Na výstavbu největšího dalekohledu na světě (s názvem E-ELT), který bude v observatoři v chilské poušti Atacama, bude potřeba na 1,4 miliardy USD, které by měly být investovány během 14 let. Dalekohled E-ELT má mít průměr hlavního zrcadla 40 metrů, čímž by byl největším na světě. Vědci v USA plánují stavbu dalekohledu s průměrem 30 metrů, největší v současnosti má průměr 10,4 metrů a je na Kanárských ostrovech. Velkolepý finanční projekt E-ELT hradí členové Evropské jižní observatoře (ESO), kteří se v pondělí sejdou v Santiagu de Chile na mimořádnou schůzi. Ze 14 členů ESO se k projektu zavázalo 11 z nich, mezi nimi je i Česká republika. Čeká se ještě na vyjádření Dánska, Portugalska a Španělska.
Archiv rubriky: Chile
Za posledních 10 let se obchod mezi Chile a Evropskou unií ztrojnásobil
Chilská vláda informovala o tom, že za posledních 10 let se objem bilaterálního obchodu mezi Chile a Evropskou unií zvýšil z 7,2 miliard USD v roce 2002 na 22,4 miliard USD v roce 2012. Trojnásobní nárůst umožnila Dohoda o asociaci, která vstoupila do platnosti 1. února 2003. Průměrný meziroční nárůst se pohyboval okolo 12 %.
Dva příslušníci chilské armády budou potrestáni za xenofobní zpěv
Argentinská turistka natočila v lednu skupinu chilských vojáků, kteří zpívali nesnášenlivá slova vůči svým sousedním zemí. Argentinu, Bolívii i Peru video pobouřilo. Chilský ministr obrany Rodrigo Hinzpeter v úterý místním televizním stanicím sdělil, že „velmi přísné tresty“ dostane nadporučík, který řídí danou vojenskou školu, a seržant, který byl se skupinou vojáků, když vykonávali fyzická cvičení. Podrobnosti ohledně trestů však známy nejsou.
Bolivijský prezident Evo Morales vyznamenal vojáky, kteří byli vězněni v Chile
Bolivijští vojáci Alex Choque, Augusto Cárdenasa José Luis Fernández v pondělí dostali od bolivijské hlavy státu Evo Moralese vyznamenání a byli povýšeni. Tři mladí vojáci se nacházeli více než měsíc ve vězení v Chile, protože vstoupili na jeho území se zbraní v ruce a chilské autority je zatkly. Prezident Bolívie Evo Morales řekl, že si vojáci vyznamenání zaslouží za „důstojné služby vlasti a statečné čelení nespravedlivému zatčení“.
Spor mezi Chile a Bolívií kvůli zadržení bolívijských vojáků pokračuje
Představitelé Chile a Bolívie nadále pokračují ve vzájemných obviněních ve sporu, který vznikl kvůli zadržení 3 bolívijských vojáků na území Chile. Bolívijský prezident Evo Morales označil zatčení svých vojáků za „zbabělý akt pomsty prezidenta Chile Sebastiána Piñery„. Armádní příslušníci byli zadrženi na území Chile se zbraní v ruce, čím se dopustili podle chilských soudů protiprávného činu. Prezident Bolívie Morales ale jednání Chile považuje za odplatu za bolívijské nároky na území, které by zemi zajistilo přístup k Pacifickému oceánu. Vojáci v době svého zatčení měli vykonávat tajnou akci proti obchodníkům s auty.
Chile zasáhl lesní požár
Požár vznikl ve čtvrtek odpoledne na lesnatých kopcích v regionu Valparaíso ve středu země, a díky větru se snadno rozšířil. Nejvyšší stupeň pohotovosti byl hlášen v provinciích Marga Marga a Valparaíso. Plameny zasáhly zhruba 1200 lidí, srovnaly se zemí 75 obydlí a dalších 150 poškodily. Nejsou hlášeny žádné oběti na životech. Policisté příčinu požáru vyšetřují, nevylučují žhářství. Prezident Chile Sebastián Piñera přerušil svou dovolenou, aby se vydal na místo požáru a podpořil obyvatele, kteří přišli o své domy.
V Chile bylo zatčených 20 příslušníků původního kmenu
Chilská policie zadržela 20 příslušníků původního kmenu Mapučů kvůli jejich účasti v protestu za osvobození Fernanda Millachea. Obviněný Millacheo patří taky do kmene Mapučů, nicméně je v současnosti souzen za zakládání požárů a pokus o vraždu. Již 7 týdnů Millacheo držel ve vězení hladovku, cítí se být nevinným, a proto protestující požadovali jeho propuštění. Téměř jeden milion Mapučů obývá teritorium Chile hlavně v regionu Araucanía, většina z nich žije v chudobě. V lednu 2013 propukly v této oblasti protesty původních obyvatelů za navrácení půdy do jejich rukou, přičemž během těchto akcí zemřel při požáru švýcarský zemědělec s manželkou. Vláda se situaci původních kmenů již snaží vyřešit.
Bolívie nevyloučila možnost mezinárodní soudní žaloby Chile
Kancléř Bolívie David Choquehuanca prohlásil, že možnost mezinárodní soudní žaloby Chile kvůli zatčení 3 bolívijských vojáků není vyloučena. Vojáci 25. ledna 2012 vstoupili na území Chile ozbrojeni a byli následně zadrženi v regionu Taparacá vzdáleném téměř 2000 kilometrů severně od hlavního města Santiago de Chile. Jsou obviněni z nelegálního vstupu na území států s útočnou zbraní. Bolívie tvrdí, že vojáci pracovali na tajné misi proti gangům prodávajícím použité automobily. Kancléř Choquenhuanca se nejdřív obrátí na soud v Santiagu, nicméně jestliže se situace nevyřeší, nevyloučil možnost mezinárodní soudní žaloby.
Chile se distancuje od rasistického videa desítek vojáků vůči okolním zemím
Video, které zachycuje zhruba 40 vojáků, kteří při tréninku provolávají „Argentince zabijeme, Bolivijce zastřelíme, Peruáncům setneme hlavy“ již na sociálních sítích shlédlo tisíce lidí. Ostře se proti videu postavily okolní státy Chile. Mluvčí chilské vlády Cecilia Pérez prohlásila, že video je ostudné a v žádném případě nevyjadřuje názory státní armády. Ministr obrany Alfonso Vargas zažádal o vyšetření případu do 24 hodin a očekává maximální potrestání zúčastněných.
Společné velvyslanectví Pacifické aliance začne fungovat v Ghaně
Ministryně zahraničí Kolumbie María Ángela Holguín potvrdila, že velvyslanectví Kolumbie v městě Accra v Ghaně se bude již za dva měsíce velvyslanectví Pacifické aliance, do které patří taky Mexiko, Peru a Chile. Ministryně Holguín prohlásila, že tenhle projekt jako první dokazuje, že Pacifická aliance je schopná realizace společné agendy. Hlavní cílem společenství je vytvořit zónu volného obchodu, přičemž státy patřící do Pacifické aliance zdůrazňují svůj demokratický charakter a společné zájmy
Chilský soud odsoudil 19 bývalých policistů
Bývalí členové policie byli v pondělí uznáni vinnými z únosů, a mučení a zabíjení osob, které započalo po státním převratu v Chile roku 1973, kdy se k moci dostal generál Augusto Pinochet, a trvalo do roku 1990. Během té doby mělo zmizet v provincii Osorno více než 3 000 lidí, zejména odpůrci nového chilského vůdce. Nejvyšší trest vyměřený soudem je 15 let odnětí svobody pro Adriána Fernándeze Hernándeze, dále 12 let pro Rolanda Beckera Solize a rovněž pro Rafaela Péreze Torrese.
Prezident Bolívie vznáší obvinění proti Chile, důvodem je nárok na pobřeží
Bolivijský prezident Evo Morales v pondělí na summitu Společenství latinskoamerických států a Karibiku (CELAC) obvinil Chile, že neplní Dohodu míru a přátelství z roku 1904, na základě které si Bolívie činí nárok na znovuzískání pobřeží. Pobřeží Bolívie ztratila při konfliktu s Chile, který začal roku 1879. Chilský prezident Sebastián Piñera prohlásil, že „Chile není ochotno přerozdělit nebo zmenšit své území. Toto se nemůže žádat po žádném státu na světě“. Prezident rovněž odmítl vyměnit území okolo pobřeží za nabídku výhodných dodávek zemního plynu. Nejvyšší představitel Bolívie Evo Morales obvinil Chile i z toho, že porušuje lidská práva pracujících pocházejících ze sousedních zemí.
Pacifická aliance dosáhla dohody o clech, začne platit 31. března
Podle nejnovější celní dohody států Pacifické aliance se od 31. března zruší poplatky u 90 % produktů při jejich převozu přes hranice mezi Mexikem, Kolumbií, Chile a Peru. Prezident Mexika Enrique Peña Nieto, Chile Sebastián Piñera, Kolumbie Juan Manuel Santos a Peru Ollanta Humala se již teď dohodli na úplného odstranění celních poplatků a vytvoření zóny volného obchodu v rámci Pacifické aliance. V jednání jsou i další dohody, které se snaží o zjednodušení přístupu na trhy zemí jednak pro spotřebitele, jednak pro investory. Nejbližší jednání premiérů těchto států se uskuteční 24. května v Kolumbii.
Prezident Kolumbie Santos považuje Pacifickou alianci za klíčovou pro Latinskou Ameriku
Proces integrace v Pacifické alianci, do které patří v současnosti Kolumbie, Chile, Mexiko a Peru, považuje kolumbijský prezident Juan Manuel Santos za nejdůležitější projekt současné a budoucí kooperace regionu. V prohlášení pro média prezident Santos uvedl, že nový projekt integrace se odlišuje od předcházejících právě tím, že se snaží se jenom o dosáhnutí svých cílů. Navíc podle jeho slov sdružuje společenství 4 nejrychleji se rozvíjející ekonomiky Latinské Ameriky a jejich spolupráce se čím dál tím víc prohlubuje. Prohlášením o tom, že Aliance nejde proti nikomu, se prezident Santos snažil rozptýlit spekulace o tom, že se této země spojily kvůli tomu, že nepatří do skupiny Bolivijské aliance pro Američany (ALBA) pod vedením Venezuely a socialistických myšlenek.
Kubánský prezident Raúl Castro přijel do Chile na summit EU a CELAC
Na očekávaný summit Evropské unie (EU) a Společenství latinskoamerických států a Karibiku (CELAC) přijel do hlavního města Chile i prezident Kuby Raúl Castro. Jeho návštěva se zapsala do historie jako první návštěva představitele Kuby této latinskoamerické země od roku 1971. Prezident Castro obdrží v Santiagu funkci dočasného předsedy CELAC. Navíc chilská vláda požádá o spolupráci prezidenta Castra při ještě stále neuzavřeném vyšetřování smrti senátora z roku 1991. Údajně se vrazi senátora Jaimeho Guzmána nacházejí na území Kuby.
V hlavním městě Chile je postupně obnovována dodávka pitné vody
Dodávky pitné vody byly zastavěny v úterý po tom, co se zjistilo, že voda je kontaminována. Přibližně jeden den byli obyvatelé hlavního města Santiago de Chile odkázáni na jiné zdroje tekutin. Představitelé společnosti dodávající pitnou vodu prohlásili, že důvod, který zapříčinil znehodnocení zdrojů vody, bylo znečištění řeky Maipo záplavami v Andách. Voda řeky byla plná bahna, co zapříčinilo poruchy na strojích a vynutilo jejich zastavení. Společnost závady údajně již odstranila. V současnosti se teploty v Chile pohybují kolem 30 °C, nicméně nikomu z téměř 2 milionů zasažených obyvatelů se nic vážného následkem nedostatku vody nestalo.
Španělský premiér cestuje do Peru a Chile
Španělský premiér Mariano Rajoy navštíví Jižní Ameriku s cílem zúčastnit se na bilaterálních jednáních s představiteli regionu a summitu mezi Evropskou unii a Společenství latinskoamerických států a Karibiku (CELAC). V Peru se premiér Rajoy setká s prezidentem Ollanten Humalem, poté navštíví Santiago de Chile, kde se bude od 26. do 27. ledna konat summit regionů. Jeho hlavním úkolem je prohloubit kooperaci mezi EU a zeměmi CELAC v otázkách udržitelného rozvoje. Tohle bude již třetí cesta premiéra Rajoye do Latinské Ameriky.
Prezident Chile podpoří ústavní uznání původních obyvatelů
Prezident Chile Sebastián Piñera oznámil v souvislosti se stále probíhající krizí mezi kmeny Mapučů a vlastníky půdy v regionu Araucanía, že podpoří oficiální ústavní uznání původních obyvatel Chile v ústavě. Kmeny by měly podle vyhlášení prezidenta Piñery vytvořit radu, která by skutečně reprezentovala jejich zájmy a kulturní tradice. Představitelé vlády jsou nyní v problematickém regionu s cílem zhodnotit rozsah konfliktu mezi zemědělci a Mapuči, kteří podle historických nároků z dob španělské kolonizace žádají o vrácení milionů hektarů půdy v Araucaníi.
Šéfka evropské diplomacie navštíví Peru a Chile
Nejvyšší představitelka Evropské unie pro zahraniční záležitosti Catherine Ashton podnikne zahraniční cestu do Peru a Chile a v rámci několika bilaterálních setkání bude jednat s představiteli latinskoamerického regionu. V Santiago de Chile se zúčastní summitu Evropské unie a Společenství latinskoamerických států a Karibiku (CELAC), který se uskuteční jako první svého druhu od doby, kdy se CALAC stalo partnerem EU. V souvislosti s jednáním s prezidentem Peru Ollantom Humalom šéfka diplomacie Ashton zdůraznila potenciál spolupráce při boji proti organizovanému zločinu a ilegální distribuci drog.
Jižní Amerika a arabské země plánují spolupráci v energetice
Výsledkem jednání ministrů pro energetiku z Jižní Ameriky a arabských zemí v Abú Dhabí byla dohoda ohledně spolupráce v oblasti obnovitelných zdrojů energie. Chilský ministr pro energetiku Jorge Bunster zdůraznil, že v této oblasti existují velké potencionální příležitosti pro oba regiony, proto byla jednání vedena mezi regiony, nikoliv mezi jednotlivými státy. Středeční setkání ministrů se uskutečnilo v rámci Týdne udržitelnosti v Abú Dhabí, jehož cílem je poskytnout platformu pro budoucí spolupráci v oblasti životního prostředí, prezentovat nové nápady na řešení otázek spojených s obnovitelnými zdroji a nedostatkem vody.
Chilský Indián je obviněn z terorismu za založení požáru
Protiteroristický zákon umožnil chilským autoritám, aby jednoho z třech zadržených v případu požáru, při kterém zemřel švýcarský podnikatel a jeho manželka 4. ledna 2013, stíhaly jako teroristu. Celestino Córdova Tránsito je obviněn i za jeden požár z prosince minulého roku. Prokurátor ho formálně obvinil ze dvou teroristických požárů, násilného přepadení a zapálení třech automobilů. Bratr Celestina, José, je stíhán jenom z nedovoleného držení zbraně a během vyšetřování zůstává na svobodě. V chilské oblasti Araucanía se v posledních týdnech zvýšil počet konfliktů mezi původními kmeny Mapučů a místními vlastníky půdy hlavně kvůli jejich historických nárokům na půdu.
Obyvatelé z oblasti Araucanía zvou chilskou vládu k jednání
Komunity Mapučů v Chile se sjednotily a zorganizovaly summit, na který pozvaly chilskou vládu, aby společně mohly jednat nejen o incidentech z minulého týdne, ale taky o budoucnosti oblasti Araucanía. Hlavním bodem setkání má být jednání vlády po smrti švýcarského podnikatele a jeho manželky při požáry založeném protestujícími Mapučmi. Summit by se měl konat 16. ledna a jeho výsledkem by mělo být řešení současné mapučské situace, demilitarizace oblasti Araucanía a samospráva Mapučů. Ti patří mezi skupiny jihoamerických indiánů, primárním důvodem protestů jsou jejich historické nároky na vlastnictví půdy. Již v pondělí prezident Piñera pověřil správou oblasti nejvyšší policejní velení a v regionu vyhlásil výjimečný stav.
Nepokoje probíhají v chilské oblasti Araucanía, policie má sjednat pořádek
Nejvyšší policejní vedení dostalo od prezidenta Chile Sebastiána Piñeru za úkol stabilizovat situaci v oblasti Araucanía po sérii útoků, které bylo označeny za teroristické. V Araucanía byl navíc vyhlášen výjimečný stav. Nejvážnější incident se odehrál v pátek, když 21 osob podpálilo dům švýcarského podnikatele, během útoku on i jeho manželka zahynuli. V oblasti Araucanía žijí převážně etnické skupiny jihoamerických indiánů Mapučů, kteří tvoří 4 % chilské populace. Region patří mezi jeden z nejchudších a konflikty trvající již několik týdnů vznikají kvůli historickým nárokům Mapučů na vlastnictví půdy.