Nový předseda Fotbalové asociace Greg Dyke prosazuje změnu termínu konání fotbalového mistrovství světa v roce 2022 v Kataru. Podle předsedy Dyka je „nemožné,“ aby se takováto akce v Kataru jako obvykle konala v letních měsících, kdy teplota překračuje i 50 °C. Katarský výbor pro organizaci šampionátu potvrdil připravenost země hostit akci kdykoli. Mezi zástupci fotbalových organizací se však množí pochyby, zda bylo správné vybírat pro pořádání šampionátu zemi s tak extrémními klimatickými podmínkami, a zda není vhodnější přesunou akci jinam. V současné době je však pravděpodobnější odložení konání akce z léta na zimu roku 2022.
Archiv rubriky: Ekonomika
Řecká nezaměstnanost dosáhla v květnu rekordních 27,6 %
Řecký statistický úřad uvedl, že míra nezaměstnanosti v zemi v květnu 2013 dosáhla rekordních 27,6 %, oproti 23,8 % v květnu minulého roku. Nejvíce nezaměstnaných je ve věku 15-24 let, a to 64,9 %. Řecko prochází šestým rokem recese. Zpráva o nezaměstnanosti se objevila krátce před tím, než se setkal řecký premiér Antonis Samaras s americkým prezidentem Barackem Obamou ve Washingtonu. Na schůzce americký prezident Obama pochválil řeckou vládu za přijetí opatření ke snížení státního dluhu a prohlásil, že úsporná opatření by měla vyvážit opatření na podporu růstu a podpořit zaměstnanost. Řecko je první zemí eurozóny, která obdržela mezinárodní finanční pomoc v květnu 2010. Země minulý měsíc obdržela další výpomoc 6,8 miliardy eur od EU, MMF a ECB.
Barma se rozhodla pokračovat v kontroverzním projektu těžby mědi
Díky revizi smlouvy o Letpadaungtaungském projektu těžby mědi může Barma pokračovat v kontroverzním podniku, podepsaly ji vládní Myanmar Mining Enterprise, Myanmar Economic Holding Ltd. a čínská Wanbao Mining Ltd. Hlavním důvodem k revizi kontraktu byl požadavek větší transparentnosti a odpovědnosti vůči společnosti v oblasti, jíž se těžba dotkne. Těžební práce by měly probíhat podle mezinárodních standardů na minimalizaci dopadů na životní prostředí. V rámci zmíněné společenské odpovědnosti bude investován zhruba milion USD a 2 % z očekávaných zisků budou fixně určena pro rozvoj regionu, především na vzdělávání, zdravotní péčo, zlepšení socio-ekonomického statusu obyvatel nebo stavu životního prostředí. Přestože by projekt měl pomoci i ekonomice země, snížit nezaměstnanost a přitáhnout zahraniční investory, od února 2012 proti němu s přestávkami probíhají různé protestní akce, které vyvrcholily loni v listopadu.
Rumunsko dostane další půjčku od EU a Mezinárodního měnového fondu
Celková výše půjčky dosáhne téměř 5,3 miliard USD, z které obě mezinárodní organizace poskytnou každá polovinu částky. Půjčka by měla být čerpána 2 roky a je určena především pro nalákání investorů do Rumunska a k ozdravení rumunské ekonomiky. Smlouva o poskytnutí půjčky by měla být podepsána na podzim.
Pokles nezaměstnanosti v eurozóně značí tlumení recese
Nezaměstnanost v eurozóně klesla poprvé za více než 2 roky, což je znamená utlumení obnovující se recese. Statistická agentura Eurostat uvedla, že hodnoty klesají v Německu, Francii a Španělsku poprvé od dubna 2011. Eurozóna, potažmo celá Evropa, se snaží překonat krizi trvající více než 3 roky. Nezaměstnanost ale stále dosahuje rekordních 12,1 %, což znamená více než 19 miliónů lidí bez práce. Výkonný orgán EU, Evropská komise (EK), bagatelizuje jakýkoli náznak, že by evropští politici měli být spokojení se zlepšením. Mluvčí EK Dennis Abbott uvedl, že „nezaměstnanost zůstává strašně vysoká a je na členských státech, aby prováděnými reformami dali lidem možnost získat slušnou práci“.
Írán dodá do Sýrie ropu v hodnotě 3,6 miliard USD
Dle syrské státní tiskové agentury SANA byla v pondělí v Teheránu podepsána dohoda mezi Íránem a Sýrii, která zajistí dodávky ropy z Íránu do Sýrie v hodnotě 3,6 miliard USD výměnou za možnost íránských investic na syrském území, nebylo upřesněno, o jaké konkrétní investice se bude jednat. Írán je hlavní podporovatel režimu syrského prezidenta Bashara al-Assada, který již 28 měsíců čelí protestů, které přerostly v občanskou válku. V květnu syrský ministr ropy Sleiman Abbas oznámil, že Sýrie musí dovážet ropu. Těžba ropy na jejím území zkolabovala v důsledku konfliktu, před ním mohla v menší míře ropu i vyvážet.
Česká republika loni nesplnila dva požadavky pro přijetí eura
Na konferenci Českého statistického úřadu uvedla analytička Drahomíra Dubská, že ČR nesplnila během loňského roku 2 ze 4 požadavků pro přijetí eura, což je nejméně příznivý výsledek za posledních 5 let. Jedná se o nesplnění kritéria cenové stability kvůli vyšší inflaci způsobené růstem snížení sazby daně z přidané hodnoty a rovněž nedodržela 3% podíl deficitu veřejných financí na HDP. ČR se vstupem do EU zavázala podnikat kroky k tomu, aby byla na přistoupení k eurozóně co nejdříve připravena. Neplnění kritérií konvergence nemá nyní pro ČR žádné přímé důsledky, ale na neplnění podmínek Maastrichtské smlouvy upozornil na jednání s tehdejším premiérem Petrem Nečasem předseda Evropské rady Herman Van Rompuy. Analytička Dubská uvedla, že ČR přesto patří patří dlouhodobě k nejméně zadluženým zemím EU.
Největší obchodní spor mezi EU a Čínou je vyřešen
Po šestitýdenních jednáních se obě strany dohodly na řešení sporu, kdy EU zruší cla na čínský dovoz solárních panelů do EU. Dovozní cla stanovila EU minulý měsíc, což vyvolalo nevoli Číny, která v reakci na evropské kroky zahájila šetření evropského dovozu vín do Číny. Součástí nové dohody byla také stanovena minimální dovozní cena solárních panelů z Číny, která podle odhadů činí 0,74 USD za 1 watt výkonu. Před dohodou se cena pohybovala okolo 0,5 USD. Z řad evropských výrobců se ozývají kritické hlasy, které považují dohodnutou cenu za stále dumpingovou. Pro obě strany sporu bylo nalezení řešení sporu zásadní pro budoucí vztahy, jelikož jejich vzájemné obchodní vztahy jsou velmi úzké. Čína představuje největšího světového výrobce solárních panelů a zároveň je pro EU druhým největším obchodním partnerem (za USA). EU je v současnosti největší solární trh a také největší obchodní partner pro Čínu.
Řecko dostane od dalších 2,2 miliardy USD ze záchranného úvěru
Mezinárodní měnový fond (MMF) schválil pro Řecko uvolnění 2,2 miliardy USD v rámci finanční pomoci pro Řecko, na němž se MMF podílí s eurozónou. K uvolnění peněz pro Řecko mohlo dojít po čtvrté kontrole, kde země prokázala, že dodržuje podmínky záchranného programu. Aby Řecko podmínky splnilo, poslanci minulý týden schválili nový daňový zákon a dokončení přesunu státních úředníků. Peníze Řecko čerpá od třech mezinárodních věřitelů – Evropské komise, Evropské centrální banky a Mezinárodního měnového fondu, přičemž se má celková nacházející finanční pomoc od těchto věřitelů pohybovat ve výši 7,7 miliardy USD.
Saúdská Arábie postaví metro za 22 miliard USD
Saúdská vláda má v plánu postavit 6 linek metra s délkou 180 kilometrů v hlavním městě Rijádu, kde žije 6 milionů obyvatel. Chce tím podpořit ekonomiku, zaměstnanost a kvalitu života obyvatel. Stavba začne příští rok a vagóny metra mají jezdit v roce 2019. Expert z univerzity v Cambridge Jim Krane chválí rozhodnutí Saúdské Arábie, poddle něj má dostatek financí, a proto investice do infrastruktury má smysl.
Eurozóna schválila uvolnění další finanční pomoci Řecku
Ministři financí eurozóny EuroGroup umožnili vyplatit další finanční pomoc ze záchranného úvěru pro zadlužené Řecko. Výpomoc zhruba 7,6 miliard USD musí ještě schválit v jednotlivých členských státech EU. Uvolnění další části pomoci je podle EuroGroup už jen formalita, jelikož země splnila legislativní podmínky, které žádali mezinárodní věřitelé MMF, ECB a Evropská komise. Řečtí poslanci schválili nový daňový zákon a uskutečnili poslední kroky k dokončení kontroverzního přesunu státních úředníků. Řecko má od věřitelů slíbeno celkem 318 miliard USD a zatím obdržely zhruba 90 % této částky. Trojka mezinárodních věřitelů bude na podzim zjišťovat, zda vláda bude potřebovat další úspory ke splnění rozpočtových cílů pro roky 2015 a 2016. Vládní koalice však další úspory odmítá, protože vůči pomoci narůstá odpor ve společnosti.
Africká unie žádá Súdán o prodloužení lhůty pro uzavření transportu jihosúdánské ropy
Minulý měsíc se súdánská vláda rozhodla pro přerušení transportu ropy Jižního Súdánu přes své území a stanovila termín 7. srpna na vyřešení sporů. Důvodem ultimáta je údajná podpora Jižního Súdánu rebelů, kteří působí na hranicích států. Africká unie (AU) ve středu požádala prostřednictvím dopisu súdánskému ministrovi zahraničí o prodloužení termínu. Jižní Súdán přitom obnovil produkci teprve v dubnu, zastavena byla od ledna 2012 důsledkem sporů mezi oběma státy nad výši transportních poplatků.
Austrálie se vyjádřila k možnému referendu ohledně vystoupení Velké Británie z EU
Austrálie jako poslední země zasáhla do emotivní debaty, která by mohla vyústit v referendum ohledně setrvání Velké Británie v EU. Australský ministr zahraničí Bob Carr zaslal dopis s vyjádřením a doufá, že Velká Británie nadále zůstane součástí bloku jako silný a efektivní člen. Dopis byl zveřejněn na internetových stránkách britského ministerstva zahraniční jako součást průzkumu, který provádí Velká Británie. Premiér David Cameron slíbil, že referendum uspořádá koncem roku 2017, pokud jeho strana vyhraje nadcházející parlamentní volby. Premiér Cameron se tak rozhodl v reakci na obavy veřejnosti o vměšování EU do vnitřních záležitostí země a na možnost větší integrace zemí měnové unie. Austrálie se tak zařadila k zemích jako USA a Japonsko, které také vyjádřily své preference pro setrvání země v EU. Francie a Německo vyjádřily obavy, že Velká Británie se pokusí zneužívat své postavení a diktovat si speciální podmínky členství. Nicméně průzkumy veřejného mínění naznačují, že více Britů si přeje vystoupit z EU.
Evropská komise provedla průzkum veřejného mínění u občanů EU
Sekce Evropské komise, která se zabývá analýzou veřejného mínění, v rámci průzkumu Eurobarometr provedla šetření o spokojenosti členských zemí v EU, vztahu občanů k EU, o názoru na ekonomický vývoj země a další. Průzkum veřejného mínění proběhl na jaře 2013 na 32 000 respondentech. Například Česká republika patří mezi nejvíce euroskeptické země EU, i přestože negativní pohled na EU mají většinou země procházející dlouhodobou krizí. S EU se nejvíce identifikují Lucemburčané 88 %, Malťané 81 %, Slováci 76 %, Němci a Finové 73 %. Nejméně se lidé cítí být občany EU v ČR 54 %, Rumunsku 53 %, Itálii 52 %, Bulharsku a Velké Británii 48 %, na Kypru 45 % a v Řecku 44 %. Co se týče ekonomického vývoje země je pesimisty většina Evropanů. V průměru je s ekonomikou spokojeno jen 24 % Evropanů. V ČR je to jen 14 %, ale i tak za ní následuje ještě 11 zemí. Na posledním místě je Španělsko jen 1 % spokojených respondentů. Naopak spokojeni jsou Švédi, Němci, Lucemburčané, a Rakušané. I přes krizi v 19 z 28 členských zemí převládá optimismus, pokud jde o budoucnost Evropské unie. Největšími optimisty jsou v tomto směru Dánové, Estonci, Lotyši, Malťané, Poláci. Opačný názor mají Češi, Britové, Španělé, Řekové, Kypřané a Portugalci.
Prezident Jižního Súdánu vyměnil celý kabinet po sporu s viceprezidentem
Prezident Salva Kiir rozpustil vládu, důvody nicméně neuvedl. Podle analytiků jde o výsledek dlouhotrvajícího sporu mezi viceprezidentem Riekem Macharem a prezidentem. Jižní Súdán je nestabilní zemí, ekonomickou situaci ovlivňují především neshody se sousedním Súdán, přes něhož je transportována ropa, která kvůli sporům mezi zeměmi byla na rok zastavena, což negativně ovlivnilo oba státy. Pagan Amum, který byl hlavní vyjednávač mezi Jižním Súdánem a Súdán, byl rovněž z vlády odvolán. V červnu odvolal prezident dva ministry, důvodem bylo obvinění z korupce.
Evropská komisařka pro spravedlnost podporuje bulharský boj proti vládní korupci
Evropská komisařka pro spravedlnost Viviane Redingová podporuje bulharské demonstranty, kteří již 5 týdnů vycházejí do ulic na protest proti vládní korupci. Svojí podporu v boji proti korupci vyjádřila i na sociální síti Twitter a při online rozhovoru v diskuzním pořadu s názvem „Dialog občanů v Sofii“. Lidé vyzývají komisařku Redingovou k pomoci reformovat nejchudší členskou zemi EU. Komisařka Redingová v této souvislosti vyjádřila znepokojení s prací komisaře pro politiku regionálního rozvoje Johannese Hahna, který má dohlížet na výdaje nejchudších zemí EU. Bulharsko, stejně jako jeho sousední postkomunistické země, spoléhá na pomoc při financování jeho slabé ekonomiky ze strany EU. Komisařka Redingová dodává, že pokud bude chtít Evropská komise zasahovat, musí jasně vidět jak pracují s finančními prostředky.
Austrálie volá po rozvoji uranového sektoru
Australský ministr nerostných zdrojů Gary Gray ve svém projevu na konferenci o australském uranu řekl, že je nutné, aby se australský uranový průmysl pozvedl a zvyšoval svou produkci. Je podle něj důležité mít takový uranový průmysl, který dokáže pokrýt celosvětovou poptávku, která podle odhadů brzy překoná stávající nabídku. Austrálie disponuje téměř 40 % světových zásob uranu, ale zásobuje pouze 19 % světového trhu. Čína je jedním z největších odběratelů na světě, která sama produkuje přibližně 1000 tun za rok, ale podle predikcí bude do roku 2020 spotřebovávat 20 000 tun ročně. Stejně tak významným odběratel bude Indie. V Indii a Číně má podle plánů během dvou následujících dekád vzniknout 35 reaktorů. To jsou významné příležitosti pro australský uranový průmysl, které je nutné využít.
Omán plánuje výstavbu nové železniční sítě
Omán plánuje vybudování nové železniční trasy v celkové délce přes 2000 kilometrů. Projekt, který nese označení „Ománská dráha,“ má spojovat tři hlavní přístavy a průmyslová centra země: Sohar, Salalah a Duqm, která se nacházejí na východním, jihovýchodním a jihozápadním pobřeží země. Další funkcí železniční sítě má být lepší propojení Ománu se sousedním Jemenem, a hlavně napojení na dopravní sít sousedních států, členů Rady pro spolupráci arabských států v Zálivu (GCC). V rámci projektu budou vybodovány i trasy pro přepravu cestujících, spojující nejlidnatější ománská města a letiště. Zakázku v hodnotě 35 milionů USD na přípravu celého projektu získala firma, jejíž jméno nebylo podle zvyklostí zatím uveřejněno.
Portugalský prezident podpořil koaliční vládu v čele s dosavadním premiérem
Portugalský prezident Anibal Cavaco Silva podpořil koaliční středopravou vládu v čele s dosavadním premiérem Pedro Passos Coelho. Dodal, že „nejlepším řešením politické krize je, aby současná vláda zůstala u moci a dokončila záchranný program“. Prezident Silva tak rozhodl po páteční neúspěšné snaze tří hlavní politických portugalských stran dohodnout se, jak postupovat s náročnými úspornými opatřeními, které vyvolali mnoho protestů a demonstrací v celé zemi. Krize vyvolala obavy, že země nebudu schopná dodržet podmínky splácení jejich záchranné půjčky (78 miliardy eur) od věřitelů MMF, ECB a Evropské komise. Někteří analytici dokonce navrhují, aby dluhem zatížená země usilovala o další finanční výpomoc. Krize a dlouhodobá recese vyvolaly i nestabilitu vlády a začátkem měsíce podali demisi ministr zahraničí Paulo Portas, který nebyl spokojen s rozsahem úsporných opatření nutných ke splnění podmínek stanovených ze strany věřitelů a ministr financí Vitor Gaspar, kvůli nedostatečné podpoře jeho přístupu k úsporných opatřením, které společnost považuje za důvod recese a finanční krize.
Rumunsko chce uzavřít novou preventivní smlouvu s EU a Mezinárodním měnovým fondem
Od středy mají probíhat jednání o nové preventivní smlouvě mezi Rumunskem a Mezinárodním měnovým fondem (MMF). Rumunsko doufá, že by smlouva mohla být podepsána na podzim. Rumunský premiér Victor Ponta uvedl, že nová smlouva by měla pomoci Rumunsku zlepšit důvěryhodnost v očích zahraničních investorů a pomoci restrukturalizovat státní firmy. Výši částky případné finanční pomoci od MMF premiér Ponta nezmínil.
Austrálie musí soupeřit s levným americkým plynem
Z USA se stává díky těžbě břidlicového plynu čistý vývozce zkapalněného plynu (LNG), a tudíž vytváří výraznou konkurenci pro další exportní země, jako jsou Rusko, Norsko, Katar a Austrálie. Austrálie byla donedávna jedním z nejvýznamnějším lídrem exportu LNG, jelikož má obrovské zásoby suroviny, panuje zde politická stabilita a je mírný daňový systém. Austrálie ale musí bojovat s nedostatečnou kvalifikovanou pracovní silou a s posilováním měny, což výrazně navyšuje náklady projektů související s exportem LNG. Těžařské společnosti jako Chevron, Exxon, Shell a další vložily do plánovaných projektů 160 miliard USD. Nyní společnosti odkládají projekty kvůli vysokým nákladům, které by tak byly nerentabilní. Například odkládají rozšiřování vrtů v ložisku Gorgon, kde by se podle odhadů investice vyšplhaly na 52 miliard USD. Australští exportéři musejí kvůli americké expanzi na trh s plynem jít s cenou dolů, a to až o 25 %.
Detroit vyhlásil bankrot, jde o vůbec největší bankrot v historii USA
Krizový finanční manažer Detroitu Kevyn Orr požádal za město Detroit o bankrotovou ochranu před věřiteli, dluhy města mají dosahovat až 365,7 miliard USD. Guvernér státu Michigan RIck Snyder návrh na konkurz přijal se slovy, že „finanční potíže Detroitu se bez toho řešit nedají“. Město, které dříve bylo známé pro svůj automobilový průmysl, nyní patří mezi nejchudší města USA, kde více než jedna třetina obyvatel žije pod hranicí chudoby. Detroit neposkytuje plně ani základní služby, jen třetina městských sanitek je v provozu a na 40 % veřejného osvětlení nefunguje
V Itálii podél dálnic nenatankujete, zaměstnanci čerpacích stanic stávkují
V úterý zaměstnanci italských čerpacích stanic vyhlásili třídenní stávku proti vysokým cenám benzinu. Čerpací stanice podél dálnic budou zavřené až do pátečního rána, kdy je stanoven konec stávky. Jejím cílem je přimět vládu, aby vyvinula větší tlak na producenty paliv a donutila je ceny snížit, protože po Nizozemsku je v Itálii nejdražší benzín v Evropě. Vysoké ceny paliv a způsob nastavení spotřební daně snižují čerpacím stanicím výdělky a hrozí jim zavření. O práci by tak mohly přijít tisíce lidí.