Na žádost ministerského předsedy Srbska Ivici Dacice byl ve středu odvolán z funkce ministra financí Mladjan Dinkic, který je předsedou strany Sjednocené regiony Srbska (URS). Samotná URS vystoupila ze srbské koalice. Návrh na odvolání podal premiér Dacic poté, co již bývalý ministr financí Dinkic požadoval vytvoření nových ministerstv. Jméno nového ministra financí by mělo být známo 20. srpna.
Archiv rubriky: Srbsko
Podle komisaře EU pro rozšíření Štefana Füleho Srbsko dosáhlo značných pokroků v cestě do EU
Během návštěvy v srbském Bělehradu eurokomisař Füle také uvedl, že Srbsko musí nadále pokračovat v reformách. Evropská komise by se měla zabývat rámcovým návrhem na jednání Srbska s členy EU během příštího týdne. Nejpozději v lednu 2014 by se poprvé mělo uskutečnit jednání o přistoupení Srbska do EU, dodal eurokomisař Füle ve čtvrtek. Po návštěvě Srbska odcestoval Komisař EU pro rozšíření Füle do Kosova.
Srbské paralelní policejní úřady v Kosovu by měly být brzy zrušeny
Ve středu to uvedl kosovský premiér Hashim Thaci, dále konstatoval, že v současné době byla již činnost těchto institucí zastavena. Tvrzení ministerského předsedy Thaciho potvrdila i kosovská policie a mise EU v Kosovou EULEX. Zrušení srbských institucí v Kosovu probíhá na základě dohody o normalizování vzájemných vztahů mezi Kosovem a Srbskem z 19. dubna. K 1. září by měla být dále pozastavena činnost srbských soudů v Kosovu.
Makedonie a Srbsko urovnaly obchodní spor
Makedonský ministr obchodu Ljupco Dimovski a jeho srbský protějšek Rasim Ljajic se na čtvrtečním setkání dohodli, že zruší dosavadní obchodní bariéry mezi zeměmi, aby zlepšili vzájemné obchodní a ekonomické vztahy. Obchodní spor mezi Makedonií a Srbskem se rozpoutal po nařízení Makedonie 1. července, která podmínila dovoz srbské mouky a pšenice nákupem většího množství makedonské mouky a pšenice do Srbska. Srbsko následně dalo podnět k prošetření Středoevropské zóně volného obchodu (CEFTA). Následně reagovalo Srbsko omezením importu rajčat a vína z Makedonie. Ve dne 22. července se i po dohodě mezi Makedonií a Srbskem uskuteční jednání v rámci CEFTA.
Kosovo a Srbsko jednají o důležitých dohodách v oblasti telekomunikací a energie
Šéfka zahraniční politiky EU Catherine Ashton uvedla v pondělí, že kosovský premiér Hashim Thaci a jeho srbský protějšek Ivica Dacic pravděpodobně brzy uzavřou zásadní smlouvy v oblasti telekomunikací a energie. Sama baronka Ashton měla v úterý jednat o potencionálních dohodách v Bělehradu s kosovským i srbským premiérem. Podepsání těchto smluv je jednou z podmínek pro Srbsko, aby mohlo započít přístupové rozhovory do EU.
Visegrádská čtyřka odmítá další podmínky pro zahájení vstupních rozhovorů EU se Srbskem
Česká republika a další země visegrádské čtyřky, tedy Slovensko, Maďarsko a Polsko, usilují o to, aby Evropská unie nekladla další podmínky pro zahájení vstupních rozhovorů se Srbskem. První rozhovory s Bělehradem by se měly konat v lednu 2014. Na návrh Německa se bude v prosinci ještě konat vrcholná schůzka pro přijetí rámce jednání se Srbskem a mohlo by tak dojít k posunu zahájení rozhovorů. Česká republika, Slovensko, Polsko a Maďarsko chtějí, aby byl právě tento rámec zamítnut a zahájení rozhovorů se Srbskem bylo potvrzeno. Srbsko usilovalo o zahájení do konce roku 2013, kdy budou zahájena jednání o asociační dohodě s Kosovem a byly by tak oba kroky provedeny najednou.
Srbští poslanci žádají, aby kosovští Srbové přijali předběžnou dohodu s Kosovem
Srbský poslanec Aleksandar Vucic navštívil srbskou menšinu na severu Kosova, aby ji přesvědčil k přijetí dohody, kterou obě země vyjednaly prostřednictvím Evropské unie. Přestože není dohoda podle poslance „zcela ideální„, měla by být přijata. Dohoda byla uzavřena v dubnu v Bruselu. Na základě dohody Srbsko sice neuznává plnou nezávislost Kosova, připouští ale legislativní moc země nad celým územím. Kosovští Srbové budou moci vytvořit i vlastní policii, která bude fungovat v rámci kosovské justice. Kosovo vyhlásilo nezávislost na Srbsku v roce 2008, kosovští Srbové, jichž v zemi žije na 40 000, odmítli uznat kosovskou vládu. Kosovo doposud neuznalo 5 z 27 států EU, jedná se o Španělsko, Řecko, Rumunsko, Slovensko a Kypr.
EU hodlá zahájit přístupová jednání se Srbskem
Evropská komise vyzývá členské země EU k setkání v červnu, aby zahájily jednání o členství Srbska. Přístupová jednání by mohla započít v novém roce a připojení Srbska k EU je pravděpodobné až po roce 2020. Dohoda mezi Srbskem a Kosovem se stala důležitým mezníkem pro normalizaci a obnovu vztahů na Balkáně po rozpadu Jugoslávie v roce 1990. Srbská vláda přesto trvá na tom, že Kosovu poskytla vysokou míru autonomie, což neznamená, že uznala jeho nezávislost. Podle dohody se jedná o právní uznání Kosova a autonomii v důležitých politických oblastech jako je hospodářský rozvoj, vzdělávání, zdravotnictví, městské a venkovské plánování. Evropská komise dále doporučila zahájit jednání s Kosovem o dosažení Stabilizační a asociační dohody s EU, která je klíčová k budoucím přístupovým jednáním k EU.
Srbsko a Kosovo uzavřely předběžnou dohodu
Srbsko a jeho bývalá provincie Kosovo uzavřely předběžnou dohodu, že si navzájem nebudou bránit v pokroku a zájmech. Srbsko po dlouhých jednání uznalo svrchovanost Kosova. Srbský premiér Ivica Dačic slíbil, že nebude bránit Kosovu získat členství v OSN a kosovský premiér Hashim Thaci se zaručil, že nebude Srbsku blokovat přistoupení do EU. Dohoda byla mezi zeměmi uzavřena v pátek 19. dubna v Bruselu na setkání zprostředkovaném šéfkou zahraniční politiky Catherine Ashtonovou, která se snaží urovnat vztahy již od ledna 2013. Oba premiéři se nyní míří na velitelství NATO na setkání s generálním tajemníkem NATO Andersem Fogh Rassmusenem, který má dohled nad mírovými silami v Kosovu. Obě země budou usilovat o užší vztahy s EU. Evropský komisař pro rozšiřování EU Štefan Füle upozornil, že je třeba aktivně se podílet na realizaci dohody, včetně obyvatel obou zemí.
EU tlačí Srbsko a Kosovo k historicky první dohodě
Šéfka zahraniční politiky EU Catherine Ashtonová EU, která se snaží zprostředkovat dohodu mezi Srbskem a Kosovem, pozvala zástupce obou zemí do Bruselu, srbského premiéra Ivica Dačić a kosovského premiéra Hashim Thaci. Bez dohody o příměří a etnické rozdělení v Kosovu nebudou moci započít přístupová jednání se Srbskem do EU. Ukončení etnických sporů by Kosovu mohlo pomoci k místu v OSN, jakožto poslední zemi z rozpadlé Jugoslávie. Dohoda by dále znamenala zotavení regionu a rozvinutí ekonomického potenciálu Srbska. V pondělí 22. dubna EU vydá rozhodnutí, zda přistoupí k jednání se Srbskem o členství v EU.
EU dala Srbsku poslední šanci zajistit si přístupová jednání
EU svolala balkánské země k novým rozhovorům o ukončení etnického rozdělení bývalé srbské provincie Kosovo, a tím dala Srbsku poslední šanci, aby si zajistili jednání o členství v EU. Evropská komise zváží celou situaci a 22. dubna vydá prohlášení o připravenosti Srbska k přístupovým jednáním. Komisař pro rozšíření EU Štefan Fuele, který má za úkol směrovat země západního Balkánu k členství v EU, uvedl, že je přesvědčený o blízké dohodě. Šéfka zahraniční politiky EU Catherine Ashtonová 17. dubna pozvala premiéry obou zemí do Bruselu. EU v Srbsku vidí potenciál jako největší ekonomiky bývalé Jugoslávie.
Evropská komise v týdnu rozhodne o rozšiřování EU
Šéfka zahraniční politiky EU Catherine Ashtonová v tomto týdnu navštíví západní Balkán, aby se mohla Evropská komise rozhodnout, zda doporučí zahájení nových jednání o členství v EU. Srbsko si přístupová jednání zkomplikovalo odmítnutím dohody zprostředkované EU na řešení etnického rozdělení v bývalé provincii Kosovo. Další kandidátem, se kterým by mohla být zahájena jednání, je Černá Hora a případně Makedonie, která si úsilí o vstup do EU i NATO zablokovala kvůli sporům se sousedním Řeckem. Albánie má prozatím odepřen status kandidátské země EU, jelikož neprovedla potřebná právní opatření. Kosovo také hodlá požádat o přistoupení. Nabídka Bosny a Hercegoviny podle evropského komisaře pro rozšíření Štefana Füleho je odložená kvůli naléhavým reformám ústavy.
Srbsko zamítlo dohodu zprostředkovanou EU
Srbsko odmítlo plán zprostředkovaný EU, který měl řešit problém etnického rozdělení na severu Kosova. Pokud Srbsko situaci urychleně nevyřeší, mohlo by to ohrozit zahájení přístupových jednání ohledně členství v EU. Šéfka zahraniční politiky EU Catherine Ashtonová vyjádřila zklamání nad zamítnutím návrhů a vyzvala srbskou vládu, aby dojednala poslední a hlavně platnou dohodu. V prohlášení srbské vlády pronesl premiér Ivica Dačic, že návrhy EU země nemohla přijmout, protože dohodou Kosovo nedosahuje požadované široké autonomie a řešení nezaručuje bezpečnost a dodržování lidských práv Srbů v Kosovu. Vláda Kosova uvedla, že je připravena podepsat dohodu a nadále tvrdí, že jediným řešení situace je dialog. Šéfka Ashtonová vydá zprávu 16. dubna o pokroku a rozhodnutí, zda EU zahájí přístupová jednání se Srbskem.
Ve 2 přidružených obcích k Bělehradu se budou konat komunální volby nezávisle na zbytku Srbska
Samosprávné obce Zemun a Vozdovac pravděpodobně uspořádají souběžně komunální volby v červnu, předseda zastupitelstva v Bělehradu Aleksandar Antic chce o společných volbách ještě jednat s lídry politických stran. Zastupitelstvo v obci Zemun bylo založeno v roce 2009, ve Vozdovaci bylo založeno v roce 2010, z toho důvodu se obce nepřipojily ke komunálním volbám dalších 15 samosprávných obcích v květnu 2012. V Zemunu se mohou konat volby nejpozději v červnu, obce Vozdovac je může odložit do prosince. V obou obcích na 300 000 oprávněných voličů.
Dodávky elektřiny budou přerušeny srbským dlužníkům
Srbská státní elektrárenská společnost přeruší dodávky elektřiny od května firmám a fyzickým osobám, kteří dluží na dodávkách elektřiny. Společnost Electric Power Industry of Serbia (EPS) již navrhla svým dlužníkům, že budou moci svoje dluhy bez navýšení úroků splatit do 25. dubna. Společnost Power Distribution Belgrade (EDB) uvedla, že odstřihne od elektřiny všechny dlužníky bez ohledu na výši dluhu. Dlužníci dluží na elektřině v celém Srbsku v hodnotě až do 1,3 miliardy USD.
Srbský ministr financí doporučuje přijmout návrhy EU
Srbský ministr financí Mladjan Dinkić uvedl, že Srbsko by mělo přijmout plán zprostředkovaný EU ohledně řešení etnického rozdělení v jejich bývalé provincii Kosovo, jinak budou čelit riziku izolace. Srbsko musí do 9. dubna sdělit EU, zda přijme či nepřijme navrhovaný plán ohledně srbské menšiny v Kosovu. Zamítnutí plánu by mohlo Srbsko stát zrušení přístupového jednání do EU. Rozhovory mezi premiéry Srbska a Kosova vedené šéfkou zahraniční politiky EU Catherine Ashtonovou skončily bez výsledku. Šefka Ashtonová uvedla, že 16. dubna vydá zprávu o pokroku a rozhodnutí, zda EU přistoupí ke vstupním rozhovorům se Srbskem do EU.
Na jihu Srbska chtějí Albánci postavit nový památník věnovaný albánským partyzánům
Albánci na jihu Srbska chtějí vybudovat památník obětem, které zemřely během partyzánské války se srbskými jednotkami v roce 2001. Památník by měl zabírat rozlohu 3 000 metrů čtverečních ve vesnici Oraovica, kde se odehrál jeden z největších střetů mezi srbským vojskem a Osvobozeneckou armádou měst Preseva, Medvedje a Bujanovace (UCPMB). Výstavbu památníku, který by měl stát asi 128 000 USD, navrhla Oraovica. Památník má být podle plánu z velké části postaven do 15. května, kdy se bude konat výročí bojů. Památník věnovaný albánským partyzánům v Presevu, které se nachází nedaleko Oraovice, byl přitom násilně odstraněn srbskými jednotkami v lednu. Je tedy otázkou, jak se k záměru vystavit nový památník postaví srbské úřady v Bělehradu.
Kosovo a Srbsko neuzavřely nakonec dohodu o kosovských Srbech
Přes optimistická očekávání o uzavření dohody 2. dubna o vytvoření sdružení srbských obcí v Kosovu, jednání mezi Kosovem a Srbskem v Bruselu selhala. Vysoká představitelka unie pro zahraniční věci Catherine Ashton uvedla, že propast mezi Kosovem a Srbskem je „velmi hluboká„. Hlavní spor mezi Kosovem a Srbskem o vytvoření sdružení srbských obcí se týkal soudních a policejních pravomocí, jaké by mělo sdružení mít.
V Srbsku se sníží ceny potravin o nekolik procent
Ministr obchodu Rasim Ljajic v pondělí uvedl, že 6 maloobchodním prodejců se dohodlo s 9 obchodními řetězci na snížení cen základních potravin až o 10 %. Produkty jako chléb, mouka, cukr, olej, mléko by se měly snížit o 3 %. V říjnu 2012 došlo ke zvýšení cen potravin, služeb a spotřeby energií o 3 až 40 %. V porovnání s cenami je však mzda v Srbsku nízká, měsíčně si lidé v Srbsku vydělají průměrně asi 488 USD.
Bělehrad v Srbsku je stále ohrožen povodněmi
V hlavním městě Srbska Bělehradu hrozí povodně, město zůstává v pohotovostním stavu, k rozvodnění řek Dunaje a Sávy by mohlo dojít ještě během dubna, kdy bude tát sníh. V současné době přijal Bělehrad některá opatření, jako je zvýšená kontrola míst v nejnižších polohách ve městě, nabádání občanů k zvýšené pozornosti a uvazování a důkladná kontrola lodí.
Německý europoslanec zdůraznil potřebu uznání Kosova Srbskem
Předseda výboru Evropského parlamentu pro zahraniční věci Elman Brok uvedl, že aby Kosovo se Srbskem mohly se stát členy EU, musí nejdříve oba státy vzájemně deklarovat nezávislost. Srbsko dosud považuje Kosovo za součást svého území přes současná jednání mezi Kosovem a Srbskem o normalizaci vztahů. Další německý europoslanec Doris Pack uvedl, že souhlasí s europoslancem Brokem, dále uvedl, že by Kosovo a Srbsko po vzájemném uznání měly vstoupit do EU současně. Další jednání mezi zeměmi se odehrají 2. dubna.
Prezident Srbska uvedl, že si Srbsko nemusí vybírat mezi vstupem do EU a uznáním Kosova
V pondělí vystoupil srbský prezident Tomislav Nikolic ve vysílání srbské stanice B92, kde uvedl, že Srbsko si nebude moci zvolit mezi vstupem do EU a uznáním Kosova jako nezávislého státu, jestliže Kosovo dosud považuje za součást Srbska. Dalším problémem podle prezidenta Nikolice, kde není možné, aby Srbsko přijalo konsenzus, je otázka srbských obcí v Kosovu a vytvoření samosprávy, na kterou mají kosovští Srbové podle Srbska nárok. Srbsko usiluje o kandidátský status od EU, který by mohlo získat do června 2013, pokud se avšak budou zlepšovat vztahy Srbska s Kosovem. Dohoda o kosovských Srbech by měla být podepsána mezi Kosovem a Srbskem 2. dubna při jednání v Bruselu.
Podle Demokratické strany v Srbsku by měla hrát kultura hlavní roli v rozvoji země
V novém 17bodovém plánu pro hospodářský rozvoj Srbska, který přijala opoziční Demokratická strana (DS) 17. března, je uvedena kultura a vzdělávání jako hlavní priority ekonomického rozvoje. Čestný předseda DS a bývalý srbský prezident Boris Tadic považuje rozvoj kultury, vzdělání a vědy za zásadní pro zlepšení ekonomické situace v Srbsku. Podle plánu by se měly příspěvky do oblasti kultury zvýšit z 0,62 na 1,5 % z celkového státního rozpočtu. Dále má být kladen v plánu důraz na modernizaci a restrukturalizaci kulturních institucí a řízení, přiblížení kultury srbské mládeži a rozvoj kultury národnostních menšin v Srbsku.