Maďarský premiér Viktor Orbán navrhl odložit neformální schůzku předsedů vlád členských států Visegrádské skupiny kvůli vládní krizi v ČR a politickému vývoji kolem české vlády. Schůzka premiérů se měla uskutečnit 24. srpna na severozápadě Maďarska na zámku Fertőd, nedaleko od rakouských hranic. Mezi členské státy Visegrádské skupiny patří Česká republika, Slovensko, Polsko a Maďarsko. Předsednictví Visegrádské skupiny po Polsko převzalo Maďarsko. Za polského předsednictví v březnu 2013 diskutovali členské státy ve Varšavě s německou kancléřkou Angelou Merkelovou a francouzským prezidentem Françoisem Hollandem a v červnu 2013 s japonským premiérem Šinzó Abem.
Archiv rubriky: Angela Merkel
Čínský premiér navštívil Německo, jednalo se i o solárních panelech
Čínský premiér Li Keqiang v neděli navštívil Německo, kde se setkal s německou kancléřkou Angelou Merkel. Čínský premiér se pokusil německé představitele přesvědčit o možnosti uvolnění evropského trhu se solárními panely a možném vstupu čínského operátora na evropský trh. S Angelou Merkel Li Keqiang také diskutoval o možném vzniku některých pravidel mezinárodního obchodu. EU patří ke druhým největším obchodním partnerům Číny. V minulém roce 2012 činil objem zakázek mezi Čínou a EU 430 miliard EUR (556 miliard USD). Čína také už nyní 7 % přispívá do celkového exportu slunečních panelů do EU.
EU chce řešit zvyšující se nezaměstnanost mladých lidí
Téměř každý čtvrtý mladý člověk v eurozoně je bez práce, v Řecku a Španělsku je to dokonce každý druhý. Evropská unie v čele s Německem a Francií chtějí zvyšujícímu se trendu nezaměstnanosti mladých lidí zabránit. Na základě tzv. Nové dohody pro Evropu by měly být uvolněny finanční prostředky pro jazykové kurzy a dotaci na dopravu při hledání práce v evropských zemích. Evropská investiční banka (EIB) by měla podpořit vznik nových pracovních míst v malých a středních podnicích. Německo má přitom nejmenší nezaměstnanost mladých lidí v eurozoně. Německá kancléřka Angela Merkelová vyzvala členské státy k jednání v Berlíně, které by se mohlo uskutečnit v červenci.
Nově založená německá strana požaduje zrušení eurozóny
Nová německá strana strana. která žádá rozpuštění eurozóny a zrušení EU, zahájila svoji činnost. Kongresu v Berlíně se účastnilo na 1500 delegátů. Spoluzakladatel strany a bývalý novinář Konrad Adam řekl v úvodním projevu, že se klidně nazývají populisty a považují se za doposud neexistující alternativu k euru v Německu. Bývalý úředník Pirátské strany Christian Jacken, který byl přítomen na kongresu, uvedl, že myšlenky strany jsou proevropské, ale proti centralizovanému státu a neustálému porušování unijních smluv. Podle nedávných průzkumů veřejného mínění až 17 % voličů může sympatizovat s novou stranou. Poslední výsledky publikované stanicí ZDF uvádějí, že křesťansko-demokratická strana kancléřky Angely Merkelové vede s 42 %, podpora sociálních demokratů klesla na 27 %, zelení se ustálili na 14 % a levicová strana Linke získala 6 %.
Britský premiér Cameron bude jednat s německou kancléřkou Merkelovou o reformaci EU
Britský premiér David Cameron se chystá do Berlína v návaznosti na pozvání německé kancléřky Angely Merkelové, aby předložil své požadavky na rozsáhlou reformu EU. Jednání se bude týkat nadcházejícího summitu zemí skupiny G8 ve Velké Británii a Sýrii. Premiér Cameron uvedl, že se hodlá setkat i s francouzským prezidentem Francoisem Hollandem. Premiér Cameron argumentuje, že je třeba dosáhnout nové dohody ohledně budoucnosti Velké Británie v EU, než budou britští voliči tázáni v referendu na setrvání země v EU, což je plánováno na konec roku 2017. Novinářům premiér Cameron uvedl, že nejlepším výsledkem pro Velkou Británii je členství v reformované EU. V rozhovoru pro několik evropských novin premiér Cameron řekl, že můžeme dosáhnout flexibilní Evropy, kde nebudeme muset všichni dělat to samé a v tu samou dobu.
Kypr přijal dohodu o záchranném balíčku
Vláda Kypru odsouhlasila dohodu záchranného balíčku v hodnotě 13 miliard USD, aby zachránila své banky před kolapsem. Předchozí dohoda, která obsahovala jednorázovou daň, byla kyperským parlamentem odmítnuta. V rámci obnovené dohody dojde k rozsáhlé restrukturalizaci bank a uzavírání kyperských bank. Nepojištěné vklady u největšího finančního ústavu Bank of Cyprus budou zmrazeny a potřebný kapitál se odčerpá z vkladů nad 130 000 USD. Předseda Euroskupiny ministrů financí eurozóny Jeroen Dijsselbloem řekl, že dohoda představuje šablonu pro řešení bankovních krizí v eurozóně. Šéfka Mezinárodního měnového fondu (MMF) Christine Lagardeová uvedla, že se jedná o „komplexní a důvěryhodný plán“, který může pomoci obnovit důvěru v bankovní systém. Německá kancléřka Angela Merkelová, která vyvíjela tlak na uzavření dohody, uvedla, že náklady na záchranu byly spravedlivě rozděleny. Ruský premiér Dmitrij Medveděv vyjádřil obavy o ztráty z uložených velkých vkladů, které jsou z velké části ruské. Kyperský ministr financí Michael Sarris řekl, že se země vyhnula „katastrofálnímu odchodu z eurozóny“. Mluvčí kyperské vlády Christos Stylianides řekl, že dohoda je důležitá k nastartování ekonomiky a k novému začátku.
Kancléřka Angela Merkelová vyzvala Turecko ke vstupu do EU
Německá kancléřka Angela Merkelová vyzvala Turecko k přistoupení do Evropské unie. Kancléřka je nyní na 2 denní návštěvě Ankary, kde se setká s tureckým prezidentem Abdullahem Gülem a premiérem Recepem Tayyipem Erdoganem. Podle svých slov se vztahy mezi Berlínem a Ankarou oživily a není tedy důvod se vstupem „otálet“. Přesto má Německo z případného nového člena obavy, zdali zvládne hospodářskou a měnovou politiku EU. Německý ministr zahraničí Guido Westerwelle vyzval k opatrnosti, neboť stále není vyřešena kyperská otázka a turecká politika lidských práv. „Také si nejsem jist vhodnou dobou pro jejich vstup, teď je Evropa v recesi a oslabena. Může nastat doba, kdy Evropa bude Turecko potřebovat víc než Turci Evropu,“ dodal. Kancléřka Merkelová ještě plánuje návštěvu německých vojáků rozmístěných u turecko-syrské hranice.
Německá ministryně školství podala demisi kvůli obvinění z plagiátorství
Německá ministryně školství Annette Schavan odstoupila z funkce poté, co jí düsseldorfská Univerzita Heinrich Heine zbavila doktorského titulu za plagiátorství. Fakultní výbor zjistil, že exministryně Schavan „systematicky a záměrně“ kopírovat části své diplomové práce a po přezkum vedení univerzity odhlasovalo odejmutí jejího doktorátu. Bývalá ministryně Schavan nadále tvrdí, že rozhodnutí nehodlá akceptovat a bude nadále právně bojovat. V roce 2011 ministr obrany Karl-Theodor zu Guttenberg také podal demisi po obvinění, že opsal svou diplomovou práci. Následně byla jmenována nová ministryně školství Johanna Wanka.
Vedoucí představitelé EU se dohodli na 3% snížení rozpočtu
Po dlouhých jednáních se vedoucí představitelé EU dohodli na rozpočtu na rok 2014-2020. Předseda Evropské rady Herman Van Rompuy oznámil, že nový rozpočtový strop činí 1,3 bilionů USD. Je to vůbec poprvé, co byl rozpočet EU snížen. Britský premiér David Cameron, který nejvíce tlačil na snížení rozpočtu, konstatoval, že stav je velice příznivý pro Velkou Británii. Francouzský prezident Francois Hollande, který byl proti velkým výdajovým škrtům, řekl, že dohoda znamená dobrý kompromis. Německá kancléřka Angela Merkelová rovněž uvítala dohodu, která představuje 3,3% snížení oproti předchozímu 7letému rozpočtu. Rozpočet musí ještě schválit Evropský parlament.
Německé ministryni školství Annette Schavan byl kvůli plagiátorství odebrán titul Ph.D.
Německá ministryně školství Annette Schavan byla zbavena titulu Ph.D. důsledkem plagiátorství své disertační práce. Od dubna 2012 byly na blogu „schavanplag“ srovnávány pasáže disertační práce. Ministryně popírá obvinění a plánuje žalovat Universitu Düsseldorf. Jedná se již o druhého ministra z kabinetu konzervativní kancléřky Angely Merkelové, který se měl dopustit plagiátorství. Bývalý ministr obrany Karl-Theodor zu Guttenberg odstoupil v květnu 2011 kvůli stejnému obvinění z plagiátorství disertační práce.
Francouzský prezident Hollande chce představit svou vizi budoucí EU
Francouzský prezident Francois Hollande na schůzi Evropského parlamentu příští týden pravděpodobně nastíní svou vizi budoucnosti EU. Po proslovu by měla následovat rozprava s vůdci politických stran ve Štrasburku, kteří budou reagovat na výzvy britské premiéra Davida Camerona ohledně reformování EU. Prezident Hollande od svého zvolení loni v květnu naléhá na EU, aby se více snažila usnadnit tempo úsporných opatření a stimulovala růst a oživení stagnujících evropských ekonomik. Prezident Hollande také vyzýval Německo k užší politické unii s centrální kontrolou nad rozpočty eurozóny a k větší solidaritě v procesu evropské integrace. S německou kancléřkou Angelou Merkelovou se prezident již dohodl, že v květnu zveřejní své společné návrhy na hlubší integraci eurozóny.
Podle kancléřky Merkelové nemůže Velká Británie očekávat přiznání zvláštních práv v rámci EU
Britský premiér David Cameron svou výzvou k zásadní reformě EU a slibem referenda setrvání v EU v roce 2017 vzbudil vlnu rozpaků v mnoha evropských metropolích. Německo, které je největší evropskou ekonomikou, má zájem udržet spřízněného britského zastánce volného obchodu a otevřených trhů v rámci EU, ale na druhou stranu dodává, že jsou určité limity, kam až daleko může Velká Británie zajít se svými požadavky. Německá kancléřka Angela Merkelová tvrdí, že Velká Británie je oprávněna požadovat větší otevřenost v EU, ale nelze očekávat, že jí budou přiznána zvláštní práva, která by vytvořila napjatou situaci mezi členskými státy. Generální tajemník Křesťansko-sociální unie (CSU) Alexander Dobrindt, což je spřízněná strana křesťanských demokratů (CDU) Angely Merkelové oznámil: „Bylo by naprosto špatné reagovat na výzvy premiéra Camerona s odmítnutím bez jakéhokoliv zkoumání příčin a skutečností jeho návrhů.“
Strana kancléřky Merkelové utrpěla porážku ve volbách v Dolním Sasku
Kancléřka Spolkové republiky Německo Angela Merkelová a její Křesťanskodemokratická unie (CDU) utrpěla porážku ve volbách v druhé nejlidnatější spolkové zemi Dolním Sasku. Výsledky hlasování mohou být považovány za výchozí pro spolkové země ve všeobecných volbách na podzim letošního roku. Konzervativci Angely Merkelové a její partneři v koalici liberální Svobodní demokraté v Dolním Sasku byli poraženi aliancí Sociálních demokratů a Zelených, kteří si ve volbách si zajistili jednomyslnou většinu. Kancléřka Merkelová a její CDU si vítězstvím v Dolním Sasku si prohru nepřipouštěli, což na tiskové konferenci kancléřka připustila.
Německá vláda zvažuje zákaz neonacistické strany
Německá vláda zvažuje vydání zákazu neonacistické organizace Národní demokratická strana (NDP). Žádost o zrušení byla již v prosinci podána k Ústavnímu soudu. Vláda by se měla v březnu rozhodnout, zda předloží žádost o zákazu NDP k projednávání. Georg Streiter, mluvčí kancléřky Angely Markelové, oznámil, že o zákazu se neustále vedou ve vládě diskuze. Ministryně spravedlnosti Sabine Leutheusser-Schnarrenberger řekla, že se rozhodnutí musí řádně zvážit a předseda Spolkového sněmu a člen Křesťanské demokratické unie Norbert Lammer dodává, že zákazem by se NDP poskytla větší publicita. Strana nicméně může být podle odborníků zakázána pouze v případě, že se prokáže její snaha svrhnout demokracii. Zastánci zákazu poukazují na jejich spojitost s násilím proti imigrantům a údajné zabití sedmi Turků a Řeků.
Kancléřka Merkel: Dluhová krize je jen stěží za námi
Ve svém projevu ke konci roku 2012 německá kancléřka Angela Merkel uvedla, že ekonomiku země čekají „ještě složitější časy“, Evropa se podle ní stále nachází v dluhové krizi, čímž negovala prohlášení ministra financí Wolfganga Schaeuble, který v minulém týdnu řekl, že země má nejhorší krizi za sebou. Německo je největší ekonomika eurozony, v říjnu vláda snížila odhad hospodářského růstu na rok 2013 ze 1,6 % na 1 %. Naopak nezaměstnanost byla v letošním roce nejnižší od znovusjednocení v roce 1990.
Egyptský prezident Mursí navštíví Německo
Egyptský prezident Mohammed Mursí přijede 30. ledna na svou zahraniční návštěvu do Německa. Pozvání dostal od německé kancléřky Angely Merkelové. Tématem rozhovorů budou možné investice do zpomalující se egyptské ekonomiky. Nepůjde o první cestu prezidenta Mursiho do Evropy, v září navštívil Belgii a Itálii. Oznámení státní návštěvy přichází jen dva dny poté, co byla oficiálně schválena nová egyptská ústava, proti níž protestovaly tisíce lidí.
Německo schválilo finanční balíček pro Řecko
Německý parlament Bundestag podpořil 473 hlasy z celkového počtu 584 přítomných poslanců záměr ministrů financí eurozóny na poslední záchranný balíček Řecku. Finanční balíček má pomoci Řecku snížit státní dluh na 124 % HDP do roku 2020. Hlasování bylo považováno za zkoušku vlády kancléřky Angely Merkelové, v příštím roce se budou konat volby a německá veřejnost se negativně staví k další finanční pomoci Řecku.
Eurozona čelí největšímu poklesu od roku 2009, v pátek má pokračovat jednání o rozpočtu EU
Ekonomika eurozony poklesla v posledním čtvrtletí na úroveň krize v roce 2009, sektor služeb, který patří k největším, ve velkém propouštěl. „Vyhlídky ekonomiky jsou čím dál tím horší, jak se blížíme ke konci roku,“ řekl ekonom Chris Williamson. Pesimističtěji podle něj vyhlížejí rok 2013 především německé společnosti. V pátek bude pokračovat jednání o rozpočtu EU na příštích 7 let, německá kancléřka Angel Merkelová se domnívá, že se dohody nedosáhne. V roce 2007 se rozpočet EU zvýšil o 4,8 %, některé země v čele s Velkou Británií požadují, aby se rozpočet snížil a nenavyšoval, Evropská komise je opačného názoru.
Řecký premiér Antonis Samaras se příští týden setká s německou kancléřkou a francouzským prezidentem
Samaras, který je řeckým premiérem od 20. června tohoto roku, se setká s Angelou Merkel v Berlíně a poté má v plánu setkání s francouzským prezidentem Francoisem Hollandem v Paříži. Podle deníku Financial Times by řecký premiér měl jednat s evropskými představiteli o prodloužení doby na zavedení úsporných opatření o dva roky. Škrty by tak Řecko rozložilo do roku 2016, tedy do čtyř let.
Německý Bundestag bude hlasovat o pomoci španělským bankám
Čtvrteční hlasování německého Bundestagu má rozhodnout o finanční pomoci španělským bankám, dle německé kancléřky Angely Merkel návrh získá podporu většiny zákonodárců. Na oplátku však politička od Španělů požaduje přísné dodržování a plnění fiskálních cílů. Zahraniční analytici přesto hovoří o možné vznikající opozici ve straně samotné kancléřky, CDU. Merkel také hovořila o postoji vůči Řecku, přičemž uvedla, že Německo neučiní další kroky v této věci, dokud nebude zveřejněná zpráva kontrolorů Evropské unie, Evropské centrální banky a MMF o pokroku země v zavádění požadovaných reforem.
Německá kancléřka Angela Merkel: „Evropa musí zvýšit své úsilí o vytvoření zóny volného obchodu s jihovýchodní Asii“
Během své návštěvy indonéské Jakarty německá kancléřka Angela Merkel uvedla, že Evropa by na takovouto dohodu měla tlačit, pokud chce být konkurenceschopná. Zatímco evropské státy bojují s dluhovou krizí, jihovýchodní Asie zažívá silný růst. Například hospodářský růst Indonésie činil v roce 2011 6,5%, přičemž stejné tempo se předpokládá i v letošním roce. V úterý kancléřka jednala s indonéským prezidentem Susilo Bambang Yudhoyono. Obě strany slíbily podporu obchodu, který nyní činí asi 7 miliard USD a dle indonéských analýz vzroste na 12 miliard USD do konce roku 2014. Dohoda o zahájení jednání o zóně volného obchodu mezi 10- členným Sdružením národů jihovýchodní Asie (ASEAN) a EU padla již v roce 2007. K větší iniciativě v této věci naposledy vyzvala Barma. EU je 2. největším obchodním partnerem členských států ASEAN po Číně.
Německo: Spolkový sněm a Spolková rada odsouhlasily finanční pakt a záchranný fond ESM
V německém Spolkovém sněmu a ve Spolkové radě v pátek proběhlo hlasování o přijetí finančního paktu a záchranného fondu ESM. Oba byly odsouhlaseny potřebnou dvoutřetinovou většinou. Konečné rozhodnutí ve věci však učiní Spolkový ústavní soud, ke kterému se levice “Die Linken” chystá podat ústavní stížnost. Kancléřka Angela Merkel žádala ve svém vystoupení zákonodárce, aby vyjadřili souhlas s její politikou pro boj s evropskou dluhovou krizí. Uvedla, že přijetím těchto záchranných opatření dá Německo “vnější i vnitřní signál rozhodnosti a semknutosti” a “signál, že Evropa má budoucnost”. Zároveň obhajovala závěry bruselského summitu a uvedla, že jsou “správné a rozumné”. Během summitu Španělsko a Itálie požadovaly, aby kancléřka souhlasila s mimořádnou finanční pomocí proti jejich stoupajícím úrokům, s čímž Merkel nakonec souhlasila.
Německá kancléřka Angela Merkel: „Krize nebude mít rychlý konec“
Spolková kancléřka Angela Merkel (CDU) před vrcholným sumitem EU zdůraznila, že rychlé a jednoduché řešení dluhové krize eurozóny neexistuje. Včera během vládního prohlášení ve Spolkovém sněmu uvedla, že k trvalému zvládnutí krize je zapotřebí procesu na sebe vzájemně navazujích kroků, které budou řešit problémy u jejich kořenů. Cestou k jejich řešení je především důkladná analýza jejich příčin, mezi které patří zejména nedostatečná konkurenceschopnost a masivní státní zadluženost. Angela Merkel dále uvedla, že eurobondy považuje za špatnou cestu řešení krize a připomněla, že EU již v minulosti učinila zásadní strukturální chybu tím, že měnová a hospodářská unie nebyla plánována také jako unie politická.