Konzervativní kandidát Pablo Longueira se již nadále nebude ucházet o post prezident, bývalý ministr financí přitom v primárních volbách konzervativního bloku stran Alianza před 3 týdny porazil exministra obrany Andrese Allemanda. Podle Longueirova syna jsou na vině deprese jeho otce, které se po vyhraných primárkách dostavily. V dubnu z prezidentské kampaně odstoupil i bývalý ministr pro veřejné práce Laurence Golborne z důvodu finančního skandálu. Průzkumy výhru v listopadových volbách předpovídají exprezidentce Michelle Bachelet, která patří mezi nejoblíbenější chilské politiky.
Archiv rubriky: Chile
Zisky z exportu masa vzrostly v Paraguayi za poslední desetiletí o 1 500 %
V roce 2012 se Paraguay stala třetím největším vývozcem masa v Jižní Americe po Brazílii a Uruguayi a devátým v celém světě. Země nyní těží také ze snížení produkce masa v Argentině a jsou v ní ideální podmínky k rozšíření chovu dobytka. V roce 2012 Paraguay získala z prodeje masa 1078 milionů USD, v roce 2003 pouze necelých 70 milionů USD. „Větší export je důsledkem zvýšení světové poptávky a kupní síly. Paraguay má ohromnou výhodu, že produkuje velmi levně,“ řekl ředitel Rurální paraguayské asociace (ARP) Germán Ruiz. Zhruba 60 % masa z Paraguaye kupovalo do roku 2011 Chile, nyní je největším zájemcem Rusko. Nejdůležitější exportní surovinou v Paraguayi však nadále zůstává sója.
Argentinský prokurátor obvinil Írán z rozmisťování zpravodajských služeb
Argentinský prokurátor Alberto Nisman řekl, že Írán se pokoušel v některých zemích Latinské Ameriky ustavit své zpravodajské služby za účelem podpory teroristických útoků. Prokurátor Nisman vyšetřuje bombový útok z roku 1994 v židovské čtvrti Buenos Airos, při kterém zemřelo 85 lidí, a opakovaně tvrdí, že do něj byl zapojen Írán, který to odmítá. Cílové země pro špionáž měly být Brazílie, Paraguay, Uruguay, Kolumbie, Chile, Guyna, Trinidad a Togo, Surinam. Dále upozornil, že bývalý íránský kulturní atašé v Buenos Aires Mohsen Rabbani měl koordinovat činnost zpravodajců. V únoru 2013 se Argentina dohodla s Íránem na mezinárodní vyšetřující komisi ohledně útoku z roku 1994. Argentina vydala zatykače v souvislosti s útokem na několik íránských a libanonských občanů.
Chilané nebudou potřebovat na cestách do USA víza
Od roku 2014 má vstoupit v platnost dohoda mezi Chile a USA, podle které občanům Chile postačí při cestování do USA pouze platný cestovní pas. Nyní musí žádat o víza. Chile by se tak proměnilo v první zemi Latinské Ameriky, která by měla uzavřený tento typ dohody s USA. Podle poslance za chilskou politickou stranu Národní obnova (Renovación Nacional) Josého Manuela Edwardse je jedním z důvodů dohody, že Chilané se dlouhodobě setkávají s velmi nízkým počtem zamítnutých žádostí o vízum ze strany amerických úřadů.
V Chile bylo evakuováno přes 2 000 lidí kvůli sopce Copahue
Chilské autority vyhlásily v blízkém okolí sopky Copahue nejvyšší stupeň nebezpečí, kvůli zvýšení seismické činnosti sopky v posledních 24 hodinách. Více než 2 000 Chilanů muselo být evakuováno. Sopka se nachází na jihu země v regionu Bio Bio, který sousedí s Argentinou. I v Argentině úřady vyhlásily nejvyšší stupeň pohotovosti, ale nevydaly rozkazy k evakuaci obyvatel.
Bolívie, Chile, Peru a Mexiko se účastní summitu Pacifické aliance
Nejvyšší představitelé Bolívie, Chile Mexika a Peru se ve čtvrtek sešli v bolivijském městě Cali na sedmém summitu Pacifické aliance. Organizace sdružuje předchozí jmenované 4 latinskoamerické země, které mají jako společný prvek rychle rostoucí ekonomiku. Pacifická aliance vznikla loni v červnu a její země dohromady vytváří 35 % HDP celé Latinské Ameriky. Cílem Pacifické aliance je mezi jejími členy vytvořit volný trh, státy by rády tento rok dosáhly zrušení 90 % celních poplatků. Spolupráce zemí avšak není pouze ekonomická. Do Pacifické aliance nejspíš brzy vstoupí Kostarika na základě předchozích jednání. Pacifická aliance začíná být určitou protivahou organizace MERCOSUR, která má vytvořit volný trh mezi Argentinou, Brazílií, Paraguayí, Uruguayí a Venezuelou
Chilský soud potvrdil, že exprezident Salvador Allende spáchal sebevraždu
Odvolací soud v Santiago de Chile uzavřel vyšetřování smrti chilského prezidenta v letech 1970 až 1973 Salvadora Allende. Soud potvrdil, že Salvador Allende 11. září roku 1973 spáchal sebevraždu. V době jeho smrti v zemi probíhal státní převrat, který dosadil k moci generála Augusta Pinocheta. Podle soudního verdiktu si vzal Salvador Allende život, aby nepadl do rukou vojska rebelů. S tímto závěrem nesouhlasí Allendeho socialistické hnutí, jehož členové jsou přesvědčeni, že prezident Salvador Allende byl zavražděn a snaží se to dokázat. „Je absurdní hájit dále tvrzení, že se na smrti Salvadora Allende nepodílely žádné další osoby, když byl palác bombardován a nacházel se v plamenech a desítky jeho spolupracovníků byly zavražděny,“ řekl právník Roberto Avila.
Haiti se stalo místem prezidentského summitu
Po 3 letech od devastujícího zemětřesení se Haiti stalo místem regionálního prezidentského summitu, na kterém 6 prezidentů diskutovalo o přípravě na zvládání přírodních katastrof. V městě Puerto Príncipe se sešli prezidenti Mexika Enrique Peňa Nieto, Kolumbie Juan Manuel Santos, Chile Sebastián Piňera, Guatemaly Otto Pérez Molina, Hondurasu Porfirio Lobo Sosa a Dominikánské republiky Danilo Medina. Prezident Haiti Michel Martelly zdůraznil, že zorganizování tak důležitého summitu jednoznačně ukazuje pokroky jeho země v odstraňování následků katastrofy, při které zemřelo přibližně 200 000 lidí.
Bolívie žaluje Chile kvůli přístupu k moři
Bolívijská vláda ve středu odevzdala na Mezinárodním soudním dvoře, který sídlí v Haagu v Nizozemsku, žalobu na Chile. Cílem iniciativy je získat přímý přístup k moři. Po Pacifické válce (1879-1883) totiž celé přímořské teritorium Bolívie přešlo pod kontrolu Chile. Kvůli konfliktu před 130 let tak Bolívie ztratila 120 000 km2 a 400 kilometrů pobřeží. Bolívijský ministr zahraničních věcí David Choquehuanca ve svém prohlášení hájil zákon, který podle něj nemá vyznít jako nepřátelský akt. Na Mezinárodní soudní dvůr se země obrátila jako na nezávislou instituci, která dokáže dlouhotrvající konflikt mezi Bolívii a Chile vyřešit. Ministr zahraničních věcí Chile Alfredo Moreno soudní žalobu, kterou považuje za nepodloženou a protiprávní, odmítá.
V Chile byl odsouzen na 60 let manažer Centrální banky
Bývalý manažer Centrální banky Chile Enrique Orellana Cifuentes byl odsouzen na 60 let vězení za sexuální zneužívání svých 3 dcer. Ekonom Orellana Cifuentes v minulosti pracoval jako manažer strategie a komunikace oddělení pro monetární politiku hlavní banky v Chile. Dcerám, které sexuálně zneužíval, je jenom 3, 4 a 8 let. Generální prokurátor pro Santiago Patricio Macaya vyjádřil spokojenost s rozsudkem, který udělil pro bývalého manažera Orellana Cifuentes trest 20 let za každou dceru. Bývalý manažer Orellana Cifuentes si dcery brával k sobě jednou za měsíc, jelikož je rozveden.
Chilský ministr školství Harald Beyer byl odvolán z funkce a zbaven politického mandátu
Poslanecká sněmovna v Chile zbavila 4. dubna poměrem hlasů 58 pro a 56 proti ministra školství Haralda Beyera politického mandátu z důvodu obvinění kvůli pochybení v danění zisku soukromých vysokých škol a porušení zásad poctivosti. Ve čtvrtek odvolání schválil i Senát, 20 senátorů hlasovalo pro a 18 proti. Exministr Harald Beyer byl propuštěn a dalších 5 let nemůže vykonávat žádnou veřejnou funkci.
Španělská stavební firma postaví v Chile dálnici
Španělská stavební společnost San José vyhrála konkurz na stavbu dálnice v Chile. Dálnice bude zdvojovat silnici číslo 25 v regionu Antofagasta. Silnice má být dlouhá zhruba 134 kilometrů. Odhadovaná investice je 328,4 milionů USD. Chilské ministerstvo veřejných zakázek chce výstavbou dálnice usnadnit přístup do oblasti s největším výskytem mědi, která se nachází v poušti Atacama v blízkosti města Calama. Španělská firma San José odhaduje, že za provoz dálnice získá v období 35 let zhruba 1,18 miliardy USD.
Více než 100 000 chilských studentů pochodovalo ulicemi za bezplatné vzdělání
Studenti z Chile vyrazili ve čtvrtek na pochod v hlavním městě země Santiago de Chile. Požadují bezplatný přístup ke vzdělání a zkvalitnění školství. Podle Chilské studentské konfederace se demonstrace zúčastnilo více než 100 000 osob, hovoří se až o 150 000. Protestní akce měla mít poklidný průběh, ale skončila násilnými střety s policisty, kteří 129 demonstrantů zatkli. Celkem 12 osob bylo zraněno z toho jedna vážně. Chilští studenti usilují o reformu školství již 2 roky, čtvrteční protest byl v tomto roce zatím největší.
Bývalá prezidentka Chile Michelle Bachelet odmítla bezplatné školství pro všechny
Současná kandidátka na prezidentský úřad a zároveň bývalá prezidentka Chile Michelle Bachelet, která byla při moci v letech 2006 až 2010, jednoznačně odmítla možnost bezplatného školství pro všechny obyvatele Chile. Podle bývalé prezidentky Bachelet by bylo bezplatné vzdělávání i pro příslušníky vyšších vrstev „regresívním“ zdaňováním. „Podle mého názoru není spravedlivé, že stát bude platit za vzdělání mojí dcery, jestli jsem já schopna ho zaplatit sama. Ale věřím, že v Chile žije mnoho rodin, které univerzitu zaplatit nedokážou, musí si brát půjčky a následně žijí v nejistotě a neštěstí,“ prohlásila bývalá prezidentka Bachelet, která se v současnosti se uchází o nominaci na post prezidenta za stredolevicovou stranu známu jako Koncentrace. Prezidentské volby se budou konat v Chile v listopadu 2013.
Bolívie, Ekvádor a Chile se staly novými oblíbenými destinacemi emigrantů z Kuby
Za posledních 20 let se staly státy Bolívie, Ekvádor a Chile nejoblíbenějšími místy, kam směřují emigranti z Kuby. Kromě toho již tradičně obyvatelé Kuby utíkají do Mexika a Venezuely. Hlavními důvody pro emigrace je ekonomická situace, nicméně neexistují žádné přesné statistiky o tom, kolik lidí se již z Kuby odstěhovalo při hledání lepšího života. Vycestování je po migrační reformě pro Kubánce o mnoho jednoduší, jelikož mohou vycestovat bez povolení a čas, který v zahraničí mohou strávit, se zvýšil z 11 na 24 měsíců.
Tisíce lidí v sobotu demonstrovaly za sexuální tolerantnost v Chile
V sobotu se v hlavním městě Santiago de Chile uskutečnila manifestace za sexuální tolerantnost. Zúčastnily se ho tisíce lidí, kteří kromě tolerantnosti žádali i spravedlivost za smrt mladého homosexuále Daniela Zamudia zavražděného před rokem. Navíc demonstrující prosazovali uvedení projektu umožňujícího svazky lidí, včetně osob stejného pohlaví, do Kongresu. Demonstrace byla zorganizována Hnutím za integraci a svobodu homosexuálů a průvod prošel centrem hlavního města Chile.
V Chile policie násilně reagovala na útoky ze strany demonstrujících studentů
Tisíce chilských studentů z univerzit a středních škol, kteří demonstrovali za reformy vzdělávacího systému, ve čtvrtek narazili na policii v ulicích hlavního města Santiago de Chile. Nejdřív policie přinutila změnit trasu pochodu, pak někteří protestující začali házet zapálené předměty na policisty, kteří útok opětovali. Na studenty policie použila slzotvorný plyn a vodné dělá. Již více než rok studenti většinou ze soukromých škol organizují demonstrace požadující veřejné, bezplatné a kvalitní školství na všech úrovních. Tenhle protest byl prvním v roce 2013 a podle údajů dvou největších studentských organizací se na něm zúčastnilo přes 20 000 studentů. Oficiální vyhlášení uvádějí jenom 4 000 zúčastněných. Další protest byl zvolán na 11. dubna.
Bolívie bude žalovat Chile kvůli přístupu k moři
Bolívijský prezident Evo Morales prohlásil, že v následujících dnech předloží žalobu proti Chile, kterou se bude snažit dosáhnout získání samostatného přístupu k moři pro svou zemi. Národní komise Bolívie se přestěhuje do města La Haya, kde sídlí Mezinárodní soudní dvůr (ICJ). Bolívie území, které by jí zabezpečilo přístup k moři, ztratila v roce 1879 po chilské invazi během Pacifické války. „Chile tím, že neposlouchá hlas bolívijského lidu, mu upírá klid, solidaritu a bratrství a zatracuje latinskoamerickou integraci a ničí touhu národů žít v míru a harmonii,“ prohlásil prezident Morales.
Na chilské pláži jsou tisíce mrtvých vodních živočichů
Tisíce mrtvých krevet a stovky zahynulých mořských krabů objevili rybáři na pláži města Coronel v Chile v regionu Bio Bio. Odborníci začali vyšetřovat příčinu smrti živočichů, zkoumají teplotu vody, testují její složení, především objem kyslíku. Místní lidé se nyní obávají jíst všechno, co pochází z moře. Rybáři se domnívají, že úhyn živočichů mohly způsobit elektrárny v okolí používající mořskou vodu jako chladící médium. Mluví se také o klimatickém jevu El Niño, který dlouhodobě ohřívá Tichý oceánu a kterému se dává za vinu mnoho přírodních katastrof.
Exprezidentka Michelle Bachelet se chce zúčastnit prezidentských voleb v Chile
„Nominujeme Michelle Bachelet jako kandidátkou do primárních voleb, které se uskuteční v Chile letos 30. června,“ řekl předseda Socialistické strany Chile (PS). Stejný krok chce učinit Strana za demokracii (PPD), obě strany jsou členy středolevé koalice Concertación. Bývalá prezidentka Chile Michelle Bachelet se v primárních volbách střetne s křesťanským demokratou Claudiem Orregou, nezávislým kandidátem Andrésem Velascem a senátorem José Antoniem Gómezem. Pravice uspořádá primární volby rovněž 30. června, mezi kandidáty budou bývalý ministr sociálních věcí, dopravy a telekomunikací Laurence Golborne či bývalý ministr obrany Andrés Allamand. Oba jmenovaní byli ministry ve vládě současného prezidenta země Sebastiána Piñery. Prezidentské volby se konají 17. listopadu tohoto roku, exprezidentka Bachelet je podle průzkumů veřejného mínění favoritkou.
Bývalá prezidentka Chile se vzdává funkce v OSN a vrací se do své země
Michelle Bachelet, bývalá prezidentka Chile v letech 2006 až 2010, v pátek oznámila rezignaci na pozici ředitelky organizace Ženy, která spadá pod OSN. Exprezidentka Michelle Bachelet byla ředitelkou organizace Ženy od jejího vzniku v září 2010. Bývalá prezidenta Bachelet uvedla, že k odstoupení ji vedly osobní důvody a že se chce vrátit do Chile. K případné kandidatuře v prezidentských volbách v Chile, které se uskuteční příští rok v listopadu, se zatím oficiálně nevyjádřila.
Chilská vláda plánuje finančně zvýhodnit nejchudší rodiny
Podle návrhu, který předložil v pondělí prezident Chile Sebastián Piñera, by více než 2 miliony rodin měly obdržet mimořádný příspěvek ve výši zhruba 88 USD. Mezi rodinami, které mají na příspěvek nárok, jsou i rodiny ze střední třídy, jejichž měsíční příjem nepřesahuje 2 907 USD. Státní dotace ovlivní zhruba 41 % Chilanů, tedy více než 7 milionů osob. Chilský prezident Sebastián Piñera také usiluje o zvýšení minimálního měsíčního platu, který by měl dosáhnout 424 USD, se kterým by se Chile stalo třetím státem s nejvyšším platem v Jižní Americe. Vyšší minimální mzda je pouze v Argentině, ve které je to částka 565 USD, a ve Venezuele, ve které se má letos zvýšit na 472 USD. Opozice vládu kritizuje za populismus a neúčelné využití finančních prostředků. Návrhy schválila Poslanecká sněmovna, ale bude o nich ještě jednat Senát.
Bolívie oznámila investice do integrace s Peru a Brazílií
Bolívijská vláda je rozhodnuta vložit milionovou investici do vybudování nových komunikačních sítí s Peru a Brazílií s cílem získat nové spojence na kontinentu proti Chile. Viceprezident Bolívie Álvaro García vyčlenil mezi 2 až 3 miliardy USD na postavení železnice do Peru, přičemž druhá strana se již zavázala za dokončení jejího pokračování na svém území. Momentálně totiž většina exportu odchází z přístavu na severu Chile. Nicméně vztahy Bolívie se sousední zemí nejsou právě nejlepší, i proto chce Bolívie přesměrovat vývoz do přístavů v Peru.