Unie jihoamerických národů žádá zachování míru na Korejském poloostrově

Unie jihoamerických národů (UNASUR) v neděli reagovala na vypjatou situaci na Korejském poloostrově. Korejská lidově demokratická republika (KLDR) v sobotu vstoupila do válečného stavu s Jižní Koreou. UNASUR vyzvala všechny členy konfliktu k dialogu, prioritou má být zachování míru a bezpečnosti. V oficiálním prohlášení jihoamerické organizace připomíná mezinárodní závazek států zdržet se hrozby silou a požaduje také, aby se státy řídily rezolucemi, které vydala Rada bezpečnosti OSN, orgánu Organizace spojených národů.

Rusko kritizuje zastoupení syrské opozice v Lize arabských států

Mluvčí ruského ministerstva Aleksandr Lukashevich kritizoval krok Kataru, který předsedá summitu Ligy arabských států v Doha a který se rozhodl křeslo náležící Sýrii přidělit syrské opozici. Mluvčí ruského ministerstva Lukashevich prohlásil, že „jde o další podporu pro jednotky, které vsadily na vojenské řešení syrského konfliktu bez ohledu na utrpení Syřanů“. Podle Moskvy je i krok učiněný Katarem z hlediska mezinárodního práva nelegální. Ke kritice se přidal i Irán, který rozhodnutí označil za „konec role Arabské ligy v regionu“.

Konžšký generál Bosco Ntaganda vystoupí před Mezinárodním trestním soudem

Generál Bosco Ntaganda se minulý týden vzdal na americké ambasádě ve Rwandě po 7 letech stíhání. V úterý 26. března započne slyšení Mezinárodního trestného soudu pro válečné zločiny (ICC) v Haagu, kde bude informován o obvinění a datu schvalovacího slyšení, které rozhodne, zda existuje dostatek důkazu, aby stanul před soudem. Generál Ntaganda je prvním podezřelým z válečných zločinů a zločinů proti lidskosti, který se dobrovolně vzdal ICC. Generál Ntaganda byl vůdcem povstaleckého hnutí M23, nyní čelí obvinění ze 7 válečných zločinů a 3 trestných činů proti lidskosti, které měl spáchat v Ituri mezi lety 2003 – 2003. Východ Demokratické republiky Kongo dlouhodobě trpěl vysokou úrovní násilí, které bylo spojené s etnickým rivality a konkurencí pro kontrolu nerostných zdrojů.

Rusko varovalo Velkou Británii před vyzbrojováním syrských rebelů

Ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov jednal na své návštěvě v Londýně s britským protějškem Williamem Haguem. Ministr Lavrov jasně prohlásil, že Rusko bude proti jakékoli snaze dodávat zbraně syrským rebelům. „Z našeho pohledu by se jednalo o porušení mezinárodního práva,“ uvedl ministr Lavrov k záležitosti dodávek zbraní syrské opozici. Britský ministr Hague reagoval slovy, že není jasné jak vážnou se situace v Sýrii může stát, a proto „jsme pro budoucnost nevyloučili žádnou možnost“. Ministr Hague také připustil, že Velká Británie a Rusko mají rozdílné postoje k syrské krizi, nicméně ocenil ochotu Ruska vést komplexní dialog se syrskou opozicí.

Mnoho případů zločinů proti lidskosti z let 1973 až 1985 v Uruguayi nebude vyšetřeno

Nejvyšší soud v Uruguayi v pátek rozhodl, že články zákona přijaté v říjnu 2011 jsou protiústavní a zrušil tak jejich platnost. Zmíněný zákon umožňoval vyšetřovat zločiny proti lidskosti, které se odehrály v období vojenské vlády v letech 1973 až 1985. Zrušením zákona vypršela promlčecí lhůta trestných činů v listopadu 2011. Členové Nejvyššího soudu odůvodnili své rozhodnutí tím, že nelze aplikovat trestní právo retroaktivně a trestat podle zákonů, které tehdy neplatily. Postoj Nejvyššího soudu je však v rozporu s mezinárodním právem, Interamerická komise pro lidská práva (IACHR), která je orgánem Organizace amerických států (OAS), v dubnu 2011 prohlásila, že by promlčecí lhůta neměla blokovat vyšetřování porušování lidských práv. V letech 1973 až 1985 zmizelo zhruba 200 lidí a tisíce osob byly uvězněny a mučeny. Rozhodnutí Nejvyššího soudu přichází necelé dva týdny poté, co odvolal z případů zabývajícími se zločiny proti lidskosti soudkyni Marianu Moto.

Bolívie nevyloučila možnost mezinárodní soudní žaloby Chile

Kancléř Bolívie David Choquehuanca prohlásil, že možnost mezinárodní soudní žaloby Chile  kvůli zatčení 3 bolívijských vojáků není vyloučena. Vojáci 25. ledna 2012 vstoupili na území Chile ozbrojeni a byli následně zadrženi v regionu Taparacá vzdáleném téměř 2000 kilometrů severně od hlavního města Santiago de Chile. Jsou obviněni z nelegálního vstupu na území států s útočnou zbraní. Bolívie tvrdí, že vojáci pracovali na tajné misi proti gangům prodávajícím použité automobily. Kancléř Choquenhuanca se nejdřív obrátí na soud v Santiagu, nicméně jestliže se situace nevyřeší, nevyloučil možnost mezinárodní soudní žaloby.

Republika srbská neuzná Kosovskou republiku

Prezident entity Republiky srbské (RS) v Bosně Milorad Dodik ve čtvrtek prohlásil, že nepodpoří nezávislost Kosova a nadále bude podporovat stanovisko, že Kosovo je součástí Srbska.  Podle prezidenta Dodika došlo k porušení mezinárodního práva poté, co se Kosovo odtrhlo od Srbska, nicméně sama RS je kritizována, že se separovala od Bosny. Kosovo vyhlásilo nezávislost na Srbsku v roce 2008, dosud jej uznalo 98 ze 193 členů OSN včetně USA a 22 z 27 členských států EU.