Již na počátku července belgický monarcha Albert II. oznámil, že kvůli svému zdravotnímu stavu již není schopen plnit své povinnosti a vzdal se trůnu ve prospěch svého syna Phillipe. Král Albert, který vládl Belgii od roku 1993, ve svých 79 letech následoval ve svém rozhodnutí dalšího z evropských monarchů, nizozemskou královnu Beatrix, která abdikovala v polovině dubna. Královým nástupcem na trůn se tak stane jeho syn Phillipe, který své královské povinnosti převezme 21. července, na belgický Národní den. Phillipe je veřejností vnímán spíše jako nesmělý a pro část společnosti je i příliš frankofonní. To může v budoucnu znamenat překážku pro vyjednávání a udržování rovnováhy mezi Valony a Vlámy.
Archiv rubriky: Belgie
Belgie se zase o krok blíže přiblížila reformě státu
V pořadí již šestá reforma belgického státu získala minulý týden konkrétní legislativní úpravu. Na její podobě se shodlo 8 politických stran tvořící vládnoucí koalici, v jejímž čele stojí premiér Elio Di Rupo. Reforma, oznámená již před více než rokem, přenáší více kompetencí ze státu na jednotlivé regiony, které tak získají vyšší autonomii např. při správě rozpočtu nebo daní. V praxi by proměna, jež by měla začít platit od 1. července příštího roku, měla znamenat především úlevu pro státní rozpočet, jelikož rozpočtová zodpovědnost bude přenesena na federální jednotky. Tak má být docíleno větší stability regionu. Změny se avšak belgických občanů dotknou i na sociální úrovni.
Belgický král Albert II. abdikuje, na trůn nastoupí jeho syn Philippe
Prostřednictvím národní televize oznámil belgický král Albert II. svou abdikaci, pomyslné žezlo předá 21. července, tedy v den belgické nezávislosti, svému synovi korunnímu princi Philippe. Za hlavní důvody uvedl své zdraví, které mu již brání plně se věnovat svým povinnostem. V čele Belgie stál skoro 20 let, na trůn nastoupil v roce 1993. Jedná se o prvního belgického krále ze šesti jmenovaných králů, který se sám rozhodl abdikovat. Belgie je konstituční monarchií, proto role krále je především reprezentativní. Ke stejnému kroku se již v dubnu rozhodla po 33 letech i královna sousedního Nizozemska Beatrix.
Islamisté v Maroku chystali útoky
Členové dvou islamistických buněk byli o víkendu zatčeni v Maroku. V severní části země měli v plánu provádět útoky. Ministerstvo vnitro uvedlo, že měli spojení s lidmi v Belgii a ve španělské enklávě Melile, která leží na severu Maroka. V plánu měli zřídit v horách tábor, odkud by prováděli útoky a útočili na banky, aby měli finance na další operace. Radikálové také hledají další své následovníky. V prosinci úřady uvedly, že rozbily rekrutující buňku al-Kaidy v Maghrebu.
Skupina kubánských disidentek Dámy v bílém si po 8 letech převzala cenu EU
Již v roce 2003 byla skupina kubánských disidentek nazývaná Dámy v bílém oceněná cenou Sacharova Evropskou unii. Nicméně až 8 let později si mohly Dámy v bílém svou cenu převzít v Evropském parlamentu. Během emotivní ceremonie v Bruselu přijaly Kubánky ocenění za svou snahu bránit lidská práva na Kubě. Dřív jejich příjezd do Evropy nebyl možný kvůli neochotě kubánské vlády udělit jim cestovní povolení. Skupina Dámy v bílém vznikla v roce 2003 na protest uvěznění 75 manželů její členek.
Evropská mise na podporu malijských vojáků začne v červenci
V Mali v lednu letošního roku byla pod francouzským velením osvobozena města na severu země, ale boje s islamistickými skupinami stále pokračují. Mise na podporu a trénink malijských vojáků, která má pomoci Mali v boji proti islamistické skupinám, se účastní 550 vojáků z 22 zemí EU, z nichž je 150 instruktorů a zbytek představuje další personál. Francie přispívá 207 vojáky, Německo 71 vojáky, Španělsko 54 vojáky, Velká Británie 40 vojáky, Česká republika 34 vojáky, Belgie 25 vojáky a Polsko 20 vojáky. Školení probíhá pod kontrolou francouzského brigádního generála Francois Lecointre, podle něhož malijská armáda musí být zcela zrekonstruována a mise by měla trvat asi 15 měsíců. První plně vyškolený prapor by měl být začít operovat v Mali v červenci na základně Koulikoro, která se nachází asi 60 km od hlavního města Bamako.
V Belgii byl zastřelen muž podezřelý ze členství v teroristické skupině
Belgická policie na dálnici v Bruselu zastřelila 30letého Alžířana, který byl již delší dobu sledován pro podezření z členství v teroristické skupině. Muž byl opakovaně vyzýván k zastavení svého vozidla, poté došlo ke střelbě. Kvůli případu se v úterý sešel belgický ministr vnitra Joëll Milquet se svým francouzským protějškem Manuelem Vallsem, který potvrdil pokračování bilaterální spolupráce v podobných případech. Na konci minulého roku obdržela federální policie zprávu od francouzské strany, na základě níž následovala domovní prohlídka v bytě podezřelého a bylo zabaveno několik střelných zbraní, munice a další vojenský materiál.
Slovenský premiér Fico na sjezdu ČSSD vyzýval k sociálnímu státu
„V současné krizi Evropa potřebuje sociální stát a nepopulární rozhodnutí musí stát na sociálnědemokratických zásadách,“ apeloval slovenský premiér Robert Fico ve svém vystoupení před delegáty sjezdu ČSSD v Ostravě. Východisko z krize se podle něj nesmí hledat ve zvyšování DPH. Toto řešení odmítla slovenská vláda s tím, že dopadá na nejchudší. Správnou cestou je prý zvýšení daně z příjmů a progresivní dani. Nepopulární rozhodnutí se prý musí dělat i za cenu dočasné ztráty podpory občanů.
Hnutí Hizballáh označil izraelský prezident za nebezpečné
Úterního jednání Evropském parlamentu (EP) v Bruselu se zúčastníl izraelský prezident Šimon Perés. Znova žádal o přiřazení libanonského hnutí Hizballáh na seznam teroristických organizací. Není to poprvé, kdy prezident Perés přišel se žádostí, nicméně starý kontinent zatím vyčkává. „Neexistuje žádná neutralita vůči Hizballáhu,“ řekl prezident Izraele s tím, že šiítské hnutí představuje riziko pro celý svět, nejen pro samotný Izrael. O svých obavách z terorismu hovořil minulý týden v Paříži s francouzským prezidentem Francois Hollandem.
EU opět zablokovala vstup Bulharska a Rumunska do Schengenu
Rada pro spravedlnost a vnitřní věci (JHA) odložila ve čtvrtek žádost obou zemí na vstoupení do schengenského prostoru na konec roku, kdy by se měla oběma žádostmi opět zabývat. Na základě vyjádření JHA by se mělo jednat o postupnou integraci Bulharska a Rumunska do Schengenu, pokud přístup obou zemí bude v prosinci schválen. JHA vyhověla četným námitkám ze strany Nizozemska, Německa a Belgie na přistoupení obou zemí. Podle pravidel o přistoupení do schegenu, je třeba jednomyslného schválení všech 26 členských států, z nichž Island, Lichtenštejnsko, Norsko a Švýcarsko nejsou členy EU
Belgický ministr financí podal demisi kvůli bankovním sporům
Belgický ministr financí Steven Vanackere odstoupil ze své funkce kvůli bankovním sporům. Vanackere byl ministrem financí od roku 2011, podle obvinění měl údajně manipulovat s finančními dohodami mezi EU a belgickou bankou ACW. Bývalý ministr Vanackere se obhajuje, že si nedokáže představit, že by zneužil své povinnosti ministra financí nestranným způsobem a dodává, že odstoupil kvůli „nespravedlivým náznakům a nebezpečným obviněním“. Belgická vláda tento měsíc plánuje zahájit přípravu nového státního rozpočtu, který zahrnuje změny ve stávajících výdajových plánech, aby se snížil deficit a dodržel cíl dohodnutý s EU.
Rumunsko se obává zamítnutí žádosti o vstupu do Schengenu kvůli Bulharsku
V březnu by měla Evropská komise rozhodnout, zda se bude moci Rumunsko s Bulharskem připojit k schengenskému prostoru. Rumunský premiér Victor Ponta uvedl, že současná napjatá politická situace v Bulharsku bude mít pravděpodobně negativní vliv na přijetí obou zemí do Schengenu, nicméně vstup dosud blokovaly některé země EU, a to především Nizozemsko, Německo a Belgie a není jisté, zda se nepokusí vstupu Rumunska a Bulharska do schengenského prostoru především kvůli vysoké kriminalitě a organizovanému zločinu opět zabránit. Rumunsko však trvá, že je připraveno na vstup do Schengenu, i co se týče technického vybavení potřebného ke kontrole na 2000 km dlouhé hranice s Ukrajinou a Moldavskem.
Nizozemsko pravděpodobně opět zablokuje vstup Bulharska a Rumunska do Schengenu
Podle úředníků v Evropské komisi se Nizozemsko pravděpodobně znovu pokusí zablokovat vstup Bulharska a Rumunska do schengenského prostoru na jednání Rady pro spravedlnost a vnitřní věci v březnu. Podle Nizozemska se Bulharsko i Rumunsko stále potýkají s vysokou korupcí a organizovaným zločinem. Oba státy očekávají alespoň částečný přístup do Schengenu v podobě otevření leteckých a námořních hranic. I to však může být problém, protože se v poslední době přidávají k výtkám Nizozemska i Německo a Belgie, rozhodnutí o rozšíření musí být totiž jednomyslné.
Finsko podpořilo vstup Chorvatska do EU
V úterý Finsko ratifikovalo smlouvu o přistoupení Chorvatska do EU jako 20. země EU. Zbylých 7 členských států musí rozhodnout o ratifikaci smlouvy do 1. července 2013, kdy by mělo Chorvatsko vstoupit do EU. Ve Velké Británii, Francii a Belgii je proces ratifikace v závěru jednání, zatímco Německo, Dánsko, Nizozemsko a Slovinsko počkají s ratifikací až na výsledky monitorovací zprávy Evropské komise, která má být známa v březnu.
Evropu zasáhne středeční vlna stávek zaměstnanců
Zaměstnanci napříč Evropy se dohodli na stávce a sérii protestů proti zvyšující se nezaměstnanosti a úsporným opatřením. Na 40 odborových skupin z 23 zemí se podle BBC zapojí do středeční stávky, největší se očekávají ve Španělsku, Řecku, Portugalsku a Itálii. Ve Španělsku a Portugalsku začala stávka proti snížení platů, penzí a sociálních služeb již o půlnoci a Itálie zažije 4hodinovou stávku, k níž se připojí i zaměstnanci dopravy. Stávky jsou naplánované i v Belgii, Německu, Francie, Velké Británii a v některých státech východní Evropy.
V Řecku byl schválen rozpočet, který zahrnuje další úspory
Řečtí zákonodárci schválili 167 hlasy proti 128 rozpočet na rok 2013, jehož součástí jsou další škrty a úspory. Schválení rozpočtu bylo nezbytné pro získání finanční pomoci od EU a Mezinárodního měnového fondu (MMF) ve výši 40 miliard USD a vyhnutí se bankrotu. Na 10 000 lidí před řeckým parlamentem proti rozpočtu demonstrovalo, minulý týden proběhla v evropské zemi 48 hodinová stávka. V současnosti probíhá v Bruselu jednání ministrů financí ohledně situace v Řecku. Řecký dluh se podle BBC vyšplhal k 189 % HDP.
Egyptský prezident navštíví Evropu
Mluvčí prezidenta Yasser Ali v úterý oznámil, že se egyptský lídr Mohammed Mursi vydá příští týden na svou první oficiální cestu do Evropy se zastávkami v Bruselu a Římě. Podle tiskové agentury MENA Mursi 12. září navštíví centrum Evropské unie (EU) Brusel, kde se setká s vysokou představitelkou Evropské unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku Catherine Ashton. Poté prezident zamíří do Říma na jednání s italským premiérem Mario Monti.
V Belgii bude rozdělen obvod na okraji Bruselu, kvůli kterému panovaly dlouhodobé neshody mezi Vlámy a Valony
Belgický parlament učinil rozhodnutí o rozdělení obvodu Bruxelles-Hal-Vilvorde, který obývá přibližně půl druhého miliónu lidí. Tímto krokem se vyřešil dlouhodobý spor mezi dvěma nejvýraznějšími jazykovými komunitami Belgie, Vlámy a Valony. Důvodem sporu bylo, že obvod sice geograficky patří k vlámské části, většina obyvatel však hovoří francouzsky. Belgický premiér Elio Di Rupo považuje rozdělení za úspěch, neboť právě Bruxelles-Hal-Vilvorde byl podle Rupa v posledních letech největší překážkou mezi Vlámy a Valony.
Mezinárodní pomoc pro Rwandu se zvýšila o 7 %
Africká banka, Belgie, Evropská komise, Německo, Nizozemsko, Velká Británie a Světová banka zvýšily finanční pomoc Rwandě o 7 % na 489 milionů USD pro fiskální rok 2012/2013. Mezinárodní pomoc pro rok předcházející byla v hodnotě 458 milionů USD. Finanční prostředky jsou určeny na zdravotnictví, školství a infrastrukturu. Rwanda patří mezi největší africké příjemce finanční pomoci v přepočtu na obyvatele.
Fitch varovala před dopadem možného odchodu Řecka z eurozóny na ratingy měnové unie
Ratingová agentura Fitch v pátek uvedla, že pokud Řecko opustí eurozónu v důsledku politické krize po nedělních volbách, nebo z důvodu neschopnosti stabilizace ekonomické situace, bude to mít vliv na hodnocení veřejného dluhu v celé měnové unii. Agentura dodala, že země, které mají v současnosti negativní výhled, ohrožuje snížení ratingu nejvíce. Těmito státy jsou Francie, Itálie, Španělsko, Kypr, Irsko, Portugalsko, Slovinsko a Belgie. Řecko se potýká s neschopností sestavení nové vlády.
Nově zvolený francouzský prezident Francois Hollande byl pozván na návštěvu USA a Německa
Americký prezident Barack Obama uvedl, že by rád přivítal socialistu Francoise Hollanda v Bílém domě, a to ještě před summity G8 v Camp Davidě a NATO v Chicagu, kde se oba státníci setkají. K vítězství Hollandovi pogratulovala i německá kancléřka Angela Merkel, jejíž mluvčí uvedl, že se „oba shodli na důležitosti francouzsko-německých vztahů a ujistili se, že mají zájem na dobrých a důvěryhodných vztazích.“ Vítězi francouzských prezidentských voleb v neděli pogratulovali i belgický premiér Elio Di Rupo a jménem Evropské komise (EK) José Manuel Barroso.
Turecko zahájilo iniciativu za členství Bosny a Hercegoviny v Akčním plánu členství v NATO
Turecko zahájilo iniciativu spolu s Bulharskem a dalšími zeměmi Balkánu, v rámci níž se bude snažit, aby NATO přijalo Bosnu a Hercegovinu do Akčního plánu členství (MAP). Turecký ministr zahraničí Ahmet Davutoglu v Bruselu na zasedání ministrů zemí NATO uvedl, že Turecko a Bulharsko spolu připravily k této problematice dopis, který má být projednáván na zasedání ministrů zahraničních věcí a obrany členských států NATO. Podle Turecka je členství Bosny a Hercegoviny možné díky vytvoření vlády,přičemž turecký ministr zahraničí se již 18. dubna setkal s bosenským ministrem zahraničí, aby spolu připravili společné kroky na klíčový summit NATO, který se bude konat 21. května v Chicagu.
Nizozemsko, Belgie a Lucembursko budou mít společnou armádu
Dohodu dle nizozemské rozhlasové stanice RNW podepsaly státy ve středu v rámci setkání představitelů NATO v Bruselu. Belgický ministr vnitra Pieter De Crem uvedl, že tato dohoda pomůže státům Beneluxu udržet si vojenskou sílu a zároveň ušetřit náklady spojené s trénováním vojáků či vývojem a údržbou letadel aj. Dle nizozemského ministra obrany Hansa Hillena může být tento krok příkladem pro jiné evropské země. Aliance sebe sama údajně nazývá „Severní skupinou v rámci NATO“.