Šéf německé zpravodajské služby BND Hanz Fromm tak reaguje na sérii hrubých chyb, kterých se dopustila jeho služba při vyšetřování vražd tzv. Cvikovské neonacistické buňky „Zwickauer Neonazi-Zelle“. Kvůli likvidaci materiálů BND o pravicových extremistech se stala výzvědná služba v uplynulých dnech terčem ostré kritiky všech politických stran. Více než 13 let nebyla německými úřady odhalena činnost pravicově extremistické teroristické skupiny „Národně socialistické podzemí“ (NSU). Ta má být zodpovědna za sérii deseti vražd tureckých a řeckých občanů a rovněž za vraždu jedné policistky.
Archiv autora: Marie Bode
Spolkový ústavní soud rozhodne o budoucnosti Eura
Bezprostředně po pátečním hlasování ve Spolkovém sněmu a ve Spolkové radě bylo ke Spolkovému ústavnímu soudu v Karlsruhe podáno několik ústavních stížností. Ten musí v příštích týdnech rozhodnout, zda je 700 miliardový záchranný fond ESM, evropský finanční pakt a z nich vyplývající finanční závazky Spolku, jednotlivých spolkových zemí, obcí a měst v souladu s německou ústavou. Stěžovatelé považují ESM za protiústavní z důvodu jeho časové neomezenosti, nedostatku demokratické kontroly a nepředvídatelných rizik finančních záruk, ke kterým se Německo zavázalo. V případě, že Spolkový ústavní soud shledá u obou zákonů rozpor s ústavou, bude muset být pravděpodobně přijata nová ústava tak, aby byla záchrana eura možná.
Německo: Spolkový sněm a Spolková rada odsouhlasily finanční pakt a záchranný fond ESM
V německém Spolkovém sněmu a ve Spolkové radě v pátek proběhlo hlasování o přijetí finančního paktu a záchranného fondu ESM. Oba byly odsouhlaseny potřebnou dvoutřetinovou většinou. Konečné rozhodnutí ve věci však učiní Spolkový ústavní soud, ke kterému se levice “Die Linken” chystá podat ústavní stížnost. Kancléřka Angela Merkel žádala ve svém vystoupení zákonodárce, aby vyjadřili souhlas s její politikou pro boj s evropskou dluhovou krizí. Uvedla, že přijetím těchto záchranných opatření dá Německo “vnější i vnitřní signál rozhodnosti a semknutosti” a “signál, že Evropa má budoucnost”. Zároveň obhajovala závěry bruselského summitu a uvedla, že jsou “správné a rozumné”. Během summitu Španělsko a Itálie požadovaly, aby kancléřka souhlasila s mimořádnou finanční pomocí proti jejich stoupajícím úrokům, s čímž Merkel nakonec souhlasila.
V Německu skončila éra drogistického řetězce Schlecker
Včera v 15.00 hodin bylo definitivně uzavřeno 2800 poboček drogistického řetĕzce Schlecker. Při konkurzu přišlo o práci 25 000 lidí. Činnost podniku byla věřiteli ukončena počátkem června poté, co se insolventnímu koncernu nepodařilo zajistit investory pro nezbytné ozdravení firmy, která podala v lednu návrh na konkurz. Naději na další existenci má pouze dceřinná společnost Ihr Platz, o kterou se zajímá rakouský a mnichovský investor. Výsledky jednání budou známy v následujících dnech.
Německá inflace v červnu klesla na 1,7%
Inflace tento měsíc klesla na nejnižší úroveň od prosince 2010. Přičinou byly dále klesající ceny benzínu a topného oleje. Podle předběžných výpočtů Spolkového statistického úřadu ve Wiesbadenu inflace klesla na 1,7%. Spotřebitelské ceny klesly od května do června o 0,1 %.
Německá kancléřka Angela Merkel: „Krize nebude mít rychlý konec“
Spolková kancléřka Angela Merkel (CDU) před vrcholným sumitem EU zdůraznila, že rychlé a jednoduché řešení dluhové krize eurozóny neexistuje. Včera během vládního prohlášení ve Spolkovém sněmu uvedla, že k trvalému zvládnutí krize je zapotřebí procesu na sebe vzájemně navazujích kroků, které budou řešit problémy u jejich kořenů. Cestou k jejich řešení je především důkladná analýza jejich příčin, mezi které patří zejména nedostatečná konkurenceschopnost a masivní státní zadluženost. Angela Merkel dále uvedla, že eurobondy považuje za špatnou cestu řešení krize a připomněla, že EU již v minulosti učinila zásadní strukturální chybu tím, že měnová a hospodářská unie nebyla plánována také jako unie politická.
Energetický koncern RWE nebude v budoucnu stavět žádné nové atomové elektrárny
Po té, co se RWE rozloučil s výrobou jaderné energie v Německu, hlásí odchod z mezinárodní scény, jak před nedávnem uvedly Süddeutsche Zeitung. Koncern hodlá podstatným způsobem změnit svou dosavadní strategii. Nový šéf energetického koncernu Peter Terium, který od července nahradí končícího Jürgena Großmanna, ohlásil tuto změnu minulý týden na setkání vedoucích manažerů v Istanbulu. Důvodem odchodu z „jaderného obchodu“ jsou neodhadnutelná finanční rizika velkých jaderných projektů v budoucnosti, což ukazují např. problémy při stavbě jaderných elektráren ve Francii a ve Finsku. Koncernům z těchto důvodů hrozí snížené ohodnocení ratingových agentur, což by mohlo způsobit vážné finanční problémy. RWE se oproti původnímu záměru nebude dále angažovat při stavbách nových jaderných elektráren ve Velké Británii a v Nizozemí. V budoucnosti chce stavět nové sluneční elektrárny a rovněž vstoupit do obchodu se soukromými osobami i s jednotlivými obcemi a městy. Investovat hodlá i v zahraničí, např. v marocké poušti. I u konkurenta RWE – firmy Eon -rostou pochybnosti ohledně úspěšnosti starého modelu.
Nĕmecko nebude mít po dlouhé dobĕ problémy s rozpočtovým deficitem
Německo přestane být po letech kritizováno pro vysoký deficit svého státního rozpočtu. EU v uplynulých dnech zastavila trestní řízení, které z tohoto důvodu probíhalo od roku 2009. Díky dobré hospodářské situaci se podařilo podstatně snížit deficit státního rozpočtu. Ten v roce 2011 činil 1%, v tomto roce by neměl překročit 0,5% HDP. Horní hranici 3% povoleného státního zadlužení pro státy s jednotnou měnou se tak podaří jednoznačně dodržet. Pro rok 2016 je poprvé po 40 letech plánován vyrovnaný státní rozpočet bez nového zadlužení. Tyto informace vycházejí z právě zveřejnĕného návrhu státního rozpočtu pro rok 2013. V příštím roce plánuje německá vláda zadlužení ve výši 18,8 miliard EUR. Z toho je 8,7 miliard EUR určeno pro Evropský stabilizační mechanismus (ESM).
V Německu proběhly rozsáhlé zásahy proti islamistům
Německé úřady provedly ve čtvrtek ráno v sedmi spolkových zemích rozsáhlé prohlídky bytů, modliteben a spolkových prostor patřícím radikálním salafistům. Spolkový ministr vnitra Hans-Peter Friedrich bezprostřednĕ poté zakázal činnost salafického spolku „Millatu Ibrahim“ ze Solingenu. Prohlídky probĕhly ve Šlesvicku-Holštýnsku, Dolním Sasku, Bavorsku, Severním Porýní Westfálsku a v Hessensku. Centrem zasáhů více než 1000 státních úředníků byly zemĕ Severní Porýní Westfálsko a Hessensko. Salafismus je náboženské a politické hnutí, které je vyznáváno pouze malou skupinou muslimů. Vyznačuje se úplným odmítnutím západní demokracie. Za jedinou legitimní státní a společenskou formu považuje „islámský pořádek“ s jeho právem šaría. V Německu má skoro 4.000 příznivců. Bezpečnostní orgány salafisty podezírají z toho, že svou propagací podnĕcují násilí nebo sami udržují kontakt s teroristickými sítĕmi. Podle jejich údajů žije v Nĕmecku kolem 130 osob, z toho 24 salafistů, které by byly schopny provést teroristický útok.
Německo: Energetické koncerny požadují od Spolkové vlády náhradu škody ve výši 15 miliard eur za předčasné uzavření svých jaderných elektráren
Pouze nároky koncernů RWE a Eon se pohybují ve výši 10 miliard eur. K nim se přidávají další týkající se podstatného zkrácení činnosti zbývajících reaktorů. Kancléřka Angela Merkel s úspěšností žalob nepočítá. „Spolková vláda je přesvědčená, že je tzv. Atomový zákon zcela v souladu s ústavou,“ uvedl zastupující mluvčí vlády Georg Streiter. Pokud by Spolkový ústavní soud shledal protiústavnost zákona, budou stěžovatelé ve druhé fázi žádat náhradu škody na občanských soudech. O ústavní stížnosti nebude možné rozhodnout do roku 2013, kdy proběhnou příští spolkové volby. Opozice (SPD a Zelení ) politiku žalob koncernů kritizují, nicméně výtky padají i na spolkovou vládu za nedostatečné projednání problému s dotčenými koncerny tak, aby se možným žalobám a stížnostem předešlo.
Německu hrozí nebezpečný nedostatek pracovních sil – vláda ho chce odvrátit masivní informační kampaní
Podle slov šéfa Spolkové agentury práce Frank-Jürgena Weise budou do roku 2025 Nĕmecku chybĕt tři milióny odborných pracovních sil. Dle jeho slov nelze vyloučit, že tento nedostatek bude pro rozvoj podniků závažnejším rizikem, než finanční krize. Nejvíce kvalifikovaných pracovníků chybí nyní v Bavorsku a v Baden-Würtenbersku. Jedná se celkem o 500 000 pracovních míst. Hledáni jsou především matematici, inženýři, absolventi přírodních vĕd, ale i zámečníci, svářeči a pečovatelé. Spolková vláda hodlá tomuto problému čelit široce nastavenou reklamní kampaní probíhající doma i v zahraničí. Jádrem ofenzívy jsou internetové platformy www.fachkräfte-offensive.de a www.make-it-in-Germany.com. Vnitrostátní platforma spojuje poradenskou a podpůrnou činnost pro podnikatele a odborné pracovní síly. Zahraniční portál se týká kariérních možností v Nĕmecku.