premiérem. Podepsání těchto smluv je jednou z podmínek pro Srbsko, aby mohlo započít přístupové rozhovory do EU.
Lucemburský premiér Jean-Claude Juncker rezignoval
Nejdéle sloužící premiér Evropské unie neustál skandál spojený s lucemburskými tajnými službami. Premiér Jean-Claude Juncker stojící v čele země od roku 1995 byl v tomto týdnu nucen odstoupit v okamžiku, kdy vyšlo najevo, že lucemburská tajná služba (SREL) již delší dobu nelegálně sleduje řadu lucemburských politiků i soukromé osoby. Odcházející Juncker, který ve své době zastával také post ministra financí a zahraničí v evropské sféře působil jako předseda komise, přiznal, že počínání tajné služby příliš nekontroloval. Avšak odmítá, že jako premiér by měl z aféry vyvozovat politickou odpovědnost, nicméně po několikahodinové při v parlamentu se raději rozhodl tlaku opozice, která chtěla vyvolat hlasování o nedůvěře, ustoupit a rezignoval.
Evropský parlament žádá navýšení výdajů na příští rok
V příštím roce by se výdaje Evropského parlamentu mohly zvýšit o 3,3 % navzdory vysoké nezaměstnanosti, úsporných škrtů a recesi. Alespoň to požadují evropští poslanci. Rozpočet na výdajové stránce Evropského parlamentu by se tak navýšil o 73 milionů USD, celkově by výdaje pro příští rok dosáhly 2,5 miliardy USD. Podle britského deníku The Telegraph by jeden poslanec EU byl třikrát dražší než jeho britský kolega. Přitom v minulém roce došlo k 6% snížení evropského rozpočtu po kritice Velké Británie a dalších zemí, aby ke škrtům přistoupila i EU, nikoliv jen jednotlivé státy.
Bývalý prezident Nicolas Sarkozy by se mohl vrátit do politiky
Vzhledem k událostem v uplynulém týdnu se ve Francii vynořují spekulace, že bývalý francouzský prezident Nicolas Sarkozy opět míří do středu dění na francouzské politické scéně. Po anulaci účtů za svou prezidentskou kampaň se rozhodl podat demisi na post ve francouzské Ústavní radě a během víkendu se poprvé od prohraných voleb objevil na kongresu Unie pro lidové hnutí (UMP), strany, za kterou kandidoval v prezidentských volbách. Mnohými pozorovateli je jeho aktivita vnímána jako pokus o návrat do vrcholné politiky, což by mnozí voliči UMP a sami členové strany podle průzkumů uvítali. Sám bývalý prezident se zatím k návratu do politiky nevyjádřil, avšak uvedl, že vzhledem k situaci ve straně by mohl přehodnotit jeho povolební rozhodnutí o odchodu z politiky.
Muslimská menšina ve Francii se nedokázala shodnout na datu Ramadánu
Ve francouzské muslimské komunitě se v uplynulých dnech rozhořel spor o začátek nejvýznamnějšího muslimského měsíce – Ramadánu. Jeho přesné datum není nijak dáno a určuje se každý rok za pomoci lunárního kalendáře. Datum určila již na počátku května Francouzská rada pro muslimské vyznání (CFCM), instituce reprezentující zájmy francouzských muslimů, na úterý 9. července. Proti rozhodnutí se však v pondělí postavila většina lokálních mešit, která prosazuje myšlenku, že začátek Ramadánu nelze určit jinak než pouhým pohledem na měsíc. Vzhledem k protestům se CFCM rozhodla ustoupit a stanovila oficiální začátek postního měsíce na středu 10. července. Situace nicméně naznačila nejednotnost muslimské obce ve Francii a slabost CFCM ve své funkci reprezentanta muslimských zájmů.
Tunisko je podle francouzského prezidenta Hollanda poslední šancí arabského jara
Francouzský prezident François Hollande uskutečnil během uplynulého víkendu státní návštěvu Tuniska, v rámci které se setkal s nejvyššími představiteli země a politických stran. Ve stínu vývoje v sousedním Egyptě bylo nejostřeji sledováno jednání s tuniským premiérem Alim Larayedhem, členem islamistického hnutí Ennahda. V průběhu jednání, proti kterému se ostře stavěla část opozice, vyslovil prezident Holland svou podporu dosavadním demokratizačním snahám a především i svou víru v harmonizaci tradic islámu a demokracie. Zároveň označil Tunisko jako „poslední šanci pro úspěch původních cílů Arabského jara“. Francie by pak podle výsledků jednání měla v procesu hrát především roli prvního ekonomického partnera státu, jehož ekonomika, částečně závislá i na příjmech z turismu, je trvale postižena politickou nestabilitou země.
Druhá nejsilnější francouzská politická strana se ocitla v krizi
Politická strana bývalého francouzského prezidenta Nicolase Sarkozyho Unie pro lidové hnutí (UMP) se již od voleb předsedy strany na počátku letošního roku potýká s vnitrostranickou krizí způsobenou názorovým rozštěpením strany. V současné době UMP navíc čelí i krizi finanční, způsobené jednak neúspěchem v legislativních volbách, jednak rozhodnutím francouzské obdoby ústavního soudu ve věci prezidentské kampaně Nicolase Sarkozyho z roku 2012. Podle verdiktu, který dává za pravdu dřívějšímu rozhodnutí Speciální komise pro kontrolu financování kampaní z prosince 2012, francouzský stát neproplatí neúspěšnému kandidátovi účty za vedenou kampaň z důvodu překročení finančního limitu. Účty tak bude muset uhradit sama strana, jejich výše přitom tvoří více než polovinu příjmů UMP, očekávají se proto problémy s financováním dalších aktivit strany.