Mise OSN v Bagdádu informovala, že 1 057 lidí bylo zabito kvůli násilí v Iráku. Od začátku roku tak již zemřelo 4 137 občanů a dalších 9 865 bylo zraněno. Gyorgy Busztin, zvláštní zástupce generálního tajemníka OSN Ban Ki-moona v Iráku, řekl: „Vliv násilí na civilisty je stále znepokojivě vysoký. Iráčtí političtí vůdci musí přijmout okamžitá a rozhodná opatření k zastavení nesmyslné krveprolití.“ Sunnitské militantní islamisté se zaměřují na šíitské čtvrti a podařilo se jim také vloupat do dvou věznic. Počet obětí v červenci je nejvyšší za více než pět let. Nejvíce obětí pochází z hlavního města Bagdádu, následují Salahuddin, Ninewa, Diyala, Kirkuk a Anbar.
Archiv štítku: násilí
Násilí v Iráku nepolevuje
Série výbuchů bomb v autech si v pondělí vyžádala více než 50 lidských životů a téměř 200 lidí je zraněno. V okolí Bagdádu vybuchlo 13 náloží v autech v převážně šíitských čtvrtí. Další bomby vybuchly v centru Basry a u terminálů taxíků v Kutu. Od začátku roku tak násilí v Iráku zabilo již 4000 lidí, jen v červenci bylo mrtvých v důsledků útoků 810. Panují obavy, že se navrátí do Iráku plnohodnotný konflikt. OSN tvrdí, že se jedná o největší násilí od roku 2008. Zvyšuje se napětí mezi většinovou šíitskou společností a menšinovou sunnitskou, která se cítí na okraji zájmu vlády Nuri al-Maliki. Ministr vnitra řekl, že násilí je inflitrováno ve společnosti a bez pomoci občanů se ho bezpečnostním silám nepodaří zastavit.
Egyptský ministr zahraničí Nabil Fahmy vyzývá ke klidu
Po násilí v Káhiře, kdy zemřely desítky lidí, nový ministr zahraničí Egypta Fahmy řekl, že je potřeba, aby skončilo podněcování k násilí a použití násilí. Vláda by chtěla pokračovat v práci, ale na to dle něj potřebuje zastavení násilí. U mešity Rabaa al-Adawiya nadále zůstávají příznivci Muslimského bratrstva, přestože ministr vnitra Mohamed Ibrahim opakovaně varoval, že brzy bude tábor protestujících rozptýlen. O víkendu bylo zabito též 10 islamistů armádou na Sinajském poloostrově. Kritika bezpečnostních složek zní ze všech stran, ministr Fahmy ale brání zákrok, protože když obě strany na sebe střílí, je zřejmé, že budou oběti.
Střety mezi příznivci a odpůrci ex-prezidenta si vyžádaly další mrtvé
Úterní násilí vypuklo před svítáním poblíž protestu Muslimského bratrstva u univerzity v Káhiře, kde se podporovatelé shromažďují již od sesazení ex-prezidenta Mohammeda Mursi. Střety si vyžádaly 9 lidských životů. Policejní zdroje říkají, že se stovky příznivců Muslimského bratrstva dal\ do boje s místními rezidenty. Bratrstvo to popisuje jako násilí proti poklidnému protestu, obviňují z něj násilníky podporované ministerstvem obrany. Egyptský generální prokurátor zadržel 22 příznivců ex-prezidenta Mursi, kteří jsou obviněni z napadení oponentů v centru Káhiry. V prohlášení Bratrstva stojí: „Vedoucí představitelé vojenského převratu nadále terorizují pokojné demonstranty v Egyptě.“ Mezitím rodina ex-prezidenta Mursi řekla, že bude žalovat armádu, že ho drží bez obvinění. Někteří obyvatelé čtvrti, kde se podporovatelé Muslimského bratrstva shromažďují žádají, aby demonstranti byli přemístěni. Očekává se, že soud brzy rozhodne tak, aby armáda mohla demonstraci ukončit. V oblasti Sinaje islamisté stupňují násilí, byl zabit policista a civilista.
Ani o Ramadánu nepolevuje násilí v Iráku
V pátek večer sebevražedný atentátník zabil v Kirkúku více jak 30 lidí. Odpálil své výbušniny v kavárně. Kirkúk, který je bohatý na ropu, leží na pomezí území, které je ovládáno šíity a Kurdy. Kurdové by ho rádi začlenili do svého autonomního území, ale proti jsou Arabové a Turkmeni. Nikdo se nepřihlásil k útoku. Ve stejný den další sebevražedný atentátník zabil 4 policisty v Mosulu. O den dříve bylo po celém Iráku zabito 44 lidí. Sunnitský duchovní Salah al-Nuaimi vyzval ke klidu a konci sektářského násilí při společné modlitbě sunnitů a šíitů v mešitě v Bagdádu. „Už je toho dost, všichni milujeme Irák, všichni jsme Iráčané a chceme být jednotní. Chceme zastavit krveprolití a rozvíjet a budovat Irák.“
Násilí v Egyptě pokračuje
V pondělí nad ránem začala střelba před kasárnami v Káhiře, kde se shromažďují příznivci svrženého prezidenta Mohammeda Mursi, protože věří, že právě tam je ex-prezident Mursi držen. Bylo zabito nejméně 15 lidí. Tajemník Muslimského bratrstva El-Beltagy řekl, že bylo zabito dokonce 35 lidí a asi 500 bylo zraněno. Armáda obvinila ze střelby ozbrojené teroristické skupiny, které se snažily dostat do kasáren. Demonstrant Alaa el-Hadidi řekl, že byli zaskočeni tím, že armáda použila ostrou munici. Příznivci Muslimského bratrstva tvrdí, že jejich protest byl poklidný. Gehad Haddad, mluvčí Muslimského bratrstva, řekl: „Každá policie na světě ví, jak rozehnat sit-in protest. Toto je jen kriminální činnost zaměřená na demonstranty.“ Nejnovější násilí zhoršuje politickou situaci v Egyptě, po něm salafistická strana Nour označující ho za masakr odstoupila z rozhovorů o zvolení prozatímního premiéra. Nour podporovala svrhnutí ex-prezidenta Mursi.
Nedělní protesty v Egyptě se spojily s násilím, sedm lidí zemřelo
Masové protesty, které se konaly v neděli po celém Egyptě, propukly v násilí mezi příznivci a odpůrci prezidenta Mohammeda Mursi. Střety si vyžádaly nejméně 7 mrtvých a na 600 zraněných. Pět lidí bylo zastřeleno jižně od hlavního města Káhiry a další 2 při útoku na centrum Muslimského bratrstva na předměstí Káhiry, kde stovky lidí házely benzínové bomby a kameny, budova se vznítila a členové stráže si vyměnili střelbu s útočníky.
Boje mezi armádou a rebely v Libanonu si vyžádaly 15 mrtvých vojáků
Násilí mezi vládními silami a podporovateli sunnitského šejka Ahmada al-Assira, které začalo v neděli a pokračovalo přes noc, si vyžádalo nejméně 15 mrtvých vojáků. Šejk al-Assir stojí v opozici proti šíitskému Hizballahu a jeho zapojení do války v Sýrii. Boje vypukly v Sidonu, v okolí částí Abra a palestinského uprchlického tábora Ain el Helweh. Minulý týden šejk al-Assir vyzýval své podporovatele, aby zaútočili na byty v Abře, protože tam sídlí členové Hizballahu. V Abře je mešita, kde šejk al-Assir vede páteční modlitby. V armádním prohlášení stojí: „Armáda byla napadena chladnokrevně ve snaze roznítit Sidon.“ Boje začaly u kontrolního stanoviště v Abře, kdy podporovatelé šejka al-Assira zahájili palbu.
Libyjský náčelník generálního štábu Youssef al-Mangoush odstoupil
Důvodem pro odstup je sobotní násilí v Benghází, kdy se střetli demonstranti s milicemi a zemřelo 30 lidí. Původně pokojný protest před ústředím milice se změnil v násilný. Členové bezpečnostních složek údajně z místa utekli. Libyjská vláda se snaží řešit přítomnost ozbrojených milic od svržení vůdce Kaddaffiho v roce 2011. Říká se, že al-Manogoush měl být vyměněn, protože byl údajně považován za neefektivního. Generální národní kongres v neděli přijal rezignaci al-Manogoush. Vláda řekla, že lituje těchto činů a budou se prošetřovat.
Bangladéš uvolňuje restrikce uvalené na politické shromažďování
Od začátku tohoto týdne se v Bangladéši opět mohou konat politické mítinky a shromáždění, vláda uvolnila svůj dřívější zákaz, vyjma extremistů. Ministr pro vnitřní záležitosti Shamsul Hoque Tuku ve svém veřejném prohlášení uvedl, že „lidé se budou moci i nadále shromažďovat za účelem politických debat a akcí tak, jak uvádí ústava, pokud ovšem tato shromáždění budou probíhat poklidně a v souladu se zákonem“. Zákaz politického shromažďování vydala vláda poté, co na začátku května vypukly protesty a násilné střety vyvolané opozicí, která volá mimo jiné po ustavení prozatímní vlády.
Barmský parlament schválil prodloužení stavu ohrožení státu
Přestože náboženské nepokoje z nedávné doby, které se objevily především v centrální části Barmy ve správní oblasti Mandalaj, se již podařilo uklidnit, situace zůstává vážná. Důkazem je krok, pro který se počátkem tohoto týdne rozhodli poslanci svazového parlamentu. Na jeho mimořádném zasedání schválili prodloužení stavu ohrožení státu, který byl prezidentem země vyhlášen 22. března ve čtyřech okresech v centrální Barmě. Bude tak platit dalších 60 dnů. Život v postižených oblastech se již vrátil do normálu, proběhla policejní šetření a došlo k potrestání viníků, důsledky událostí jsou však velmi vážné, nejde totiž o ojedinělou nebo oblastně úzce vymezenou záležitost. Problém náboženského násilí jakožto i vzájemných vztahů mezi buddhistickou většinou a muslimskou menšinou je v Barmě přítomen dlouhou řadu let a v současnosti představuje značné komplikace demokratizačnímu procesu. Jakékoli řešení je proto více než žádoucí.
Kriminalita v indicko-nepálském pohraničí je neúnosná, země hledají řešení
Indie a Nepál se rozhodly řešit neblaze proslulý fenomén jejich pohraničí, kterým je vysoká kriminalita. Téměř 1 700 kilometrů dlouhá hranice skýtá obrovské možnosti pro pašeráky, převaděče, dealery drog, hlavním problémem je její otevřenost a absence kontroly. Kvůli narůstající intenzitě násilných činů i jejich počtu byla na červen dohodnuta jednání ministrů obou zemí, řešení kriminality bude klíčovým tématem, avšak nikoli jediným. V čele nepálské delegace se objeví ministr vnitra Nabin Ghimire, za indickou stranu se zúčastní jeho protějšek RK Singh. Přesné datum konání dosud není známo, k jeho zveřejnění ale podle informací nepálského ministerstva vnitra dojde v nejbližších dnech.
V Afghánistánu je projednáván zákon zakazující násilí na ženách
Již v roce 2009 prezident Hamid Karzai dekretem schválil zákon zakazující násilí na ženách, sňatky dětí a nucená manželství, dosud ale neprošel parlamentem. Někteří zákonodárci se zákon snaží protlačit i parlamentem, který je k němu spíše negativně nakloněn, neboť se obávají, že by v budoucnosti mohl být prezidentský dekret zrušen. Poslední projednání jeho schvalování zablokovali fundamentalisté. Někteří poslanci naopak tvrdí, že by se zákon dále neměl v parlamentu schvalovat, aby nedošlo k jeho případnému zrušení. „Neměli bychom si hrát s tímto zákonem, který je už tak úspěšný,“ říká členka afghánské Nezávislé komise pro lidská práva Soraya Sobjang.
OSN žádá sankce pro rebeli ve Středoafrické republice
Podle OSN se rebelové ve Středoafrické republice dopouštějí mnoha násilností, včetně znásilňování, rekrutování dětských vojáků a nuceným manželstvím. V zemi se v březnu dostali k moci rebelové z tzv. Selekovy koalice, jejich vůdce Michel Djotodia byl jmenován prozatímním prezidentem. Generální tajemník OSN Ban Ki-moon doporučil zvýšit počet jednotek OSN ve Středoafrické republice. Podle OSN je navíc v zemi na 800 000 lidí, kteří jsou v ohrožení nedostatku potravin, na 656 000 dětí nemá přístup ke vzdělání
Bangladéšské ulice střeží armáda a policie, opozice naplánovala stávku
Více než tisícovku mužů vyslala do ulic bangladéšská armáda, mají zabránit případným nežádoucím incidentům, hlavní opoziční Bangladéšská národní strana expremiérky Khaledy Ziaové totiž vyhlásila dvoudenní stávku na protest proti dřívějšímu vládou podporovanému zásahu proti údajně neozbrojeným protestujícím islamistům. Jednalo se o skupinu Hefajat-e Islam, nepolitické islámské učence, kteří se těší značné podpoře napříč Bangladéšem. Konflikty a násilnosti v zemi propukly v souvislosti s nedávným návrhem nového zákona proti rouhání, islamisté reagují na neochotu vlády přijmout zákon i řadu dalších požadavků. Problémy s bouřícími se islamisty trvají již přes týden, kromě Dháky byly zaznamenány i v jiných částech Bangladéše. Nejčastěji dochází k aktům vandalismu a žhářství, zatím ale nebyly hlášeny žádné oběti. Političtí analytici se nicméně obávají zhoršení situace, expremiérka Ziaová totiž minulý týden dala vládě ultimátum – buď přijme opoziční požadavky na úřednickou vládu, nebo její strana rozšíří podporu islamistům.
Násilí v Guinei roste, důvodem jsou dlouho odkládané volby
Nejméně 3 lidé zemřeli v pátek během druhého dne pouličního násilí v hlavním městě západoafrické země. Důvodem vzrůstajících nepokojů jsou dlouho odkládané volby. Guinejská opozice kritizuje vládu prezidenta Alpha Condeho, který údajně s ní nekonzultoval termín voleb, jenž je stanoven na 30. června. Opozice zároveň tvrdí, že jihoafrická společnost Waymark, která má volby zajišťovat, není na jejich organizaci připravena. Vláda obvinění odmítá. Podle opozice budou protesty pokračovat, dokud nebudou jejich námitky vyslyšeny. Původně byly volby naplánované na rok 2011, opakovaně byly ale odkládány důsledkem neshod mezi vládou a guinejskou opozicí.
Za rozpoutání náboženského násilí padly v Barmě první tresty
Okresní soud v Mekhtile vynesl první rozsudky za náboženské násilí, 14 lety odnětí svobody a nucených prací potrestal 3 obviněné. Jedná se o majitele a zaměstnance zlatnictví, v němž došlo k roztržce, která byla příčinou nábožensky motivovaných výtržností a násilí. Podle oficiálních informací měli obvinění fyzicky napadnout zákazníka, který v potyčce utrpěl vážná zranění. Původně málo významný incident přerostl ve vlnu nepokojů šířících se i za hranice regionu Mandalay. O život během série incidentů přišlo 43 Barmánců, 86 osob utrpělo zranění a rozsáhlé jsou i škody na majetku. Kromě 3 okresů ve správní oblasti Mandalay, kde musel být v Mekhtile vyhlášen stav nouze a zasahovala armáda, vtrhla vlna násilí do 6 dalších okresů v oblasti Pegu. Policie zatkla na 7 desítek podezřelých, jejich obviněními a případnými tresty se soudy budou teprve zabývat.
Amnesty International vyzývá EU, aby zastavila diskriminaci Romů v Evropě
Mezinárodní organizace na ochranu lidských práv Amnesty International (AI) vyzvala EU, aby zastavila diskriminaci Romů v Evropě. Ředitel programů AI pro Evropu a Střední Asii John Dulhuisen sdělil, že EU musí přijmout opatření a začít uplatňovat sankce na své členské státy, které selhávání v odstraňování diskriminace a násilí proti Romům. Některé praktiky členských států jsou tedy proti zákonům EU, na kterých byla EU vybudována jako instituce. Podle průzkumu odhadovaných 6 miliónů Romů na území EU žije pod národním průměrem ve všech ukazatelích životní úrovně. V zemích, jako jsou Francie a Itálie, má být podle AI stále běžnou praxí násilné vystěhovávání Romů. Podle AI je v České republice, Řecku a Slovensku segregované vzdělávání Romů, což je v rozporu s národními zákony i legislativou EU. Násilné útoky proti Romům a jejich majetku měly proběhnout v Maďarsku, České republice, Bulharsku a Slovensku.
Human Right Watch: Somálští uprchlíci zažívají různé formy násilí
Mezinárodní lidsko-právní organizace Human Right Watch (HRW) uvedla, že vnitřně vysídlení uprchlíci v Somálsku trpí různými formami násilí, včetně sexuálního znásilňování. Násilí se podle organizace dopouštějí i ozbrojené vládní síly. Vláda, která se ujala moci po dvacetiletém bezvládí minulého července, má zatím jen minimální dopad na zlepšení situace uprchlíků. Mezi uprchlíky má rovněž docházet k diskriminaci na základě jejich etnické příslušnosti.
Barmská vláda se obává ohrožení reformního procesu
Přes veškeré snahy se nepokoje a násilí v Barmě nedaří zastavit a propukly v dalším regionu – správní oblasti Pegu jižně od města Meiktila. Barmská vláda se nyní obává, že pokračující výtržnosti a násilnosti negativně ovlivní reformní vývoj. Pro snahy o demokratizaci Barmy jsou podle prezidenta země Thein Seina další akty násilí a náboženského extremismu obrovským rizikem. Vyhrocená situace vrhá špatné světlo na celou zemi a především pak na její vládu, která počátkem týdne ve snaze uklidnit rostoucí domácí i mezinárodní znepokojení prohlásila, že podnikne veškerá opatření nutná k znovunastolení pořádku v postižených oblastech. Zároveň prý nehodlá dopustit, aby došlo k narušení či dokonce zastavení vytváření reformní agendy.
Konžšký generál Bosco Ntaganda vystoupí před Mezinárodním trestním soudem
Generál Bosco Ntaganda se minulý týden vzdal na americké ambasádě ve Rwandě po 7 letech stíhání. V úterý 26. března započne slyšení Mezinárodního trestného soudu pro válečné zločiny (ICC) v Haagu, kde bude informován o obvinění a datu schvalovacího slyšení, které rozhodne, zda existuje dostatek důkazu, aby stanul před soudem. Generál Ntaganda je prvním podezřelým z válečných zločinů a zločinů proti lidskosti, který se dobrovolně vzdal ICC. Generál Ntaganda byl vůdcem povstaleckého hnutí M23, nyní čelí obvinění ze 7 válečných zločinů a 3 trestných činů proti lidskosti, které měl spáchat v Ituri mezi lety 2003 – 2003. Východ Demokratické republiky Kongo dlouhodobě trpěl vysokou úrovní násilí, které bylo spojené s etnickým rivality a konkurencí pro kontrolu nerostných zdrojů.
Kvůli násilí a nepokojům byl v Barmě vyhlášen stav nouze
Již čtyři dny se město Meiktila v centrální části Barmy potýká s násilím. Po počátečním úspěchu policie, kdy se podařilo situaci částečně uklidnit, se konflikt vyvolaný sporem mezi místními buddhisty a muslimy rozhořel naplno. Vážná situace si vyžádala zásah prezidenta země Thein Seina, který v Meiktile vyhlásil stav nouze. Jeho krok by měl napomoci barmské armádě zajistit ve městě pořádek. Podle místních zdrojů si incident vyžádal již nejméně 20 mrtvých, oficiální potvrzená čísla však zatím nejsou známa. Na místo byly povolány stovky policistů, kteří mimo jiné pomáhali evakuovat ostatní obyvatele města. Vztahy mezi buddhistickou a muslimskou částí barmské populace se dlouhodobě zhoršují, od loňského incidentu v Rakhine jde o nejvážnější událost.
V Barmě došlo k násilnostem mezi buddhisty a muslimy
V centrální oblasti Barmy ve městě Meiktila se proti sobě v násilném střetu postavili místní buddhisté a muslimové. Této části Barmy dominuje muslimské obyvatelstvo. Během konfliktu bylo zabito nejméně 10 osob, dále došlo k zakládání požárů, převážně v muslimských domech a mešitách. Kvůli intenzitě násilí byl vyhlášen zákaz vycházení. Jedná se o pravděpodobně nejvážnější nábožensky motivovaný incident od loňského roku, kdy si nepokoje v Rakhine vyžádaly téměř 200 obětí. Od té doby jsou vztahy mezi meiktilskými buddhisty a muslimy napjaté. Podle BBC násilnosti vyvolala hádka ve zlatnictví, situaci se již z větší části podařilo uklidnit.